Odkud se vzali záhadní hobiti z ostrova Flores?  
Australský tým tvrdí, že konečně vyřešili otázku trpasličích hominidů objevených v Indonésii. A jejich odpověď patří k těm zajímavějším, jaké se kolem hobitů kdy objevily.

Kde se vzali hobiti? Kredit: Katrina Kenny.
Kde se vzali hobiti? Kredit: Katrina Kenny.

Naši jednometroví příbuzní. Lovci obřích krys a mikroslonů, kteří se najednou objevili na ostrově Flores. Hobiti (Homo floresiensis) jsou fascinující každým coulem. Kde se ale vlastně vzali? Co jsou zač? Jejich původ je stále obestřen fylogenetickým tajemstvím. Hodně by napověděla DNA hobitů, ale pokud je známo, tak pokusů o její získání nebylo mnoho a hlavně nebyly úspěšné.

 

Debbie Argue. Kredit: ANU.
Debbie Argue. Kredit: ANU.

Tým Australské národní univerzity (ANU) sice rovněž nezískal a nepřečetl DNA hobitů, ale zase vypracoval zatím nejobsáhlejší studii fosilního materiálu hobitů. Jejich závěr je poměrně přesvědčivý, zajímavý a rozhodně stojí za pozornost. Debbie Argue a její spolupracovníci tvrdí, že hobiti se s největší pravděpodobností odštěpili od dávného druhu z lidské linie – člověka zručného (Homo habilis), tedy jednoho z nejstaršího druhů lidí, který žil v Africe zhruba před 2,1 až 1,5 miliony let.

 

Donedávna se říkalo, že hobiti na Floresu žili ještě před 12 tisíci let, a že tedy zažili předky moderních lidí. Podle nedávno přepracované stratigrafie a chronologie nálezů hobitů z jeskyně Liang Bua to ale bylo jinak. V této chvíli převažuje názor, že nejmladší nálezy hobitů pocházejí z doby před asi 50 tisíci let, zatímco nejstarší z doby před cca 100 tisíci let. Jestli se nenajdou spolehlivě mladší pozůstatky hobitů, tak to znamená, že hobiti zmizeli v době příchodu předků moderních lidí, kteří zřejmě ve vztahu k divným trpaslíkům netrpěli žádnou nostalgií. Buď je vyhladověli, vybili nebo snědli.

 

Ostrov Flores, Indonésie. Kredit: M.Minderhoud / Wikimedia Commons.
Ostrov Flores, Indonésie. Kredit: M.Minderhoud / Wikimedia Commons.

A co populární teorie, podle níž se hobiti vyvinuli z mnohem většího a pozdějšího člověka vzpřímeného (Homo erectus), jediného dalšího raného hominida, o němž je známo, že kdysi žil v dnešní Indonésii? Argueová a spol. dospěli k závěru, že této teorii nic moc nenasvědčuje. Analyzovali dostupné morfologické znaky z fosilních nálezů a vyšlo jim, že hobiti byli velmi blízce příbuzní člověku zručnému (Homo habilis). Pokud se nepletou, tak to znamená, že se hobiti odštěpili od člověka zručného buď přímo v Africe a poté doputovali až na Flores anebo se to stalo někde cestou mezi Afrikou a Floresem. Na Flores podle nich hobiti dorazili někdy před 700 tisíci let. Jestli se takový scénář blíží skutečnosti, tak bychom mohli objevit fosilie hobitů v Africe nebo cestou na Flores.

Rekonstruovaná lebka hobita. Kredit: Stuart Hay, ANU.
Rekonstruovaná lebka hobita. Kredit: Stuart Hay, ANU.

 

Dosavadní studie evolučního původu hobitů se soustředily hlavně na lebku a spodní čelist. Australští badatelé použili data získaná na lebce, čelistech, zubech, ramenou, pažích a nohou. Ať se na fylogenetické analýzy dívali, jak chtěli, se člověkem vzpřímeným (Homo erectus) hobity nic moc nespojovalo. V řadě znaků, jako je třeba struktura čelisti, byli hobiti primitivnější než člověk vzpřímený. Badatelům naopak vyšlo, že se hobiti pravděpodobně odštěpili velmi brzy, od nejranějších populací člověka zručného (Homo habilis).

 

Mike Lee z australské Flindersovy univerzity a Muzea Jižní Austrálie, který se podílel na analýze dat, potvrzuje jasný vztah mezi hobity a člověkem zručným (Homo habilis). Hobiti z Floresu jsou teď prý zřetelně na velmi archaické pozici evolučního stromu lidské linie. Lee a jeho spolupracovníci jsou si na 99 procent jistí, že hobiti nemají nic společného s člověkem vzpřímeným a stoprocentně jistí, že nejde o znetvořené lidi Homo sapiens. Osudy hobitů z Floresu jsou ale hodně turbulentní, ne každému odborníkovi se líbí, že by to měli být zakrslíci blízcí člověku zručnému, takže zatím jenom těžko říct, jestli je určení jejich původu doopravdy definitivní.

 

Literatura

Australian National University 21. 4. 2017, Journal of Human Evolution online 21. 4. 2017, Wikipedia (Homo floresiensis).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 29.04.2017
Tisk článku

Ecce homo - z rozhlasových fejetonů - Vykoupil Libor
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 132 Kč
Ecce homo - z rozhlasových fejetonů
Vykoupil Libor
Související články:

Otázky kolem nového druhu člověka Homo naledi     Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2015)
Hobiti jsou trpasličí verzí lidí Homo erectus     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2015)



Diskuze:

Kája Dolejší,2017-05-01 14:07:19

Už dříve se objevovaly spekulace, že místo příbuznosti s H. erectus vykazují přbuznost s Australopithecus. Momentální přiřazení na bázi H. habilis proto není úplně rána z čistého nebe, i když je to dost překvapivé vzhledem k dosavadní nejrozšířenější teorii, že to byli potomci H. erectus. Momentálně to tedy vypadá, že H. erectus nebyli předky vůbec a že se odštěpili z H. habilis a nebo dokonce, že jsou k H. habilis sesterskou skupinou, tedy že se oddělili už z jejich předků.
Floreští možná odešli z Afriky před víc neež milionem let, obsadili tropickou Indii a Sundy a před 700 tis. lety (nebo jindy) pronikly nějakou náhodou za Wallaceovu linii. Za nimi z Afriky odešel H. erectus, který se zde mezitím vyvinul, a v Indii a na Sundách narazil na své předchůdce a vyhubil je. Za W. linii se nedostal a proto Floreští zde přežili (než přišli moderní lidé), jako na své poslední výspě. Nicméně starší kamenné nástroje nalezené dříve na Flores se pokládaly za dílo H. erectus. Buď se sem nakonec opravdu dostal a nebo to spíš byly nástroje H. floresiensis.

Odpovědět

Počet Hominidov nám utešené narastá

Anton Matejov,2017-05-01 10:09:11

Objav Denisovanov.
Analýza mtDNA ďalej naznačuje, že tento nový druh hominina bolo výsledkom skoršieho migrácie z Afriky ,ktorý odišiel z Afriky out-of-migráciou neskôr spojenú s modernými ľuďmi, ale aj odlišnú od skoršieho afrického exodus Homo erectus . Štúdie uverejnenej v marci 2016 naznačujú, že moderní ľudia sa krížili s hominins, vrátane denisovanov a neandertálcov.

Homo Naledi (človek hviezdný)Objav okolo 2015
Podobným Australopithecus. (zhruba pred 2,5 až 2,8 miliony let). O pochovavani, ktoré naznačuje abstraktné myslenie sa momentálne vedci dohadujú.

U Neandrtácov sa zistilo, že vôbec neboli menej inteligentnejší ako predkovia ľudí.Naopak boli fyzickí lepšie vybavení ako ľudia. Pochovávali, mali teda schopnosť abstraktného myslenia. Zánik Neandrtálcov asi naštartoval výbuch supersopky v Taliansku Campi Flegrei. V Bulharsku sa našlo v sedimentoch 1 meter nánosov popola z výbuchu supersopky Campi Flegrei. Popol sa našiel aj na Sibíri.
Moderní ľudia boli ale viacej prepojení, prebiehala obchodná výmena tovarov medzi kmeňmi. Umenie, napríklad našli sa pištaľky s kostí.

Nové poznatky v roku 2007, potvrdzujú názor, že Homo habilis a Homo erectus koexistovali.
V roku 2009 však bol z lokality Dikika oznámený (nepriamy) starší nález používania nástrojov homininmi (kosti opracované kamennými nástrojmi) starý 3,39 mil.

Hľadanie Adama cez genetiku, nedávno riadne posunulo vek moderného človeka Homo Sapiens (Človek rozumný) do minulosti. Z pôvodných odhadov 200 000 do 500 000 rokov.

Stále sa pohrávam s myšlienkou, že naši predkovia ako napríklad ako Homo habilis (Človek zručný) viedli určitý stupeň polovodného života. Boli naštartovaní vrátiť k vodnému životu, ako mnoho iných cicavcov ako napríklad Delfín. Delfini majú ako vodné tvory veľmi podobný mozog v porovnaní s ľudmi. To prekonávanie morí našimi predkami je prekvapujúce. Vo vodných prostrediach sa im mohla napriamovať chrbtica. Strata srsti a podobne. Vo vodných prostrediach sa mohli skôr lepšie ubrániť predatorom, šelmám ako na savane. Bola zistená strava aj z vodných a morských živočíchov, čo umožnilo výrazný rast mozgu.
U ľudí je zistené aj automatické spomalenie tepu srdca vo vode.
Vzťah k ohňu. Mohli poznať už výrobu primitívnych lodí.

Odpovědět

Aby se nakonec neukázalo,

Josef Blecha,2017-04-30 13:10:05

že to byly nějaké prudce rozvinuté vopice.

Odpovědět


Re: Aby se nakonec neukázalo,

Jiří Novák,2017-05-01 08:46:39

To samozřejmě byly. Jako my všichni.

Odpovědět


Re: Re: Aby se nakonec neukázalo,

Jiří Svejkovský,2017-05-02 12:12:06

Nevím, jak vy, ale já rozhodně z vopic nepocházím. Jenom s nimi mám společného předka ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Aby se nakonec neukázalo,

Jiří Novák,2017-05-02 12:21:37

No se současnýma opicema máme společného předka. A ten předek byl co? Opice.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Aby se nakonec neukázalo,

Jiří Novák,2017-05-02 12:58:20

Stačí se podívat na nějaký ten kladogram. Např:
http://journals.plos.org/plosgenetics/article?id=10.1371/journal.pgen.1001342

Člověk patří dovnitř Simiiformes, není to jejich sesterská skupina.

Odpovědět

Možná

Mojmir Kosco,2017-04-30 08:08:37

by nepřímo pomohlo kdyby jsme zjistili kdy se oddělili sloni a ty krysy .Lze sice dovodit že lidé a krysy na ostrov dopluli ale i u nich je jednodušší dojít.Ti sloni nás odkážou na správné geologické období kdy to šlo .

Odpovědět


Oddělení slonů od krys

Josef Blecha,2017-04-30 13:11:37

proběhlo dávno. Velmi dávno. V dobách, kdy byli sloni ještě maličcí, asi jako krysa, a krysy naopak ohromné, něco jako malý slon.

Odpovědět


Re: Oddělení slonů od krys

Jiří Novák,2017-04-30 22:07:20

Pan Kosco patrně měl na mysli oddělení floreské populace slonů od jejich mateřské populace, což vyústilo v evoluci toho trpasličího druhu. Totéž pro krysy. Nikoli tedy oddělení slonů od krys kdovíjak hluboko v třetihorách.

Nicméně je to irelevantní. Každý z těch druhů se tam mohl dostat úplně jindy. Stejně tak by to nic nevypovídalo o příchodu prvních lidí na ostrov.

Odpovědět


Re: Re: Oddělení slonů od krys

Mojmir Kosco,2017-05-02 06:48:23

Ano oddělení slonů od slonů a krys od krys určitě nemyslím lidí od krys nebo od slonů . Každopádně se spíš domnívám že i lidé se spíš na ostrov dostali suchou nohou než na voru (i když obojek s nápisem "Můj zubáček - Frodo" v elfštině hmmm ) .Existují i další ostrovy kde došlo ke zmenšení ostrovní populace (kréta) Vyřešení otázky kdy na ostrov Flores se objevil člověk rovněž může napomoci oddělení a vývoj i jiných ostrovních populací a nejvíc geologie ....

Odpovědět


Re: Oddělení slonů od krys

Petr Kr,2017-05-02 07:43:58

OK, teď ještě počkám pár let a snad se oddělí i blechy od lidí. Budou to sice velké blechy, ale budou odděleny.

Odpovědět


Re: Možná

Kája Dolejší,2017-05-01 13:54:38

Ostrov Flores nebyl s pevninou spojen asi nikdy (v historii 40 milionů let). Lombocký průliv je hluboký 250 metrů. Nejnižší hladina moře byla o 120 m níže (možná 130 m před cca 700 000 lety). Jak se tato zvířata dostala za Wallaceovu linni není úplně zřejmé, v této oblasti je rozdíl mezi hladinou Indického ocenu na jihu a moři mezi ostrovy na severu, napojených na Pacifik, cca 30 cm a tečou tady nejsilnější mořské proudy na světě. Nevím přesně, možná 15-20 km za hodinu. Průliv je široký v užším místě zhruba 20 km. Jaké zde byly podmínky s proudy, když byla hladina moře nižší, to se dá těžko od stolu vyvodit (mohly být větší - menší počet průlivů a byly užší; nebo nižší, kdy byl menší tlak vody?). Průliv mezi Borneem a Sulawesi je ještě mnohem hlubší (2000 m?). Pasivně se to dá překonat možná jen z Bornena na Sulawesi (Celebes) na nějakém vyvráceném stromě, který vzala řeka na moře a produ zanesl na druhou stranu a pak dál na Flores ze severu. Další cesta ze severu z Filipín, ale tam jsou taky hlubší průlivy (Wallaceova linie).
Nejsem si jistý, někde jsem četl, že zde bylo postupně více druhů slonů, minimálně dva, možná tři druhy. Poslední poddruh vyhynul před 12 000 lety. Floreští lidé tedy před 50 000 tis. (kdy dorazili naši příslušnící). Floreští tedy slony nevyhubili.

Odpovědět


Pro vysvětlení, jak se tato zvířata

Josef Blecha,2017-05-01 16:26:50

dostala za Wallaceovu linii, není třeba chodit daleko. Prostě tam doplavala, nemajíce potuchy o tom, že narušují přírodovědcům jejich kruhy a linie. Když si to uvědomila, radši vymřela, aby se vyhnula následné nevyhnutelné světové ostudě.

Odpovědět


Re: Pro vysvětlení, jak se tato zvířata

Kája Dolejší,2017-05-01 22:11:05

Ta otázka, jak se tam ta zvířata dostala hledá samozřejmě odpověď na to kdy, odkud kam, za jakých podmínek, jakou cestou, atd. Pouhé konstatování, že tam prostě nějak doplavala, jaksi nestačí. Tu linii vytvořila příroda a zvířata tím, že nápadná většina z nich ji nebyla schopna překonat.

Odpovědět


Re: Re: Pro vysvětlení, jak se tato zvířata

Alexandr Kostka,2017-05-02 08:52:50

Jenže teorie o tom že se "tam neměla zvířata jak dostat" je poněkud v rozporu s faktem, že tam prostě byla a žila. Tudíž by to spíš chtělo hledat, kudy se tam dostala.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pro vysvětlení, jak se tato zvířata

Kája Dolejší,2017-05-02 10:23:02

Ano, máte naprostou pravdu. A přesně o tom hledání té cesty jsou moje příspěvky. Jsem rád, že Vás také inspirovaly.

Odpovědět


Kudy se tam dostala, no, dyť to

Josef Blecha,2017-05-02 11:01:22

říkám. Připlavala tam po vodě.

Odpovědět


Re: Kudy se tam dostala, no, dyť to

Alexandr Kostka,2017-05-02 12:29:37

Připlavat může jedinec, třeba když ho někde strhne voda, těžko by se tam dostala dost velká skupinka, aby tam vytvořila byť malou a nestabilní populaci. Spíš tam někde přechod býval, za nejnižšího stavu vody. Ta pak stoupla a silné proudy za ty tisíce let přechod zlikvidovaly. To co my máme za pevnou skálu se ve skutečnosti může dost rychle měnit, srovnejte některé 100 let staré fotky a dnešek. (Hm, nedávno spadlo slavné azurové okno že? Též tam bylo roky a roky. A najednou tam není.)

Odpovědět


Re: Re: Kudy se tam dostala, no, dyť to

Kája Dolejší,2017-05-02 13:54:52

To je velmi dobrá připomínka, dávám palec nahoru. Také jsem se jí zabýval a chtěl navrhnout (ale zádlo se mi zbytečné plýtvat zde dechem, včetně faktu, že náhodní jednotlivci nezaloží živataschopnou populaci).
Navrhnul bych spíš ve formě mělkého širokého brodu, než suchého mostu. Protože menší zvířata (mimo zvířat, u kterých se dá předpokládat, že se udrží na kmenu nebo větvi) ten most nepřešla ani z jedné nebo druhé strany (nebo o tom není doklad). Bali a Lombok jsou sopečné kužely, mezi nimi je na hladině 20 km a průrva hluboká 250 m. Že by zde byla hráz, vydržela miliony let odolávat proudům, do doby, než klesne v době ledové hladina a po jejím opětovném stoupnutí se už náhle hráz nechala zerodovat a proříznout do hluboké propasiti, se mi nezdá pravděpodobné. Ale dá se možná uvažovat (nejsem si jistý, jak je to hluboké), že se mohla ucpat říčnimi sedimenty oblast mezi Sulawesi, Bali a ostrovem Lombok do formy nějakého suchého brodu, oddělená už mnohem menší vzdáleností přes hlubokou vodu (a dál od průlivu), a po zvednutí hladiny moře se usazeniny mořskými proudy zase odplavily. Takže pořád se točíme kolem otázky, kudy přesně a jak přesně se to mohlo stát a je zbytečné to tady řešit, to musí geologové a paleontologovéna místě a taky že to jistě zkoumají. Takže za mě asi poslední příspěvek.

Odpovědět


To by tak rozhodopádně mohlo být,

Josef Blecha,2017-05-02 14:50:41

taky je ovšem možné, že si sloni, krysy a vopice udělaly živý most, vždycky v pořadí slon-krysa-vopice, něco jako v DNA, a po nich ti šťastnější sloni, krysy, vopice a blechy přeběhli rychle na druhou stranu, v množství dostatečném, aby se mohli množit. A od té doby tam byli, oddělení. Pak ovšem nejdřív sežraly vopice slony, pak sežraly krysy vopice, a blechy chtěly sežrat krysy, ale ty na ně byly moc velké, tak si řekly, že budou dál žít v symbióze. Do toho soptily z Bali a Lomboku sopečné kužely. Muselo tam být skutečně veselo, až se z ostrova prášilo, jak ty potvory vymíraly.

Odpovědět


Re: Možná

Kája Dolejší,2017-05-02 12:16:07

Dotazu rozumím, pokusím se upřesnit odpověď. Jak jsem psal dříve, po suchu to nešlo nikdy. Dále, literatura tvrdí, že sloni se objevili na Floresu teprve až ve středním Pleistocénu, tedy asi necelý milion let. Šlo o trpasličí formu, která ale před 840 tis. lety vyhynula. A poté se tam dostal jiný druh, příbuzný druhu z Jávy. Ten už nebyl trpasličí, ale středně veliký. Vyhnul před 12 tis. lety. S trpasličí formou se floreští pralidé možná dokonce minuli. Všeobecně se předpokládá, že tam sloni doplavali. Napadá mě, v době zalednění tj. nízké hladniny moře, na území mezi Borneem a Jávou, směrem k průlivům, tekla poměrně velká řeka. Mohla se rozvodnit a koupající se slony odnést na moře odkud už doplavali. Pokud tam byl v průlivu pomalejší proud než dnes, mohli to sloni, na rozdíl od těch menších zvířat, přeplout. Úplně malá zvířata, jako hlodavci, to přeplula na těch větvích.

Pokud by se tam měli lidé dostat suchou nohou a ne na voru, tak možná si ochodčili nějaké ty slony...

Odpovědět


Úplně malá zvířata, jako třeba

Josef Blecha,2017-05-02 14:52:52

hlodavci, to přeplula na těch slonech. Hladovci ovšem museli plavat sami.

Odpovědět

Komplet

Ivan Čech,2017-04-29 23:57:23

No, to je v tom tedy pěkný maglajs. K trpaslíkům ještě přidat obry a je to komplet.

Odpovědět


Re: Komplet

Alexandr Kostka,2017-04-30 19:22:35

Já bych si z toho až takovou legraci nedělal. Trpaslíků, tedy lidí o cca třetinu menších známe nemálo. Třeba takové pygmeje a křováky. Na ostrově Flores našli jednoznačně skřítky, tedy prcky ještě menší. Vůbec by mě nepřekvapilo, až někdo najde i ty obry. Ostatně tu a tam někdo hledá stopy bigfoota nebo yettiho že?
PS: trpaslíci a skřítci byli vždy líčeni jako národ, obři jako značně samotářští jedinci. Jestli je prostě nikdo nemá možnost (nebo důvod) pohřbít a jsou velmi vzácní, tak je jde najít těžko.
PPS: ono má patrně nějaký reálný základ nemálo legend. Nebo přesněji: nemálo legend bylo jen legenda, dokud někdo nenašel ten reálný základ. Viz třeba právě hobiti, viz trója, nebo třeba viz "tunely aztéků" které se ukázaly být doupaty prapotvor. Ovšem "tunely" jsou pravé, jen je nekopali lidé.

Odpovědět


Re: Re: Komplet

Kája Dolejší,2017-05-02 10:33:10

Nebo ze současných lidí taky Andamanité jsou malí do 1,5 m. A nebo zase, nejmenší potvrzený dospělý člověk měl pouhých 55 cm, bylo to ovšem v důsledku nemoci. A ještě doplním, jihoamerické tunely (2 m na výšku, až desítky metrů do délky, na stěnách stopy po "nástrojích") si hrabali jako nory velcí pozemní lenochodi, což se ví zhruba sto let, ale nebránilo to vytváření legend a vzniku teorií o mimozemšťanech atd. Záhadologické literatury o nalezených obrech je plný internet.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace