Krátká historie amerického mamuta  
…aneb Proč nikdy žádný mastodont neexistoval

Exemplář druhu Mammut americanum, známý jako „Warren mastodon“. Tento poměrně velký a robustní exemplář zdobí expozici Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku (AMNH). Kredit: Ryan Somma, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)
Exemplář druhu Mammut americanum, známý jako „Warren mastodon“. Tento poměrně velký a robustní exemplář zdobí expozici Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku (AMNH). Kredit: Ryan Somma, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)

Zástupci rodu Mammut obývali v době před 5 miliony až několika tisíci lety značnou část rozlohy Eurasie a Severní i Střední Ameriky. Právě mamutovitým chobotnatcům z území Nového světa přezdíváme neformálně mastodonti, ačkoliv toto jméno není vlastně vůbec vědecky platné. Používáme jej proto spíše v běžné mluvě jako označení něčeho či někoho těžkopádného a neohrabaného. V současnosti pod toto označení zahrnujeme hned čtyři druhy rodu Mammut, přičemž ten první byl vědecky popsán skotským lékařem a badatelem Robertem Kerrem již v roce 1792 (tehdy ještě jako Elephas americanum, doslova „americký slon“). Takzvaní mastodonti byli stádními zvířaty a obývali především zalesněné oblasti, kde se živili převážně rostlinnou potravou v podobě listí a keřů.[1] Nejmladším a nejlépe známým druhem je již zmíněný M. americanum, který vyhynul teprve na konci poslední doby ledové, před asi 10 500 lety[2], ačkoliv se objevují nejisté doklady o možném přežití těchto statných chobotnatců až do předhistorických nebo dokonce historických dob. Podle jedné tradované legendy se s mastodonty setkali ještě na počátku našeho letopočtu staří Mayové na území Mexika. Stejně jako mamuti srstnatí však ve skutečnosti nejspíš vyhynuli již před tisíciletími. Osudným se mastodontům mohla stát především lovecká aktivita lidí z kultury Clovis, stejně jako výrazné změny podnebí na konci poslední doby ledové.[3]

 

 

Pravděpodobná rekonstrukce vzezření dospělého samce „mastodonta“, tedy druhu M. americanum. Objevují se domněnky, že tito chobotnatci mohli podobně jako mamuti na Wrangelově ostrově přežít až téměř do historické doby, podle některých informací snad až do prvních století našeho letopočtu. Tyto zprávy jsou ale neověřené a zřejmě se nezakládají na skutečnosti. Kredit: Sergiodlarosa, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Pravděpodobná rekonstrukce vzezření dospělého samce „mastodonta“, tedy druhu M. americanum. Objevují se domněnky, že tito chobotnatci mohli podobně jako mamuti na Wrangelově ostrově přežít až téměř do historické doby, podle některých informací snad až do prvních století našeho letopočtu. Tyto zprávy jsou ale neověřené a zřejmě se nezakládají na skutečnosti. Kredit: Sergiodlarosa, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

 

Oproti mamutovi srstnatému měli mastodonti relativně kratší nohy, delší trup a byli celkově statnější, což se projevilo i na jejich svalovině. Velikostí se podobali dnešním slonům africkým, ale máme k dispozici doklady i o podstatně větších jedincích (například jeden exemplář s výškou v kohoutku 3,25 metru a hmotností kolem 11 000 kilogramů).[4] Samice byly stejně jako u dnešních slonů menší a lehčeji stavěné než samci. Lebka byla dlouhá a nízká, kly relativně štíhlé a dlouhé a zahnuté směrem nahoru. Název dal mastodontům tvar povrchu jejich stoliček, který svými výběžky připomíná prsní bradavky (mastodon znamená doslova „prsní zub“).[5] Tito chobotnatci žili pravděpodobně ve stálých sociálních skupinách, možná podobných, jaké známe u dnešních slonů, tedy tvořených primárně samicemi a mláďaty (přičemž dospělí samci žili solitérně). Geografické rozšíření mastodontů bylo značné, od Aljašky na chladném severu až po Honduras na dalekém středoamerickém jihu.[6] Zajímavé také je, že z jednoho zubu o stáří 50 000 až 130 000 let, uchovaného v aljašském permafrostu, již byla získána kompletní mitochondriální DNA druhu M. americanum.[7] Ostatně získávání původních biologických molekul už dnes není zdaleka omezeno jen na kvartér. Jaká ale byla historie objevů mastodontů?

 

Malba Charlese Wilsona Pealeho z roku 1806, zobrazující vykopávky „prvního amerického mastodonta“. Zajímavá je dobová atmosféra i exkavační techniky v pionýrských dobách paleontologie. Kredit: Volné dílo, Wikipedie
Malba Charlese Wilsona Pealeho z roku 1806, zobrazující vykopávky „prvního amerického mastodonta“. Zajímavá je dobová atmosféra i exkavační techniky v pionýrských dobách paleontologie. Kredit: Volné dílo, Wikipedie

 

Dnes víme jistě, že s fosiliemi dinosaurů, různých paleogénních savců i velkých neogénních chobotnatců se původní obyvatelé severoamerického kontinentu setkávali již celá staletí a možná i tisíciletí před příchodem Evropanů. Existují zprávy, že velké „rohy“, které byly zřejmě mamutími kly, přinášeli do svých sídel a šamanských chatrčí stopaři mnoha indiánských kmenů odedávna. Prvním historicky zaznamenaným případem objevu fosilie mastodonta je ale nález zubu o hmotnosti 2,2 kilogramu, který byl odkryt v roce 1705 v obci Claverack (stát New York). V té době si ještě nikdo nevěděl s podobnými objevy rady, a tak se podivnému exponátu dostalo rezignované přezdívky incognitum (doslova „neznámé, nepoznané“).[8] První fosilií mastodonta, která byla později vědecky zkoumána, se staly již hojnější fosilní kosti, na které narazili francouzští vojáci v roce 1739 na území Kentucky. Dnes se na tomto místě nachází Státní park Big Bone Lick, který představuje významnou paleontologickou lokalitu s četnými pozůstatky pleistocénní megafauny. Vojáci zkameněliny donesli ke své základně na řece Mississippi, odkud byly potom transportovány do pařížského Přírodovědeckého muzea a mohly být o několik desetiletí později zkoumány slavným Georgesem Cuvierem, který jim na počátku 19. století přidělil jméno „Mastodon“.[9] Avšak vzhledem k tomu, že již dříve bylo stanoveno platné rodové jméno Mammut, s mastodontem bychom se měli jednou provždy rozloučit (podobný osud mimochodem potkal i jurského sauropoda brontosaura, kterému se ovšem nedávno dostalo jisté „rehabilitace“).[10]

 

Fosilní stolička druhu M. americanum, s dobře patrnou strukturou svého povrchu, který dal tomuto živočichovi jeho původní rodové jméno. Výběžky zubní plochy totiž vzdáleně připomínají prsní bradavky. Kredit: Jstuby, Wikipedie (volné dílo)
Fosilní stolička druhu M. americanum, s dobře patrnou strukturou svého povrchu, který dal tomuto živočichovi jeho původní rodové jméno. Výběžky zubní plochy totiž vzdáleně připomínají prsní bradavky. Kredit: Jstuby, Wikipedie (volné dílo)

 

V průběhu 18. století byly další fosilie amerických mamutů náhodně vykopávány například v Jižní Karolíně nebo Ohiu, mnohé z nich přitom tehdejší afričtí otroci dokázali určit jako velmi podobné sloním pozůstatkům, které si ještě pamatovali z rodné Afriky. S tím, jak se stále více šířily zvěsti o nálezech skvěle zachovaných mamutích mršin ze sibiřského permafrostu (o tomto tématu více v březnovém čísle časopisu 100+1), začali američtí přírodovědci postupně označovat i tyto nálezy jako mamutí. Na počátku 19. století si pak již zmíněný Cuvier povšiml, že mamuti se v mnoha klíčových anatomických znacích liší od současných slonů, a že chobotnatci známí z vykopávek už dnes tedy nikde na světě nežijí.[11] V té době takové odvážné myšlence nevěřil například ani americký prezident Thomas Jefferson. Ten se zcela vážně domníval, že v odlehlých a dosud neprobádaných západních částech Severní Ameriky mohou žít mastodonti stále, ačkoliv už nejspíš půjde jen o méně početné populace.[12] Až nákladné expedice v dalších letech a desetiletích prokázaly, že francouzský badatel Cuvier měl – bohužel – s vyhynutím těchto majestátních savců naprostou pravdu. Američtí mamuti jsou tak dnes stejně jako jejich eurasijské protějšky už jen smutnou, i když na pohled velkolepou, položkou v muzejních expozicích a populární kultuře.

 

Odkazy:

http://www.smithsonianmag.com/science-nature/mammoths-and-mastodons-all-american-monsters-8898672/

http://en.wikipedia.org/wiki/Mastodon

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/m/mammut.html

 

Short English Summary: So called mastodons are in fact New World mammutid proboscideans from the genus Mammut. Their first documented remains were found in 1705 near the village of Claverack, New York. For a whole 18th Century similar fossil remains were known as „incognitum“.

 

[1] Lepper, B. T.; Frolking, T. A.; Fisher, D. C.; Goldstein, G.; Sanger, J. E.; Wymer, D. A.; Ogden, J.G.; Hooge, P. E. (1991). „Intestinal Contents of a late Pleistocene Mastodont from Midcontinental North America“. Quaternary Research. 36: 120–125. doi:10.1016/0033-5894(91)90020-6

[2] Fiedal, Stuart (2009). „Sudden Deaths: The Chronology of Terminal Pleistocene Megafaunal Extinction“. In Haynes, Gary. American Megafaunal Extinctions at the End of the Pleistocene. Springer. pp. 21–37. doi:10.1007/978-1-4020-8793-6_2

[3] Burney, D. A.; Flannery, T. F. (July 2005). „Fifty millennia of catastrophic extinctions after human contact“. Trends in Ecology & Evolution. Elsevier. 20 (7): 395–401. doi:10.1016/j.tree.2005.04.022

[4] Larramendi, A. (2016). „Shoulder height, body mass and shape of proboscideans“. Acta Palaeontologica Polonica. 61. doi:10.4202/app.00136.2014

[5] Lucas, Spencer G.; Guillermo E. Alvarado (2010). „Fossil Proboscidea from the Upper Cenozoic of Central America: Taxonomy, Evolutionary and Pelobiogeographic Significance“. Revista Geológica de América Central. 42: 9–42.

[6] Haynes, G.; Klimowicz, J. (2003). „Mammoth (Mammuthus spp.) and American mastodont (Mammut americanum) bonesites: what do the differences mean?“. Advances in Mammoth Research. 9: 185–204.

[7] „Proboscidean Mitogenomics: Chronology and Mode of Elephant Evolution Using Mastodon as Outgroup“. Jul 24, 2007. doi:10.1371/journal.pbio.0050207.st004.

[8] Conniff, Richard (April 2010). „Mammoths and Mastodons: All American Monsters“. Smithsonian Magazine.

[9] Kolbert, Elizabeth (2014). The sixth extinction : an unnatural history (First ed.). New York: Henry Holt and Co. pp. 25–26.

[10] Schopp, E.; Mateus, O. V.; Benson, R. B. J. (2015). „A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda)“. PeerJ. 3: e857. doi:10.7717/peerj.857.

[11] Conniff, Richard (April 2010). „Mammoths and Mastodons: All American Monsters“. Smithsonian Magazine.

[12] http://www.atlasobscura.com/articles/thomas-jefferson-built-this-country-on-mastodons

 

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Autor: Vladimír Socha
Datum: 09.02.2017
Tisk článku

Mamut farby malinového lekváru - Stožická Zuska
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 210 Kč
Mamut farby malinového lekváru
Stožická Zuska
Související články:

Kdo vyřezal lvího muže?     Autor: Jaroslav Petr (10.09.2003)
Skákající DNA z genomu mamutů     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2009)
Mamutí klon jako evergreen     Autor: Jaroslav Petr (10.12.2011)
Mamutí krev s živými buňkami     Autor: Josef Pazdera (31.05.2013)
Vzpomínka na Zdeňka Buriana     Autor: Vladimír Socha (11.02.2015)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?     Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)



Diskuze:

Předvědecké objevy

Tomáš Novák,2017-02-10 10:37:31

Jinak doporučuji knihu Adrienne Mayorové "Fossil Legends of the First Americans", ve které je přehledně popsáno množství mýtů a legend spojených právě s objevy fosilií od malých savců a plazů až po dinosaury a mamuty.

Odpovědět

Kája Dolejší,2017-02-09 23:09:03

Nechápu, o co autorovi jde. Celý duch článku se vymezuje se proti používání názvu "mastodont", vymiňuje si jeho nepoužívání, přitom ho v jiných částech článku sám používá, nebo použije jako český název opis "druh rodu Mammut". Jedna věc je přece latinské názvosloví a platné rodové jméno Mammut (a neplatné jméno Mastodon), a druhá věc je české, možná neformální, pojmenování tohoto rodu, kde je zažitý název mastodont, u kterého nevidím důvod, proč jej nepoužívat, zvlášť když není adekvátní náhrada. Jménem "mamut" rozumíme chobotnatce jiného rodu - Mammuthus. U dinosaurů totiž nemáme česká jména a používáme latinská. Jenže u vyhynulých savců máme česká jména pro některé druhy nebo rody.

Odpovědět


Re:

Tomáš Novák,2017-02-10 10:39:48

Autor správně dává jméno "mastodon" do uvozovek a vymezuje se vůči němu pouze v rámci obecného náhledu, takže v tom žádný rozpor/problém nevidím. A pokud správně chápu, píšete, že "mastodonti" nepatřili do rodu Mammut, což není pravda - jsou to některé druhy mamutů, žijící v Severní a Střední Americe.

Odpovědět


Re: Re:

Kája Dolejší,2017-02-10 11:20:44

Autor se několikrát vymezuje vůči jménu mastodont, což není jméno Mastodon. Jméno Mastodon, jak autor správně uvádí, je neplatné latinské pojmenování druhu s platným jménem Mammut a zde je ono vymezení se na místě. Zatímco mastodont je české jméno pro rod Mammut a není důvod se proti němu vymezovat. Rod Mammut se česky jmenuje mastodont, bez ohledu na to, že latisnké jméno Mastodon je neplatné. Nevím, co je na tom k nepochopení. Žádní severoameričtí mamuti (rod Mammuthus) se nenazývají mastodonty, nazývají se mamuti. Mastodonti, rozšíření v Severní a střední Americe, jsou jiná čeleď a podřád chobotnatců než mamuti.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Stanislav Florian,2017-02-10 15:28:22

Ano, mamut není mastodont ani tak nevypadá.
Článek :
"Takzvaní mastodonti byli stádními zvířaty a obývali především zalesněné oblasti, kde se živili převážně rostlinnou potravou v podobě listí a keřů.[1]..Geografické rozšíření mastodontů bylo značné, od Aljašky na chladném severu až po Honduras na dalekém středoamerickém jihu...Nejmladším a nejlépe známým druhem je již zmíněný M. americanum, který vyhynul teprve na konci poslední doby ledové, před asi 10 500 lety"
Chápu, že američtí mamuti ( třeba Mammuthus columbi) se živili na tzv. mamutí stepi, odolné trávě, stejně jako mamuti v Euroasii odkud přes Beringii přišli do Ameriky.
V době ledové to pro mastodonty s potravou listy ( tedy listnatých stromů) a keři nebyla žádná sláva, na Aljašce určitě ne. O přežití rozhoduje zima, mamuti rozhrabávali sníh a pod ním byla suchá tráva.
Mě pojem mastodont vyhovuje, vím, že to není mamut. To je jako usilovat o zrušení pojmu vesnický puňťa ( vespoint) nebo voříšek.

Odpovědět


Re: Re:

Kája Dolejší,2017-02-10 11:38:14

Kdyby článek začal slovy "Proč nikdy žádný Mastodon neexistoval", tak není sporu a má pravdu. Jméno mastodont je české pojmenování a stejně tak i anglické pojmenování jak rodu Mammut, tak celé čeledi a nemá smysl vymiňovat si jeho zapovězení. Naopak je to jméno vhodné, protože odlišuje mastodonty a mamuty, dedy příslušníky dvou odlišných čeledí. Autor chtěl být jen vtipný ala Brontosaurus, zmotal dvě věci dohromady a nepodařilo se.

Odpovědět

Mayové a mastodonti

Tomáš Novák,2017-02-09 14:59:58

Někde jsem četl, že na mayské umělecké tvorbě (architektonické prvky chrámů) byly objeveny podobizny zvířat s kly - chobotnatců. Pokud je to správné zařazení, pak je jasné, že se předklasická až klasická mayská civilizace s živými mastodonty ještě musela setkat (nebo alespoň nacházet jejich dobře zachované subfosilní až fosilní pozůstatky). Ale prokazatelné to asi není.

Odpovědět


Re: Mayové a mastodonti

Pája Vašků,2017-02-09 18:27:06

No možná nemuseli. Z TV dokumentů si taky pamatuji nějaké latinoamerické pyramidy vyzdobené hlavami zvířat, které připomínají sloní, včetně chobotu. Jedna teorie tedy je, že poslední chobotnatci v té době ještě přežívali. Ale další teorie je, že latinskou Ameriku sporadicky navštívili kultury z druhé strany oceánu. Což technicky možné je. Pokud tam mořeplavci nebo trosečníci zůstali, mohli teoreticky ovlivnit architekturu nebo předat nějaké znalosti. Jednak tam mohou být podobnosti s kulturami jihočínského regionu, tak afro-blízkovýchodního. Např. http://juvenescencestyle.blogspot.cz/2012/12/mayan-civilization-overlooked-major.html Jak to je ve skutečnosti netuším. Ale nepochybně nám to tady někdo přijde vysvětlit.

Odpovědět


Re: Re: Mayové a mastodonti

Tomáš Novák,2017-02-10 10:41:00

Mayorová píše, že i Aztékové měli ve svých chrámech celé sbírky fosilních kostí, možná tam byly i (sub)fosilní kly (že by zdroj inspirace i pro Maye)?

Odpovědět


Re: Re: Re: Mayové a mastodonti

Kája Dolejší,2017-02-10 11:30:51

Pokud mají stavitelé chrámů na zdech skulptury, které vypadají jako sloní hlavy, a to včetně chobotu, uší a klů, nemohli stavitelé vycházet s fosilních zbytků. Museli to zvíře, a nebo jeho podobenku, prostě vidět.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni