Česko se vrací do vesmíru: Indická raketa vynesla nanosatelit VZLUSat-1  
Konečně! Po dlouhých 14 letech opět máme na oběžné dráze téhle planety své želízko v ohni. VZLUSat-1 by se sice vešel do batůžku, ale v dnešní době to není žádná ostuda. Jen houšť a větší kapky!
VZLUSat-1 ve vesmíru. Kredit: VZLU.
VZLUSat-1 ve vesmíru. Kredit: VZLU.

V posledních letech létá do vesmíru jeden nanosatelit za druhým. Nějakou tu krabičku už má na oběžné dráze kdejaká země. Ale Česká republika? O bývalém Československu bylo ve vesmíru slyšet, dnes to ale stojí za nic. Přesněji řečeno, stálo to za nic až do dneška. Proto s nesmírným nadšením vítáme sympatický nanosatelit VZLUSat-1, který se dneska (23. června 2017) dostal na oběžnou dráhu po vynesení indickou nosnou raketou. Je to dlouhých 14 let od chvíle, kdy se na oběžné dráce ocitla předešlá družice České republiky MIMOSA, aby vzápětí selhala a nikdy nesplnila dvůj vědecký program s mikroakcelerometrem MACEK.

 

Start letu PSLV-C38. Kredit: ISRO.
Start letu PSLV-C38. Kredit: ISRO.

Kdyby autorovi tohoto textu, řekněme kolem roku 1990, někdo vyprávěl, že v červnu 2017 budeme dojatí ze dvoukilové krabice na oběžné dráze, upřímně by se mu vysmál. Lidstvo ale zjevně mělo jiné priority, nežli dobrodružně dobývat nekonečný vesmír. Teď se snad konečně blýská na lepší časy. Doufejme, že VZLUSat-1 se navzdory sice pochopitelnému ale poněkud krkolomnému názvu a kapesní velikosti stane průkopníkem nové éry vesmírných technologií České republiky. Jde o 7. družici České republiky (a Československa) v historii.


Český nanosatelit vynesla do vesmíru indická nosná raketa Polar Satellite Launch Vehicle ve své upgradované verzi, tedy PSLV-XL, o výšce 44 metrů a startovní hmotnosti 320 tun. Raketa Indické kosmické agentury ISRO startovala v 5:59 našeho času z kosmodromu Šríharikota na ostrově v Bengálském zálivu. Let nesl označení PSLV-C38 a byl už 17. startem nosné rakety ve verzi PSLV-XL. Během tohoto letu nosná raketa vynesla a úspěšně vypustila pestrou smečku celkem 31 satelitů celé řady zemí na heliosynchronní oběžné dráhy. Převážně šlo o nanosatelity.

 

VZLUSat-1. Kredit: VZLU.
VZLUSat-1. Kredit: VZLU.

Největším z vypuštěných satelitů se stal indický satelit Cartosat-2E o hmotnosti 712 kg, který je určení ke snímkování zemského povrchu ve vysokém rozlišení. Indie kromě toho vypustila ještě nanosatelit NIUSAT, rovněž určený k průzkumu Země. Mezi nanosatelity byl i CE-SAT-1 japonské společnosti Canon, italské technologické satelity Max Valier Sat a D-SAT nebo série tří americko-australsko-izraelských komunikačních satelitů Blue Diamond, Green Diamond a Red Diamond. Součastí mise byla řada nanosatelitů testujících technologie a zkoumající atmosféru v rámci programu QB-50 – rakouský Pegasus, britští InflateSail a UCLSail, čínský NUDTSat, německý COMPASS-2, litevský Lituanica SAT-2, italský URSA MAIOR a také náš VZLUSat-1.

Slovenský nanosatelit skCUBE. Kredit: skCUBE.
Slovenský nanosatelit skCUBE. Kredit: skCUBE.

 

Sestavu nanosatelitů letu PSLV-C38 ještě doplňují chilský SUCHAI-1, lotyšský Venta 1, finský Aalto-1, francouzský ROBUSTA-1B, američtí CICERO-6, Tyvak-53b, osmkrát Lemur-2 a také slovenský technologický nanosatelit se sympatickým názvem skCUBE, který vyslala Žilinská univerzita.


Český nanosatelit VZLUSat-1 vyvinuli a postavili specialisté z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Je to satelit typu kubesat a skládá ze dvou standardních krychlí technologie kubesatů o rozměrech 10 krát 10 krát 10 cm. Z jedné krychle se na oběžné dráze ještě vysunul mechanismus s výklopnými panely a rentgenovou optikou, takže VZLUSat-1 má teď rozměry zhruba 10 krát 10 krát 35 cm. Jeho hmotnost činí přibližně 2 kilogramy. Na vývoji nanosatelitu se kromě VZLÚ podílelo 5 českých firem a 3 univerzity (UK, ČVUT, ZČU). Na financování nanosatelitu se podílelo VZLÚ se soukromými firmami a 40% příspěvkem státu v podobě projektů TAČR.


VZLUSat-1 je vybavený miniaturizovaným rentgenovým dalekohledem, přezdívaným Račí oko, experimentálním senzorem FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a nově vyvinutým radiačním štítem z kompozitního materiálu. Přístroj FIPEX se bude podílet na výzkumu termosféry v programu QB-50, Račí oko a kompozitní radiační štít jsou technologie, která má VZLUSat-1 pořádně prověřit na oběžné dráze. Za OSLA držíme palce, ať se vše povede a doufáme v další nanosatelity. Šikovných firem i univerzit máme dost.

Video:  PSLV-C38 launches Cartosat-2E

 


ISRO Onboard camera footage of 31 satellites seperation from PSLV C 38


Literatura
Czech Space Office 21. 6. 2017, Wikipedia (VZLUSat-1).

Datum: 23.06.2017
Tisk článku

Z deníku vlaku svobody - Ruml Karel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 164 Kč
Z deníku vlaku svobody
Ruml Karel
Související články:

NASA úspěšně vypustila nanosatelit PharmaSat     Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2009)
Miniaturní satelit O/Oreos novým úspěchem NASA     Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2010)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace