ALS jako chyba sestřihu?  
Začíná to tím, že začneme preferovat kalhoty a košile se zipem.
Babinského reflex, který se k diagnóze nemocných ALS občas používá, se nazývá podle objevitele, francouzského neurologa Josepha Babinskiho. Pokud lehce pohybujeme tupým předmětem po chodidle od paty k malíčku, normální reakcí zdravého dospělého člověka je pokrčení palce směrem dolů (flexe). Opačná reakce (extenze), signalizuje onemocnění. Kredit: Roxbury-de, načetl Malki na projektu Wikipedie, CC BY-SA 3.0)  https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4663315
Babinského reflex, který se k diagnóze nemocných ALS občas používá, se nazývá podle objevitele, francouzského neurologa Josepha Babinskiho. Pokud lehce pohybujeme tupým předmětem po chodidle od paty k malíčku, normální reakcí zdravého dospělého člověka je pokrčení palce směrem dolů (flexe). Opačná reakce (extenze), signalizuje onemocnění. Kredit: Roxbury-de, načetl Malki na projektu Wikipedie, CC BY-SA 3.0)

K problémům se zapínáním knoflíků se záhy přidá nemotorné otáčení klíčem v zámku. Když je to za střízliva, je to na pováženou a nejspíš jde o signál toho, že náš mozek přestává ovládat svaly. Postupně přestaneme chodit, mluvit a pak i dýchat. Abychom se nezadusili, musejí nás napojit na umělou plicní ventilaci. V samém závěru se s okolím domluvíme už jen mrkáním očí – jednou ne, dvakrát ano. Ve finále už jen otáčíme bulvy. Ať už budeme viníkovi říkat osud, nebo kvůli vadnému sestřihu „krejčí“ či jinak, je od něj nelidské, že při tom všem psychické a mentální schopnosti zachovati ráčí. Pouze jednomu z pěti se dostane to štěstí, že ho současně s ALS sklátí i demence.

 

Harvard Medical School, oddělení buněčné biologie. Kredit HMS)
Harvard Medical School, oddělení buněčné biologie. (Kredit HMS)

ALS, neboli  Amyotrofickou laterální sklerózu, veřejnost zná především zásluhou Stephena Hawkinga. Ti, co se o astrofyziku nezajímají, mají u nás ALS spojenu s dabérem Martinem Kolárem, jehož hlas nás provázel u Worfa ze Star Treku, Chefa ze South Parku či Lockharta z Harryho Potera.  Mnozí z lékařů „tradicionalistů“ ale nemocným  neříkají, že mají ALS, ale postaru, že trpí Lou Gehrigovou chorobou. Není to na počest jejího objevitele, jak bývá u lékařů zvykem, nýbrž to je  z pocty k Lou Gehrigovi. Famóznímu baseballovému kouzelníkovi z New York Yankees, u něhož ALS kdysi diagnostikovali. Nemoc nepostihuje jen slavné a mocné. Podobně jako Babinského reflexem postihla našeho nejmladšího z premiérů, svou daň si ročně vybere zhruba na třech z každých sto tisíc obyvatel. Některé statisticky vypovídají o tom, že nemoc řádí více mezi  vojáky a že rizikové povolání je být  profesionálním fotbalistou, nicméně nejspíš jde o mystifikaci, za níž mohou častější pečlivé zdravotní prohlídky, které nemoc včas odhalí.    S léčbou je to stále více než špatné. Ať už jde o syntetiku methylcobalamin, Edaravone, či transplantaci živých kmenových buněk, úspěchem je, když se  postupující progres podaří zpomalit. Vyléčit se zatím nikomu nikoho nepodařilo a to ani za pomoci čínské medicíny, homeopatik, baněk a zaříkávání.  

U2malá molekula RNA, která se v jádře účastní na stříhacích akcích.
U2malá molekula RNA, která se v jádře účastní na stříhacích akcích.

V tomto týdnu v časopisu Cell Reports vyšel článek od party z Harvard Medical School, která se specializuje na ALS a jí občas doprovázející poruchu zvanou FDT (frontotemporální demence). Snažili se najít jejich příčinu. Tady náš článek může končit. Odborníkům k jeho popsání stačí jediná věta: Příčinou ALS i FTD je mutace v C9ORF72 s vlivem na spliceosomální sestřih pre-mRNA. 
Ne všichni ale máme doktorát z molekulární genetiky, a tak si to rozvedeme. „Jiný kraj jiný mrav“ a pokud se o problému budete chtít bavit s někým z ciziny, je dobré ve Francii akceptovat jejich odborný termín  „maladie de l'emmuré vivant“, jehož doslovný překlad zní „zazdění zaživa“. S  Angličany si porozumíte s „locked-in syndrome“, což se dá přeložit jako „syndrom uzamčení“. V Americe neprohloupíte s termínem „Lou Gehrigova choroba. U nás spíš s jmenovanou „ AL-sklerózou“.

 

Gen C9orf72 máme na devátém chromozomu.
Gen C9orf72 máme na devátém chromozomu.

Delší dobu se už tak nějak tuší, že by neblahou roli v tom všem měla hrát degradace proteinů. A nejspíš tomu tak i bude, jak tomu nasvědčuje i nynější publikace, v níž kladou vinu toxickým peptidům. Jejich tvorbu má na svědomí mutace v genu. I on už dostal své jméno. Říkají mu: C9ORF72. A aby se to nepletlo, tak jeho produktu (proteinu) také říkají C9ORF72 (jen se to pak nepíše italikou). V předevčírem zveřejněné studii v časopisu Cell Reports vědci z Harvard Medical School popisují, jak peptidy – dílo onoho zmutovaného genu, dokáží být toxické. Postarají se o vznik zmatků a zmetků při montáži spliceosomu. Tím se rozumí  molekulový "stroj“, který nám zajišťuje sestřih RNA v našich buňkách.

Za normálních okolností se „U2-snRNP“ (červeně) nachází v jádru motorických neuronů (vlevo). U nemocných ALS a též u postižených frontotemporální demencí (FTD), se hromadí vně jádra jejich neuronů. Příčinou je v článku pospaná mutace. Kredit: Reed Lab / Harvard Medical School
Za normálních okolností se „U2-snRNP“ (červeně) nachází v jádru motorických neuronů (vlevo). U nemocných ALS a též u postižených frontotemporální demencí (FTD), se hromadí vně jádra jejich neuronů. Příčinou je v článku pospaná mutace. Kredit: Reed Lab / Harvard Medical School

A jak že tato mutace svému nositeli postupnou ztrátu nervových buněk s fatálním koncem přivodí?  Nenápadně. Nahromaděním mnoha kopií malých úseků v DNA. Spíš než malých na ně sedí slovo titěrných. Tvoří je pouhopouhých šest nukleotidů. Buňky je převádí do podoby messenger RNA-molekul a ty už jsou instrukcemi pro produkci peptidů. Jde o klasický projev celé řady mutací. Je-li pokyn z DNA špatný, nesprávná informace se prostřednictvím ribonukleové kyseliny „přetaví“ do špatných proteinů.

 

U dvou proteinových dipeptidových molekul (GR a PR) se ukázalo, že v lidských buňkách dělají stejnou neplechu, jako způsobují v buňkách kvasinek. To samé zvládnou i v buňkách mušek octomilek. A tak díky těmto živým modelům už víme, jak své dílo zkázy proteinové molekuly páchají. Zvyšují počet chyb v sestřihu. Co je termínem sestřih míněno? Genetici tak označují proces, kterým si buňky upravují surovou messenger RNA. Ta totiž zpočátku po svém vzniku obsahuje nadbytečné segmenty a ty je třeba nejprve  vystřihnout a zahodit. Teprve po krácení molekuly v těch správných místech je „zeštíhlená“ RNA zralá plnit svou funkci – a stát se čitelným plánem a návodem výroby (sestavování) proteinu.

Jinak řečeno, Angličané zjistili, že přítomnost nicotných GR a PR peptidů náš molekulární stroj, mající v popisu práce sestřih ribonukleové kyseliny, zadrhne asi tak, jako když si motor nasaje písek. V cytoplazmě se následně začnou hromadit zmetky, které vědci nazvali podobně poeticky: U2 snRNP. Za normálních okolností to je malá molekula ribonukleové kyseliny, která má své místo v jádře buňky, kde je jedním ze soukolí stříhacího procesu.

 

Pokud jste někde také četli o Robin Reed jako o muži, pak vězte že pisatele popletla podobnost s Robinem Hoodem. Ve skutečnosti jde o něžné pohlaví které má doktorát na  Yale a šestnáct let je profesorkou biologie na Harvardu. (Kredit.Harvard University)
Pokud jste někde také četli o Robin Reed jako o muži, pak vězte, že pisatele popletla podobnost s Robinem Hoodem. Ve skutečnosti jde o něžné pohlaví, které má doktorát na Yale a šestnáct let je profesorkou biologie na Harvardu. (Kredit.Harvard University)

Nás spíš v souvislosti s nemocí zajímá, jak mutační chybou vyprodukované jedovaté proteiny svou destrukční práci provádí v buňkách, mezi něž bohužel patří i motorické neurony. Ty potřebujeme k ovládání našich svalů. V praxi to znamená, že se nám mutací pomatený "krejčí“ lajdáckým stříháním ribonukleové kyseliny postará o pokles  energie produkované malými elektrárnami – mitochondriemi. Buňky začnou energeticky hladovět. Tuto odbočku k mitochondriím zde zmiňujeme záměrně. Invalidní mitochondrie se totiž již dříve jiným týmům pozdávaly být příčinou ALS. Nejde ale jen o to, že šlendriánský sestřih pokynů má za následek hendikepované mitochondrie. Mutace se vyřádí i ničením pokynů pro růst a výstavbu struktury neuronů.

 

Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz
Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz

Pokud jste se dostali k originálnímu článku, anebo z tohoto našeho pojednání nabyli dojmu, že nám genetické laboratoře, které vyrostly jak houby po dešti, až už je jich tolik, že se o nás přetahují, aby nám určily odkud pocházíme, zda jsme skutečnými otci, nebo nám předpovídají, co nás čeká, teď z výtěru v puse také vyčtou, zda nám hrozí "zazdění za živa", pak je to špatně. Jednoduše proto, že ne všechny ALS lze strčit do stejného pytle. Jsou i takové, pro něž se začíná razit termín sporadické. Ty žádnou známou genetickou příčinu (vadný gen) nemají. A co je nejhorší, těch je 90 % :(

 

Závěr

Pro naprostou většinu nemocných ALS nový poznatek nejspíš žádný význam nemá. Nicméně pro deset procent postižených jistou nadějí možné budoucí léčby je. Zajímavé na tom je, že by léčba neměla probíhat tak, jak se nám všem vybaví, protože se o tom hodně mluví  – opravou vrozené vady v genomu, tedy záplatováním nukleotidů ve vlákně chromozomu. V představě vědců je něco jiného. Hodlají buňkám dopřát lektvar, jemuž dali jméno - „modulátor sestřihu“. Ten, který by byl vhodný pro tuto příležitost, ještě nemají, ale už po něm začali pátrat.


Literatura

S, Lopez-Gonzalez R, Kunz RC, Gangopadhyay J, Borufka C, Gygi SP, Gao F-B, Reed R (2017) Evidence that C9ORF72 dipeptide repeat proteins associate with U2 snRNP to cause mis-splicing in ALS/FTD patients. Cell Reports 19: 2244-2256

Harvard Medical School – Reed Lab. News

DeJesus-Hernandez M, et al.: "Expanded GGGGCC hexanucleotide repeat in noncoding region of C9ORF72 causes chromosome 9p-linked FTD and ALS". Neuron. 72, 2011. doi:10.1016/j.neuron.2011.09.011.Renton AE, et al.: "A hexanucleotide repeat expansion in C9ORF72 is the cause of chromosome 9p21-linked ALS-FTD". Neuron. 72, 2011. doi:10.1016/j.neuron.2011.09.010

Medicalxpress

Datum: 15.06.2017
Tisk článku

Demence - Pidrman Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 254 Kč
cena: 215 Kč
Demence
Pidrman Vladimír

Diskuze:

Zaujaly mě 2 odstavce

Jan Omasta,2017-06-17 14:16:42

Zaujaly mě 2 odstavce
S léčbou je to stále více než špatné. Ať už jde o syntetiku methylcobalamin, Edaravone, vyléčit se zatím nikomu nikoho nepodařilo a to ani za pomoci čínské medicíny, homeopatik, baněk a zaříkáváním.
Jsou i takové odrůdy ALS, pro něž se začíná razit termín sporadické. Ty žádnou známou genetickou příčinu (vadný gen) nemají. A co je nejhorší, těch je 90 % :(

Jenom mě to utvrzuje v názoru, že si za to ti lidé můžou sami. Nemoc postihuje impulzivní lidi, nikoliv uvážlivé. Impulzivní lidé se velmi špatně starají o své zdraví, správně bychm měli říct, že vůbec. Holdují škodlivým látkám, chovají se jako hazardéři. Když přijde na šetření, začnou šetřit na jídle. Většinou jedí předpřipravené potraviny nebo se stravují v rychlých občerstveních, restauracích. Tam bývá to nejhorší možné jídlo, nemastné, neslané. Impulzivní lidé, když si kupují potravinové doplňky, dělají špatná rozhodnutí.
Konkrétně upnou se k nějakému nesmyslnému doplňku a věří, že je to spasí. Ať už je to methylcobalamin, nebo Edaravone. Jsou to přípravky neperspektivní. Ale impulzivní lidé musejí mít něco extra. Normální uvážliví lidé postupují obráceně. Koupí si naráz 10 doplňků, postupně je zkoušejí a ty, co jim dělají dobře berou a ty co jim dělají špatně neberou. Podle návodu na
stalemladi.cz/jak-testovat-potravinove-doplnky-nazor-potravni-doplnky-zbytecne/

Když porovnáme demenci (Alzheimerovu nemoc), tak vidíme, že vědci se šťourají v procesech degenerace a hledají tam možnosti ovlivnění, které pochopitelně nikdy nebudou účinkovat. Příčina demence je známá. A sice příčinou je nechuť lékařů poskytovat nemocným lék, který řeší příčinu. Myslím si, že u ALS to bude podobné. Prostě lék, který by řešil příčinu této nemoci, je impulzivním lidem odporný, proti srsti a proto se mu vyhýbají.
Degenerativní choroby by neměl nikdo řešit selským rozumem. To není jako nějaká chřipka nebo rýma, která má jednoho původce. Degenerativní choroby vznikají tehdy, když se sejde několik nepříznivých skutečností. Vrozená předurčenost je jasná a k tomu se musí setkat ještě několik nepříznivých faktorů. Proto nikdy nenajdou na to jeden lék, neboť lékem je odstranit co nejvíce nepříznivých faktorů zároveň.

Vraťme se k demenci. Říkáte si: jak je možné, že lékaři mají nechuť podávat lék. Proč neudělají něco potomci nemocného? Je to tak, že lidi, co mají nemocného doma, ho nechtějí léčit. Vybírají jen taková léčiva, která je zbaví starostí a usnadní péči. Jakmile už se pacient dostane do nemocnice, pak už není zájem mu prodlužovat život. Takže zbývá léčit se dokud vám ještě choroba nepřipravila o soběstačnost.

Odpovědět


Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Milan Krnic,2017-06-17 18:57:43

Mám asi tak 4 dotazy.
A kolik jich důkladně znáte, lidí s ALS, že o tom tak zasvěceně píšete?
Nač by měli normální uvážliví lidé kupovat doplňky stravy? Pár příkladů postačí ...
Jaký že to máte univerzální lék na ALS a jiné neurodegenerativní/autoimunitní choroby?
Kolik znáte lidí, kteří mají nemocného doma a nechtějí ho léčit?
Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Jan Omasta,2017-06-19 16:34:10

Když potkáte jednoho s ALS, který je uvážlivý, tak jste mi to vyvrátil.
Psal jsem, že žádný univerzální lék na degenerativní choroby není. Jsou jich spousty. Vygůůglete si to.
Fakt se lidi nechtějí léčit. Měl jsem, jako vzorový příklad 80. letého důchodce, který měl začínající úbytek paměti. Rozpočet na doplňky měl 10.000 Kč měsíčně. Hádejte, co si kupoval?. Doplňky, co zpomalují degenerativní proces omezoval a kupoval si takové, co mají okamžitý efekt na zbystření myšlení a zlepšení paměti. Tím se mu proces urychlil. Kdyby býval se držel léků proti stárnutí, vydržel by 3x déle.

Odpovědět


Re: Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Petr Kr,2017-06-19 17:28:08

Tím, že se mu proces urychlil, jen potvrzujete, že doplňky stravy nepomáhají, neboť vzápětí píšete, že by jinak vydržel standardně, tj. 3x déle. Pro mne a pro druhé jste potvrdil, že je to zbytečně vyhozených 10 tis. měsíčně. A navíc, vy jste z toho (nebo další) měl prospěch a neupozornil jste ho, co je lepší. Tedy, prodávali jste mu to a věděli, že ho to zabíjí?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Jan Omasta,2017-06-19 17:54:10

Čtěte to pořádně! Začal postupně vyměňovat přípravky proti degeneraci, po kterých by vydržel 3x déle, za přípravky s okamžitým účinkem, které proces nezpomalují. Jistěže to jsou vyhozené peníze, když kupují přípravky na zlepšení paměti. To prakticky dělají lékaři, rodiče postižených i sami postižení, místo aby si koupili léky, které řeší příčinu.
Jakto, že vy to okamžitě víte, že vám někdo odpověděl?.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Petr Kr,2017-06-20 08:36:11

Copak nečtu pořádně? Urychlil neznamená nezpomalil. Jinak neodpovídáte na moje dotazy a svádíte vinu na ostatní (To prakticky dělají všichni.) Poslední větě nerozumím, kdo mi odpověděl a na co?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Milan Krnic,2017-06-20 20:01:44

1) Vy něco tvrdíte, dokazování leží na vás.
2) "Doplňky, co zpomalují degenerativní proces" .. uveďte (prosím včetně příslušných studií).
3) Tedy znáte/znal jste jednoho člověka, není to trošku málo pro takové závěry?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Jan Omasta,2017-07-23 03:39:39

1) Vy tvrdíte, že nemám pravdu. Tak to dokažte tím, že najdete jednoho jediného člověka s ALS, co je uvážlivý.
2) Doplňky, co zpomalují degenerativní proces - Prostudujte si biochemii a dovíte se, které to jsou.
3) Nechápu z čeho vám to vyplývá. Já neznám žádného člověka s ALS. Stanovit osobnost, zda je uvážlivý nebo impulzivní lze na dálku u neznámých nebo i mrtvých lidí (z životopisu).

V článku vám přece píšou, že 90% nemocí ALS není způsobeni vadnou DNA. Jsou způsobeny tím, že se sejde několik negativních vlivů. A že bohužel impulzivní lidi nejen neradi dodržují lékařská doporučení, ale mají zlozvyk, že hledají jeden lék který je spasí. Jenže lékem na ALS je odstranit co nejvíce nepříznivých faktorů zároveň. To znamená, že by museli použít nejméně 10 léků najednou. Ale jelikož to oni nedělají, proto nemoci podlehnou.

Všichni vozíčkáři jsou impulzivní lidé. Protože uvážlivý člověk nikdy nehazarduje se zdravím, neskáče po hlavě do vody, před přecházením se opatrně rozhlédne, nedělá nebezpečné sporty a podobně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zaujaly mě 2 odstavce

Milan Krnic,2017-08-13 09:20:00

1) Máte to nějaké popletené. Já netvrdím, že nemáte pravdu, já chci po vás, abyste svá tvrzení dokázal. Jinak to je jen takové plácání.
2) Na tajemství se v diskuzi nehraje. Tedy nevíte.
3) Z toho, že jste napsal "vzorový příklad 80. letého důchodce". Nevadí. Píšete, že neznáte žádného člověka s ALS. A přesto o nich tak zasvěceně píšete. Super :)

Odpovědět

ALS

Milan Krnic,2017-06-15 21:43:27

V širokém kruhu rodinném jsme jeden, poměrně rychlý, výskyt této choroby měli, a bylo to i místy stále je vskutku deprimující.
Rád bych věřil, že u všech autoimunitních chorob, i když ALS takto přesně hodnocena není, je, vyjma možné genetické, příčina v mikrobiomu.
Mrzí mě, že je výzkum i navazující zdravotnictví pomalé, sic je to v mnohých případech pochopitelné. Snad tedy časem ...
Díky za článek!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace