Cesta do kontejnmentu druhého bloku je pro robota připravena  
Příprava cesty robota do kontejnmentu druhého bloku narazila na celou řadu problémů a překážek. Nyní už je však připravena a navíc první pohled kamery, kterou se tam podařilo zasunout, ukázala, že by mohl získat celou řadu zajímavých informací, včetně polohy části zbytků zničené aktivní zóny.

V předchozích článcích o Fukušimě byly popsán problémy se zajištěním přístupu k místu, které se dá využít pro proniknutí robota do kontejnmentu druhého bloku. Nejdříve bylo potřeba odstranit předměty, které sem popadaly a zabraňovaly přístupu. Bylo nutné provést intenzivní dekontaminaci a instalovat stínění, které absorbuje záření. Poté mohl speciální robot vyvrtat přístupový otvor a instalovat vstupní zařízení se speciálním ventilem, který zajišťuje zachování těsnosti a hermetičnosti prostor uvnitř.

Vrtací automat, který umožnil vybudovat pro robota vstupní zařízení (zdroj TEPCO)
Vrtací automat, který umožnil vybudovat pro robota vstupní zařízení (zdroj TEPCO)
Dokončená sestava pro vstup robota do kontejnmentu musí obsahovat i dostatečně efektivní stínění (zdroj TEPCO).
Dokončená sestava pro vstup robota do kontejnmentu musí obsahovat i dostatečně efektivní stínění (zdroj TEPCO).

Zvolený vstup umožňuje dosáhnout nejen vnitřních prostor kontejnmentu, ale zajišťuje přístup i do vnitřních prostor podstavce, do kterého je usazena reaktorová nádoba. Je tak možné zkontrolovat spodní část nádoby s mechanismy pro ovládání kontrolních tyčí a také dno pod reaktorovou nádobou, kam by v případě protavení jejího dna dopadla tavenina vzniklá z paliva a dalších součástí aktivní zóny. Cesta, která se pro robota připravuje, je ukázána na schématu. Nejdříve se potrubím dostane stěnou kontejnmentu k rampě, která spojuje okraj kontejnmentu s vstupem do vnitřních částí podstavce. Zde se dostane na roštovou podlážku, která mu umožní pohyb a průzkum prostor pod reaktorovou nádobou.

 

Před robotem se však stejnou cestou vydala kamera a systém připomínající endoskop. Při prvním pokusu se však narazilo na překážku v potrubí, kterým se měl robot dostat do vnitřních částí kontejnmentu. Zároveň se zjistila poškození potrubí, proto se rozhodlo o zasunutí trubky o dostatečném vnitřním průměru pro robota a dostatečně malém vnějším průměru pro zasunutí do původního potrubí.

Schéma připravované cesty pro robota, který má prozkoumat vnitřní prostory kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).
Schéma připravované cesty pro robota, který má prozkoumat vnitřní prostory kontejnmentu druhého bloku
(zdroj TEPCO).
Skupina pracující na zasunutí trubky do potrubí přímo u vybudovaného přístupu k potrubí (zdroj TEPCO).
Skupina pracující na zasunutí trubky do potrubí přímo u vybudovaného přístupu k potrubí (zdroj TEPCO).

Práce prováděla jednak skupina přímo v prostorách, kde se zasouvala trubka. Ta musela vzít v úvahu poměrně vysokou radiaci v daném místě a pobyt zde příslušně omezovat. Další skupina byla na velícím stanovišti v daném bloku a ovládání využívaných automatů pak bylo možné na dálku z řídícího střediska v hlavní administrativní budově. Ve čtvrtek se podařilo prostrčit trubku a připravit podmínky pro další zasunutí a využití kamery pro podrobnější studium vnitřních prostor kontejnmentu. Samotný průběh pronikání dlouhé trubky s kamerou do potrubí je z pohledu zasouvané trubky na tomto videu:

 

 

V pondělí 30. ledna 2017 pak bylo možné zasunout kameru až k otvoru do podstavce, který nese reaktorovou nádobu a podívat se zespodu na zařízení pro ovládání kontrolních tyčí pod reaktorovou nádobou. A také na opačnou stranu dolů na roštovou podlážku pod reaktorovou nádobou. Získaly se tak první obrázky z těchto míst. Na nich jsou vidět poměrně dobře různé komponenty a části zařízení ovládající kontrolní tyče. Vypadají sice značně poškozené, nedá se však říci, že by to byla dramatická devastace. Roštová podlaha spodní plošiny je na některých místech sice dost zkorodovaná, ale ještě v dobrém stavu. Na jiných je však naopak silně zdevastovaná a rošt zde dokonce úplně chybí. To by mohlo ukazovat, že se sem mohla dostat tavenina. Stupeň poškození je důležitý pro možnost pohybu robota, který se bude muset po rampě dostat dovnitř a pohybovat se právě po této roštové plošině.

Velící stanoviště v budově druhého bloku (zdroj TEPCO).
Velící stanoviště v budově druhého bloku (zdroj TEPCO).
Řídící centrum v hlavní administrativní budově (zdroj TEPCO).
Řídící centrum v hlavní administrativní budově (zdroj TEPCO).

Na některých místech je vidět černý materiál, který by zde neměl být. Otázka jeho původu je sice otevřená, ale mohlo by jít případně i o části ztuhlé taveniny, která se protavila z aktivní zóny. Odkud se tento materiál vzal a jeho zdroj bude muset vyřešit až robot. Pro jeho využití je nejdůležitější, aby na rampě a uvnitř podstavce nebyly překážky, které by mu bránily v pohybu, a snížilo se tak riziko poškození. Velkou výzvou pak bude velmi intenzivní radiace, která zde panuje. Dávkový příkon dosahuje hodnot až desítky Sievertů za hodinu. Výborné by bylo, kdyby se robot dostal až k přístupu do suterénu podstavce a připravil cestu k prozkoumání, jestli se tam nenahromadila část roztavené aktivní zóny.

Shrňme si ještě na závěr, čeho se zatím podařilo dosáhnout. Připravila se cesta pro robota do vnitřních prostor kontejnmentu až do nitra podstavce pod reaktorovou nádobou. Ukázalo se, že zařízení pro ovládání kontrolních tyčí a řada dalších komponent zůstala na původních místech. Jsou vidět značná poškození a změny na roštu podlážky, která umožňuje přístup k tomuto zařízení. Pozorují se místa, kde uvnitř podstavce kape voda.

Velmi důležité je, že během celé akce nedošlo k narušení těsnosti kontejnmentu, nedošlo ke změnám teplot reaktorové nádoby i kontejnmentu a efektivity jejich chlazení. Zároveň nedošlo k úniku radioaktivních látek a ´byla zachována hermetičnost vnitřních prostor kontejnmentu.

Záběry budou velice pečlivě analyzovány, aby se zjistilo, zda se zde může robot bezpečně pohybovat a bude možné jej využít. Pokud bude vše v pořádku, měl by se robot dovnitř kontejnmentu dostat už začátkem února.

Příklady záběrů a jejich umístění v prostoru. CRD je zařízení pro ovládání kontrolních tyčí. (zdroj TEPCO).
Příklady záběrů a jejich umístění v prostoru. CRD je zařízení pro ovládání kontrolních tyčí. (zdroj TEPCO).
Jeden z podrobnějších snímků roštu a kusů materiálů (zdroj TEPCO).
Jeden z podrobnějších snímků roštu a kusů materiálů (zdroj TEPCO).

Poznámky

Zájemci mohou podrobnější informace najít na těchto stránkách:

http://photo.tepco.co.jp/en/date/2017/201701-e/170126-01e.html

http://photo.tepco.co.jp/en/date/2017/201701-e/170130-01e.html

Podrobněji pak celkově o havárii ve Fukušimě, jejich následcích a práci na jejich likvidaci v knize Fukušma I poté.

Datum: 30.01.2017
Tisk článku

Fukušima I poté - Wagner Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 354 Kč
Fukušima I poté
Wagner Vladimír
Související články:

Radiace z Fukušimy zamořila celý Tichý oceán...     Autor: Vladimír Wagner (15.12.2016)
Jaderná energetika na prahu roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (04.01.2017)
Fukušima I na počátku roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (24.01.2017)



Diskuze:

Novinky

Vladimír Wagner,2017-02-06 20:01:49

Hodnoty dávkového příkonu, které byly určeny ve vnitřní části pod reaktorem, byly 530 Sievertů za hodinu. Hodnoty dávkového příkonu u vnějších stěn byly do 50 Sv/hod.
Kromě robota, který se připravuje ke vstupu do druhého bloku, připravuje se jiný robot k opětnému proniknutí do prvního bloku. Měl by tam velmi přesně zmapovat dozimetrickou situaci v různých místech a z ní určit případnou polohu zbytků zničené aktivní zóny.

Odpovědět

Kamery

Jaroslav Charvot,2017-02-04 12:31:48

Proč u hi-tech vozítek, robotů, dronů apod. které se používají na takové důležité úkoly vždy bývají kamery s tak tragickým rozlišením?

Odpovědět


Re: Kamery

Vladimír Wagner,2017-02-06 19:38:43

Nevím přesně, ale u robotů pracujících ve Fukušimě I to může být i tím, že u nich je mnohem důležitější než rozlišení odolnost kamery a jejich citlivých prvků proti radiaci.

Odpovědět

kolik je potřeba plutonia?

Vaclav Peroutka,2017-02-01 12:57:40

Dobrý den. V nějaké Brožurce o Temelínu psali že vyhořelé palivo obsahuje 2% radioaktivního popela 1% nespáleného uranu U235 a 1% plutonia ve které se proměnil zbývající uran U238. Dál jsem někde vyděl že jaderná elektrárna prý může mít palivo z plutonia pouze z jedné třetiny.
Pak ale nedává smysl aby se stavěly složité množivé reaktory když už dneska vyrábíme víc plutonia než ho kdy budeme moci využít a zase na druhou stranu proč ještě nikdo nepostavil reaktor který by měl třeba 50% plutonia zbytek U 238 a jenom by se prostě dosypával ochuzený uran či thorium a vyvážel odpad.
Mohl by mi nato prosím vás někdo odpovědět, rád bych věděl kolik má vlastně lidsvo k dispozicy paliva. Předem děkuji za odpověď.

Odpovědět


Re: kolik je potřeba plutonia?

Jan Kotek,2017-02-03 10:20:30

Dobrý den, složení paliva je závislé na typu reaktoru, použitém moderátoru jaderné reakce a dalších faktorech. Palivo složené z uranu lze do jisté míry nahradit směsí uranu a plutonia, tzv. MOX palivem (viz například zde http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/mox-palivo-ze-smesi-oxidu/ ) stejně jako je možné postavit reaktor pracující s vysokým podílem plutonia v palivu případně i na bázi jiných prvků (např. Thorium).
Plutoniový reaktor ale určitě nechcete. Plutonium je totiž jednoduše*) použitelné v jaderných bombách a proto je snaha se mu co nejvíce vyhnout, stejně jako vysoce obohacenému uranu.
Co se týče dostupného jaderného paliva - pokud započítáte i thorium jako alternativu k uranu, tak toho je na tisíce let dopředu.
A Váš nápad o "dosypávání U238" - tomu se říká množivé reaktory. Ty dokáží vyprodukovat díky transmutaci při jaderné reakci více jaderného paliva (pro jiné typy reaktorů), než sami spotřebují.
*) výbuch se iniciuje pomocí imploze a pokud se neženete na výkonem bomby, neškudlíte plutonium nebo vám nevadí váha bomby, tak je její sestavení docela snadné.

Odpovědět

Kontrolní tyče

Pavel Krušina,2017-01-31 10:07:35

Jsou ty tyče v reaktoru opravdu kontrolní, nebo spíš regulační či řídící?

(a díky za další skvělý článek :-)

Odpovědět


Re: Kontrolní tyče

Vladimír Wagner,2017-01-31 17:59:25

Díky za poznámku, používají se všechny tři termíny (pro stejnou věc :-)). I podle mého názoru, a v tom se s Vámi nejspíše ztotožňuji, by bylo asi lépe, kdybych použil termín regulační tyče. Ještě jednou díky a zdravím.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace