V Africe jsme nevznikli - kontroverzní pohled na počátky lidství  
Zub z Bulharska a čelist z Řecka se ukázaly být staré více než 7 milionů let. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o kosti bytosti, které se odborně nyní říká hominin. Nálezy jsou starší, než všechny pozůstatky tohoto našeho předka nalezené v Africe. Otázkou je, zda dva evropské artefakty jsou dost na to, aby kantoři mohli učit, že s počátkem našeho lidství to je jinak, než se píše v učebnicích. A zda interpretaci „nepocházíme z Afriky“ nemáme považovat za nepodloženost s rasistickým podtextem?

Premolár nalezený v Bulharsku má pocházet hominina Graecopithecus freybergi. Tomu už by dnes táhlo na 7,24 milionů let. Foto: Wolfgang Gerber, University of Tübingen.
Premolár nalezený v Bulharsku má pocházet z hominina Graecopithecus freybergi. Tomu už by dnes táhlo na 7,24 milionů let. Foto: Wolfgang Gerber, University of Tübingen.

Na počátku všeho byl zub

V jílovité půdě dávno vyschlého řečiště, nedaleko zapadlé bulharské vesnice Rupkite, našel pětiletý kluk zub. Stalo se to před patnácti lety. Shodou okolností šlo o vnuka amatérského paleontologa Petara Popdimitrova, který se dovtípil, že by mohlo jít o fosilii nějakého pravěkého zvířete. Štěstím bylo, že jeho zeť byl zubařem. Navzdory tomu, že zub měl jen tři kořeny, mu přišel zub podobný lidskému.

Spodní čelist tvora pojmenovaného Graecopithecus freybergi nalezenou v Pyrgos Vassilissis dnes můžete spatřit v metropolitním muzeu v Athenách. Její stáří je  7,175 milionů let. Foto: Wolfgang Gerber, University of Tübingen.
Spodní čelist tvora pojmenovaného Graecopithecus freybergi nalezenou v Pyrgos Vassilissis dnes můžete spatřit v metropolitním muzeu v Athenách. Její stáří je 7,175 milionů let. Foto: Wolfgang Gerber, University of Tübingen.

Dalším šťastným řízením osudu se nález dostal k profesoru Nikolaji Spassovovi z bulharského Národního muzea a také Denisu Geraadsovi z přírodopisného muzea v Paříži.

Moudří pánové naznali, že v případě modrošedé a velmi opotřebované stoličky, se skutečně jedná o zub z našich lidských prvopočátků. Jedna vlaštovička léto nedělá, a tak nález upadl poněkud v zapomnění.  Nyní se k němu vědci vrátili. Bulhar Spassov spolu s Němkou Madelaine Böhme z Tübingen University, Jochenem Fussem z Eberhard-Karls-University  a Davidem Begunem z Toronta přichází s tvrzením, že zub souvisí s jiným nálezem a že oba jsou pozůstatky bytosti nazvané Graecopithecus.


Graecopithecus, jak ho presentují na stránkách bulharského Národního muzea (NMNHS). Kredit:  Assen Ignatov
Graecopithecus, jak ho prezentují na stránkách bulharského Národního muzea (NMNHS). Kredit: Assen Ignatov

Kdo byl  Graecopithecus?

Mělo by jít o hominina, což je termín, kteří odborníci na evoluci používají pro linii našich přímých „ne-opičích“ předků. Zmíněná čtveřice vědců dala nález zubu z Bulharska do souvislosti s čelistí dříve nalezenou v Řecku. Jak se ukázalo, nejen, že zub jakoby čelisti z oka vypadl, ale oběma je také více než sedm milionů let. A právě tento časový údaj se stal podstatným detailem. Znamená totiž, že obě fosilie jsou starší, než Sahelský člověk z Čadu  (Sahelanthropus), kterého jiná parta našla v roce 2001 v Africe a který je dnes považován za našeho přímého předka. Na základě toho, že „Sahelan“ je mladší, německo-bulharsko-kanadský tým zformuloval odvážnou hypotézu. Podle té se evoluční linie hominina (s jejími příslušníky homininy) vyvinula ve středomoří.

Madelaine Böhme je profesorkou paleontologie na Tübingen University a je považována za vedoucí osobnost výzkumného kolektivu. I když to ve svém Curriculum Vitae neuvádí, příjmení Böhme dává tak trochu tušit české kořeny její rodiny.
Madelaine Böhme je profesorkou paleontologie na Tübingen University a je považována za vedoucí osobnost výzkumného kolektivu. I když to ve svém Curriculum Vitae neuvádí, příjmení Böhme dává tak trochu tušit české kořeny její rodiny.

Převedeno do lidštiny to znamená, že v době, kdy jsme byli lidmi i šimpanzi zároveň, náš společný předek vznikl a žil v Evropě a odtud osídlil Afriku. Což neznamená nic jiného, než že migrační vlna musela  tehdy mít směr opačný, než ta dnešní. Dá se dokonce říci, že nejstarší z Evropanů si vzal své saky paky a přestěhoval se do Afriky, kde pak dal vznik Afričanům.

 

Týká se poznatek člověka přezdívaného moudrým?

V podstatě ano, ale je potřeba stále mít na paměti, že tu nejde o vznik druhu Homo sapiens,  ale o jeho předchozí vývoj, vznik evoluční linie, která k naší moudrosti teprve směřovala.  V případě graecopitéka se jedná o společného předka nás, ve smyslu druhu  Homo sapiens, tak neandrtálců, denisovanů, australopitéků,… a našich v současné době nejbližších příbuzných z řad  šimpanzů.

Graekopitékovi se již dostalo přezdívky „El Graeco“. Takto je podle pokynů vědců zpodobnil Velizar Simeonovski (Chicago). V pozadí jsou vidět mastodont, žirafy, hroch a gazely, o nichž z vykopávek víme, že v té době na území Evropy žili. NMNHS. http://www.nmnhs.com/17052301-news_en.html
Graekopitékovi se již dostalo přezdívky „El Graeco“. Takto je podle pokynů vědců zpodobnil Velizar Simeonovski (Chicago). V pozadí je mastodont, žirafy, hroch a gazely, které v té době na území Evropy žili. NMNHS.

 

Z afrického vyhynulého hominida Sahelantropa se nám zachovala lebka, čelist a zuby. Nyní se ukázalo, že evropský Graekopiték byl ještě starší. Kredit Didier Descouens , Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Z afrického vyhynulého hominida Sahelantropa se nám zachovala lebka, čelist a zuby. Nyní se ukázalo, že evropský Graekopiték byl ještě starší. Kredit Didier Descouens , Wikipedia, CC BY-SA 4.0

Středozemní Graecopithecus tehdy vážil asi 40 kg, což je podobně jako hmotnost dnešních samic šimpanze. Vynikal masivními a silnými čelistmi, jimiž byl schopen rozžvýkat i kůru stromů, kaštany,... Nejspíš už také chodil vzpřímeně. 

Jedněmi je nová teorie o našem původu přijímána s nadšením, jiní jsou z ní v rozpacích. Početně největší je zatím tábor těch, kteří si myslí, že formulovat závěr z jednoho zubu a zlomené čelisti je předčasné.

Nám Evropanům lichotivé tvrzení stojí zatím skutečně jen na dvou nálezech. Za ten první, jak jsme si už řekli, vděčíme dítěti a za ten druhý z místa Pyrgos Vassilissis Wehrmachtu. Německá armáda za druhé světové války jihovýchodně od Athén budovala bunkry v rámci obranné linie před spojenci. Místo, kde čelist byla za války  nalezena, je dnes zastavěno a další vykopávky tam nejsou možné.

 

Dalším paradoxem v celé záležitosti je, že uvedená čelist byla dlouho považována za zvířecí. Měla patřit  opici podobné kočkodanovi.

Práce v terénu jsou limitované ubohým rozpočtem. Ročně se pohybují v rozsahu desítek dnů. Bulharsko se jeví jako budoucí zlatý důl paleontologických nálezů. (NMNHS).
Práce v terénu jsou limitované ubohým rozpočtem. Ročně se pohybují v rozsahu desítek dnů. Bulharsko se jeví jako budoucí zlatý důl paleontologických nálezů. (NMNHS).

 

Přírodní rezervace v Devínské Nové Vsi (Slovensko). Kredit V. Tóth.
Přírodní rezervace v Devínské Nové Vsi (Slovensko). Kredit V. Tóth.

Bulharsko je nejchudší zemí EU s chronickým nedostatkem finančních prostředků. V uplynulém létě  výkopové práce v terénu představovaly pouhých osm dnů. Rozsah uskutečněných vykopávek se s těmi v Africe nedá porovnávat. Na letošní podzim už ale vědci plánují kopat na pomezí Řecka a Makedonie. Německo-bulharsko-kanadská čtveřice doufá, že se jim „přelití lidství do Afriky a ne z Afriky do Evropy“, podaří podepřít dalšími nálezy a z hypotézy se tak stane respektovaná teorie. Přispět by k tomu nemusel jen Balkán.

Profesor Nikolaj Spassov doufá, že se někde v Evropě najdou další kosterní pozůstatky, které kontroverzní teorii o původu člověka podpoří. Kredit:  National Museum of Natural History, Sofia
Profesor Nikolaj Spassov doufá, že se někde v Evropě najdou další kosterní pozůstatky, které kontroverzní teorii o původu člověka podpoří. Kredit: National Museum of Natural History, Sofia

I Slovensko má svá želízka v ohni. Takovou lokalitou je i Devínská Nová Ves. Ta je spíš známá nedávným masakrem, kdy střelec jménem Ľubomír Harman zabil 7 lidí, dalších 15 postřelil , má také lokalitu Kobyla s pískovnou, kde sídlí vlhy pestré a kde se našly známky pravěkého osídlení spadající do inkriminované doby.

 

Závěr

Ať už původ homininů ve finále připadne Africe, nebo Evropě, již nyní si počátky lidství musíme posunout dál do minulosti. Motat do toho ale barvu pleti, jak už se o to zastánci čisté rasy pokoušejí, je hloupost. Jednoduše proto, že to je mnohem pozdější kapitola a s naším nejranějším vývojem to nemá společného zhola nic.

 

Literatura

Jochen Fuss, et al.: Potential hominin affinities of Graecopithecus from the Late Miocene of Europe, PLOS ONE 2017, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0177127

Datum: 20.06.2017
Tisk článku

Homo Deus - Harari Yuval Noah
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 419 Kč
cena: 360 Kč
Homo Deus
Harari Yuval Noah
Související články:

Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Venuše z Renancourt – objev století pravěkého umění     Autor: Josef Pazdera (30.11.2014)
Co prozradil nejstarší genom z lidské linie?     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2016)
Vědci odhalili příčinu Brexitu     Autor: Josef Pazdera (05.04.2017)
Kamenozubařina     Autor: Josef Pazdera (12.04.2017)



Diskuze:

Veľa mi mohli napovedať simulácie na superpočítačoch

Anton Matejov,2017-06-21 07:33:02

Neviem prečo to ešte archeológov, nenapadlo spojiť sily s odborníkmi na klímu a flóru, genetikmi a pokúsiť sa vytvoriť nejaké simulácie na superpočítačoch podľa potravinového reťazca a cez šírenie migráciu.

Veľmi pozmenili naše predstavy v astronómii simulácie na superpočítačoch o vzniku a migrácii našich planét v slnečnej sústave. Simulácie na superpočítačoch naznačili, že naše obrie planéty ako Jupiter a Saturn migrovali nielen smerom k Slnku ale aj smerom od Slnka a to bolo veľké prekvapenie spred asi dvadsať rokov.
Teda migrovali aj naše planéty, nielen ľudia a z rasového pohľadu teórie gravitácie nielen smerom k Slnku. Simulácie naznačovali, že v našej slnečnej sústave mali vzniknúť najviac tri obrie planéty. Niečo teda máme navyše a treba to vysvetliť. Migráciu planét sa potvrdila aj u iných objavených planét u druhých hviezd a dnes už nemáme taký staticky pohľad ako spred pár desiatok rokov.
Rozbili sa primitívne npohľady ako napríklad ...Najprv vzniklo Slnko. A bolo svetlo. Potom vznikli planéty. A tie planéty sú na svojich dráhach dodnes. Vesmír alebo Boh má oveľa väčšiu fantáziu ako ľudia, či niektorí takzvaní boží zástupcovia.

Objavili sa nejaké možnosti o simulácii života. Napríklad niektorí vedci začali počítať podľa narastaní zložitosti života na štýl Moorovho zákona pozadu.
(Moorov zákon je empirické pravidlo, že zložitosť integrovaných obvodov sa zdvojnásobuje každých 18 mesiacov, pričom cena ostáva konštantná. Prekvapivo približne platí dodnes)
Vyšlo im nečakane, že život je starý cez 10 miliárd rokov! Teda ak je to pravda, život je starší ako naša zem okolo 4,6 miliárd rokov a život je dokonca riadne starší ako naša hviezda Slnko (vznik okolo 5 miliárd rokov dozadu) Život bo asi importovaný z vesmíru napríklad cez kométy (teória panspermii), iní v tom môžu vidieť import cez bohov, alebo vyspelých mimozemšťanov.

Počítanie simulácia genetikov o prvom Adamovi tiež riadne pozmenili naše predstavy a nastolili niektoré riadne čudné otázky. Vznikla takzvaná hrdla teória hrdla. Mužom hrozilo v našej histórii asi dvakrát vymretie! Posledne vymretie hrozilo asi okolo 4 000 - 8 000 rokov s pred naším letopočtom!

Mňa v mladosti fascinovali teraz zavrhované teórie o polovodnom štýle života našich predkov.
Veď aj delfíni sa vrátili, ako suchozemskí cicavci do mora. Patria k najinteligentnejším morským živočíchom s veľmi podobným mozgom ako u ľudí.
Tá strata srsti, spriamená chrbtica by tiež šla z časti vysvetliť nejakou formou polovodného života u niektorých našich ľudoopích predkov. Po zmene klímy a zánikoch pralesoch sa mohli v polovodnych prostrediach naší predkovia oveľa lepšie brániť predátorom, ako na savanách.
Simulácie by mali potvrdiť, alebo vyvrátiť, či by našich predkov na savanách vlastne vtedajšie šelmy nevyhladili.
U ľudí je prekvapivé aj automatické spomalenie tepu srdca vo vode. Boli aj nejaké artefakty, že sa živili aj stravou z morských biotopov, ktorá výrazne ovplyvnila rast objemu mozgu. Naší predkovia sa mohli opakovane vraciať k určitej forme polovodného života. Opakované ich s takých foriem polovodného života a biotopov mohla vyhnať dajme tomu zmena klímy. Tá schopnosť našich predkov, prekonávať dokonca aj moria,kontinety, či vzťah k ohňu tomu tiež napovedajú.
Možno teda naše predstavy a pohľad, pozmenia aj simulácie na superpočítačoch. Mňa asi ťažko niekto k superpočítačom pustí, a financií na prenajatie počítačových simulácii tiež nemám. Jedine sa snažiť zaujať niektorých tvorivých ľudí s myšlienkou presadiť takéto simulácie.

Odpovědět


Re: Veľa mi mohli napovedať simulácie na superpočítačoch

Petr Kr,2017-06-21 08:26:17

Nevím, proč jste tak zarytý zastánce simulací a to dokonce na systémy s ohromným počtem vstupů a náhodných vlivů. Pokud nechápete, že simulace planet je stále jen simulace a realita mohla být jinde (jedna hypotéza se potvrzuje daným popisem možného chování systému) a že těch simulací je možná více s různým výsledkem a že jde o relativně jednoduchý případ, kde působí jen jedna fyzika - mechanika, pak asi propadnete výsledkům simulace, kde vlci sežerou vašeho prapředka (v simulaci bude o 10% více vlků, než v realitě bylo), vaše prapraprabába podlehne v dětství neštovicím (v simulaci bude náhodná epidemie) a vy se tudíž vůbec nenarodíte a bude tu tlupa neandrtálců, kteří získali nové vlastnosti a přežili, protože byli lépe vybavení na dobu ledovou. Nebo budete věřit jen výsledku, kde v simulaci vyjde po pádu Perské a Římské říše a dalších pohromách, že v roce 2015 +-10 let dojde k masivní migraci do Evropy?

Odpovědět

větvení druhů

Mojmir Kosco,2017-06-21 07:27:45

a jejich další mísení a vývoj bude u jakéhokoli druhu velmi problematické .Můžeme začít u nenáhodného šlechtění domacích zvířat a u nejmaldšího domestikovaného zviřete slepice ta má geneticky provázaných několik divokych předků ale všichni tito divocí předkové maji společné přapredky kteří jsou na 4 kontintentech America,Asie ,Afrika a europa ovšem i tito předkové mají svoje prapředky a to na všech 5 kontinentech abych to zkrátil předek všech ptaků a tudíž i slepic žil na gondwaně. Podobně to bude i s člověkem záleží na tom na co se ptáme společný předek všech mongolů ? klidně čingischán cca 13 stol.(40% společných genů) společný předek arabů a židů ? klidně abrahám cca 2000 bc.Společny předek všech homo sapiens mimo afriku 75000 bc klidně Adam. Společný předek všech homo sapiens cca 300000bc afrika klidně eva . Společný předek všech hominidů ? Společný předek všech lidoopů .Společný předek všech opů savců? Spiš je zajímavé že se zda že vždy je společné nějaké uzké hrdlo snad až jeden jedinec a to platí jak v žívé tak neživé přírodě . Ale třeba i ve vědě impulz ke změně dává vždy jedinec případně opravdu malý kolektiv 1-2 lidé.

Odpovědět

Souběžná evoluce

Alexandr Kostka,2017-06-20 21:06:38

A není to možná tak, že existovali společní předci, kteří obývali minimálně Evropu i Afriku, ze kterých se v Evropě vyvinul bílý člověk a v Africe černý? Politicky korektrně se musí říkat, že člověk je stejný, ale reálně se jaksi jednotlivé poddruhy "nepatrně" liší. (Tělesnou stavbou, barvou kůže, jazkyem, zvyky)

Odpovědět


Re: Souběžná evoluce

Jan Novák9,2017-06-21 10:32:59

Liší se i geneticky. Africká populace má průměrné IQ60-80, a ne, není to nedostatkem vzdělání, rozdíl se projevuje už ve 3 letech.
Může to ale být protože v podmínkách Evropy inteligence usnadňuje přežití, kdežto v Africe kde není zima je výhodná agresivita a rychlejší množení.

Odpovědět


Re: Re: Souběžná evoluce

Mintaka Earthian,2017-06-21 14:47:17

Re. průměrné IQ60-80:
Z jakých zdrojů vycházíte?

Má osobní zkušenost z Gambie, kde vcelku běžně děti komunikují kromě mateřského jazyka ještě 2 jazyky spolužijících etnik, k tomu mají ve škole výuku z učebnic v angličtině (a zvládají ji výrazně lepe než žáci u nás) + nezřídka se učí číst a rozumět arabštině, kvůli islámu.

Pohostinní, veselí a bystří lidé s řádově vyšší sociální inteligencí.

Říkal jsem si, že se máme co učit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Souběžná evoluce

Jiří Eimotan,2017-06-23 03:22:43

S tim IQ je to tezko. Informace na internetech v globalu smeruji k tomu, ze iq maji nizsi. Kdysi byla nejaka studie o tom, ze opravdu maji nizsi, ale zvlastnosti vsak zustavalo, ze prestoze se blizili k lehke mentalni retardaci v IQ meritku, tak socialne byli na urovni prumerneho zapadana. Ale studie byla uz vsemozne ruzne zpochybnena. Jine poukazuji jen na minimalni/zadny korelat mezi rasou a inteligenci. Coz ale neznamena, ze IQ maji nizsi, nebo stejne. Bylo by potreba udelat radnou mezinarodni studii, ktera ale neni mozna v dnesnim ultrakorektnim svete.

Otazkou je jak tedy tuto populaci posuzovat. Na jedne strane se zda, ze jsou, jak rikate, v nekterych ohledech na lepsi urovni, nez lide u nas. Na druhou stranu se vsak nebyli schopni za tisice let posunout ve vyvoji v zadnem smeru a nejvetsi revoluci pro ne byla az kolonialni era, resp. doba soucasna, kdy veskere nastroje, technologie ziskali od zapadu. Jejich vseobecna zvysena afektivita, nejen u muzu, ma mozna souvislost s vysokou hladinou testosteronu, ale pravdepodobne take s odlisnou neuralni strukturou, kdy limbicky system ziskava vetsi kontrolu nad chovanim a kura to neni schopna dostatecne tlumit. Ted otazkou proc to kura nedokaze tlumit, zdali je proste nedostatecne vyvinuta, obdobne jako nizsich zivocichu, nebo jen bylo v podminkach vyhodnejsi byt agresivni, mnozici se druh a ne rozjimajici filozof.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Souběžná evoluce

Jan Omasta,2017-07-01 16:33:48

Je to mnohem jednodušší. V Africe totiž nejsou intuitivní lidé. V typologii MBTI se označují N, zatímco v Africe jsou jen obyčejní smysloví lidé, kteří se označují S. Tím, že jim chybí intuice, oni nemají schopnost objevovat, vynalézat a chápat souvislosti.
Mají jednodušší selský rozum, který vychází ze zkušenosti jak se to dělalo dřív. I u nás v Evropě většinu lépe placených prací ovládají intuitivní lidé. Manažerské pozice a kreativní schopnosti. oBYČEJNÍ SMYSLOVÍ LIDÉ MAJÍ RELATIVNĚ NIŽŠÍ IQ A PRACUJÍ JAKO NÁMEZDNÍ DĚLNÍCI, ŘEMESLNÍCI. Dělají zkrátka přízemní jednodušší činnosti. Když už se zabývají prodejem, tak prodejem použitého zboží, v zastavárnách. Mohou být i mezi bohatými lidmi. Třeba Babiš je na rozdíl od ostatních politiků přízemní typ, a proto je tak oblíben u "hloupých" lidí.

Odpovědět

středomoří

David Dobeš,2017-06-20 15:08:35

Mně se tato myšlenka velmi líbí. Osobně mi totiž přijde, že lidský organismus je "vyladěný" ideálně na středomořské podnebí. A bonviváni by dodali další důkaz. Že totiž italská kuchyně mohla vzniknout jen v místě na Zemi lidskému životu nejpříznivějším :-D

Odpovědět

Pája Vašků,2017-06-20 13:46:22

Že je nějaká fosilie datována o 100 tisíc let dříve nebo později, než druhá odjinud, to ještě nic neznamená a nelze z toho vyvozovat, kdo odkud kam se přesunul ani který druh je vlastně starší a původnější. Další nález z Afriky, starší o 150 tis. let to zas klidně otočí. Nález patří mezi lidoopy z evoluční linie směřujcí k šimpanzům a lidem. Určovat, že vznik lidství se odvozuje právě od této fisilie z této oblasi, je asi zbytečné. A lidoopi jako celek mají beztak kořeny v Asii a v Africe jsou přivandrovalci.

Odpovědět


Re:

Marta Reslerová,2017-06-20 19:31:20

Asi bych s Vámi nesouhlasila. Ono i sto tisíc let je hodně. A tady jde o 250 tisíc let. Za tu dobu třeba tady vznikli nenandrtálci a pak zase vymizeli... Je to fakt hodně.

Odpovědět


Re: Re:

Pája Vašků,2017-06-20 20:50:32

Připomínce rozumím. Ale jistý si nejsem. Někde psali že je rozdíl 100 až 200 tis. let. Jak dlouho v té době existovali jiné druhy lidoopů? Sahelantropus se odhaduje, že existoval asi milion let. Ardipithecus milion a půl. Šimpanzi asi tři miliony. Australopithecus možná i víc než tři miliony let. Homo dva miliony nebo víc? Pokud by oba srovnávané nálezy patřily jedincům, kteří žili v počátcích svého druhu nebo konce, tak to lze srovnat. Ale když toto nevíme, tak je i těch 250 podle mě málo. Pomohlo by vědět, jak se v jejich době měnilo podnebí a vegetační pásma, z toho by šlo vyvodit, jak dlouho mohli mít ve východním středomoří dobré podmínky, než přišla nějaká suchá perioda apod.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-06-21 06:43:24

Důležité také je, zda jsou ty teorie (hypotézy?) stáří druhu pouze zobecněním, nebo jsou to střednědobé odhady. Protože se v evoluci jaksi nedá říct, kdy nějaký druh začal existovat a ani kdy (za běžných okolností - nepočítám hromadné vymírání) zanikl. Je to tam celé rozmazané. A 250 tisíc let může být ve vývoji skutečně hodně.
I ta neblahá rasová otázka se může vývojem táhnout předlouho a může mít vliv na ranější vývoj, ale kdo ví, jak to viděl třeba takový Graecopithecus :-D

Odpovědět


Re: Re:

Pája Vašků,2017-06-22 10:59:57

A ještě doplním... u neandrtálců není myslím shoda, zda je považovat za poddruh Homo sapiens, nebo za samostatný druh. Kdežto u zmíněných homininů jde o rody, které by měly mít zpravidla delší trvání, než druh, neb mohli zahrnovat každý několik druhů. Neandrtálci se objevili někdy mezi 500 a 400 tis. lety a zanikly mezi 40 až 30 tis. lety. I u nich bych 250 považoval za "málo". Pokud bych tedy tento příměr aplikoval na dohady kolem zmíněných homininů, představme si situaci (odmysleme si současné lidi), kdy by byly nalezeny ostatky neandrtálců o stáří 40 tis. let v Evropě (jako že jsou) a pak moderních lidí v severní Africe o stáří 300 tis let (jako že jsou). A na základě těchto dat by někdo mohl vyvozovat, že neandrtálci jsou potomky moderních lidí a že je o 250 tis. let přežili. Jinak také řečeno, příbuzenstvo lidí a jejich předků nevytváří evoluční schody jednotlivých druhů s následníky a předky, ale keř s mnoha paralelními větvemi a liniemi. A k tomu klimatu ve středomoří: před 6 miliony let se uzavřel Gibraltarský průliv a Středozemní moře poměrně rychle vyschlo. Možná že to byla konečná pro tyto lesní společenstva. ale to jen hádám...

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-06-22 18:20:08

Ty větve budou ve skutečnosti více méně sítí - takové zobecněné "vše souvisí se vším".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace