Záhada chybějícího plastu: Objevili se v oceánu plastožraví mikrobi?  
Posíláme do oceánu spoustu plastu. Přesto ho je tam ale mnohem méně, než by mělo být. A jde o statisíce, miliony tun plastových odpadků. Kam všechen ten plast mizí?
Jak je to s plastem v oceánu? Kredit: CC0 Public Domain
Jak je to s plastem v oceánu? Kredit: CC0 Public Domain

Oceán je plný odpadků. Celý svět před pár dny šokovaly zprávy z izolovaného a neobydleného Hendersonova ostrova, jehož pláže vypadají jako skládka. V mořích se objevují veliké plochy pokryté plastem, které tam utvářejí mořské proudy. Je to šílené a rozhodně to stojí za zamyšlení nad naším vztahem k okolnímu prostředí. Podle všeho nám ale v tom všem plastovém zmaru uniká jedna podstatná a potenciálně naprosto klíčová věc. V oceánu plavou statisíce tun plastového odpadu. Ale prý je to stále o dost méně, než by ho tam, vzhledem k naší produkci tohoto odpadu, mělo být. Pokud jsou tyto úvahy správné, tak tu máme záhadu chybějícího plastu.

 

Ricard Sole. Kredit: UPF.
Ricard Sole. Kredit: UPF.

Specialista na komplexní systémy Ricard Sole z barcelonské Universitat Pompeu Fabra (UPF) a jeho spolupracovníci souhlasí s tím, že produkce plastů stále stoupá a zatěžuje tím pádem prostředí. Ale v oceánu by podle nich mělo ve skutečnosti být mnohem více plastů. Sole odhaduje, že v oceánu je tak maximálně desetina, a možná jen setina z množství plastu, jaké by se mělo dostat do mořské vody. Zároveň je podle Soleho patrné, že se množství plovoucího odpadu na sledovaných místech nezvyšuje, přičemž by odpadu mělo spíše přibývat.


Určitě to není zpráva, ze které bychom měli být smutní. Ale co za tím je? Podle matematických modelů Soleho týmu to nelze vysvětlit samotnými fyzikálními procesy. Badatelé navrhují pozoruhodné řešení. Podle nich stojí za záhadou chybějícího plastu dramaticky se vyvíjející populace mikroorganismů, které se učí využívat nový zdroj v oceánu. Pokud mají pravdu, tak náš problém s plasty přinejmenším z části řeší evoluce.

 

Velká odpadková skvrna v Pacifiku. Kredit: Fangz / Wikimedia Commons.
Velká odpadková skvrna v Pacifiku. Kredit: Fangz / Wikimedia Commons.

Ostatní vědci souhlasí s tím, že v oceánu je mnohem méně plastu, než by tam mělo být. To je prý zjevné. Existují prý však ještě další možná vysvětlení nebo pohledy na tuto záležitost. Matthew Cole z britské Univerzity v Exeteru si například není jistý, jestli je to dobrá zpráva. Pokud oceán a jeho obyvatelé degradují plast mnohem rychleji, než jsme čekali, tak to prý může znamenat, že se větší kusy plasty rychle rozpadají na velké množství velmi drobných úlomků plastu, které mohou více zatěžovat prostředí oceánu.


Podle chemičky Alexandry ter Halle z francouzského centra Laboratoire des IMRCP zase při intenzivním odbourávání plastu mořskými mikroby mohou do vody unikat různé chemické látky, které jsou v plastech obsažené. Podle Coleho i dalších by prý bylo nejlepší, kdybychom si problém s plasty vyřešili na pevnině a nenechávali ho na mořských organismech.

 

Universitat Pompeu Fabra.
Universitat Pompeu Fabra.

Nicméně, v zásadě je možné, že se u mikroorganismů rychle vyvíjejí schopnosti degradovat plasty. Například výzkumy Lindy Amaral-Zettler z Netherlands Institute for Sea Research ukazují, že plovoucí plast kolonizují specifické typy mikrobů, které se do značné míry odlišují od mikrobů v okolní vodě. To naznačuje, že by některé mikroorganismy skutečně mohly využívat plovoucí plasty jako zdroj. Amaral-Zettlerová objevuje celý nový ekosystém, kterému s kolegy přezdívají „plastisféra“.


Vědci zatím nenašli mikroorganismy, které by v oceánu rozkládaly plasty. Jenže oceán je ohromný a žije v něm nespočet mikroorganismů, které ještě vůbec neznáme anebo o nich zatím vůbec nic nevíme. Sole připouští, že dalším možným vysvětlením může být, že když kusy plastu kolonizuje větší množství organismů, tak prostě klesnou ke dnu. Ani pro to ale nejsou žádné přímé doklady. Osud plastu v oceánech ještě bude nutné pečlivě prozkoumat. Průběžně můžeme držet palce evoluci, aby si s plasty nějak rozumně poradila. Rozhodně ale nebude od věci zneškodnit co největší množství plastu ještě na pevnině, pokud se ještě někdy chceme slunit na pěkných písečných plážích bez odpadků. 

Video:  Sole: Dealing criticality from cancer to the biosphere


Literatura
New Scientist 25. 5. 2017, Biorxiv DOI: 10.1101/135582.

Datum: 28.05.2017
Tisk článku

Hrábky drápky odpadky - Valoušek Chrudoš, Šrámek Petr
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
Hrábky drápky odpadky
Valoušek Chrudoš, Šrámek Petr
Související články:

Bujarý život v království mořského plastu     Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2013)
Rybám kontaminované splašky svědčí, co teď s tím?     Autor: Josef Pazdera (12.08.2014)
Obří skvrny odpadků pomohly zjistit hranice oceánů     Autor: Josef Pazdera (03.09.2014)



Diskuze:

na co jsou plasty rozkládány?

Miroslav Er,2017-06-09 23:00:53

Pokud skutečně již existují v tak obrovském množství bakterie rozkládající plasty v oceánech, přijde mi to spíše jako důvod ke znepokojení, než k jásání.

Člověka napadne, že tady asi nepůjde o rovnici fotosyntézy - co zde tedy vzniká? co se dostává do oceánů a do atmosféry? Kyslík se dostal do atmosféry oxygenní fotosyntézou sinic. Co a v jakém množství by se asi dostalo do atmosféry v tomto případě...


Osobně se ale spíše přikláním k teorii ukládání plastováho odpadu na dnech oceánů

Odpovědět

Drobná výhrada

Tomáš Foldyna,2017-05-30 13:47:33

Mám drobnou výhradu k tvrzení které se často objevuje. Oceány nezatěžuje statisícemi tun plastů jejich výroba, ale špatné a obvykle trestuhodné zacházení s nimi. Nic nenutí člověka, aby vyprázdněný a již zcela lehký plastový obal vyhodil do přírody, do řeky nebo do moře.

Odpovědět

Opravdová legrace

Pavel Foltán,2017-05-29 18:38:50

Opravdová legrace nastane až se ty plasty žravé "bakterie" dostanou mimo moře.
Představa — postavíte si barák, necháte udělat plastové okapy, okna, dveře, vrata od garáže atd. a po děštíku vám to všecko sežerou mrňaví mizerové.

Odpovědět


Re: Opravdová legrace

Michal Lichvár,2017-05-31 12:55:28

Opravdova legrace su bakterie, ktore rozozieraju asfalt (pamatam si to matne, niekto mi spominal, ze sa to ucili an VS ... mendelovka? bavili sme sa o tom, co vsetko dokazu urobit s rastlinami ... inhibicia kvitnutia ... a potom perlicka o bakteriach co spajaju nielen plasty, ale aj asfalt).

Odpovědět

neexistujici

Mojmir Kosco,2017-05-29 13:23:36

Bakterie zerou neexistujici plast.to je jak temna hmota.mozna by pomohl experiment dyt barcelona je u more.

Odpovědět


Re: neexistujici

Jiří Novák,2017-05-31 23:22:00

Právě. Stačilo by naložit metrák plastu v tom stavu, jak byl vyloven z moře, do bazénu s mořskou vodou a čekat. A za rok zvážit. Bude ho zase metrák? Nebo míň? A bylo by jasno, jestli plast něco požírá nebo ne. Ostatně jestli údajný organismus sežete 90-99% toho, co mu tam každoročne nasypem, tak by měl plast v bazénu mizet před očima.

Odpovědět


Re: Re: neexistujici

Petr Kr,2017-06-01 10:19:41

Na to by se těžko získával grand a pak by také výzkumníci nejeli 2x za rok k rovníku na dvoutýdenní služebky. Přišli by tak i o diety a navíc by si museli koupit dovolenou na jachtě za své.
Pokud něco pravděpodobně žere ty plasty, je pak po tomto grandu jednoduše možno získat další grand na nalezení toho netvora. Důkaz, že plat v bazénu nemizí, je nežádoucí.

Odpovědět


Re: Re: Re: neexistujici

Petr Kr,2017-06-01 10:20:57

oprava: plat nahraď slovem plast

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: neexistujici

Radek Novotny,2017-06-01 14:30:24

A slovo grand nahraď slovem grant...

Odpovědět

???

Jan Jakub Mikl,2017-05-29 11:21:40

Zkusil někdo zavolat popeláře? V ceně každého výrobku by měla být kalkulovaná i cena na likvidaci odpadu - viz eko daň u aut a elektrospotřebičů.

Odpovědět


Re: ???

Jiří Novák,2017-05-31 23:32:07

Ono je levnější vybrat daň a místo slíbené eko likvidace to vrznout do moře. Nebo jinam do přírody.
Vemte si třeba Chorvaty - ti jsou schopní nadělat kolem sebe hromady, že z toho mají málem druhej Sinjal.

Odpovědět

Microfibers

Michal Lichvár,2017-05-29 08:57:41

Znacna cast tam plava ako mikrovlakna

https://www.youtube.com/watch?v=1-oRNLQuWlA
https://www.youtube.com/watch?v=LVefZit20ag

Odpovědět

specifická hustota

Jiří Novák,2017-05-28 15:52:54

Poněkud mi chybí informace, zda vzali v úvahu druh produkovaných (vyhazovaných) plastů, nebo jednoduše vydělili odhad množství vyprodukovaného plastu odhadem množství plastu uloženého v té jejich "plastisféře". Proč by na tom mělo záležet? Inu pokud je hustota mořské vody 1026 kg/m^3 a hustota PET 1350 kg/m^3 tak je celkem jasné, kam PET zmizel. (Většina plastů má větší specifickou hustotu než mořská voda, navíc bývají kombinované s kovy.) Pokud je hustota PE 930 kg/m^3 a PP 910 kg/m^3 tak je opět celkem jasné, že bude plavat v plastových skvrnách (dokud na něm nenarostou vilejši a spol, potom se uloží k ostatním plastům na dno).

Odpovědět


Re: specifická hustota

Jiří Svejkovský,2017-05-29 08:41:53

Je ovšem otázka, co se s těmito uhlovodíky na dně mořském pod velkým tlakem, působením fauny a flóry a po nějakém čase stane. Možná je jednou budeme těžit jako cennou surovinu.

Odpovědět


Re: Re: specifická hustota

Alexandr Kostka,2017-05-29 23:57:10

Ani bych se nedivil, kdyby v několikakilometrové hloubce byly bakterie schopné je požírat. Obecně tam moc zdrojů energie nemají, světlo není, voda chladná.. A taková oxidace dlouhých uhlovodíků je energeticky velmi vydatná. Minimálně bakteriím od sopouchů by mohla PET chutnat a jakmile to umí jedny, naučí se to dřív či později i další.

Odpovědět


Re: Re: specifická hustota

Jiří Novák,2017-05-31 23:26:57

"Možná je jednou budeme těžit jako cennou surovinu."

To není ani ekologické, ani ekonomické. Představoval bych si nádrž jako mají bioplynky, k tomu kulturu bakterií a nechat pěkně "kvasit". A nemusíte draze vyvážet binec do moře, ani to pak draze jezdit těžit.

Odpovědět


Re: Re: Re: specifická hustota

Alexandr Kostka,2017-06-01 17:41:18

Máte jen jeden jediný problém, zato absolutně extrémní: Co se stane, až vám takové bakterie utečou? V moři nás to nemusí bolte, my se normálně slanou vodou nepoléváme, ale bakterie schopné přežít "volně" na povrchu země rozkládající plasty by byly patrně větší katastrofou než jaderná válka. Rozhlédněte se kolem sebe, co vše by se rozkládalo. Drobná nápověda: například vodovodní potrubí v domech je z plastu. Odpady, izolace drátů..

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: specifická hustota

Jiří Novák,2017-06-02 08:46:06

A utečou? Protože taková mořská bakterie (v bioreaktoru by byla slaná voda) asi nebude ve sladké (notabene dešťové) vodě úplně prosperovat. Nevím jak to je u prokaryot, ale u eukaryot těch euryhalinních druhů zas tak moc nemáme...
Daleko pravděpodobněji se mi jeví situace, že dojde k horizontálnímu přenosu genů a ta plastožravost se objeví u nějaké běžné půdní bakterie která tu s náma už žije dneska. Tak jako tak, jestli existuje plastožravost (a to ještě nikdo nedokázal), tak nutno už dneska pohlížet na plast ve světle vašich obav. Jestli bakterie/gen uteče z reaktoru nebo jestli se dovleče třeba s lodní dopravou - to je prašť jako uhoď.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace