Observatoř Newton objevila nejjasnější a nejvzdálenější pulsar ve vesmíru  
Extrémní akreční pulsar NGC 5907 ULX vyzáří za 1 sekundu tolik energie, jako Slunce za 3,5 roku.

 

Akreční pulsar. Kredit: ESA.
Akreční pulsar. Kredit: ESA.

Pomalu se blíží 19 hodina, kdy NASA a zároveň s nimi i web prestižního časopisu Nature odhalí, jakýže to zásadní objev ohledně exoplanet mají. Fantazie pracuje na plné obrátky – může to být cokoliv. Do té doby si můžeme zkrátit čas s jiným pěkným vesmírným objevem. Evropská vesmírná observatoř XMM-Newton totiž objevila pulsar, a to velice neobvyklý pulsar. V tomto týdnu o objevu píše časopis Science.

Gian Luca Israel.
Gian Luca Israel.

 

Tenhle pulsar je hodně nebo spíše úplně nezřízeně jasný. Podle všeho jde o neutronovou hvězdu, která se zrodila po explozi supernovy – tak jako u všech pulsarů. Svou jasností v rentgenové oblasti spektra ale asi tak desetkrát převyšuje doposud nejjasnější známý pulsar. Bliká jednou za 1,13 sekundy a musí to být dost šílený objekt. Za jednu sekundu vyzáří tolik energie, jako naše Slunce za 3,5 let. Také je to nejvzdálenější pulsar, jaký známe. Jeho záření k nám přilétlo ze vzdálenosti 50 milionů světelných let. Rentgenová observatoř XMM-Newton tento objekt pozorovala několikrát během posledních 13 let. Badatelé pulsar vystopovali, když systematicky prohledávali data observatoře Newton a hledali v nich právě pulsary. Ke studii přispěla rovněž data americké vesmírné rentgenové observatoře NuSTAR.

Okouzlující spirála NGC 5907. Kredit: Jschulman555 / Wikimedia Commons.
Okouzlující spirála NGC 5907. Kredit: Jschulman555 / Wikimedia Commons.

 

Vedoucí studie Gian Luca Israel z italské INAF-Osservatorio Astronomica di Roma upozorňuje, jak jsme si doposud mysleli, že za daných okolností mohou být takto zářivé pouze černé díry o hmotnosti přes 10 Sluncí, když požírají svého společníka v těsné dvojhvězdě. Nový pulsar ale rychle a velmi pravidelně pulsuje, což je spolehlivý znak neutronových hvězd, který prakticky vylučuje, že by šlo o černou díru. V tomto případě je to takzvaný akreční pulsar extrémní povahy, který se živí hmotou partnera ve dvojhvězdě. Rentgenové záření pulsaru je tak jasné, že ho odborníci počítají mezi takzvané ultrasvítivé zdroje rentgenového záření (ULX, UltraLuminous X-ray source). Pulsar pochází z relativně blízké spirální galaxie v souhvězdí Draka NGC 5907 a nese označení NGC 5907 ULX nebo též NGC 5907 X-1.

.
Akreční pulsar v galaxii NGC 5907. Kredit: ESA/XMM-Newton; NASA/Chandra & SDSS.

 

Z analyzovaných dat vyplývá, že se rotace pulsaru prudce mění, přímo před našima očima. V roce 2003 pulsar blikal, čili rotoval, rychlostí jedné otáčky za 1,43 sekundy. V roce 204 to bylo už jednou za pouhých 1,13 sekundy. Pokud by se ve stejném poměru zpomalila planeta Země, tak bychom měli den kratší o 5 hodin. Jak podotýká Gian Luca, jenom neutronové hvězdy jsou tak kompaktní, že mohou rotovat takto zběsile. Změny rotace nejsou u neutronových hvězd úplně výjimečné. Tahle změna je ale doopravdy velká a zřejmě souvisí s tím, že pulsar rychle požírá hmotu hvězdného partnera.


Pulsar NGC 5907 ULX je podle všeho doopravdy výjimečný. Podle Giana Lucy je asi tisíckrát jasnější, než vědci u akrečních neutronových hvězd včetně pulsarů považovali za možné. Naše modely fungování těchto pozoruhodných objektů se tedy rozcházejí s realitou, a budeme je muset vylepšit o mechanismus, který vysvětlí uvolňování enormního množství energie. Gian Luca a spol. se domnívají, že by takový mechanismus mohla poskytnout silná a složitá magnetická pole, která ovíjejí pulsar blízko u jeho povrchu. O extrémním pulsaru určitě neslyšíme naposledy.

Literatura
ESA 21. 2. 2017, Science online 20. 2. 2017.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 22.02.2017
Tisk článku

Světlo pulsaru - Pitzmos Aleš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 278 Kč
cena: 239 Kč
Světlo pulsaru
Pitzmos Aleš
Související články:

První mikrokvasar ze sousední galaxie     Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2012)
Nové snímky NuSTARu předvádějí vesmír vysokých energií     Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2013)



Diskuze:

Pulzary a mikrosvět.

Jaroslav Červinka,2017-02-28 12:46:03

Pulzary a mikrosvět.

„Observatoř Newton objevila nejjasnější a nejvzdálenější pulsar ve vesmíru“.

Podívám-li se obrázek „Akreční pulsar. Kredit: ESA“, nemohu si nepovšimnout a přehlédnou nápadnou podobnost modelů sub atomových struktur vypracovaných již před poměrně dlouhou dobou na Vysokém učení technickém v Brně a strukturou akrečního pulsaru. Pokud se seznámíte s prací vědců VUT v Brně, budete moci posuzovat a hodnotit moje názory.
Nezřízenou jasnost pulzaru není důležité hodnotit, snad jen z pohledu množství energie, které je vyzařováno ze středu disku. Mne zaujalo zejména to, že proud této energie není tak štíhlý paprsek, jak jsem u pulsaru zvyklý. Osobně to připisuji ohromné hmotnosti disku, která ve svém důsledku zajišťuje relativně brzké rozostření paprsku rentgenového záření. To odpovídá teoretickým představám transformace energie v elementárních bosonech ZoCeLO a jejich superponování na hmotnější objekty mikrosvěta.
Princip bosonu ZoCeLo spočívá, zjednodušeně řečeno, v jeho vírové struktuře elektromagnetických polí. Ve vírovém procesu dochází k transformaci energie v indukci magnetického a elektrického pole, teoreticky vyjádřeno skrze Poyntingův vektor. Jestliže vyjádříme procesy v bosonu ZoCeLo pomoci energie v siločarách EM polí obdržíme tvary neoddiskutovatelně podobné kosmickým objektům, a v té základní podobě bosonu ZoCeLo, jako pulzaru s velmi fokusovaným výtryskem siločar elektrického pole, naprosto stejně, jak je to u pulzarů reálných.
Když vyjdeme z toho, že vzájemná délka siločar elektrického a magnetického pole je dána poměrem vycházející ze známých zákonů teorie EM pole, je tento poměr v jejich délkách zhruba 10 krát 10 na 16. Proto se jeví výtrysk energie jako velmi ostrý paprsek a pozorovateli uniká zakřivení výtrysku. Obdobné je to s energií ve hmotě v záření pulzaru.
V našem případě jde o velmi masivní, hmotný pulzar a proto dochází k rozostřováni vyzářené energie relativně v kratší vzdálenosti od středu pulzaru.

Citace:“Vedoucí studie Gian Luca Israel z italské INAF-Osservatorio Astronomica di Roma upozorňuje, jak jsme si doposud mysleli, že za daných okolností mohou být takto zářivé pouze černé díry o hmotnosti přes 10 Sluncí, když požírají svého společníka v těsné dvojhvězdě. Nový pulsar ale rychle a velmi pravidelně pulsuje, což je spolehlivý znak neutronových hvězd, který prakticky vylučuje, že by šlo o černou díru. V tomto případě je to takzvaný akreční pulsar extrémní povahy, který se živí hmotou partnera ve dvojhvězdě. Rentgenové záření pulsaru je tak jasné, že ho odborníci počítají mezi takzvané ultrasvítivé zdroje rentgenového záření (ULX, UltraLuminous X-ray source).“

Ve výše uvedených souvislostech člověka napadne, zda některé představy o černých dírách a požírání různých kosmických objektů není příliš nadnesené. Hmotnost černé díry, uznejte, jak hloupě to zní, a že díra něco požírá, no není to hloupost? Já si myslím, že pozorované procesy v makrokosmu, by bylo lépe popisovat na principech podobných v mikrosvětě. To určitě pomůže lépe pochopit svět kolem nás. Vždyť právě třeba, někde v tak zvané díře, jsou poměry podobné, jak je známe na Zemi.
Asi moc často zapomínáme, že všechno je relativní. Asi nám také chybí dostatek fantazie a budeme doufat, že mladá generace lidí jí bude mít trochu bohatší než má generace naše.
Byl bych rád, pokud bych inspiroval studenty k zamyšlení nad novými přístupy k univerzu.

Odpovědět

Nové fyzikálne teórie.

Lubomir Vlcek,2017-02-23 14:29:01

http://kopecky.rtyne.net/teorie/vlcek.pdf

http://kopecky.rtyne.net/einstein/einstein.htm

Critical examination of fundamentals in physics
http://www.trendsinphysics.info/

academia.edu
https://tuke.academia.edu/LubomirVlcek


L. Vlcek, : New Trends in Physics, Slovak Academic Press, Bratislava 1996,
 ISBN 80-85665-64-6.

Presentation on European Phys. Soc. 10th Gen. Conf. – Trends in Physics ( EPS 10) Sevilla ,
E   9. -13 September 1996,


http://www.trendsinphysics.info/

http://www.trendsinphysics.info/


THE NEW COORDINATE SYSTEMS IN PHYSICS AND MAGIC NUMBERS


viXra :
http://vixra.org/author/lubomir_vlcek

Forecasted nuclei (quantity 42)
http://www.trendsinphysics.info/prvky/prvkyang.htm

Odpovědět

Kratší den?

Radim Dvořák,2017-02-22 23:43:21

"Pokud by se ve stejném poměru zpomalila planeta Země, tak bychom měli den kratší o 5 hodin."

Snad delší, ne?

Odpovědět


Re: Kratší den?

Petr Kr,2017-02-23 07:37:19

A nebylo by lepší zrychlila?

Odpovědět


Re: Re: Kratší den?

Petr Kr,2017-02-23 07:39:48

A ještě rok 204. Což takhle 2004?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni