Co víme o situaci v nitru kontejnmentů ve Fukušimě I?  
V posledním půl roce se podařilo získat řadu nových informací o stavu vnitřních částí kontejnmentů tří zničených bloků ve Fukušimě I. Průzkum reálné situace je klíčový pro navržení metod pro likvidaci zničených reaktorů.

Nejdůležitější je zjištění míry roztavení aktivní zóny a hlavně, zda se její části protavily spodní částí tlakové nádoby a dostaly se do spodních částí kontejnmentu. V takovém případě bude průběh likvidace mnohem náročnější a jeho složitost bude záviset na tom, kolik ztuhlé taveniny je v suterénu kontejnmentu a kam všude se dostala. Významně postoupilo zkoumání prvního a druhého bloku, informace u třetího jsou zatím velice omezené.

 

První blok

Nejdříve se do nitra prvního bloku dostal endoskop, a to už v říjnu 2012. Obsahoval teplotní čidla, dozimetr a kameru. Vyústění potrubí, kterým endoskop do kontejnmentu pronikl, bylo ve výšce 8,6 m. nad jeho dnem. Dávkový příkon v této výšce byla 11 Sv/hod a při přibližování k hladině vody, která byla na dně kontejnmentu, se snižoval až na 0,5 Sv/hod. V kontejnmentu byla v té době pára. Podařilo se také odebrat vzorky vody.

Schéma cest obou robotů při průzkumu v dubnu 2015. Cesta prvního robota je označena tmavě modře, cesta druhého pak světle modře (15. dubna 2015) a červeně (16. dubna 2015), (zdroj TEPCO).
Schéma cest obou robotů při průzkumu v dubnu 2015. Cesta prvního robota je označena tmavě modře, cesta druhého pak světle modře (15. dubna 2015) a červeně (16. dubna 2015), (zdroj TEPCO).

Průzkum pomocí kosmických mionů proběhl na přelomu února a března 2015. Průběh pohlcování mionů vznikajících interakcí vysokoenergetického kosmického záření ukázal, že většina aktivní zóny se roztavila. V místech, kde by měl uran s vysokou hustotou intenzivně miony pohlcovat, žádný stín vidět nebyl. To znamená, že se tavenina nahromadila v dolní části tlakové nádoby reaktoru a mohlo dojít i k protavení její dolní části. Je tak třeba zjistit, zda se tavenina nakonec na dno kontejnmentu opravdu dostala a kolik jí tam je.

 

Uvnitř kontejnmentu prvního bloku pracovaly první roboty už v roce 2015. Jde o zařízení připomínající tlustého hada. Jeho délka v nataženém stavu je 60 cm, výška je 9 cm a šířka 6,5 cm. Zařízení dokáže putovat rourami s průměrem pouhých 10 cm a různě zahnutými. Poradí si i s velice členitým terénem. Robot se skládá ze tří částí, dvou pohybových sekcí pro lezení a hlavní centrální.

Schéma vstupu robota do kontejnmentu s využitím průchodu X-100B. Využívá se stínící komora, celý průběh činnosti je sledován několika kamerami. (Zdroj TEPCO).
Schéma vstupu robota do kontejnmentu s využitím průchodu X-100B. Využívá se stínící komora, celý průběh činnosti je sledován několika kamerami. (Zdroj TEPCO).

Při pohybu po rovném povrchu zaujímá tvar U s pohybovými sekcemi s pásy po stranách. Tato poloha je u něj nejstabilnější. Má kameru, dozimetrické přístroje a teploměry, které umožňují prozkoumat stav vnitřních částí kontejnmentu. A také intenzivní světelný zdroj. Jeho hmotnost je pouhých 7,5 kg. Ovládání a přenos informací zajišťuje 40 m dlouhý kabel. Všechny roboty, o kterých se bude psát, vyvinuli společně pracovníci IRID (International Research Institute for Nuclear Decommissioning) a Hitachi-GE.

 

Práce u hermetické stínící komory, ze které byl vysílán robot do nitra kontejnmentu prvního blok (zdroj TEPCO).
Práce u hermetické stínící komory, ze které byl vysílán robot do nitra kontejnmentu prvního blok (zdroj TEPCO).

Potrubím se roboty dostaly na roštovou podlahu v mezipatře. Teplota zde byla okolo 20˚C. Potvrdila se přítomnost vody na dně kontejnmentu, zjištěné hodnoty hloubky okolo dvou metrů potvrzovaly odhad provedený při průzkumu endoskopem. Jimi měřený dávkový příkon se pohyboval mezi 5 až 13 Sv/hod, což jsou hodnoty blízké těm, které v kontejnmentu naměřil už dříve endoskop. Samotná roštová podlaha byla nepoškozená a také různé části reaktoru, které zaznamenaly kamery robotů, se nacházely v relativně dobrém stavu. Vzhledem k vysoké radiaci oba použité roboty vydržely jen relativně krátce a jejich konstrukce neumožňovala zjistit, zda se na dně kontejnmentu vyskytují zbytky ztuhlé taveniny z aktivní zóny.

 

Schéma situace v prvním patře na roštové podlaze. D0, D1, D2 a D3 jsou místa, kde se studovaly při průzkumu v březnu 2017 suterénní prostory a situace pod vodou. Právě polohy D1, D2 a D3 jsou blízko ke vstupům do centrální části pod reaktorovou nádobou, kam by se mohly dostat části roztavené aktivní zóny. (Zdroj TEPCO).
Schéma situace v prvním patře na roštové podlaze. D0, D1, D2 a D3 jsou místa, kde se studovaly při průzkumu v březnu 2017 suterénní prostory a situace pod vodou. Právě polohy D1, D2 a D3 jsou blízko ke vstupům do centrální části pod reaktorovou nádobou, kam by se mohly dostat části roztavené aktivní zóny. (Zdroj TEPCO).

První robot se do kontejnmentu dostal 10. dubna 2015. Podařilo se mu objet po roštové podlážce část centrálního betonového podstavce, který nese reaktorovou nádobu. Pak se však zasekl a už se mu nepodařilo osvobodit. Vysílat údaje dokázal celkově zhruba dva dny. Druhý robot dokončil průzkum 15. dubna 2015. Nejdůležitějším jeho zjištěním bylo, že cesta k otvoru, který umožňuje přístup do vnitřních částí podstavce pod reaktorovou nádobu, je volná.

 

Schéma robota, který zkoumal prostory prvního bloku. Nalevo je ukázán průběh pohybu v potrubí, ve středu pak pohyb po roštové podlaze a nalevo pak práce se sondou na kabelu (zdroj TEPCO).
Schéma robota, který zkoumal prostory prvního bloku. Nalevo je ukázán průběh pohybu v potrubí, ve středu pak pohyb po roštové podlaze a nalevo pak práce se sondou na kabelu (zdroj TEPCO).

Pro další průzkum byl vyvinut vylepšený a odolnější typ robota. Ten dokáže mezerami v roštové podlážce spustit na dno kontejnmentu na kabelu zavěšenou vodotěsnou, radiačně odolnou kameru a dozimetr. Pouzdro, ve kterém byly, má průměr 2 cm a délku 4 cm. Kamera má 350 000 pixelů a měla by vydržet záření až 1000 Sv. Při dávkovém příkonu okolo 10 Sv/h, který se v kontejnmentu pozoroval, by měla vydržet okolo čtyř dní. A zhruba takovou dobu robot v kontejnmentu pracoval. Rozsah měření dávkového příkonu dozimetru je 0,1 až 10000 Sv/h. Pokud případné zbytky ztuhlé taveniny kvůli nečistotám ve vodě nevidí kamera, je možné je hledat na základě měření intenzity a prostorového rozložení radiace.

 

Robot se vydal do kontejnmentu 18. března 2017 a pracoval zde zhruba pět dní. Konstrukce robota umožnila jeho dlouhodobější práci v zamořeném prostředí, takže stihl objet centrální část kontejnmentu, která ukrývá a drží tlakovou nádobu. V několika vybraných místech spustil sondu s kamerou a dozimetrem do vody na dně kontejnmentu. Nejdůležitějším jeho cílem byla místa na opačné straně, kde se nacházejí přístupy do centrální části pod reaktorovou nádobou. Právě jimi by se mohlo protavené palivo dostávat ven z centrální části a mohlo by být robotem objeveno.

Umístění čtyř kamer robota a jejich funkce při průzkumu (zdroj TEPCO).
Umístění čtyř kamer robota a jejich funkce při průzkumu (zdroj TEPCO).

 

Teplota v kontejnmentu byla v rozmezí 14˚C až 28˚C. Dávkový příkon na roštové podlaze se pohyboval mezi zhruba 4 Sv/hod až 12 Sv/h. Podmínky jsou tak podobné těm, které zde byly zjištěny již v dubnu 2015. Při spuštění sondy do vody v suterénu kontejnmentu, kdy byla kamera i dozimetry pod hladinou a 0,3 m až 1 m nad podlahou kontejnmentu, se v různých místech pohyboval dávkový příkon mezi 2 Sv/hod až 11 Sv/hod. Dávkový příkon se příliš neměnil a nikde se nepozorovalo jeho dramatičtější zvýšení, které by ukazovalo na přítomnost paliva z aktivní zóny. Celkově byla úroveň dávkového příkonu nižší než by vytvořilo palivo byť stíněné vrstvou vody v suterénu.

 

Situace v kontejnmentu prvního bloku při průzkumu v březnu 2017. Na ose x je vzdálenost od dna kontejnmentu a na ose y pak dávkový příkon, který tam změřila sonda. Je vidět, že radiace při spouštění sondy dolů z roštové podlahy napřed klesala a to i pod hladinou a teprve v blízkosti dna začala růst. Hodnoty dávkových příkonů byly v jednotkách sievertů za hodinu, v maximu pak mírně překročily deset sievertů. (Zdroj TEPCO).
Situace v kontejnmentu prvního bloku při průzkumu v březnu 2017. Na ose x je vzdálenost od dna kontejnmentu a na ose y pak dávkový příkon, který tam změřila sonda. Je vidět, že radiace při spouštění sondy dolů z roštové podlahy napřed klesala a to i pod hladinou a teprve v blízkosti dna začala růst. Hodnoty dávkových příkonů byly v jednotkách sievertů za hodinu, v maximu pak mírně překročily deset sievertů. (Zdroj TEPCO).

Roštová podlaha je v dobrém stavu a také na dně kontejnmentu neobjevila kamera nic podivného. Pouze se ukázalo, že se ve vodě nachází nečistoty podobné písku, které zhoršují viditelnost. V průběhu práce robota, která trvala až do 22. března, tak kamera pod vodou na dně kontejnmentu žádné zbytky ztuhlé taveniny ze zničené aktivní zóny nenašla. A to ani v místě, které bylo v blízkostí otvoru, kterým by tavenina mohla pronikat z centrální oblasti pod reaktorovou nádobou. Vypadá to tak, že žádné větší množství materiálu z roztavené aktivní zóny se mimo centrální oblast nedostalo. Pro konečné posouzení je však potřeba daleko podrobnější analýza

 

Ve vodě se na dně pozorovaly pouze usazené i plovoucí nečistoty připomínající písek. Pro zjištění jejich původu a vlastností je však potřeba důkladnější rozbor snímků i odebraných vzorků. Po nich by mělo být možné navrhnout cestu k nejvhodnějšímu postupu při hledání zbytků aktivní zóny, které by v této části kontejnmentu mimo centrální oblast s tlakovou nádobou reaktoru mohly být.

 

Druhý blok

Dalším nejprozkoumanějším blokem je druhý. Byl první, do kterého se podařilo zavést endoskop, a to už 19 dubna 2012. Podařilo se tak nezávisle změřit teplotu uvnitř kontejnmentu a potvrdit údaje čidel, která tam byla. V té době byla teplota 45˚C a zároveň byla zjištěna silná radiace. Kamera zaznamenala konstrukce, které se nezdály příliš poničené. Endoskop v té době zjistil i velmi vysokou vlhkost. Další průzkumy zpřesnily informace o hladině vody na dně kontejnmentu a průběžně zjišťovaly teplotu a radiaci v něm. V červnu 2014 už byla teplota 35˚C. Zjištěná radiace v kontejnmentu tohoto bloku byla mnohem vyšší (až řádově) než u prvního, dávkový příkon přesahoval 70 Sv/hod.

Dne 6. dubna 2017 proběhl odběr vzorků znečištění, které je vodě na dně kontejnmentu prvního bloku. Nalevo je průběh odběru vzorku a napravo je odebraný vzorek. (Zdroj TEPCO).
Dne 6. dubna 2017 proběhl odběr vzorků znečištění, které je vodě na dně kontejnmentu prvního bloku. Nalevo je průběh odběru vzorku a napravo je odebraný vzorek. (Zdroj TEPCO).

Zde kosmické miony, stejně jako u prvního bloku, ukázaly, že se téměř celá aktivní zóna roztavila. Podrobné skenování potvrdilo, že v místě aktivní zóny žádný stín není. Naopak v dolní části, kde je dno tlakové nádoby reaktoru, probíhá intenzivní absorpce mionů. Je tak jasné, že se aktivní zóna celá roztavila a tavenina se nahromadila na dně tlakové nádoby. Kolik se jí protavilo a skapalo do suterénu kontejnmentu, zůstalo po tomto průzkumu otevřenou otázkou.

 

Příprava průzkumu pomocí robotů se zde značně protáhla, protože místo, kde se bylo možné dostat do příslušného potrubí vedoucího do kontejnmentu, bylo velmi silně kontaminované a zavalené popadanými předměty. Bylo třeba je vyčistit, dekontaminovat a postavit zde stínění i příslušný vstup pro robota do potrubí se speciálním ventilem.

Cesta robotů do druhého reaktoru vedla přímo přes rampu vedoucí do centrální části (zdroj TEPCO).
Cesta robotů do druhého reaktoru vedla přímo přes rampu vedoucí do centrální části (zdroj TEPCO).

Teprve 26. ledna 2017 se do roury podařilo vsunout průzkumnou kameru, která zjistila, že uvnitř kontejnmentu je velmi vysoká radiace v řádu stovek sievertů za hodinu, která je pro elektronické zařízení zničující. Kamera také nahlédla do nitra podstavce, který drží reaktorovou nádobu. Roštová podlážka pod ní je značně poškozená a v některých místech úplně chybí. Navíc je na okrajích zničených částí vidět temná hmota, která by mohla být zbytkem ztuhlé taveniny vzniklé z paliva a materiálu konstrukce aktivní zóny. To by mohlo znamenat, že právě tudy tekla roztavená část aktivní zóny, která se protavila dnem reaktorové nádoby. Samotný mechanismus ovládání kontrolních tyčí pod reaktorovou nádobou nejblíže kameře vykazoval poškození menší. Současná teplota v kontejnmentu je 18˚C.

 

Detailnější zobrazení umístění rampy pro přístup do centrální oblasti kontejnmentu k řídícím tyčím (zdroj TEPCO).
Detailnější zobrazení umístění rampy pro přístup do centrální oblasti kontejnmentu k řídícím tyčím (zdroj TEPCO).

Po kameře se do kontejnmentu dostaly dva roboty. První byl určen k vyčištění přístupové rampy, aby se po ní druhý robot mohl vydat k roštové podlážce pod reaktorem. Robot vyčistil jen část rampy a poté, co vlivem vysoké radiace začala odcházet jedna z jeho kamer, byl vytažen zpět. Druhý robot se vydal po rampě směrem do prostor pod reaktorovou nádobou. Měl dozimetr, který umožnil přesnější měření úrovně radiace. Maximální hodnota dávkového příkonu byla okolo 210 Sv/hod. Zajímavé je, že tak vysoká hodnota radiace je ve střední části rampy a směrem ke středu kontejnmentu se opět snižuje. Robot se při cestě zablokoval a byl poté zaparkován na kraji rampy, aby nebránil v cestě dalším robotům. Byl také oddělen od kabelu, kterým se přenášela data. Předtím pořídil velice zajímavé snímky poničené roštové podlahy a také zmíněného materiálu, který by mohl být ztuhlou taveninou z aktivní zóny.

 

Pohled na prostor v centrální části seskládaný z mnoha fotografií ukazuje v dolní části silně poškozenou i úplně chybějící roštovou podlahu. Zároveň jsou vidět i popadané části. (Zdroj TEPCO).
Pohled na prostor v centrální části seskládaný z mnoha fotografií ukazuje v dolní části silně poškozenou i úplně chybějící roštovou podlahu. Zároveň jsou vidět i popadané části. (Zdroj TEPCO).

Začátkem dubna 2017 společnost TEPCO a výzkumný ústav IRID informovaly o podrobnějších analýzách získaných poznatků. Ukázalo se, že zatímco v některých částech je roštová podlaha v centrální oblasti kontejnmentu silně poškozena, či dokonce chybí, na jiných je poškození minimální. Stejně tak se prozkoumala spodní část tlakové nádoby reaktoru. Také zde se střídají nepoškozené části s těmi, které byly poničeny. Na podlaze pod nimi jsou vidět i popadané kusy konstrukce. Získané fotografie lze srovnat se vzhledem nepoškozeného kontejnmentu, analyzovat stupeň poškození a hledat příčinu změn. Předběžně se zdá, že by opravdu mohlo jít o destrukci způsobenou taveninou z aktivní zóny, která se propálila dnem tlakové nádoby a stékala dolů na dno kontejnmentu v centrální oblasti. Podle polohy, zničených partií se zdá, že případná tavenina netekla středem dna, ale byla posunuta ke kraji. Ovšem pro zjištění přesného průběhu procesů během havárie je potřeba prozkoumat nitro kontejnmentu daleko podrobněji.

 

Třetí blok

Do třetího bloku se roboty nepodívaly, zatím sem byl v roce 2015 zaveden pouze endoskop, který zjistil dávkový příkon zhruba okolo 1 Sv/hod. Robot, který by měl prozkoumat tento blok, je už připravený a dovnitř kontejnmentu by se měl vypravit ještě v první půli roku 2017.

Pohled nahoru na spodní část tlakové nádoby reaktoru, opět seskládaný z mnoha fotografií. Je vidět jak poškozené, tak i nepoškozené části. (Zdroj TEPCO).
Pohled nahoru na spodní část tlakové nádoby reaktoru, opět seskládaný z mnoha fotografií. Je vidět jak poškozené, tak i nepoškozené části. (Zdroj TEPCO).

Postup při likvidaci zničených aktivních zón bude velmi silně záviset na tom, zda se roztavená aktivní zóna protavila dnem reaktorové nádoby a kam se všude do kontejnmentu dostala. Proto je poznání situace uvnitř všech tří kontejnmentů zásadní prioritou. Lze tak očekávat, že se práce v této oblasti budou rozvíjet. Již v nejbližší době se můžeme těšit na zajímavé informace, které by měl získat robot právě v kontejnmentu třetího bloku.

 

 

Zázemí pro hledání metod likvidace zničených reaktorů

Důležitou podmínkou úspěšné likvidace zničených aktivních zón je výzkum potřebných postupů a metodik i automatů a robotů. V předchozích letech začalo v městě Naraha, které je již nyní úplně otevřené, pracovat technologické centrum zaměřené na robotiku a jejího využití při zkoumání a likvidaci zničených reaktorů. Další centrum by mělo být otevřeno v roce 2017 v blízkosti elektrárny ve městě Okuma. To bude zaměřeno na studium vlastností roztaveného paliva a hledání metod, jak se s ním vypořádat a bezpečně je uložit.

Velkým problémem v nově otevřených oblastech je, že se většinou vrací starší lidé a mladí si už našli nové místo pro život nebo s návratem váhají. Klíčová je z tohoto hlediska obnova infrastruktury a atraktivní pracovní příležitosti. Džóbanská dálnice byla otevřena již 1. března 2015. Nyní se pracuje na jejím rozšíření z dvouproudové na čtyřproudovou v několika úsecích, které jsou zatím provizorně s nižším počtem pruhů. Zároveň se obnovují další silnice propojující místa v evakuované zóně. Právě v Naraze se dokončuje klíčová křižovatka a sjezdy z Džóbanské dálnice i příjezdy ke zmíněnému novému technologickému parku (Naraha-Minami Industrial Park). Jeho součástí bude i speciální ústav (Naraha Remote Technology Development Centre) vyvíjející nové na dálku řízené technologie pro likvidaci aktivních zón zničených reaktorů.

Jeho součástí jsou dvě hlavní budovy. Čtyřpodlažní budova výzkumného centra a dvoupodlažní experimentální budova. V první budově budou kanceláře, seminární místnosti a konferenční sály. Dále pak výpočetní centrum, ve kterém se bude zkoušet řízení a ovládání robotů a automatů na dálku. Zde se budou vyvíjet nejmodernější postupy při vytváření virtuální reality a bude zde probíhat i trénink operátorů robotů a automatů s využitím virtuálního 3D prostředí. V druhé budově bude funkční model kontejnmentu fukušimských reaktorů a haly s polygony pro testování na dálku řízených záchranných mechanismů. Zde budou vodní nádrže, různé překážky a kopie instalací určené pro testování robotů v různých podmínkách.

Záběry z průzkumu prvního bloku v březnu 2017. Vlevo nahoře je pohled na robota, který se právě dostal z potrubí do kontejnmentu. Napřed se podíval na roštovou podlahu, dole vlevo je záběr pořízený těsně předtím, než se sonda vnořila do vody. Vpravo dole je pak záběr toho, co viděla sonda na dně po ponoření do vody (zdroj TEPCO).
Záběry z průzkumu prvního bloku v březnu 2017. Vlevo nahoře je pohled na robota, který se právě dostal z potrubí do kontejnmentu. Napřed se podíval na roštovou podlahu, dole vlevo je záběr pořízený těsně předtím, než se sonda vnořila do vody. Vpravo dole je pak záběr toho, co viděla sonda na dně po ponoření do vody (zdroj TEPCO).

Budování centra začalo v září 2014. První budova byla dokončena v roce 2015 a její inaugurace proběhla v říjnu zmíněného roku. Experimentální budova s trenažerem kontejnmentu varného reaktoru byla otevřena 30. března 2016. Výzkumný ústav by se měl stát srdcem špičkového mezinárodní vědeckého centra pro robotiku, které by intenzivně spolupracovalo s univerzitami i průmyslovými firmami. Malé inovační firmy i řada studentů a výzkumníků z univerzit by pracovala přímo v areálu a špičkové technologie by měly být magnetem pro celý svět. Tím by se centrum stalo i důležitou součástí revitalizace samotného města Naraha i jeho okolí, kam by nalákalo velký počet vzdělaných mladých lidí a jejich rodiny. Pro naše téma je zásadní, že výzkumné instituce v Naraze a Okumě by měly zajistit technologie pro likvidaci zničených reaktorů.

 

 

Závěr

Zatímco o prvních dvou zničených reaktorech máme nyní poměrně podrobné informace, o vnitřních částech kontejnmentu třetím bloku toho víme zatím jen velice málo. Brzy by se to však mohlo změnit. Radiační podmínky v různých blocích jsou velice rozdílné. Nejvyšší dávkový příkon je uvnitř druhého bloku, zde jde o stovky sievertů za hodinu. V prvním bloku jsou dávkové příkony řádově nižší, zde dosahují hodnot jednotek sievertů za hodinu, v maximu přesahují jen o trochu deset sievertů. V třetím bloku jsou dávkové příkony v místech, které zkoumal endoskop jen okolo jednoho sievertu za hodinu. Kamera robota, která má vydržet celkovou dávku okolo 1000 Sv, tak v druhém bloku vydrží pouze okolo deseti hodin, v prvním bloku pak okolo čtyř dnů a ve třetím bloku pak řadu dní.

Záběry z průzkumu prvního bloku v březnu 2017. Vlevo nahoře je pohled na robota zahajujícího průzkum. Další tři záběry ukazují detaily pod vodou na dně kontejnmentu (zdroj TEPCO).
Záběry z průzkumu prvního bloku v březnu 2017. Vlevo nahoře je pohled na robota zahajujícího průzkum. Další tři záběry ukazují detaily pod vodou na dně kontejnmentu (zdroj TEPCO).

Už se ví, že u prvního a druhého bloku došlo k roztavení dominantní části aktivní zóny. U prvního bloku je velmi pravděpodobné, že se její části nedostaly mimo centrální oblast pod reaktorovou nádobou. Jestli jsou v centrální oblasti, bude třeba teprve zjistit. Je tak nutné vyslat do centrální oblasti roboty. U druhého bloku je velice pravděpodobné, že se tavenina propálila skrz a stekla na dno kontejnmentu v centrální části. Je nutné podrobněji zjistit, kolik ji bylo a kam všude se dostala. To by měly zjistit další roboty.

 

K tomu, že roboty lépe poznávají vnitřní části kontejnmentů, přispívá jednak vývoj jejich schopností odolávat intenzivní radiaci, ale také zlepšování podmínek v budovách reaktorů, kde díky dekontaminaci a stínění mohou technické týmy pracovat déle a efektivněji. Lze tak předpokládat, že v následujících letech poznáme reálný stav uvnitř kontejnmentů a bude možné určit postup při likvidaci zničených aktivních zón jednotlivých reaktorů.

 

Elektrárna Takahama, vlevo je Takahama 3 a 4 a vpravo Takahama 1 a 2 (zdroj NRA).
Elektrárna Takahama, vlevo je Takahama 3 a 4 a vpravo Takahama 1 a 2 (zdroj NRA).
Několik dalších novinek týkajících se Fukušimy

 

První půli roku 2017 lze označit za začátek úplné revitalizace postiženého okolí elektrárny. Kromě dvou měst Okumy a Futaby, se u všech jedenácti evakuovaných samosprávných celků úplně zrušily všechna omezení na všech územích, kromě těch nejvíce kontaminovaných třetí kategorie. V březnu a dubnu 2017 se otevřela města Namie, Tomioka, Kawamata a vesnice Iitate. Pro návrat obyvatel je v tomto případě důležité zajištění infrastruktury a pracovních míst. Ve městě Tomioka se tak na konci března otevřelo velké obchodní centrum o rozloze 6000 m2. Ve městě Naraha a nedávno otevřené části města Minamisoma se otevřely střední školy. V současné době je v nich 105 a 129 studentů. Zakázaná zóna se tak nyní zmenšila na 369 km2.

 

Zlom nastal i se zprovozňováním jaderných bloků. Velmi důležité je, že vrchní soud v Osace rozhodl, že žaloba aktivistů proti provozu dvojice bloků elektrárny Takahama je neoprávněná. Reaktory Takahama 3 a 4 tak mohou zahájit provoz. Bude nyní třeba do nich zavést palivo, takže pro zahájení bude třeba nejméně měsíc. Zároveň krajský soud v Hirošimě zamítl podobnou žalobu aktivistů na blok Ikata 3. V současné době tak má povolení k provozu pět reaktorů. Další čtyři jsou v závěrečné části cesty k tomuto cíli. Kromě jaderných bloků žádají o povolení provozu po splnění nových náročnějších bezpečnostních podmínek i další jaderná zařízení. Jde o podniky produkující palivo i výzkumné reaktory. Některým se to podařilo právě v první čtvrtině roku 2017. Jednalo se podnik pro produkci paliva GNF-J´s. Prvním znovu zprovozněným výzkumným reaktorem se pak v dubnu stává reaktor Univerzity Kindai. Jedná se o malý reaktor s výkonem pouhý jeden watt. Klíčové pro další využívání jaderné energie v Japonsku je však akceptace jaderných elektráren japonskou veřejností. Pokud se bude zlepšovat situace v této oblasti, měl by se nyní proces opětného spouštění jaderných bloků zrychlovat.

Datum: 16.04.2017
Tisk článku

Zábavný pravopis -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 185 Kč
cena: 164 Kč
Zábavný pravopis


Diskuze:

Možná by šlo taveninu z reaktoru,

Karel Rabl,2017-04-17 13:03:10

zpomalit silným magnetickým polem, kde by po protažení několika cívek, či silných neodymových magnetů, vhodně umístěných nad, nebo okolo taveniny, by se tato podržela, nebo nasměrovala do barbotáže, než se dno reaktoru či dno betonové stěny protaví.

Odpovědět


Re: Možná by šlo taveninu z reaktoru,

Vojtěch Kocián,2017-04-17 19:11:06

Pokud situaci správně chápu, tak už je tavenina dávno ztuhlá a omezení jejího postupu je zajištěno chlazením. Problémy s její likvidací samozřejmě ještě budou nemalé.

Odpovědět


Re: Možná by šlo taveninu z reaktoru,

Vladimír Wagner,2017-04-17 21:29:25

Nejsem si jistý, zda jsou magnetické vlastnosti taveniny vhodné pro takovou možnost. V moderních reaktorech řeší tuto situaci lapače aktivní zóny.

Odpovědět

Rentabilita

Oravec Roman,2017-04-16 22:04:15

Skvele citanie a obdivuhodna transparentnost.
Len zakazdym rozmyslam, ako je na tom efektivita produkcie elektriny z jadra vzhladom na vsetky aktivity v clanku popisane.

Odpovědět


Re: Rentabilita

Vladimír Wagner,2017-04-17 21:43:08

Celkové náklady na likvidaci následků havárie a zničené elektrárny i s odškodným pro postižené lidi a podniky (částečně jsou tam i lidé, které dominantně zasáhla cunami) se odhadují na 188 miliard dolarů (zhruba polovina je toto odškodné). Havárie s takovými dopady byly v historii využívání jaderné energetiky pouze dvě. Pokud se dopady rozpočítají na množství celkové vyrobené elektřiny za dobu provozu jaderných elektráren, tak to cenu elektřiny z jaderných bloků, ovlivní jen málo. I celkově, pokud se srovnávají dopady havárií a nehod u jádra a jiných zdrojů se započtením celého cyklu, tak ty jaderné jsou mezi těmi, které jsou na tom nejlépe.

Odpovědět


Re: Re: Rentabilita

Radek Novotny,2017-04-20 16:10:41

Dobrý den,

mohl byste se prosím vyjádřit k tomu, co tak nějak "koluje internetem": že totiž náklady na likvidaci standardně odstavené (nehavarované) jaderné elektrárny jsou nejméně ve stejné výši jako náklady na její stavbu? Jsou už s takovým postupem někde ve světě zkušenosti?

Odpovědět

Situace na Ukrajině?

Bohumír Tichánek,2017-04-16 10:04:40

Situace na Ukrajině?
Varují, i když dosud žádná další havárie, 27. července 2016:
"Nevíme, kdy dojde k další velké jaderné havárii, ale víme, že na Ukrajině jsou všechny podmínky pro to, aby k ní s velmi vysokou pravděpodobností došlo."
http://outsidermedia.cz/kronika-pristi-jaderne-katastrofy-na-ukrajine/

Odpovědět


Re: Situace na Ukrajině?

Jaroslav M.,2017-04-16 14:30:28

Ukrajina a údržba současných bloků jaderných elektráren, kdy chybí peníze na cokoli v energetice potřebného .... radši nedomýšlet.

Odpovědět


Re: Re: Situace na Ukrajině?

Alexandr Kostka,2017-04-16 21:07:17

Nejsou peníze, nejsou lidi, není zájem. A v podstatě není důvod. Současná "vláda" v Kyjevě je nevolená vláda dobyvatelů, vládne dočasně a území možná tak 100x100 km, zbytku šéfujou armády jednotlivých oligarchů. Nejenže je stav nějakého reaktoru, (nebo případně ozáření lidé) naprosto nezajímá, ale patrně by s tím nemohli nic dělat ani kdyby chtěli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Pavel S,2017-04-17 09:05:49

Na rozdíl od protiústavní vlády současného kremelského diktátora a megaoligarchy putina, současná ukrajinská vláda vládne na základě výsledku voleb z roku 2014.

Odpovědět


Re: Situace na Ukrajině?

Vladimír Wagner,2017-04-16 22:21:44

Opravdu bych v diskuzi na Oslu nechtěl sklouznout do ideologických hádek a nesmyslů bez jakékoliv relevance a úcty k faktům, které se objevují na některých ideologických serverech. A to jak ze strany ideologického dogmatismu předváděnému na outsidermedia, tak tomu úplně opačnému. Takže pouze několik faktů, které se týkají tohoto vlákna diskuze:
1) To, že nevyhlášená válka Ukrajinu vyčerpává a ekonomická situace z řady důvodů není dobrá, je skutečností. Ovšem důvody pro ohrožení bezpečnosti ukrajinských bloků uváděné v odkazovaném článku z outsidermedia jsou nesmyslné.
2) Westinghouse měl ze začátku jisté problémy při zavádění paliva pro ruské reaktory (ono to není nic neobvyklého při vývoji nového paliva), ty se však vyřešily a v současnosti je palivo americké plně ekvivalentní tomu ruskému. Nejen Česko si tak může dodavatele vybírat podle ekonomické výhodnosti. Je faktem, že Ukrajina měla pro přechod k americkému palivu důvody politické, ale tento přechod neohrožuje bezpečnost její jaderné energetiky. Celkově jde o pozitivní trend k diverzifikaci. Podobným směrem jde i snaha ruské firmy TVEL uplatnit se s americkým typem paliva na západních trzích.
3) Nejstarší jaderný blok na Ukrajině byl spuštěn v roce 1981 (Rovno 1) Životnost bloků VVER440 a VVER1000, které se využívají u nás i na Ukrajině by měla být 50 let. V článku zmiňované bloky v Jihoukrajinské elektrárně byly spuštěny v letech 1983, 1985 a 1989. A i u nich probíhají programy licenzování a prodlužování provozu stejně jako třeba nyní u Dukovan. A na některých těchto programech pracují kromě dalších zahraničních firem i firmy české, které daný typ reaktorů velice dobře znají.
4) Právě jaderná energetika pomohla Ukrajině překonat zimní periody poznamenané ztrátou uhlí z obsazených oblastí na východě. Takže, ač některé ideologicky zaměřené zdroje ji předpovídaly zimní krach, přenesla se i přes letošní větší zimu docela dobře. V roce 2014 vyrobily jaderné bloky 88 TWh a v roce 2015 pak 82,4 TWh, což jsou hodnoty velmi podobné těm z let minulých. I to je důvod, proč dostupné investice do jaderné energetiky a udržení její kvality nejsou tak malé.
5) Pokračuje práce na propojení ukrajinské elektrické sítě se sítí EU (nejdříve zapojeni Chmelnické jaderné elektrárny), které by mělo přispět k většímu zapojení zahraničního kapitálu do modernizace i výstavby ukrajinských jaderných bloků.

Odpovědět


Re: Re: Situace na Ukrajině?

Josef Hrncirik,2017-04-17 08:20:23

O situaci ve Fukušimě víme více než o situaci na celé Ukrajině.

Odpovědět


Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Vladimír Wagner,2017-04-17 09:46:28

Pochopitelně nemohu posoudit, co víte Vy o Fukušimě a třeba Černobylu, ale obecně, pokud vezmu znalosti v Evropě, tak Vaše tvrzení není pravdivé. Dřívější znalost byla pochopitelně ovlivněna neexistencí internetu a politickou situací v té době. Nyní je však situace jiná, takže znalost o současné situaci a dění v Černobylu určitě není u Evropanů a Čechů menší než v případě Fukušimy. Daleko více Čechů bylo v Černobylu než ve Fukušimě (což se týká i mě :-)). Český auditor se třeba podílel na auditu financování nového sarkofágu a suchého meziskladu pro vyhořelé palivo, které probíhá přes Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. A české firmy dodávají části systémů, které se třeba v tom meziskladu využívají. O tom i o současné situaci v Černobylu jsem stejně jako o Fukušimě psal na Oslovi i já. Pokud jde o ukrajinské elektrárny, jde o stejné typy reaktorů jako jsou u nás, takže o nich víme více. Navíc se české firmy podílejí na dodávkách pro ukrajinské jaderné bloky a na programu rekonstrukcí a vylepšení, které je nutné pro prodlužování licencí a provozování. Řadu takových služeb vysoutěžili a provádějí i kolegové z ÚJV. I tím, že se Evropská unie postupně propojuje s energetickým systémem Ukrajiny, je více pracovníků z Evropy, kteří v této oblasti s Ukrajinou spolupracují, než je tomu v případě japonské energetiky. Nevím tedy, jak jste přišel na to, že u nás ví lidé o Černobylu méně než o Fukušimě a o situaci v ukrajinské jaderné energetice méně než o té japonské.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Pavel Brož,2017-04-17 10:55:27

Loni mě překvapil kolega, když při svých toulkách na Ukrajině navštívil i Černobyl, a to se o jadernou energetiku nijak nezajímá. Měli sebou i nějaké ty Geiger-Müllerovy detektory, a celkem bez problémů se dostali až k areálu elektrárny. Ty Geigry jim ukazovaly většinou velmi nízké hodnoty radiace, prý ale vnitřky kabin strojů, co tam zůstaly, ukazovaly výrazně více, že se jejich dekontaminace dělala jen nahrubo (samozřejmě nikdo nepočítá s tím, že by se v nich ještě jezdilo). Každopádně ta oblast není nijak hermeticky uzavřená, naopak tam vzniká takováto zvláštní turistika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Josef Hrncirik,2017-04-17 11:04:57

Mám dojem, že v rámci provokace jsem o Černobylu nemluvil.
Nepochybuji o tom, že Černobyl a Fukušima jsou z velké části bezpečně vzdálené a již dostatečně vyzářené a naředěné problémy, proto o nich příliš nevím a nevyžaduji vědět podstatně více, ale Vaše informace jsou vždy věcné, kvalitní a aktuální.
V Japonsku je velikost problému dána jeho čerstvostí a velkou hustotou osídlení a spotřeby elektřiny.
Více by mě zajímala celková předmajdanovská výroba elektřiny (tepla) na duši a rok Ukrajince a loňská a jejich podíly v % platu Ukrajince; jestli je to nepotáhne příliš silně do tepla a světla nebo dokonce ven z čerstvé radioaktivity.
To jsou informace, které mě skutečně zajímají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Vladimír Wagner,2017-04-17 22:39:50

Víte, ono se na příspěvky ve formě krátkých "provokací" opravdu nedá rozumně reagovat, protože, kromě toho, že chce autor provokovat, není vůbec jasné o co mu v dotazu jde. Ani nyní není z Vašeho dotazu jasné, co chcete vědět (jestli vůbec něco). Nebo jde zase pouze o provokaci. Ale pokud se podíváme na roční výrobu elektřiny z jádra od roku 2009 do roku 2015, tak byla postupně v TWh (% z výroby elektřiny): 77,9 TWh (48,6 %), 84,0 TWh (48,6 %), 84,9 TWh (47,2 %), 84,9 TWh (46,2 %), 78,2 (43,6 %), 83,1 (49,4 %), 82,4 (56,5 %). Je vidět, že velikost výroby elektřiny z jádra před a po Majdanu byl zhruba stejný. A pochopitelně lze se kouknout i na celkovou produkci elektřiny. Ta sice poklesla, ale ne zase tak dramaticky. Počet obyvatel Ukrajiny je zhruba 45 milionů, tak si tu výrobu elektřiny můžete přepočítat i na duši.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Josef Hrncirik,2017-04-18 07:15:56

Díky, máte svatou trpělivost a přístup k datům.
Zajímal mě hlavně výpadek klasické elektřiny, tepla či metalurgie.
Zdá se, že elektrony o TWh z 2016 ještě nedorazily do statistik (zamrzly při nízkém napětí?)
Pokles jaderných TWh bych skutečně čekal jen při havarii.
Někde však laškuje šotek. 2017 04 12; 22:21:44 je psáno za 2014 88 TWh, nyní však jen 83,1
Prostě kola se stále točí, ev. výroby rostly i za WW. Nepozná se z toho, zda se vypínalo topení či proud a jaký podíl mezd NATO padl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Vladimír Wagner,2017-04-18 07:42:01

Víte pane Hrnčiříku, data mám stejně, jako je můžete mít i Vy, tedy veřejně dostupná a na internetu. Klasickou výrobu elektřiny můžete dostat jako rozdíl celkové a jaderné. A pochopitelně lze na netu najít i data o teple a metalurgii. U všech dat pochopitelně většinou chvíli trvá, než se konečná data od všech států z předchozího roku dostanou na servery, které předkládají globální řady. A tyto data jsem použil. Takže, na specializovanějších webech můžete najít už nyní většinou však předběžná data pro konkrétní státy. Ty původní dvě hodnoty jsem bral z článků a celou řadu ze statistického přehledu, takže jsou dvě možnosti, buď šlo o tiskovou chybu nebo se jednalo v jednom případě o bruto či neto hodnotu nebo prostě o předběžné číslo. Jinak rozdíly v jednotkách procent jsou vcelku běžné i v normálních podmínkách, opravdu k tomu netřeba havárií. Navíc Ukrajina využívala jaderky v posledních letech i pro regulaci, takže některé běžely na menší výkon, aby mohly v případě potřeby jej zvýšit. Některé bloky procházely generálkou a byly delší dobu vypnuty.
Jinak na Vaše příspěvky v diskuzích na Oslu už přestávám reagovat, protože na provokace a trolling opravdu nemám čas ani náladu. Všichni zde ví, že rád seriozně diskutuji, ale musí jít o diskuzi, která je přínosná a s partnerem, kterému jde o poznání a porozumění, ne s někým, kdo zde řeší své psychické problémy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Vladimír Wagner,2017-04-18 07:59:08

Věta: "Takže, na specializovanějších webech můžete najít už nyní většinou však předběžná data pro konkrétní státy." měla být o chlup delší: "Takže, na specializovanějších webech můžete najít už nyní většinou však předběžná data pro konkrétní státy i z minulého roku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Josef Hrncirik,2017-04-18 08:53:31

uacrisis.org/4027-energy-5 16.II2016
Výroba elektřiny klesla o 11%
Atomové elektrárny mají nevyužitou kapacitu 1,2 GW
(ještě před půl hodinou jsem nic takového ani netušil)
Hledat další se mi nechce.

Odpovědět


Re: Re: Situace na Ukrajině?

Peter Hrdlicka,2017-04-17 17:52:22

Pokial mi je známe, tak Westinghouse pred dvomi tyzdnami skrachoval.

Odpovědět


Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Vladimír Wagner,2017-04-17 21:44:48

Ovšem tato událost nemá žádný vliv na současné i budoucí dodávky jaderného paliva touto firmou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Alexandr Kostka,2017-04-18 08:44:04

Slíbil to vlastník zkrachovalé společnosti. Jak se k tomu postaví případný nový majitel, nebo banyk při restrukturalizaci neví naprosto NIKDO. A že by zkrachovalá společnost dál vyráběla výrobek, který je už z podstaty skoro nulového odbytu ztrátový.. To že teď někdo něco prohlásil do tisku je jedna věc, jak bude vypadat situace za rok či dva je ve hvězdách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Josef Šoltes,2017-04-18 09:07:58

Je velmi nepravděpodobné, že by nový vlastník nechal ve štychu své zákazníky. Ostatně, novým vlastníkem bude buď americký nebo čínský kapitál, ale spíše ten americký, protože vláda USA nedovolí, aby know-how Westinghousu přešlo do čínských rukou. Pokud to bude nutné, hádám, že firmu odkoupí federální vláda USA.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Situace na Ukrajině?

Alexandr Kostka,2017-04-18 20:05:33

Zákazníky západní určitě ne. Jenže paliva pro ruský typ reaktorů dělají naprosté minimum. A že by krizový manažer podporoval ztrátovou výrobu? První co se osekává jsou počty zaměstnanců a zbytečné provozy.

Odpovědět

Skvělý článek

Leopold Kyslinger,2017-04-16 09:47:40

ale bohužel omezený pouze na čtenáře OSLA. Poplašným článkům polovzdělaných redaktorů na e-republice nezabrání.Snaha rozsévat neoddůvodněný strach je pro mne nepochopitelná

Odpovědět


Re: Skvělý článek

Daniel Konečný,2017-04-16 17:03:27

Pochopit to lze snadno. Novinarinu zivi ctenost, ctenost zivi strach, strach zivi neznalost. A kdyz se jeste k novinarum pridavaji ruzni zeleni pobouchanci, neni divu ze je jadro tak "popularni". A priroda i lide tak zbytecne trpi kdejake "ekologicke" a "obnovitelne" nesmysly, popripade rovnou uhli a ropu

Odpovědět


Re: Re: Skvělý článek

Alexandr Kostka,2017-04-18 20:18:32

Ps: a také "komerční" noviny toho novináře musí platit. Tudíž je tlak na to, aby napsal "člének" za pár minut. Troufnu si tvrdit, že samotné vyhledání zdrojů trvá podstatně déle, natož ověření, natož sepsání článku, nějaká korektura hrubek atd..

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace