Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit  
Ve čtvrtek pronikl poprvé robot do kontejnmentu druhého bloku. Jeho úkolem bylo vyčistit rampu, která je přístupem do prostor pod reaktorovou nádobou a připravit cestu svému následovníku, který by zde detailně proměřil rozložení aktivity a teploty. V důsledku velmi silné radiace, která pravděpodobně vyřadila jednu z jeho kamer, se však musel předčasně vrátit.

Pracovníci firmy Toshiba zavádí robota do potrubí (zdroj TEPCO).
Pracovníci firmy Toshiba zavádí robota do potrubí (zdroj TEPCO).

nedávném článku bylo popsáno vytvoření cesty pro robota do nitra kontejnmentu druhého bloku elektrárny Fukušima I. Nejdříve se tak speciálním zařízením a potrubím podívala kamera a zkontrolovala přístupovou rampu k centrálnímu podstavci, který nese reaktorovou nádobu.

 

Kontrolní místnost, kde se sledovala činnost robota (zdroj TEPCO).
Kontrolní místnost, kde se sledovala činnost robota (zdroj TEPCO).

Zjistilo se, že je pokryta silnou vrstvou nánosu různých materiálů, které se uvolnily při velmi vysokých teplotách v průběhu havárie. A také při následné korozi různých kovových částí. Není úplně vyloučeno, že se tam dostaly i části s roztavené aktivní zóny. Tomu by mohla nasvědčovat i velmi silná radiace. V jednom místě u rampy radiace vyskočila až na hodnotu dávkového příkonu až 530 Sievertů za hodinu.

 

Schéma míst, kam postupně pronikají kamery a roboty při průzkumu kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).
Schéma míst, kam postupně pronikají kamery a roboty při průzkumu kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).

Kamera prohlédla jak spodní část reaktorové nádoby, kde je systém na ovládání řídicích tyčí. Ten vypadal docela nepoškozeně. Naopak podlážka pod ním uvnitř betonového cylindru podstavce byla na některých místech silně poškozená nejen korozí a částečně i chyběla. To by mohlo být způsobeno tím, že zde prokapávaly části roztavené aktivní zóny. Tyto díry v podlážce mohou být značným problémem pro průzkumného robota, který by se po ní měl pohybovat. Bylo tak potřeba pečlivě zanalyzovat získané záběry a najít novou cestu pro robota do nitra kontejnmentu a hledání případných zbytků zničené aktivní zóny na jeho dně.

 

Zničená část roštové podlážky (zdroj TEPCO).
Zničená část roštové podlážky (zdroj TEPCO).

Po důkladném rozboru získaných záběrů se pracovníci firmy Toshiba, která je tvůrcem robotů, rozhodli nejdříve využít model, který je určen pro čištění cesty a prvotní průzkum. K tomuto účelu má zařízení, které vytváří proud vody pod silným tlakem. Ten smete nahromaděné usazeniny a překážky a uvolní cestu pro robota provádějícího detailní průzkum. První pokus o nasazení tohoto robota se uskutečnil v úterý, ale došlo k poruše stříkacího zařízení. Nakonec se tak robot dostal do kontejnmentu až ve čtvrtek 9. února 2017. Na dálku řízený robot tak začal čistit zmíněnou přístupovou rampu, která vede do prostor pod reaktorovou nádobou. Ukázalo se však, že nánosy ulpívají na rampě velice silně a jejich odstraňování proudem vody je dost náročné. Z pětimetrové délky rampy se podařilo vyčistit zhruba jeden metr. Pak jedna ze tří kamer robota potemněla.

 

Cesta robota do prostor pod reaktorovou nádobou (zdroj TEPCO).
Cesta robota do prostor pod reaktorovou nádobou (zdroj TEPCO).

S největší pravděpodobností to způsobila velmi silná radiace, která byla odhadnuta na základě narušení kvality elektronického zobrazování na dávkový příkon zhruba 650 Sievertů za hodinu. To je zhruba desetina dávkového příkonu, který vyzařuje aktivní zóna. I to ukazuje, že by někde v blízkosti mohla být její část. Připomínám, že u kraje kontejnmentu byl zjištěn dávkový příkon pouze 50 Sievertů za hodinu. Zároveň se pomocí endoskopu v předchozím průzkumu zjistil dávkový příkon v blízkosti vnitřního cylindru opět nižší, pod stovkou Sievertů za hodinu. V kontejnmentu prvního bloku naměřily při průzkumu v roce 2015 roboty hodnoty dávkového příkonu mezi 5 až 15 Sieverty za hodinu.

 

Průběh čištění přístupové rampy (zdroj TEPCO).
Průběh čištění přístupové rampy (zdroj TEPCO).

Po potemnění jedné z kamer stáhli operátoři robota z kontejnmentu a nyní ze zkoumá v horké komoře. Podle předpokladů by měl být robot schopen pracovat v dávkovém příkonu 1000 Sievertů za hodinu. Je tak potřeba zjistit, proč kamera selhala a jaká opatření je třeba připravit pro nový průnik robotů do nitra kontejnmentu. Proto se pracuje na důkladné analýze získaných dat.

 

Pohled na zařízení a rampu v průběhu čištění. Je vidět značnou vrstvy nánosu, který silně ulpěl na rampě. Jeho původ je zatím neznámý. (Zdroj TEPCO).
Pohled na zařízení a rampu v průběhu čištění. Je vidět značnou vrstvy nánosu, který silně ulpěl na rampě. Jeho původ je zatím neznámý. (Zdroj TEPCO).

Nelze tak říci, kdy a který robot se do vnitřních prostor kontejnmentu druhého bloku vypraví. Pravděpodobně tam půjde nejdříve čistící robot, který dokončí vyčištění rampy a vstupu do podstavce pod reaktorovou nádobou. Teprve pak se využije robot tvaru štíra, který by měl detailně prozkoumat prostory pod reaktorovou nádobou, hlavně prostorové rozložení radiace a teploty. To by mělo umožnit identifikovat polohu případných zbytků zničené aktivní zóny, které se protavily reaktorovou nádobou. Je však možné, že vysoká radiace v blízkosti rampy způsobí zdržení těchto prací a průzkumu. Pokud se ukáže, že se větší část zničené aktivní zóny dostala mimo reaktorovou nádobu, bude její likvidace mnohem náročnější. To by určitě vedlo k dalšímu zdržení celkové likvidace zničených reaktorů. V každém případě se dá v následujících měsících očekávat řada velice zajímavých informací o nitru kontejnmentu.

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 12.02.2017
Tisk článku

Fukušima I poté - Wagner Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 354 Kč
Fukušima I poté
Wagner Vladimír
Související články:

Fukušima I na počátku roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (24.01.2017)
Cesta do kontejnmentu druhého bloku je pro robota připravena     Autor: Vladimír Wagner (30.01.2017)



Diskuze:

Roboti vo Fukušime

Tomáš Gancarčik,2017-02-20 12:59:30

Ďakujem za najnovšie správy. Uvedomujem si komplikovanú situáciu, ktorá sprevádzala (a sprevádza) čistenie elektrárne za posledných takmer šesť rokov, ale aj tak: ak prepokladáme, že je Japonsko lídrom vo vývoji robotov a s nimi spojených technológií, pýtam sa, nie je nasadenie a vývoj robotov použitých v elektrárni pomerne pomalý resp. množstvo ich doterajších výsledkov celkom nízke? Chcel by som vedieť, či je to spôsobené hlavne ťažkými podmienkami (prístup, rádiácia), alebo skôr tým, že majú prioritu iné veci, napr. dekontaminácia. Prípadne, je vývoj takto vysoko špecializovaných robotov stále extrémne drahý a náročný?

Odpovědět

Doplnění novinky

Vladimír Wagner,2017-02-17 16:16:20

Pro doplnění bych ještě uvedl nejnovější informace. Dne 15. února byl do kontejnmentu vyslán druhý typ robota, který je určen kromě vizuální prohlídky i pro měření teploty a radiace. Dostal se na rampu vedoucí k centrální části kontejnmentu. Po ní projel dva metry, které předchozí robot vyčistil. Pak se mu však zablokoval pás. Byl tak odstaven na stranu rampy, aby neblokoval další roboty a oddělil se od řídícího a spojovacího kabelu. Důležité je, že změřená teplot 16,5 stupně Celsia odpovídá teplotě měřené čidly uvnitř kontejnmentu. Ta je okolo 18,6 stupňů Celsia. Odhadnutý dávkový příkon z dat robota je 210 Sv/hod.

Odpovědět

je 21. století nebo spíš rok 1001 ?

George S,2017-02-14 16:53:20

Fukusima je sama o sobe ukazkou jak funguje politicka korektnost. Zavery jsou jasne - je potreba zajistit moznost vicenasobneho systemu chlazeni paliva a nespolehat pouze na diesel generatory a taky zabezpecit prostor reaktoru, on vodik samotny vznikal diky reakci se zirkonem, ale kde se tam vzal kyslik - zajistit třeba výplň dusíkem..... proste nevidim tam nic co by neslo do budoucna vyresit a zajistit.... a tady se strasi lidskym faktorem... sakra ma to fachat a resit.vse samo a vse trikrat jistene ... je videt ze jen jednou to nestaci a brekot stylem
"selhal clovek a diky tomu tomu nejde zabranit a je potreba jadernou energii celosvetove zrusit" se hodi tak do 10 stoleti

A nejvic penez díky havárii ztratilo Japonsko procpak? Vyplo vsechny atomove elektrarny a uhli a ropu vlastni nema. Místo, aby zajistilo např alternativní formy oběhu chladící kapaliny.

z FB
Sievert je pro záření beta a gama totéž co Gray. 500 Sievert za hodinu je tedy kiloGray za 2 hodiny. Tedy sklo černá, vzduch je vodivý (ionizovaný), plasty urychleně stárnou a polovodiče dostávají na frak.

Odpovědět


Re: je 21. století nebo spíš rok 1001 ?

Vladimír Wagner,2017-02-17 16:20:23

Jen bych uvedl jednu poznámku. Typy reaktorů, které jsou ve Fukušimě mají kontejnment vyplněný dusíkem. Proto také nedošlo k žádnému výbuchu vodíku v kontejnmentu. Teprve, když došlo ke snižování tlaku v kontejnmentu upouštěním páry z kontejnmentu, dostal se vodík i do prostor mimo kontejnmenmt a do horní části budovy, kde už kyslík byl a došlo k explozi.

Odpovědět

Pokrok

Alexandr Kostka,2017-02-13 17:15:08

Osobně bych to viděl spíš na úspěch než neúspěch. Robot se dostal tam, zpátky, dodal nemálo nových informací, vyčistil metr té přístupové rampy.. Ostatně sama informace, že tam je tak silná radiace, tudíž patrně kus roztavené aktivní zóny, je dost podstatná. PS: a stejně Fukušima ukazuje, jak bezpečná je jaderná energetika. Přes to, že došlo na přírodní katastrofu, dokonce na roztavení aktivní zóny, tak "ven" uteklo jen velmi málo radioaktivníého materiálu.

Odpovědět

Bohumír Tichánek,2017-02-13 09:28:45

Lidové noviny píšou pesimisticky:
"Expert na jadernou bezpečnost a bývalý hlavní vědecký pracovník japonského Výzkumného institutu jaderné energie Fumiya Tanabe řekl, že i když odborníci očekávali výsledky měření radiace uvnitř reaktorů vysoké, bylo to pro ně i přes to šokující."
Dokonce:
"Tanabe uvedl, že hodnoty měření by měly zastavit zastánce jaderné energie v Japonsku, včetně premiéra Šinzó Abeho."

http://www.lidovky.cz/neuveritelne-vysoka-radiace-ve-fukusime-robota-znici-za-mene-nez-dve-hodiny-1b8-/zpravy-svet.aspx?c=A170211_170557_ln_zahranici_ele

O vládní komisi bylo psáno:
"Ničivá katastrofa odhalila spoustu chyb v přístupu společnosti TEPCO k jaderné bezpečnosti, dále ukázala na roztříštěnost vedení po katastrofě a odhalila nebezpečnou laxnost kontrolních úřadů. Všechny tyto faktory vyústily do havárie, jež podle vyšetřovací komise založené japonským parlamentem byla „man-made“, neboli zapříčiněna člověkem."

Odpovědět


Re:

Jaroslav Lepka,2017-02-13 15:15:46

Havárie byla vyvolána abnormálně silným zemětřesením a následnou cunami, nikoli zapříčiněna člověkem. Stačí porovnat počty obětí cunami a následky havárie. Jiné samozřejmě je, že v japonské kultuře nemá improvizace místo, všichni čekají na rozhodnutí nadřízených a proto také nebylo dostatečně rychle zvládnuté havarijní chlazení a de facto celá havárie, nicméně silně pochybuji, že zrovna tohle měl pan Tanabe na mysli.

Odpovědět


Re: Re:

Alexandr Kostka,2017-02-13 17:16:14

Počty obětí Fukučimy, 4 lidé. (pokud to nenarostlo) Spadly na ně trosky, s jaderností či nejaderností elektrárny to nemělo naprosto nic společného.

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2017-02-13 16:51:30

On už ten příspěvek ve Washington Post je spíše bulvárněji psaný (hned dalším článkem stejné redaktorky je tento https://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/in-super-skinny-japannaomi-watanabe-is-chubby-and-proud/2017/02/07/692023a1-7cd2-46fd-8e78-f25fa711d214_story.html?utm_term=.012497b55e0d ). A ten překlad v lidovkách mu na bulvárnosti ještě přidal. Ono, když se píše o prvním a třetím reaktoru: "Přístroj, který hodnoty naměřil, zatím ještě nebyl v reaktorech 1 a 3, které jsou ještě stále v provozu.", tak to opravdu s realitou moc společného nemá.
Je tak otázka, jestli Tanabe opravdu použil slovo šokující. Tak překvapující nebyla hodnota dávkového příkonu, ale spíše, že na tyto hodnoty vyskočil dávkový příkon ještě před přiblížením k centrální oblasti a pak při dalším přiblížení do centra zase poklesl. Ovšem, co to reálně znamená, se zjistí až po podrobnějším měření a určení detailnějších informací o prostorovém rozložení dávkového příkonu.
Parlamentní komise konstatovala, že havárie byla způsobena bezprecedentní přírodní katastrofou (kdyby ji Japonci čekali, tak hlavně zabrání těm téměř 20 000 obětí). Ovšem na extrémní cunami a úplný výpadek proudu a vyřazení všech dieselagregátů měli být pracovníci připravení a přírodní katastrofa opravdu odhalila řadu pochybení a nedostatků. Pokud by jich nebylo, mohly by být následky mnohem menší. Z toho důvodu ji lze označit i jako zapřičiněnou lidským faktorem. Podrobněji jsem o této zprávě psal před čtyřmi lety: http://www.osel.cz/6360-zprava-komise-japonskeho-parlamentu-o-havarii-ve-fukusime-i.html

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni