Bisfenol S dělá z plastů hrozbu pro reprodukci  
Plasty nás obklopují všude a doprovází každý den. Už jsme si na ně možná zvykli až příliš, a přitom zapomněli, jak mohou být nebezpečné. Práce uveřejněná v časopise Scientific Reports přináší neblahá zjištění.
Bisphenol S
Bisphenol S

Jsme obklopeni plasty, celý život a takřka kdekoliv. Plastové láhve, igelitové pytlíky, dózy na potraviny… zkrátka předměty denní potřeby každého z nás. Vedle různých polymerů (polypropylén, polyetylén atd.), tedy hlavních komponent plastických hmot, se do plastů přidávají také látky, které činí tyto materiály pevnější, pružnější a odolnější. Lze říci, že bez těchto přidaných látek se plastový obal neobejde a jsou tak jakousi “šedou eminencí“ každého takového materiálu. Nepříjemné je, že se tyto látky dostávají do potravin, vody a vstřebávají se i po dotyku skrz pokožku. Ve velmi nízkých koncentracích potom kolují v krevním řečišti člověka a dostávají se kamkoliv v našem těle.

 

Najdeme jej také pod označením: 4,4'-Sulphonyldiphenol ; 1, 1'-Sulfonylbis[4-hydroxybenzene] ;  4,4'-Dihydroxydiphenyl Sulfone  ;  O2S(C6H4OH)2
Najdeme jej také pod označením: 4,4'-Sulphonyldiphenol ; 1, 1'-Sulfonylbis[4-hydroxybenzene] ; 4,4'-Dihydroxydiphenyl Sulfone  ; O2S(C6H4OH)2

Již dříve velmi intenzivně studovanou komponentou z této kategorie je bisfenol A (BPA). Tato hojně využívaná látka není ukrytá pouze v plastech, ale i v termopapírech, ze kterých jsou vyráběny mj. účtenky, ale nechybí ani v bankovkách. Vzhledem k těmto faktům nejsou překvapivé výsledky studií odhalující zvýšenou koncentraci BPA v krvi pokladních v supermarketech, které si svou dávku BPA „dopřávají“ opravdu ve velkém. Svého času se vědci předháněli ve snášení důkazů, co BPA všechno dovede! A tak byl BPA označen za endokrinní disruptor, tedy látku, která ve velmi nízkých koncentracích narušuje hormonální bilanci. Jakmile dojde k narušení hormonální stability, mnohé fyziologické funkce jsou stiženy – reprodukci nevyjímaje. A tak se BPA velmi rychle ocitl s dalšími endokrinními disruptory na indexu; došlo k tvrdé regulaci jeho používání a v některých výrobcích, např. v kojeneckých lahvích, bylo jeho použití úplně zakázáno. Některé výrobky dokonce nesou punc „BPA-free“. Pokud bychom toto považovali za šťastný konec hororu jménem BPA, ocitli bychom se ve velkém omylu – na scénu totiž přichází bisfenol S! 

Tereza Žalmanová, ČZU Praha
Tereza Žalmanová, ČZU Praha

Ano, bisfenol S (BPS) nahradil BPA v plastech, ale i jiných produktech, kde je bisfenolu zapotřebí a současně je jeho obsah regulován anebo přímo zakázán. BPS je analogickou sloučeninou BPA, s jeho výhodami, avšak domněle neškodná. Jeho ‚neškodnost‘ je však poněkud nespolehlivá a je založena na skutečnosti, že negativní efekt BPS dosud nebyl prokázán. Klíčové poznatky přinesla práce Terezy Žalmanové a Kristýny Hoškové z České zemědělské univerzity v Praze, která byla publikována v renomovaném časopise Scientific Reports. Poznatky zde publikované nejsou kdovíjak uspokojivé: BPS poškozuje prasečí vajíčka, tolik podobná těm lidským! V laboratořích České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu živočišné výroby byla v podmínkách in vitro kultivována prasečí vajíčka v přítomnosti velmi nízkých koncentrací BPS a následně podrobena zevrubným analýzám. Tento model vcelku věrně imituje situaci v lidském organizmu, kdy je zrající vajíčko dosud uzavřeno v ovariálním folikulu, vyplněného folikulární tekutinou, velmi pravděpodobně obsahující právě BPS. Meiotické zrání vajíčka, kdy dochází k redukci genetické informace, probíhá krátce před ovulací ještě v prostředí folikulu a je extrémně náchylné k jakýmkoliv poruchám.

 

Kristýna Hošková, ČZU Praha
Kristýna Hošková, ČZU Praha

Sebemenší odchylky jsou mnohdy příčinou nežádoucích genetických poruch, včetně Downova a dalších syndromů. A vskutku, dělící vřeténko, odpovědné za správný rozchod chromozómů, je v prasečím vajíčku po ovlivnění BPS natolik poškozené, že si lze jen těžko představit embryo, které by po oplození vajíčka vzniklo.

Jaroslav Petr, VUŽV
Jaroslav Petr, VUŽV

Výsledkem v lidské populaci může být selhávání přirozeného početí, kdy takto poškozené vajíčko není schopné oplození, a pokud ano, embryo z něho vzniklé není životaschopné. Tomu přispívají také další mechanizmy, které jsou ve vajíčku bisfenolem stiženy: soubor molekul mRNA určených pro proteosyntézu a samotné proteiny odpovědné za správnou buněčnou signalizaci ve vajíčku a embryu. V krajním případě si lze představit embryo jakžtakž schopné dalšího vývoje i přes všechna úskalí odvozená od přítomnosti BPS, avšak embryo aneuploidní, které je obtěžkáno břemenem genetické choroby.

 

Otázkou zůstává, co nyní bude dále?

Bude snad BPS zakázán stejně tak jako BPA? Jistě po právu, ale znamená to snad, že přijde další bisfenol v pořadí a dojde k další neuvážené náhradě? Je zřejmé, že jakýkoliv další vývoj plastických hmot musí probíhat velmi kvalifikovaně a s respektem k faktu, že endokrinní disruptory fungují v extrémně nízkých koncentracích. Žel bohu, člověk je jim vystaven soustavně po celý život a tak se nelze smířit s tím, že bychom se obklopili další „politováníhodnou náhražkou“. 

 

Literatura
Scientific Reports

Autor: Jan Nevoral
Datum: 28.03.2017
Tisk článku

Etnické komunity. Kontinuita kulturní reprodukce - Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 230 Kč
cena: 204 Kč
Etnické komunity. Kontinuita kulturní reprodukce
Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam
Související články:

Diabetes z plastu?     Autor: Josef Pazdera (23.01.2006)
Chemikálie z potravinových obalů vyvolává vážná onemocnění     Autor: Jaroslav Petr (04.10.2008)
Umělohmotné talíře a ledvinové kameny     Autor: Josef Pazdera (23.01.2013)
S papírovým pytlíkem k reprodukčnímu zdraví     Autor: Jan Nevoral (07.08.2013)
Asistovaná reprodukce ve světle epigenetiky     Autor: Jan Nevoral (18.02.2017)



Diskuze:

Historické plasty?

Jiří Novák,2017-03-31 23:04:01

A jak jsou na tom předchůdci dnešních plastů? Není na čase oprášit staré technologie tam, kde by to dávalo smysl? Myslím třeba galalit (za předpokladu, že se z něj neuvolňují pozůstatky formaldehydu, což nevím).
Samozřejmě by neměl být problém balit jídlo zase do papírových sáčků, jogurty do kelímku z voskovaného papíru, na nákup chodit s bavlněnou taškou, kartáček na zuby by mohl být z nějakého laciného dřeva (nebo bambusu, dneska s ním dovedou zázraky)...

Odpovědět


Re: Historické plasty?

Pavel Brož,2017-03-31 23:12:55

To balení do papírových sáčků by navíc nemuselo být dražší, vzhledem k tomu, že igelitové tašky jsou povinně zpoplatněny. Samozřejmě za předpokladu, že někoho nenapadne povinně zpoplatnit i ty papírové sáčky.

Odpovědět


Re: Re: Historické plasty?

Jiří Novák,2017-03-31 23:44:13

Za igelitovou tašku jsem dal tuhle 3 Kč, co stojí papírová se poptám. Sáček na pečivo (nezpoplatněný) vyjde v maloobchodním prodeji asi 7 halířů, papírový podobných rozměrů asi 20h. To je pak pro market jasná volba... bohužel. Co s tím netuším, papírový bude už z principu komplikovanější na výrobu...

Odpovědět

Mikrovlnka

Pavel Hudecek,2017-03-30 14:42:56

Znám dost ženských, které tvrdí, že mikrovlnka je strašně škodlivá a mají k tomu i různé "důkazy". Od doby, co jsem měl doma podnájemnici s miminem, vím, že jistá souvislost existuje:

Mikrovlnka umožňuje lidem, aby sobě a svým dětem snáze kontaminovali jídlo aditivy z plastů.

Čuměl jsem jak puk, když jsem viděl jak v mikrovlnce ohřívá plastovou lahvičku s mlíkem pro mimino. Tohle jde opravdu jen s pomocí mikrovlnky... Že dospělí lidé sami sobě ohřívají instantní jídla v plastových obalech je taky hnus, ale že to dělají i kojencům, mě do té doby nenapadlo.

Odpovědět


Re: Mikrovlnka

Pavel Brož,2017-03-30 22:18:06

Vůbec si nedělejte žádné iluze, že v tom procesu kontaminace plasty a jejich aditivy hraje mikrovlnka jakoukoliv dominantnější roli. Ono to začíná už těma dudlíkama, pískacíma hračkama, obecně všemi možnými plastovými výrobky narvanými změkčovadly, atd. atd.. Navíc tato móda nadužívání plastů dále úspěšně pokračuje. Před lety jste dostával pečivo v papírovém pytlíku, dnes už prakticky výhradně v mikrotenovém. Stejně tak salám, šunku, různé uzenářské výrobky, dříve běžně balené do papíru, vám dnes zabalí do mikrotenového sáčku nebo do fólie. Nedávno jsem dostal takto zabalené dokonce ještě horké grilované kuře, dříve mi ho dávali do termosáčku, no tak nově už ho dávají v plastové vaničce přelepené potravinářskou fólií. A tak by se dalo pokračovat dlouho.

Odpovědět


Re: Re: Mikrovlnka

Pavel Hudecek,2017-03-31 03:14:57

V případě pytlíků s pečivem bych si starosti nedělal. Tam je kontakt jen za studena, na zanedbatelné, navíc suché ploše. Plátková šunka bude poněkud horší.

Ale napadlo mě, že asi těžko něco překoná loupací párky. Ty, pokud to vím správně, se v tom obalu při výrobě vaří. Jen je mi divné, proč se v rámci úspor nákladů nevaří průběžně v nějaké nerezové trubce, ze které by vlastně vylezl nekonečný "oloupaný loupací párek".

Ale dnes jsem si na tuto diskusi ještě 2x vzpomněl: Jednou, když jsem si kupoval okurku zatavenou v plastu a pak když nový pytel na odpadky smrděl víc, než obsah kočičího záchodu, co jsem do něj sypal...

Odpovědět


Re: Re: Re: Mikrovlnka

Pavel Brož,2017-03-31 14:17:41

To mým favoritem mezi pozvánkami do onkologického klubu zase jsou takové ty plastové obracečky pro použití na teflonových pánvích. Nedávno jsem z jedné takové nožem odkrajoval ten "tepelně unavený" konec, myslím, že seznam látek, které tam postupně vznikají, by byl docela dlouhý. To samozřejmě neznamená, že analogický problém nevzniká také u tradiční dřevěné vařečky, ta bývá po letech používání také pěkně opálená, a příslušný seznam karcinogenů by byl taky úctyhodný.

Je docela zajímavé, že když už se vyvinou materiály, které jsou inertní, jako třeba nerezové nádobí a nerezové obracečky, tak se od nich po čase ustoupí ve jménu snadnějšího čištění nádobí. Mnoho z těch věcí si děláme sami vlastní pohodlností.

Ale abych nepůsobil pouze jako propagátor starých časů, kdy lidé v jeskyních ekologicky cucali morek z dlouhých kostí. Třeba rozšíření ledniček bylo velice pozitivní, v USA v době jejich nástupu signifikantně kleslo množství rakoviny střevního traktu. Důvod byl pravděpodobně v tom, že do té doby v teple uchovávaná zelenina jednak podléhala snadněji plísním produkujícím celou řadu dlouhodobě karcinogenních aflatoxinů, a jednak v ní rychleji probíhala redukce dusičnanů na mnohem karcinogennější dusitany. Možná i pro plasty se najde nějaké podobné dílčí ospravedlnění, momentálně mě pouze žádné nenapadá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mikrovlnka

Kája Dolejší,2017-03-31 20:52:11

teflonová pánvička, to mi nesmí do baráku... :-O Vždyť se z toho uvolňuje toxický koktejl látek už minimálně od zahřátí na 160 stupňů a od 230 stupňů se vypařují už vyložené jedy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mikrovlnka

Pavel Brož,2017-03-31 22:54:52

Ne snad že bych s Vámi nesouhlasil, ale i na nerezu vytvoříte velice kvalitní toxický koktejl. Stačí na to tolik oblíbené smažení na tenké vrstvě oleje. Takto připravené jídlo sice obsahuje méně kalorií, protože není tolik mastné, zato tím přepalováním té tenké olejové vrstvy - a tomu se nevyhnete i kdybyste se umíchal - vytvoříte tak grandiózní mix karcinogenů, jaké nezískáte ani zahříváním prázdné teflonové pánve na libovolně vysokou teplotu.

Naše babičky sice pekly pohříchu mastné řízky utopené v tlusté vrstvě oleje, které sice byly mnohem kaloričtější, ale jednoznačně mnohem zdravější.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mikrovlnka

Pavel Hudecek,2017-04-01 03:41:26

A jak dopadne srovnání topinek v oleji s topinkami pečenými za sucha v mikrovlnce s grilem na pánvičce s keramickým povrchem?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mikrovlnka

Pavel Brož,2017-04-01 12:58:19

Ta tlustá vrstva oleje zabrání tomu přílišnému přehřátí, olej zahřátý u dna stoupá nahoru, kde se ochlazuje, k jeho cirkulaci přispívá i voda vypékaná ze smažené potraviny, ať už jde o řízek nebo topinku. Topinku v toustovači nebo i v mikrovlnce velice snadno na některých jejích částech zuhelnatíte, právě protože tam chybí efektivní odvod tepla, a proto se zvláště kraje topinky velice snadno přehřejí. Totéž se Vám snadno přihodí i v troubě, např. pstruha na grilu můžete snadno upéct tak, že má zuhelnatělé ploutvičky. Na všech těchto zuhelnatělých místech najdete celou řadu prvotřídních karcinogenů. Tyto karcinogeny ale najdete v menší míře i tam, kde ta potravina zuhelnatělá není, ale kde je jen pěkně do křupava upečená. Přiznám se ale, že sám miluji do křupava vypečenou kůži u kuřete nebo kachny.

V jednom vědecko-popularizačním pořadu ukazovali, že množství jednoho častého typu karcinogenů, které vznikají při pečení masa v troubě, jde řádově snížit rozmarýnovou marinádou. Nechtěl jsem tomu věřit, ale opravdu to tam tvrdili, a to opravdu nepíšu jako aprílový příspěvěk.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Mikrovlnka

Florian Stanislav,2017-04-02 21:30:48

Teflon
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polytetrafluorethylen
" Teplota tání PTFE je přibližně 327 °C, ale jeho vlastnosti se mění již při teplotě 260 °C, nad teplotou 350 °C nastává rozklad, hoří při 500-560 °C..
Pyrolýza PTFE je detekovatelná již při 200 °C. Při ní vzniká několik fluorovaných plynů, které sublimují do prostředí. Studie na zvířatech ukazují nepravděpodobnost vzniku nějakého významnějšího zdravotního rizika těchto produktů při teplotách pod 250 °C (výjimkou jsou ptáci viz níže)[zdroj?]. Výpary, které se uvolňují při značném přehřátí PTFE (mimo běžnou oblast použití), mohou způsobovat symptomy "horečky z polymerového kouře" - chřipce podobné symptomy, které u člověka relativně rychle odeznívají (ale můžou být fatální pro velmi citlivý respirační systém ptáků - viz níže). Jedlé tuky a oleje používané v kuchyni začnou kouřit při přibližně 200 °C. Vznikající kouř dráždí oči, sliznice a případně může způsobit dýchací obtíže.

Pokud není PTFE povlak na pánvi přehřívaný "na sucho" tak samotné přepalování smažících tuků včas indikuje nebezpečí přehřátí nádoby z PTFE.

DuPont uvádí poměrně vysokou teplotu degradace svých nepřilnavých povlaků (260 °C) [1]."

Diskuze k dusitanům
https://is.muni.cz/th/381442/lf_b/Dusitany_a_dusicnany_ve_strave_-_jejich_pozitiva_a_negativa.pdf

"Nejvyšší hladiny dusitanů byly nalezeny v párcích a klobásách (15,1 mg/kg), v lančmítu, uzeninách (11,6 mg/kg) a v hot dogu (11,1 mg/kg. Jiné měření :Nejvyšší hladiny dusitanů byly nalezeny v lančmítu, uzeninách (6,78 mg/kg), párcích a klobásách (5,20 mg/kg).
Hlavní obava z dusičnanů a dusitanů je spojená s možností přeměny dusitanů na karcinogenní N-nitrososloučeniny, které se mohou tvořit jak v potravinách, tak i v lidském těle. Avšak Honikel (2008) tvrdil, že možnost tvorby stabilních N-nitrosaminů v mase je poměrně nízká. Nicméně ke tvorbě těchto sloučenin dochází, pokud jsou výrobky vystaveny extrémně vysokým teplotám nad 130°C (27)."

Ve vodách mohou vznikat dusitany fotochemicky z dusičnanů. Nebo oxidací amonných sloučenin.
Obecně na vzduchu se dusitany OXIDUJÍ na dusičnany.

Babičky samozřejmě smažily v plovoucí vrstvě tuku ( sádla), jenže po smažení nechaly kastrol vychladnout a daly ho vyzobat slepicím, takže žádné opakované smažení při údajně bezpečné teplotě ve friťáku nebo obdobném potravinářském zařízení.
Ostatně často diskutované smažené lupínky se smaží za relativně nízkých teplot, ale hlavně díky smaženému škrobu obsahují toxický akrylamid.

Takže měkčené obaly a druhy pánví je dobré sledovat, ale vysoce škodlivé látky vznikají hlavně smažení při vyšší teplotě u masa i u potravin se škrobem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Mikrovlnka

Pavel Hudecek,2017-04-01 03:33:11

O jednom zdravotním pozitivu plastů bych věděl: Někde jsem narazil na statistiku, že v místech, kde došlo ke zpoplatnění igelitek a návratu části populace k opakovaně používaným taškám znatelně vzrostl počet případů hospitalizací s onemocněními způsobenými zlobivými kmeny E-coli a pod. V podstatě z toho plynulo, že omezení igelitek produkci plastů na jedno použití nesnižuje, jen část přenese do dražší verze ve zdravotnictví. Tzn. igelitky a další pytlíky, které nepřichází do styku horkými/mokrými plochami potravin beru spíš pozitivně.

Odpovědět

pokrok ve spirále

Pavel Brož,2017-03-28 12:36:27

Je to zvláštní, na jednu stranu se dnes pozastavujeme nad tím, jak se staří Římané lehkomyslně kontaminovali tehdy tolik oblíbeným olovem, z nějž vyráběli kde co. V budoucnu se dost možná lidé budou stejně tak nechápavě pozastavovat nad námi.

Odpovědět


Re: pokrok ve spirále

Pája Vašků,2017-03-29 12:42:59

I my jsme se lehkomyslně kontaminovali olovem - z olovnatého benzínu, který se někde v třetích zemích ještě stále používá (jeho zákazu brání asi i fakt, že olovo snižuje IQ).

Odpovědět


Re: Re: pokrok ve spirále

Pavel Brož,2017-03-29 13:28:30

To máte pravdu, na tetraethylolovo jsem úplně zapomněl. To bude trvat ještě stovky let, než jeho koncentrace rozptýlené všude možně klesnou na úroveň srovnatelnou s dobou, než se začalo masově užívat. Geochemik Clair Cameron Patterson, který na problém všeobecné kontaminace tetraethylolovem narazil náhodně během svého studia stáří Země, si musel nekontaminované vzorky vyvrtávat z Grónského ledovce.

Odpovědět


Re: Re: Re: pokrok ve spirále

Pája Vašků,2017-03-29 13:39:23

Znám ten příběh a na Pattersona jsem při psaní komentáře myslel. Děkuji, že jste jej připomněl. Je šokující, že výrobci těchto aditiv si platili "vědce", aby tvrdili že je tato látka neškodná. Díky Pattersonovi a jeho houževnatosti se svět dozvěděl pravdu.

Odpovědět


Re: Re: pokrok ve spirále

Florian Stanislav,2017-03-30 22:20:10

V litru benzínu Super bylo zhruba 0,8 g tetraethylolova, což odpovídá smrtelné dávce pro člověka. Přidávaly se vynašeče olova a konečný produkt byly aerosoly PbBr2.

Odpovědět

Mohl bych odkaz na původní sdělení?

David Biedermann,2017-03-28 10:41:40

Bohužel asi špatně hledám, článek nemůžu na SR najít. Rád bych si přečetl jaké byly výsledky. O nich se bohužel v článku moc nedozvím. Děkuji pěkně.

Odpovědět


Admin stránky

,2017-03-28 12:13:13

Osel byl rychlejší, než Scientific Reports, kde se on line zveřejnění k dnešnímu datu a času 10.00. někde zadrhlo. Jakmile bude článek přístupný, bude fungovat i náš odkaz pod tímto článkem.

Odpovědět


Re: Mohl bych odkaz na původní sdělení?

Jan Nevoral,2017-03-28 13:22:36

Dobrý den,
článek je již dostupný na adrese: http://www.nature.com/articles/s41598-017-00570-5
"Pěkné" počtení!..

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace