Vědci odhalili příčinu Brexitu  
Může za něj sled náhodných událostí. Pokud by Británií necloumaly živly, mohla zůstat naší součástí, jako Dánsko.
Batymetrická mapa (vzniklá měřením hloubky moře) ukazuje výraznou prohlubeň táhnoucí se středem úžiny. Je lemována skalním hřebenem jak v jižní Británii, tak severní Francii. V minulosti byl jednolitý. Kredit: Imperial College London
Batymetrická mapa (vzniklá měřením hloubky moře) ukazuje výraznou prohlubeň táhnoucí se středem úžiny. Je lemována skalním hřebenem jak v jižní Británii, tak severní Francii. V minulosti byl jednolitý. Kredit: Imperial College London

Britské ostrovy jsou od evropské pevniny odděleny Lamanšským průlivem. V místě zvaném Doverská úžina je to pás, široký jen co by kamenem dohodil. Necelé čtyři desítky kilometrů se dají přeletět i na vehiklu poháněném silou lidských svalů (viz zde) Potřeba umět létat, nebo plavat,  ale k tomu nebyla vždy.  Soudí se, že Lamanšský průliv je dílem  pohybu archaického fundamentu a trvajícího poklesu od doby variského vrásnění s tím, že  ke „zprovoznění“ Doverské úžiny došlo někdy na začátku holocénu. Jinak řečeno v mladších  čtvrtohorách, nejmladším geologickém období, které začalo koncem poslední doby ledové.

 

Lamanšský průliv překonal cyklista amatér. Allen Bryan v roce 1979 na létajícím kole Gossamer Albatross přeletěl za necelé tři hodiny z Anglie do Francie. (Kredit: Thomas Horton)
Lamanšský průliv překonal cyklista amatér. Allen Bryan v roce 1979 na létajícím kole Gossamer Albatross přeletěl za necelé tři hodiny z Anglie do Francie. (Kredit: Thomas Horton)

 

Mluvíme tedy o době čtvrtohor, kdy velká část území byla zaledněna, a to dokonce několikrát. Ledovcové štíty se tlačily jak ze skotských pohoří, tak i ze Skandinávie. Už tehdy se ale Evropou potulovali zástupci jedné větve našich předků rodu Homo. Ve španělské jeskyni Sima de los Huesos se z té doby zachovaly ostatky Homo heidelbergensis – společného předka  pozdějších neandertálců a nás (Homo sapiens sapiens). Ze stop na přední straně zubů, které odhalil elektronový mikroskop, o nich víme, že si vrypy tehdejší hominidé přivodili nechtěně. Zakusovali se totiž do masa a kamenným nástrojem si ho pak blízko zubů upižlávali. I dnes si nožem stejným způsobem uřezávají kousky z ulovené kořisti Eskymáci. Podle směru rýh dokonce víme, že už tehdy většinu společnosti tvořili pravičáci. Těmto pra „Evropanům“ před oněmi 450.000 lety, teoreticky nic nebránilo přecházet hranici Anglie a Francie suchou nohou. Krajina v nejnižších místech připomínala dnešní tundru protkanou říčkami. Mohli se tak stát svědkem událostí, o nichž je tento článek.

 

Brexit 01 v podání umělce. V popředí je dnešní místo přístavu v Calais, v pozadí za vodopády už je Británie. Kredit: Imperial College London / Chase Stone
Brexit 01 v podání umělce. V popředí je dnešní místo přístavu v Calais, v pozadí za vodopády už je Británie. Kredit: Imperial College London / Chase Stone

Kolektiv Jenny Collierové, geofyzičky z Imperial College, tvrdí, že už mají dost důkazů o tom, že křídový hřeben, táhnoucí se tehdy mezi Británií a Francií, tvořil  hráz kolosální přehrady. Myšlenka takového jezera je sice stará už sto let, nicméně až nyní se podařilo prokázat sled tehdejších událostí. Vše nasvědčuje tomu, že v severní části (tehdy ještě jednolitého evropského kontinentu) vzniklo gigantické Proglaciální jezero. V jednu chvíli se přes jeho hráz ale voda začala přelévat. Musel to být úchvatný pohled. Monumentální vodopády ale přírodní hráz jezera podkopaly a následovaly  jen k těžko představitelné záplavy. O obrovských objemech rozběsněné vody dnes svědčí už jen prohlubně na mořském dně. Jejich rozmístění ale vypovídá o kaskádovitosti tehdejších vodopádů. Bazény jsou několik kilometrů dlouhé a až sto metrů široké. Jsou to místa „vývařišť“. V těch vodou unášený písek a kameny se prokousaly skalnatým křídovým podložím. Na linii Calais – Dover je takových svědků minulosti nejméně sedm.

Směr linie podmořských děr ukazuje, že Velkou Británii s Evropou spojoval jednolitý, ale kaskádovitý, skalní masiv s hřebenem dlouhým 32 kilometrů a výškou okolo sta metrů!

 

Jenny Collier, geofyzička Imperial College London, spoluautorka studie.
Jenny Collier, geofyzička Imperial College London, spoluautorka studie.

Druhé dějství události, kterým Doverská úžina vděčí za svou konečnou podobu, přišlo později. Možná i o stovky tisíc let později. Byly to záplavy. Nejen tak ledajaké, byly to megazáplavy. Nebyly už ale dílem prvotního Proglaciálního jezera, ale až únikem vod přes menší jezera, která vznikala na předních částech  ustupujících ledovců. Jde tedy o jinou epizodu s pozvolnější erozí. I když slovo pozvolnější tu má zcela jiný význam, než jaký si pod tím slovem většinou představujeme.

 

ohled ve 3-D perspektivě na centrální části úžiny. Srázy na straně jižní Británie byly kdysi součástí srázů severozápadní Francie. O síle živlů, které  úžinu tvořily vypovídá její šíře 33 kilometrů. Ktedit: Imperial College London
Pohled ve 3-D perspektivě na centrální části úžiny. Srázy na straně jižní Británie byly kdysi součástí srázů severozápadní Francie. O síle živlů, které úžinu tvořily vypovídá její šíře 33 kilometrů. Ktedit: Imperial College London

Mezinárodnímu týmu trvalo deset let, než se mu podařilo dát všechny kusy geologické skládačky dohromady a získat obraz toho, jak se tehdy věci měly. Proč se ale Proglaciální jezero tak náhle přelilo, tak na to zatím odpověď dát neumějí. Jenny Collierová si myslí, že část některé severní části ledového příkrovu se mohla odlomit a sklouznout do jezera. Ledovcová lavina by tak mohla vytvořit mocnou vlnu, která by si křídovým hřebenem proklestila cestu. Na pevnostním selhání „hráze“ se stejně tak dobře mohlo podepsat zemětřesení. Dodnes je tato oblast aktivní. Ať  už ale tomu bylo jakkoliv, za prokázané lze nyní považovat, že oddělení Británie je dílem sil, jaké v historii Evropy nemají obdoby.
Poněkud paradoxní na tom všem je, že za objevem do značné míry stojí malér při stavbě Eurotunelu. Tehdy se v jinak rovném dnu ukázaly být nestabilní prohlubně vyplněné štěrkem. Některé byly tak hluboké, že plánovaná trasa musela kvůli nim být odkloněna. Obrovské bazény v jinak masivním skalním podloží si tehdy ještě nikdo nedovedl vysvětlit.  

Závěr

Prosím nespojovat Brexit 01 s brexitem 02. Ten první byl důsledkem evropského megakolapsu.

 

Literatura

Nature Communications (2017). nature.com/articles/doi:10.1038/ncomms15101

Autor: Josef Pazdera
Datum: 05.04.2017
Tisk článku

Umíráme na objednávku - nová edice - Kašpar Tomáš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 140 Kč
cena: 131 Kč
Umíráme na objednávku - nová edice
Kašpar Tomáš
Související články:

Holubi jsou "pravičáci"     Autor: Josef Pazdera (20.11.2015)
Ken a Julča promluvily     Autor: Josef Pazdera (14.09.2016)
Uctíváme mozek?     Autor: Josef Pazdera (30.11.2016)



Diskuze:

A heidelberáci ty kusy masa

Josef Blecha,2017-04-06 12:46:30

před hubou upižlávali ostrým šutrem odspoda nahoru nebo odshora dolů? Jak víme od Kopčema, to byla důležitá otázka, tenkrát.

Odpovědět

brexit2

Jarda Votruba,2017-04-06 08:27:34

nesouhlasím s autorem, že brexit 2 nemá souvislost s evropským megakolapsem. Má. Tento megakolaps už můžeme pozorovat a třeba i nazvat MegakolapsII.

A čím více bude Junckerů, Schultzů, Tusků, tím bude kolaps rychlejší i přes to, že nám stále utahují šrouby

Odpovědět


Re: brexit2

Milan Krnic,2017-04-06 18:15:45

Za co kandidujete?

Odpovědět


Re: Re: brexit2

Jarda Votruba,2017-04-07 14:41:45

žádnou
považuju se za slušnýho člověka. Politiku nechám jiným

Odpovědět

Re

Roman Stehel,2017-04-05 19:35:06

V právo hore nad Doverom a TSR je zaujímavý, vcelku pravidelný obdĺžnik....

Odpovědět


Re: Re

Milan Krnic,2017-04-05 22:08:30

Tam totiž původně stálo: "© God, day 2". A zjevně se to někomu nehodilo do krámu.
Povšimněte si také černých brýlí Collier, záměr, aby jí nebylo vidět do očí. A stínu muže na bicyklu po levé straně Albatrossu.
Díky za článek! To musela být krása, žel za život jedince těžko postřehnutelná, jak už to tak chodí ...

Odpovědět


Re: Re: Re

Roman Stehel,2017-04-09 13:13:03

Dobrý postreh ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re

Milan Krnic,2017-04-09 16:03:22

Díky! Dnes je Na Webu spOusta za Fakty se vydávajících infORmací, a tak jEden aby si Všechno nEjednou pRověřoval a zkoumal!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re

Roman Stehel,2017-04-11 18:54:06

Ajaj. Až teraz mi došlo, ako to myslíte .... :-)
Ja som to vôbec nemyslel ironicky. Článok je super.
Myslel som to doslova ako som to napísal, na tej mape ma to vážne zaujalo ...
Vidíte aký nedokonalý je písomný prejav.:-)))

Odpovědět

Pája Vašků,2017-04-05 18:52:47

Naši předci měli možnost vidět mohutné (pří)mořské vodopády u Doveru, Gibraltaru, na Bosporu... to byly doby. :)

Odpovědět

Pája Vašků,2017-04-05 18:50:08

Takže nové detaily a upřesnění staré teorie, jak odtok z jezer prořízl lavici mezi Doverem a Calais. I poté se šlo dostat suchou nohou do Anglie:

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Doggerland.svg/250px-Doggerland.svg.png
http://www.disassociated.com/images/posts/doggerland_map.jpg

Odpovědět

Ti pravičáci!

Jirka Niklík,2017-04-05 18:37:39

...většinu společnosti tvořili pravičáci - pobavilo, ale nejsem si jistý, jestli to bylo opravdu myšleno jako fór :-)

Odpovědět


Re: Ti pravičáci!

Jiří Rychlík,2017-04-05 19:08:18

Jak ho znám (teda tady z článků), tak jsem si jist, že určitě jako fór... stejně jako ten kolaps na konci... taky pobavil...
díky

Odpovědět

vesmírných "ťukanců" Země zažila dost

Jaroslav Mrázek,2017-04-05 16:06:58

A tak mohlo mohutné zemětřesení a následné megatsunami snadno spustit posun mas vodstva o stovkách km3 v krátkém časovém horizontu hodin a dnů. To se pak vyryje i jakýkoli kaňon o délce 100km a hloubce 500 m ....

Odpovědět


Re: vesmírných "ťukanců" Země zažila dost

Florian Stanislav,2017-04-05 20:10:23

Ano. Zemětřesení nebo vlna tsunami pádem ledovce určitě by zanechalo hluboké následky. Ale 100 m vysoká přehrada dá hodně kinetické energie pádem vodního proudu. Kromě toho provzdušněná voda podporuje reakci CaCO3 + CO2 --> Ca(HCO3)2. Mohlo dojít k propadu už existujících krasových jeskyň, tak vznikla i asi 125 m hluboká Macocha.
Možná není důvod, proč by měl příčný hřeben přes La Manche být ničen nějakou vlnou tsunami padlého ledovce do jezera. Z hlediska geologického vznikl Lamanšský průliv velice nedávno, zhruba před 10 000 lety, teprve po skončení poslední doby ledové. Nárůst teploty globální podle grónského ledovce vrcholí před 10 000 roky. Mladší Dryas před 12 000 roky měl hluboký pokles teplot ( zastavení Golfského proudu), pak strmý nárůst asi po dobu 2 000 roků.
http://www.osel.cz/_popisky/127_/1272887406.gif
Takže nával vody nejprve mohl nejprve najít přirozená nižší místa v příčném hřebenu ( uvedených 7 míst) mohl udělat pod nimi štěrkové nánosy dokud teklo hodně vody z tání při strmém nárůstu teploty. Taní pak v řádu staletí bylo už slabší.

Odpovědět


Re: Re: vesmírných "ťukanců" Země zažila dost

Jan Novák9,2017-04-06 08:44:59

Mamutík s Kopčemem zavinili globální oteplování. Kdyby tenkrát měli Al Gora, tak by se dalo pořád dojít do Anglie suchou nohou a v Česku by byl ještě ledovec :-))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni