Databáze s geny stromů  
Více než 100 000 sekvencí s geny stromů zveřejnili švédští a američtí genetici. Díky tomu se otevírá prostor pro genetický výzkum prováděný donedávna jen na modelových bylinách.

Švédští vědci ve spolupráci s americkými kolegy z Oregon State University vytvořili databázi, se 102 000 sekvencemi genů, které jsou nejčastěji uváděny do činnosti ve stromech rodu topol (Populus). Je to jen zlomek celkové dědičné informace topolů, ale dá se s klidem říci, že je to zlomek velice podstatný, protože právě on je zodpovědný za valnou většinu dědičných vlastností topolů. V nově publikované studii srovnal tým vědců vedený americkým genetikem Stevenem Straussem geny topolu s geny huseníčku Thalova, který je modelovou rostlinou a má na rozdíl od topolů kompletně přečtenou dědičnou informaci. Ukázalo se, že většina genů se nápadně podobá navzdory tomu, že obě rostliny dělí 100 milionů let samotné evoluce. To všechno usnadní do budoucna genetický výzkum stromů a zřejmě dále zefektivní tvorbu nových typů stromů metodami genového inženýrství.
Genetici zabývající se stromy se tímto počinem dostávají do velmi příjemné situace. Brzy by mělo být dokončeno čtení dědičné informace topolu a pak ji bude možné srovnávat s databází s dědičnou informací huseníčku. O efektech jednotlivých genů u huseníčku vědí vědci opravdu hodně, protože s touto křížatou rostlinou se experimentuje relativně velmi snadno. S topolem a dalšími stromy je práce o poznání zapeklitější, ale s „vodítky“ získanými na základě zkušeností s huseníčkem by se mělo dřiny ve „stromové genetice“ výrazně ubýt .
Vědci už spřádají ambiciózní plány. Chtějí například zjistit, jak se stromy vypořádávají se zátěží jako je sucho, mráz nebo napadení škůdci. Prozradí to na ně spektrum genů, které se v krizové situaci „zapnou“ nebo naopak „vypnou“. Strausse také vzrušuje otázka stárnutí stromů. Rád by zjistil, jestli stromy ve vysokém věku trpí důsledky působení zplodin vznikajících při metabolismu a poškozujících kromě jiného i dědičnou informaci. To je zřejmě podstata stárnutí u živočichů včetně člověka. Podle Strausse je možné, že stromy nalezly způsob jak neustále obnovovat dokonalou funkci svých buněk navzdory staletému nebo dokonce tisíciletému věku.
Genetické modifikace stromů narážejí zatím na tvrdý odpor „zelených“. Militantní „ochránci přírody“ neváhají zajít tak daleko, že pokácejí pokusné stromy nebo vypálí pokusné skleníky. Přesto bude díky nové databázi výzkum na tomto poli rychle pokračovat vpřed. Otevírá se šance výrazně urychlit šlechtění stromů, jež je ve srovnání se šlechtěním bylin dlouhodobou záležitostí. Snad se tak povede získat vhodnější stromy pro papírenský průmysl (to by měly být přednostně stromy se sníženým obsahem ligninu v dřevě). V dnešním silně zaneřáděném světě by jistě našly uplatnění u stromy pro tzv. fytoremediace, které jsou s to ze znečištěné půdy odnímat škodliviny a rozkládat je na neškodné sloučeniny. V těchto případech by nemusely být do dědičné informace stromů vnášeny „cizí“ geny. Úplně postačí, když budou jejich vlastní příslušné geny „utlumeny“ nebo naopak „nabuzeny“. Odpůrce biotechnologií tohle ale asi jen těžko „utlumí“. Můžeme očekávat, že jakýkoli pokus o genetické modifikace stromů je naopak silně nabudí.

tpolo



Topol je už dnes „myší mezi stromy“. Genetický výzkum a biotechnologické postupy došly u tohoto rodu nejdále.

borovice osinatá



Některé druhy borovic (např. borovice osinatá) se dožívají tisíců roků. Genetici by rádi přišli jejich dlouhověkosti na kloub.

Pramen:
Proceedings of the National Academy of Science





Datum: 12.09.2004 00:16
Tisk článku


Diskuze:

...

rut,2006-02-22 09:08:05

chci všechny

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace