Geneticky modifikovaná tráva zaskočila šířením pylu  
Na vzdálenost víc než 20 km může zanést vítr pyl geneticky modifikované traviny odolné vůči herbicidu a opylit tam jiné trávy.

Článek publikovaný v prestižním Proceedings of National Academy of Science (PNAS) naznačuje, že se pyl některých travin může šířit na překvapivě velké vzdálenosti. Cílem studie nebylo nachytat „in flagranti“ geneticky modifikovanou travinu, jak uniká z přísně střeženého pozemku. Anne Fairbrotherová a Lidia Watrudová z oregonského Western Ecology Division americké Environmental Protection Agency (US EPA) jen testovaly nový důkladnější systém sledování přenosu pylu. Takový výzkum může najít řadu praktických uplatnění, např., se můžeme dozvědět, jak daleko od zdroje ještě mohou některé pyly travin trápit alergiky trpící „sennou rýmou“. 
Pro podobná sledování je zapotřebí mít pyl nějak označený. Americké badatelky využily proto jako zdroje sledovaného pylu pokusného porostu s geneticky modifikovaným psinečkem, který je výhledově určen pro golfová hřiště. Tento psineček je díky přenosu jednoho genu (konkrétně genu CP4 EPSPS) odolný k účinkům jednomu herbicidu (konkrétně glyfosátu, jenž se stal proslulým pod komerčním názvem RoudUp). Správci golfových hřišť by mohli greeny porostlé tímto psinečkem stříkat herbicidem a hubit tak snáze plevele, prorůstající jinak dokonalým psinečkovým „drnem“. Psineček by zůstal, ostatní plevele by zmizly. To je jistě bohulibý záměr, protože hráčům golfu by se ulevilo. No uznejte sami, že to musí být k vzteku, když dokonale strefený míček najede na cestě do jamky na sedmikrásku, srhu nebo bojínek a odchýlí se od ideální dráhy. Ale vraťme se od golfu k biologii (kdo je tímto návratem rozladěn, ať si laskavě překlikne na http://www.sport.cz/ostatni/golf/). Obě badatelky vyšly z předpokladu, že pyl jimi sledované traviny psinečku druhu Agrostis stolonifera může přežít v prostředí tři hodiny, a odhadly, jak daleko může za tu dobu zaletět. Následně nalezly ve vytyčeném okruhu rostliny, které mohly být pylem opyleny. Zaměřily se na rostliny planě rostoucího psinečku Agrostis stolonifera a jeho blízce příbuzného Agrostis gigantea. Pokud tyto rostliny opylil pyl z jimi sledovaného zdroje (z pozemku s geneticky modifikovaným psinečkem), pak vzniklá semena nesou gen pro odolnost k herbicidu a rostliny, které z nich vyrostou musejí:

a) nést v buňkách gen pro odolnost k herbicidu
b) obsahovat enzym, který je produkován podle genu vneseného genetickou modifikací a dodává rostlinám na odolnosti k herbicidu
c) odolávat herbicidu RoundUp
Rostliny psinečku Agrostis gigantea s těmito vlastnostmi vyrostly ze semen získaných až 14 km od zdroje pylu. Rostliny psinečku Agrostis stolonifera s těmito vlastnosti vyrostly ze semen sebraných dokonce 21 km od zdroje pylu.
Co s touhle informací? Rozhodně by byla hloupost ji zametat pod koberec. Lepší je se trochu zamyslet.
Psineček Agrostis stolonifera má mimořádně lehoučká pylová zrna a ta mohou zjevně putovat na velkou dálku. To není důsledek genetické modifikace, to je vlastnost, kterou pylová zrna psinečku obdařila matka příroda. Zcela jistě mohou tato pylová zrna opylit i blízce příbuzné druhy psinečků. Ani k tomu nepotřebují genetickou modifikaci. Mezidruhoví hybridi (nebo mezidruhové hybridy – chceme-li být pravopisně  přesnější) vznikali, vznikají a vznikat budou – na tom genetické modifikace také nic nezmění.
Takže nám zbývá jako poslední problém (nebo spíše dva) přenos genu z kulturních odrůd na planě rostoucí rostliny. Tento problém má dvě roviny:

a) přenos genů z kulturních plodin jako takových
b) přenos konkrétního genu pro odolnost k herbicidu RoudUp dodaného rostlině metodami genového inženýrství
c) odolávat herbicidu RoundUp


Pokud jde o přenos genů získaných „klasickým“ šlechtěním (např. ozařováním semen zdroji radioaktivního záření), pak k němu zcela jistě dochází. Jen moc nevíme, jak často a jaké to má následky, protože se tím nikdo moc nezabývá a je kolem toho ticho po pěšině. Kdo ví, co přenesly na plané traviny pyly z travin, které byly vyšlechtěny pro potřeby pastevectví nebo zahradnictví. Kdo ví, co přenášejí na plané rostliny odrůdy jiných kulturních plodin?  Mexičané žijí v kolébce kukuřice a na jejich polích rostou i velmi staré odrůdy, jež jsou dědictvím po starých Aztécích. Pěstují i moderní odrůdy kukuřice a ty samozřejmě mohou opylit staré domácí odrůdy, které představují nenahraditelné kulturní dědictví. Nikomu to nijak zvlášť nevadí.
Pokud jde o přenos genu pro odolnost k herbicidu, to už je jiný hrnek kávy. Tam jsme velmi ostražití. Pusťme z hlavy komplikující fakt, že odolnost k nejrůznějším herbicidům vzniká i zcela spontánně u řady rostlin, které jsou účinku těchto látek vystaveny (flóra železničních náspů by mohla vyprávět!). Berme v úvahu jen to, že onen geneticky modifikovaný psineček vyvinutý firmami Monsanto a Scotts, byl vybaven touto vlastností genovými inženýry.  Co to znamená pro psinečky? Mohou se skutečně proměnit v superplevele, které nebude možné nijak zvládnout a zarostou svět jako slavný „red weed“ z Wellsovy Války světů? Psineček Agrostis stolonifera nepatří k problémovým plevelným rostlinám. Jen málokde se proti němu bojuje herbicidem a tak výskyt rostlin odolných k jednomu z mnoha herbicidů není problém. Kdyby bylo třeba, je možné na tento psineček nasadit jiný preparát než RoundUp a je po psinečku.
Kauza geneticky modifikovaného psinečku Agrostis stolonifera je bezesporu velmi zajímavá a od ekologických aktivistů se o ní ještě dozvíme mnohé. Zatím ale nikdo z nich na publikaci v PNAS nezareagoval. Zřejmě čtou jen věstníky ze svých ústředí a nikoli vědeckou literaturu. Například českým odpůrcům geneticky modifikovaných rostlin velí tyto věstníky ohánět se články z francouzského listu Le Mond, v kterém se tvrdí, že jedna geneticky modifikovaná kukuřice je jedovatá. Hodnověrné vědecké prameny nic takového neprokázaly. Takže si asi budeme muset počkat na to, až o psinečku napíše Le Mond, Spiegel nebo The Sun. Je zajímavé, že New York Times už o psinečku psal, ale jeho článek na vyvolání reakcí nestačil – zřejmě byl na gusto odpůrců genetických modifikací málo bulvární.
Kdo je tímto závěrem rozladěn, ať si překlikne třeba na http://www.greenpeace.cz/. Jistě se během několika týdnů dočká jiné interpretace.


Poznámka: Autor tohoto příspěvku není v žádném spojení ani s firmou Monsanto, ani s firmou Scotts. Neudržuje žádné styky s US EPA jako institucí ani s výše zmíněnými badatelkami jako soukromými osobami. Nepřivydělává si prodejem herbicidu RoundUp ani travního semene. Golf nehraje.

psineček

Psineček

a jeho semeno

a jeho semeno

green

Psinečkem Agrostis stolonifera se osévají „greeny“ golfových hřišť.

woods

Americká golfová hvězda Tiger Woods přišla o post světové jedničky. Nepomohlo ani pečlivé „čtení greenu“. Zatracené sedmikrásky … Východisko z nezáviděníhodné situace nabízí geneticky modifikovaný psineček a …

glyfosát

troška téhle molekuly zvané glyfosát,

Roundup

kterou zlotřilé nadnárodní koncerny prohnaně maskují komerčním názvem RoundUp.


Prameny: PNAS, New York Times, The Scientist, http://www.greenpeace.cz/, http://www.sport.cz/ostatni/golf/

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 25.09.2004 11:00
Tisk článku

Golf Memo -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 206 Kč
Golf Memo


Diskuze:

Kukuřice

KOŠČO,2004-10-14 16:32:21

Rozbor a mizení předešlých forem kukuřice v mexiku a jinde je sledován a je používán jako příklad mizení genofondu. Dálkový přenos pylu genetické modifikace a dokonce získání upravené vlastnosti divokou rostlinou je problém .Introdukce rostlin do daného klimaxu , je problém který nejde vyřešit a který vede k úplné změně biocenozy dané oblasti .Můžeme vzít jakoukoliv oblast kde byly zavedena " kulturní krajina " jako jediný nástroj sloužící pouze člověku a to od poslední potopy . Problém GMO je obdobný jako problém koně v americe - běžné šlechtění a vybudovaní dálnice přes les zatímco kůn vytvoří časem rovnováhu po dálnici zůstane pouze asfalt.Hruju golf .

Odpovědět

Také mne přequapuje,

Saša,2004-09-30 11:49:07

že ekoteroristi ještě nezareagovali.
Zvlášť, když je v tom i ten golf, tedy vpravdě imperialistická zábava kapitalistických zbohatlíků.

Odpovědět


Kukuřice

Koščo,2004-10-14 16:26:28

Rozbor a mizení předešlých forem kukuřice v mexiku a jinde je sledován a je používán jako příklad mizení genofondu. Dálkový přenos pylu genetické modifikace a dokonce získání upravené vlastnosti divokou rostlinou je problém .Introdukce rostlin do daného klimaxu , je problém který nejde vyřešit a který vede k úplné změně biocenozy dané oblasti .Můžeme vzít jakoukoliv oblast kde byly zavedena " kulturní krajina " jako jediný nástroj sloužící pouze člověku a to od poslední potopy . Problém GMO je obdobný jako problém koně v americe - běžné šlechtění a vybudovaní dálnice přes les zatímco kůn vytvoří časem rovnováhu po dálnici zůstane pouze asfalt.Hruju golf .

Odpovědět

nice

Jirka,2004-09-28 10:37:23

fakt dobry clanek, akorat jeste nechcete nekde napsat jak se meni geneticka informace rostliny aby byla odolna prave na tu a tu danou molekulu?..slouceninu...diky moc.)

Odpovědět


dva pristupy

Jarda Petr,2004-09-29 04:00:59

V zásadě můžete odolnosti k herbicidům dosáhnout dvěma odlišnými metodami. Herbicid obvykle blokuje nějaký životně důelžitý enzmy a tím rostlinu zahubí. Takže pokud do rosltiny vložíte gen pro enzym, který pracuje i v přítomnosti herbicidu, životní procesy v takto geneticky modifkované rosltině klidně běží dál, i když je rosltina herbicidu vystavena. Zranitelný enzym rosltiny dostane nezranitelného náhradníka. Nebo se vkládá do rosltiny gen, který vyrábí enzym rychle rozkládají použitý herbicid. Pak herbicid nestačí rosltině ublížit, protože z ní bleskově mizí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni