Když na konci doby ledové ustoupil led, tak z moře vybublal metan  
Barentsovo moře je plné kráterů starých 12 tisíc let. Od té doby z nich unikla spousta metanu. Jak velký je to problém?

 

Pinga v Barentsově moři stále vypouštějí metan. Kredit: Andreia Plaza Faverola/CAGE.
Pinga v Barentsově moři stále vypouštějí metan. Kredit: Andreia Plaza Faverola/CAGE.

Slovutný New Scientist to nazval vědecky nekorektně největším prdem v dějinách Země. Na konci nejmladší doby ledové, asi před 12 tisíci let, ustoupil ledovec v Barentsově moři severně od Norska. A potom se z mořského dna vyvalila spousta metanu.

 

Karin Andreassen. Kredit: UiT.
Karin Andreassen. Kredit: UiT.

Mocný skleníkový plyn metan se v dnešní době uvolňuje z permafrostu nebo z mořského dna velmi postupně. Minimálně část z něj absorbují organismy v mořské vodě anebo vegetace. Nové objevy na dně Barentsova moře ale podle vědců ukazují, že se metan může vyvalit pořádně rychle a ve velkém množství. Čehož se pochopitelně mnozí obávají. Jak je ale u podobných studií obvyklé, celý výzkum doprovází řada zásadních otazníků.


Karin Andreassen z Arktické univerzity v norském Tromsø (UiT) a její spolupracovníci vycházejí především ze seismických a geologických dat o dně Barentsova moře, která získaly výzkumné lodi s echolokátory o vysokém rozlišení. Tímto způsobem vědci objevili množství ping (anglicky a původně inuitsky pingo), izolovaných vyvýšenin s propadlými vrcholky, jimiž se před 12 tisíci let dral do oceánu metan. Andreassenová a spol. také analyzovali metan a další plyny, které stále ještě unikají asi ze stovky pingů. Jejich výzkum nedávno publikoval prestižní Science.

 

Dvě pinga na souši, Severozápadní teritoria, Kanada. Kredit: Emma Pike, Wikimedia Commons.
Dvě pinga na souši, Severozápadní teritoria, Kanada. Kredit: Emma Pike, Wikimedia Commons.

Analýzy plynů ukazují, že metan vznikl asi před 30 tisíci let, tedy v hloubi nejmladší doby ledové, v horké zóně asi kilometr pod mořským dnem. Na dno tehdy tlačil masivní ledovec a v hloubkách do cca 400 metrů pod dnem vznikl klatrát metanu, tedy led s metanem. Asi před 17 až 15 tisíci let začal ledovec ustupovat, tlak na dno Barentsova moře polevil, z klatrátu se začal uvolňovat plynný metan a při tom vypučela pinga o průměru až 1 kilometr.

 

Universitetet i Tromsø – Norges arktiske universitet.
Universitetet i Tromsø – Norges arktiske universitet.

Před 12 tisíci let tam ledovec úplně roztál. K pingům se namísto ledu dostala o něco teplejší mořská voda. Vrstva klatrátu se ztenčila natolik, že vrcholku ping nevydržely a zhroutily se. A metan mohl uniknout do vody a pak do atmosféry. Mohlo by se tohle stát i dnes? A jak hrozné by to bylo?


Aniž bychom chtěli čtenáře nějak zvlášť napínat, riziko něčeho takového není jasné a podle mnohých je to dokonce velmi nepravděpodobné. Samotná Andreassenová připouští, že vlastně pořádně nevíme, kde jsou v dnešní době podobná pinga na dnech oceánu. Nemáme informace o tom, že by takové procesy probíhaly v místech odtávání ledovců v Antarktidě nebo třeba Grónsku. Jistá obezřetnost je vždy na místě, protože v polárních oblastech je podle všeho hodně klatrátů. Na druhou stranu je prý velice málo pravděpodobné, že by se uvolnilo velké množství metanu z mnoha míst na mořském dnu zároveň.


Další klimatičtí vědci jsou rovněž až nezvykle optimističtí. Patrick Crill ze švédské Stockholmské univerzity poukazuje na to, že podle výzkumu během posledních 800 tisíc let, což mimochodem zahrnuje osm ledových dob, kolísala hladina atmosférického metanu mezi 350 až 700 ppb (čili miliardtin z celku).


Dnešní úroveň metanu přitom dosahuje mnohem vyšších hodnot kolem 1 900 ppb. Z toho je jasně vidět, že sice metan mohl bublat, ale přes veškerá zborcená pinga to nemělo velký vliv na globální hladinu metanu v atmosféře. Pokud se tohle dělo na konci každé doby ledové – a bylo jich už přes dvacet – tak se metanu z rozmrzlého mořského dna nemusíme nijak zvlášť bát.

Video:  Massive craters on Arctic Ocean floor caused by methane blow out


Literatura
New Scientist 1. 6. 2017, Science 356: 948-953.

Datum: 05.06.2017
Tisk článku

Doba Ledová 4, blistr -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 126 Kč
cena: 113 Kč
Doba Ledová 4, blistr

Související články:

Japonci poprvé na světě vytěžili plyn z podmořských hydrátů metanu     Autor: Stanislav Mihulka (17.03.2013)
Dobytek otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady     Autor: Josef Pazdera (15.07.2014)
Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2016)



Diskuze:

k té

Mojmir Kosco,2017-06-07 07:02:23

vodě .Naše MZe a MŽP umějí leda tak plánovat velké údolní nádrže a kanál Labe Odra. Žádná údolní nádrž nezachytí v krajině vodu (jak dokazují egyptské nádrže) proti přirozenému reliéfu .

Odpovědět


Re: k té

Jan Novák9,2017-06-12 14:09:47

V Egyptě ne, z důvodu usazenin, ale když jsem se naposledy díval na Google Earth, tak Lipno tam ještě bylo.

Odpovědět

Příběh - Muž, který sázel stromy

Jan Omasta,2017-06-06 12:25:20

Jeden člověk přetvořil pustinu za 20 let v kvetoucí ráj. Jeden muž za svůj život zalesnil 20 krát 20 kilometrů půdy. Ten příběh za 10 let, co je na internetu, viděly statisíce lidí
https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ

Ale nikdo nezasadil jediný strom. Jen kilometry čtvereční se erozí proměnily v poušť.

Odpovědět


Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Florian Stanislav,2017-06-06 12:45:59

No a v oblasti po staletí kultivované hospodáři jako krajinu lesů, luk, polí a rybníků máme CHKO ( Chráněnou kopřivovou oblast). Dokud to nekoupí Čína.

Odpovědět


Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Jiří Novák,2017-06-06 20:33:13

Kverulací na internetu se nikdy nic nevyřešilo. Pokud máte výhrady k managementu CHKO, neváhejte se obrátit na její pracovníky (neuvedl jste název CHKO, takže nedávám přímo kontakt). Případně to můžete řešit přes AOPK (http://www.ochranaprirody.cz/kontakty/).

Odpovědět


Re: Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Florian Stanislav,2017-06-07 13:55:19

Jasně, být pozitivní a vše bude OK. Dal jsem kdysi podnět CHKO, že kůrovce v kůře zabije elektrický proud, stačí elektrody dole a nahoře. Elektrický proud strom nezničí ani blesk.
Reakce žádná. Zabij kůrovce, zachráníš strom.
Nyní snad naděje, že strom právě napadený vyčenichá pes. Ale někdo musí rozhodnout, že se hned porazí. A to jsem zvědav na ten management.
http://sciencemag.cz/muze-pes-vycenichat-kurovce/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Petr Kr,2017-06-07 20:28:59

A to je vyzkoušené? Hmyz nezabije ani radiace a elektrický proud, který teče místem nejmenšího odporu, s potenciálním spádem na 1 cm 1000x menším, než je napětí na elektrodách ("nahoře - dole" tj. rozdíl cca 10 m) to zvládne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Florian Stanislav,2017-06-07 22:34:58

No v době, kdy se loupaly kvůli kůrovci na stojato kmeny s pomocí specialistů na práce ve výškách se to vyzkoušet mohlo třeba na poraženém kmeni. Vyřazené vojenské generátory mají spotřebu asi tak jako motorová pila. 230 V neprospěje ani člověku a má silnou kůži s odporem 1000 ohmů, larvy jsou samá voda a kůžička slabá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Petr Kr,2017-06-08 06:54:11

230 V na cca 1-2 mm tělíčka larvičky, to je možná potřeba minimálně 1 000 000 V na elektrodách? Předpokládejme, že proud stromem poteče v míze rovnoměrně po celém obvodu stromu, kde mohou být ty larvy (pokud tam někde jsou, žerou lýko a je tam tedy sušeji!). Bezpečnost práce s takovým napětím v lese ještě zkusím dořešit. Ověření, že strom po léčbě přežije, budeme muset nechat na delší období.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Florian Stanislav,2017-06-08 07:28:49

Žížaly elektrický proud ( fáze na vidle, druhý pol je sama země) vyžene.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Jiří Novák,2017-06-08 09:04:27

"Dal jsem kdysi podnět CHKO, že kůrovce v kůře zabije elektrický proud"

Tak o takovéhle metodě jsem v životě neslyšel. To jste vymyslel sám, nebo někde četl? A zkusil to někdy někdo v praxi? (Já se teda CHKO nedivím, takhle na první pohled mi to připadá jako pořádný mašíbl. ale třeba se bude konat překvapení.)

Odpovědět


Re: Příběh - Muž, který sázel stromy

Jiří Novák,2017-06-06 20:09:48

"Ale nikdo nezasadil jediný strom."

Ubezpečuji vás, že zasadil.

Odpovědět

Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Jan Omasta,2017-06-06 02:32:47

Řekl bych, že i kdyby hrozil návrat nové doby ledové, zastavit dobu ledovou není žádný problém. Stačí stavět silnice a sklady s térovou střechou, ať se více slunečního světla pohltí. Řešit bychom měli spíše malou dobu ledovou, neúrodu, sucho a erozi. Nejvíc sucho je na jižní Moravě. Je tam také nejmíň lesů.
Jednou když bylo významné sucho, zajel jsem do lesa, co má v průměru 15 km a tam byly na cestě kaluže s vodou. Řekl bych, že vrcholy kopečků, kde došlo k erozi a stejně tam už nic neporoste, by měli urychleně zalesnit a tím zachránit aspoň zbytek spodních částí svahů. Les zadržuje vodu i se tam v noci a ráno sráží rosa, zatímco na polích ne. Vlhkost vzduchu máme v Česku pořád vysokou, takže voda nám chybět nebude, když zvýšíme zalesněnost.
Místo pěstování řepky na palivo vysázet les na palivo. V Rakousku moc dobře vědí jak zadržovat vodu v krajině. Netřeba objevovat objevené.
http://objevto.blog.cz/1009/voda-a-viktor-schauberger

Odpovědět


Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Václav Čermák,2017-06-06 09:48:26

Na zadržení vody v krajině to jednak chce lesy (lesíky), jak píšete. Ale také to chce spoustu malých políček oddělených mezemi, tedy převážně drobné pěstitele a ne ty velkokoncerny, co máme teď.

Odpovědět


Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Jan Omasta,2017-06-06 12:27:49

Povídka - Muž, který sázel stromy
https://youtu.be/W2oOaA2aqZQ

Odpovědět


Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Alexandr Kostka,2017-06-06 13:14:26

Minimálně přes 100 let děláme doslova vše proto, aby voda co nejrychleji odtekla. Tak se není co divit, že orpavdu odteče.

Odpovědět


Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Milan Krnic,2017-06-06 15:52:55

Už to došlo i lidem na ministerstvu zemědělství. Dlouho se o tom mluví, ale jdou na to pomalu, a ještě tomu porůznu ulevuji, možná aby nám zas zemědělci neblokovali silnice ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Alexandr Kostka,2017-06-06 22:05:57

A co s tím dělají? Nebo spíš: co s tím mohou dělat? Půda nepatří lidem, kteří by k ní měli vztah, půda patří lidem, kteří mají peníze. Platí teď, platilo vždy a velmi malými vyjímkami. Argumentovat něčím, jako veřejným prospěchem,či že to bude lepší i pro tu půdu u mafiánka, který po roce 90 rozkradl místní JZD? Nenehcte se vysmát. Restituentům? Naprostá většina je totéž. A nejnověji dostane obrovské plochy církev. Ta má sice "dobro" přímo v popisu práce, ale že by se dala dobrovolně připravit o zisky? To je možná větší šance u toho mafiána z bodu jedna.
PS: a neargumentujte komunisty a znárodněním, předtím to nebylo lepší. Většina lidí hospodařila jakožto nájemci a majitele (opět, stále a vždy) zajímaly jen prachy!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Milan Krnic,2017-06-07 14:51:53

Ve zkratce. Zákony a podmínky pro přístup k dotacím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Pavel S,2017-06-10 21:28:13

Za prvé, koskto, ta půda před tím, než ji komunistické svině rozkradli lidem patřila. O čem asi byla pozemková reforma z roku 1919. A za druhé, kostko, k té nejhorší devastaci, erozi a vůbec ke zničení životního prostředí, došle v této zemi právě za vlády těch rudých komunistických zrůd.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Sepp Winkler,2017-06-16 14:51:50

@Pavel S: Asi ste dobrým odborníkom v nejakej oblasti, ale história to iste nie je, inak by ste napísali p. Kostkovi to, čo ste napísali. Pokiaľ pred znárodnením patrila pôda podľa vás ľuďom, tak ste na veľkom omyle. Pozemková reforma bola o peniazoch a pred ňou patrila pôda konglomerátom podobným JRD - cirkev, šľachta... A navyše, "pavel", určite nie ste odborníkom v slušnom správaní :)

Odpovědět


Doporučuji konzumovat méně psychofarmak.

Radim Dvořák,2017-06-06 12:27:33

Odpovědět


Re: Doporučuji konzumovat méně psychofarmak.

Milan Krnic,2017-06-06 15:58:09

To samozřejmě záleží jedinec od jedince. Je vhodné to konzultovat s psychiatrem. Co pomohlo vám, nutně nemusí pomoci jinému ...

Odpovědět


Re: Re: Doporučuji konzumovat méně psychofarmak.

Jan Novák9,2017-06-09 12:24:33

Souhlas, Vám by spíše pomohlo více psychofarmak :-))

Odpovědět


Re: Re: Re: Doporučuji konzumovat méně psychofarmak.

Petr Kr,2017-06-09 12:57:25

Tak další, co má osobní zkušenost?

Odpovědět


Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Milan Závodný,2017-06-06 19:21:24

V Rakúsku... To ma pobavilo! Ja tam už 10r. pracujem a žijem. Ešte k tomu v lese. Budem zase školiť niekoho neznalého: Rakúšania majú lesy oveľa viac vymlátené, ako my, pretože je tam oveľa dlhšie kapitalizmus. Až na výnimky rúbu (našimi rukami) ako zmyslov zbavení a lesy prerieďujú tak, že im vysychajú. Ja konkrétne robím prerezávky zásadne v spone aspoň 2x2m a viac, čo je podľa našich predpisov doslova zločin. Pôda vysychá, v tomto roku majú bobky, lebo im hromadne začala schnúť jedľa a dospelé smrekovce (modříny). X-krát som protestoval proti takejto devastácii, ale oni nemienia platiť viac, ako jednu prerezávku za 20 ročné obdobie (u nás za prvých 20r. v priemere štyri zásahy). Ale viem, že mi neveríte. Nuž tak neverte, mne nikto neverí. Všetci sedíte doma na zadku, ale svet je iný, ako nám predvádzajú médiá, je zásadne iný!

Odpovědět


Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Jiří Novák,2017-06-06 20:17:23

Ale jo, věříme. Aspoň teda já věřím. Oni tam patrně neznají zlaté pravidlo - musím zasázet víc, jak vykácím. Ale abych byl spravedlivý - u nás taky máme máslo na hlavě a půdu zlikvidovanou smrkem. Byť se to posledních pár let už prý řeší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Milan Závodný,2017-06-07 19:13:22

Ja som pôvodne lesník, maturita 1983. Už vtedy sa do omrzenia tvrdilo, aké sú nebezpečné monokultúry, najmä smrekové. Ale stále sa nič proti tomu nerobí. Lebo so smrekom je lepší biznis. V Rakúsku je pre majiteľa lesa doslova utrpením, ak má v porastoch buk. Tam je buk nepredajný, ani guľatina nie, pretože ich priemysel je jednostranne orientovaný na 2-3 hlavné dreviny (smrek, smrekovec, jedľa). Také totálne zdevastované odlesnené plochy, aké som videl tam (cirkevné lesy Liezen), to u nás by za to išiel do lochu aj sám riaditeľ.
Mimochodom, ono romantické blúznenie o prirodzenom prostredí toho pána, na ktorého som reagoval, ako vraj sme vybudovali vodnú sieť a tým vysušili krajinu, to je opäť iba z titulu neznalosti. A čo tu máme mať močiare? Prirodzený stav je podmočená pôda a každoročné povodne. To chceme? Kde potom budeme bývať a čo budeme jesť? Človek a príroda sú v antagonistickom vzťahu. Je to ako s bobrom: Patrí do našej krajiny? Nech sa páči, ale s ním prichádzajú i upchané vodné toky a tým pádom povodne počas prívalových dažďov. Naši predkovia sa tohto strašného zvera horko ťažko zbavili, teraz nám tu romantici tú obludu znovu nasadili. Vesmír možno nekonečný nie je, ale blbosť ľudská ho prevýši.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Jiří Novák,2017-06-08 08:56:46

Jak hodnotíte FSC nebo PEFC? Má to vliv? Hospodaří se v certifikovaných lesích v Rakousku jinak než předtím?

Zrovna ten církevní les mě moc nepřekvapuje... Nedaleko od nás dostala církev lesy v restituci a první jejich krok jako nového hospodáře - holoseč. Že by se tam dalo nějak normálně rozumně hospodařit, to je ani nenapadlo. Jinak tam byly chráněné druhy rostlin a živočichů, které by tam mohly žít stejně jako předtím, za předchozího hospodáře. Takhle tam není nic a asi ani nebude, protože se neuráčili tu vytěženou plochu ani znova osázet.

Z bobra bych zase nedělal kovbojku. To si nechme pro rybáře, kteří dodnes věří, že bobr loví ryby. Na Hané ho máme v každém potoku, doslova. Kdekoli jdete kolem rybníka, potoka nebo svodnice mezi poli, najdete ohlodané stromy. A nekonají se tady ani ucpané vodní toky, ani záplavy. Vliv na život člověka - nula nula nic. Bobr nebyl vyhubený proto, že by někomu vadil, ale proto, že tou dobou byla vysoká cena kožešin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Milan Závodný,2017-06-08 20:30:10

Bohužiaľ neviem, čo sa deje v Rakúsku na tej oficiálnej úrovni, to neviem, som človek z praxe. Ale je isté, že asi pred 15 rokmi sa čosi zmenilo, predtým hospodárili normálne, ako káže lesný zákon. (Prirodzený spon pri vysádzaní je 1x1, až 1x2m, oni sadia 1x4 až 2x4m, z toho polovica padne za obeť vysokej zveri, ostane tam torzo lesa).
Cirkev... nikdy by som nedovolil tejto cháske čokoľvek vlastniť, počas dejín sa skompromitovali dostatočne a pokračujú v zabehaných koľajach. Lenže teraz majú moc, a bude aj upaľovanie... ak nie na námestí, tak potichu v lágroch.
Bobry: beriem, asi ich likvidovala ich vlastná kožušina. Ale rybári rozhodne vedia, čím sa bobor živí a rozhodne bobry upchávajú vodné toky, poznám viacero hrádzí len vo svojom okolí, ktoré významne dvíhajú vodnú hladinu. Veď zelení romantici po tom snívajú, aby krajina bola zavodnená vďaka bobrím hrádzam, tak to pred ľudským osídlením aj bolo. A rozhodne mi nie je jedno, ak tie potvory odhryzávajú statné topole kde sa im zachce, ako by to asi bolo, keby v lese nejaká háveď odhryzávala stromy? Topoľ je tiež strom a lužný les je tiež hospodársky les. V Rakúsku jeleňov nemilosrdne strieľajú, ja mám hahlasovať každý jelení ohryz, ak sa nejaký vyskytne, jeleň ide na pekáč. Jeleň totiž dokáže narobiť neskutočné škody, to hovädo odhryzne sem, odhryzne tam kus kôry a každý takto poškodený strom je na odpis, je k ničomu. Jeleň či bobor - ohromní škodcovia lesných porastov. Rozhodne väčší, než je slávny neslávny podkôrny hmyz.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starejme se spíš, co bude na začátku malé doby ledové

Jiří Novák,2017-06-08 21:51:48

Souhlas.
Ještě pokud jde o rybáře a bobry - tu historku o rybách jsem slyšel od dvou rybářů a od jednoho porybného, takže minimálně jako urban legend se to šíří.
Nemám nic proti tomu, aby picli bobra, který např. proděravěl hráz rybníka. Ale myslím že by bylo škoda a navíc zbytečné je tady podruhé vyhubit. Ty jeleny taky nevybíjíme do jednoho a divočáky (kteří nadělají řádově víc škody jak bobři) tady dokonce není ani vůle regulovat. (Myslivci považují les za svou spižírnu, proto se raději pokoušeli znemožnit lidem přístup do lesa, než aby postříleli pár přemnožených divočáků. No a taky potřebovali zamaskovat rozstřílená hnízda dravců a otrávená zvířata, kterých si lidé všímají.)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace