Špatná nebo dobrá zpráva? Povrch Marsu je neobyvatelný pro běžné bakterie  
Podle nového výzkumu perchloráty zabíjejí bacily skoro jako cyankáli. Bude to ale stačit vášnivým sterilizátorům NASA?
Povrch Marsu. Moc živě to tam nevypadá. Kredit: NASA.
Povrch Marsu. Moc živě to tam nevypadá. Kredit: NASA.

Výzkum života na Marsu se dostává do slepé uličky. Sváří se v něm totiž dvě mocné, ale bohužel zcela protichůdné tendence. Jednou z nich je odvěká touha zjistit, jestli je na Marsu život. A pořádně ho přitom prozkoumat. Proti tomu ale jde stále silnější panická hrůza ze zárodků a kontaminace. V NASA jsou posedlí strachem, že na Mars zavlečeme pozemské bakterie, které tam, řekněme, nakopají zadek místním bakteriálním „indiánům“.

 

Charles Cockell. Kredit: University of Edinburgh.
Charles Cockell. Kredit: University of Edinburgh.

Výsledkem toho všeho je, že NASA věnuje ohromné úsilí sterilizaci veškerého vybavení, co posílá do vesmíru. Zároveň je mučí vědomí, že taková sterilizace nikdy nemůže být totální. Leda by si ve sterilní laboratoři odpálili vodíkovou pumu. Poraženým je v tom případě hlavně průzkum Marsu, který trpí zbytečnými náklady, zdržováním, a zřejmě také záměrným vybíráním méně slibných míst k přistání, kde je nižší riziko případné kontaminace. Což je, stručně řečeno, na hlavu.

 

Snad teď v NASA naleznou trochu více klidu a rozvahy díky nové studii, kterou mají na svědomí britští vědci Jennifer Wadsworth a Charles Cockell z Edinburské univerzity. Nedostali se, pravda, na Mars, ale pečlivě si ho simulovali v laboratoři. Zabývali se tím, jak přívětivé je prostředí na povrchu Marsu pro pozemské bakterie. Soustředili se přitom na chloristany, čili soli kyseliny chloristé, v anglických textech známé jako „perchlorates“, tedy s mírnou nadsázkou „perchloráty“. V podstatě to jsou extrémně se chovající soli dost extrémní kyseliny. Některé bývají součástí pyrotechnických směsí nebo raketového paliva, což hovoří za vše.

Jennifer Wadsworth. Kredit: J. Wadsworth
Jennifer Wadsworth. Kredit: J. Wadsworth

 

Tady na Zemi známe perchloráty jako slušně stabilní za pokojové teploty. Aktivuje je až vysoká teplota. Na Marsu je dost mrazivo. Ale Wadsworthová s Cockellem zjistili, že perchloráty může za podmínek panujících na povrchu Marsu aktivovat i UV záření. A to bez vysokých teplot. Aktivované perchloráty, to je jiná káva. V experimentech vyšlo najevo, že perchloráty aktivované UV zářením vymažou bakterie Bacillus subtilis jako nic během pár minut. Tyto bacily přitom podle našich znalostí představují běžnou kontaminací kosmických sond, které posíláme do vesmíru.

 

Ďábelsky silná kyselina chloristá. Kredit: Benjah-bmm27 / Wikimedia Commons.
Ďábelsky silná kyselina chloristá. Kredit: Benjah-bmm27 / Wikimedia Commons.

Perchloráty jsou na povrchu Marsu zřejmě prakticky všude. Podle Wadsworthové a Cockella tím pádem nemají pozemské bacily na Rudé planetě šanci přežít po delší dobu. Platí to ale i pro jiné typy mikroorganismů? To zatím není jasné, ale nejspíš nebude problém to postupně ověřit. Zároveň ale také není jasné, jestli to je finální hřebík do rakve pátrání po marťanských mikrobech. Optimisté budou tvrdit, že musíme hledat pod povrchem Marsu nebo možná ještě hlouběji. Anebo že místní organismy na Marsu jistě budou na perchloráty nějak rafinovaně přizpůsobené. Realisty, podle kterých je tahle planeta na bezpočtu pěkných a detailních fotek zjevně mrtvá, asi bude slyšet jen málokdo. Je to tedy s perchloráty špatná nebo dobrá zpráva?

 

 

Video:  Charles Cockell: Uninhabited habitats in the Universe



Literatura
AFP 6. 7. 2017.

Datum: 07.07.2017
Tisk článku

Ze života bakterií - Schindler Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 80 Kč
cena: 75 Kč
Ze života bakterií
Schindler Jiří
Související články:

Obavy o kontaminaci Marsu pozemským životem     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2012)
Nová bakterie ze sterilních místností kosmických inženýrů     Autor: Stanislav Mihulka (13.11.2013)
Usterilizujeme si výzkum Marsu k smrti?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2013)



Diskuze:

Sterilizace sond má různé úrovně

Ondra Trnka,2017-07-10 12:09:44

Už je to delší doba, ale četl jsem, že sterilizace běžných sond na povrch Marsu je řekněme poměrně "hrubá". Jsou nějaké limity počtu bakterií a počtu spór na jednotku plochy povrchu sondy. K tomu se vybírají místa, kde se výskyt případného marsovského života nepředpokládá. Důvod je ten, že běžné sondy zkoumají podmínky panující na Marsu s ohledem na jejich vhodnost pro život, tak jak ho známe. Nehledají tedy život samotný. To za celou historii kosmického průzkumu Marsu dělaly jen Vikingy. Ty ovšem byly sterilizovány podstatně důkladněji, právě proto, aby jednak nekontaminovaly slibná místa na Marsu a také aby projevy nechtěně dovezených mikroorganismů neovlivnily výsledky měření. Důkladná sterilizace však samozřejmě byla násobně dražší, než ty běžné postupy, ačkoli i ty jsou velmi přísné.

Odpovědět

Myslím si že na marsu existuje život.

Karel Rabl,2017-07-10 02:37:49

Ale je zastoupen více pod povrchem dokonce na úrovni mnohobuněčných entit protože Mars má společného se Zemí víc než si myslíme, a kterou bych z hlediska hypotetických Marťanů považoval za jakousi Venuši, tedy neobyvatelnou.
Vždyť voda se zde vyskytuje dokonce v "kapalném stavu" i na povrchu a zastoupení v atmosféře, za obrovského tlaku, se vyskytuje jedovatý kyslík a dusík, teploty zde dosahují neuvěřitelných 50 stupňů ve stínu a na slunci takovou teplotu, že se voda dokonce odpařuje i za vysokého tlaku 1 Atm. Díky obrovské gravitaci se skoro tekutým povrchem a tekutým jádrem na kterém plovou kry pevnin a moří tenčí než slupka od jablka a tektonicky nestabilním povrchem panuje. Magnetické pole země dokonce blokuje "životodárné" sluneční větry a ozónová vrstva brání průniku tak potřebného ultrafialového světla.

Odpovědět

Deratizace tam probíhá úspěšně již cca 3 Gya

Josef Hrncirik,2017-07-09 13:38:04

Tvrdí se, že perchloráty vznikly fotooxidací chlorovodíku (pokud ne oblíbenějšího chloru) a spokojeně se nashromáždily na povrchu jakožto produkty reakce s neb/h/es/z/kou rosou kyseliny chloristé, protože nezapršelo a nezapršelo a nebyly vymyty.
Pochopitelně spolu se zubem času a UV zoxidovaly ev. kdysi povrchově přítomné organické látky.
Pravděpodobnost nalezení primitivních fosílií či proteinů dinosaurů ve velkých hloubkách určitě není příliš záporná.
V souvislosti s článkem Osla o majitelích zlatého dolu skrývajících se u dna jámy a přežírajících se produkty radioaktivity jsem se hledáním dočetl, že i v hibernovaném stavu schopném obnovit v příhodných podmínkách přijatelný nutný bazální metabolizmus, organizmy prakticky nezávisle na velikosti nutně utrácí min. 0,1 W/kg sušiny ? tj. cca 0,3 MJ/(rok.kg.živé váhy).
I spory a zombie musí do startu, růstu a oprav a třeba i všeobecně kanibalistického rozmnožování investovat energii, která jim s časem nutně ubývá (vyrábí nám však ropu a plyn, díky).
Kolikrát lze opakovat start, či jak dlouho se dá odkládat?
Koncentrace ev. dostupných oxidovadel či redukovadel nemůže být libovolně nízká. Neuspokojí pak energeticky, ani kineticky.
Mimo fotosyntézu a snad i aktivní vulkanizmus ani nepravděpodobně zakoncentrované produkty radiolýzy neposkytují dostatečně dlouhodobé a vydatné zdroje energie pro skomírání.
Elon již ví jak to vydezinfikovat, zmutovat a vykrmit produkty radiolýzy a zterefikovat.

Odpovědět

Kája Dolejší,2017-07-08 19:29:38

úporná sterilizace je proto, aby se něco (byť i mrtvého) nedostalo do přístrojů a nevznikl falešný pozitivní nález

Odpovědět

Dezinfekce

Alexandr Kostka,2017-07-08 14:07:41

Poměrně nedávno tu byl velmi zajímavý článek o pokusu, jak si bakterie poradí s agarem napuštěným antibiotiky, a to dokonce v dávce až tisícinásobně zajišťující jejich zabití. Poradily. Pokaždé dorostly až k předělu a za pár hodin (poslední až za pár dní) se vyselektovala mutace, která v tom vražedném prostředí v pohodě žila.
PS: vadil by chlór třeba lávovým bakteriím, které žijí kilometry pod mořskou hladinou a živí se sírou? Nebo těm nedávno objeveným miláčkům, kteří žijí v rostlé skále a živí je rozpady radioaktivních částic?

Odpovědět


Re: Dezinfekce

Josef Nýč,2017-07-08 14:19:47

A toto je také správný příspěvek do polemiky. Není to jednoduché.

Odpovědět

Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Richard Švec,2017-07-08 13:02:47

@Milan Závodný

Bohorovne tvrdit ze vo vesmire nie je nijaky zivot bez akehokolvek preskumania ci faktov je trosku nadute. Ak by bol zivot len statistickou odchylkou od normalu tak vesmir predstavuje tak velky subor dat a moznosti ze povazujem za nepravdepodobne aby sa jedna udalost (vznik zivota) stala iba raz. Neda sa vylucit ani to, ze zivot na zemi vznikol opakovane. Este zaciatkom 90tych rokov panovala domnienka ze planety okolo hviezd su skor vynimkou. Bol to jeden z hlavnych argumentov proti zivotu vo vesmire. Potom prislo na svet pozorovanie tranzitu planety pred hviezdou a odvtedy sa o novych planetach dozvedame co ~3 mesiace. Zrazu sa ukazuje ze planety a planetarne systemy zas az takou vynimkou nie su. Je nutne dodat ze tranzitne pozorovanie odhlai len nepatrny zlomok planet s tou spravnou drahou obehu okolo hviezdy. Detaily asi poznate. Vo vede nie je nic definitivne. Poznanie sa meni s pribudajucimi objavmi. Nepreskumali sme ani to co mame "za humnami" takze s bohorovnymi tvrdeniami o vesmire o jeho moznostiach by som bol opatrnejsi. A nie nehovorim to preto ze by som tuzil po kontakte ci zachrane od cudzincov z vesmiru. Stretnutie civilizacii s nerovnakou urovnou technologii obvykle konci v neprespech toho menej rozvinuteho. Aspon na zemi to tak byva.

Odpovědět


Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Josef Nýč,2017-07-08 14:17:01

Souhlasím. Jsem si jistý, že život vznikal, vzniká a bude vznikat. A vývoj nebude podle našich představ. To bude překvapení - stejné jako u planetárních systémů a dalších nespočetných objevů , a kontakt ? To nebude tak jednoduché jako ve scifi.

Odpovědět


Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Milan Závodný,2017-07-09 07:22:40

Ja vám rozumiem. Moja bohorovnosť však nie je o nič bohorovnejšia ako tá, keď sa vynakladajú miliardy na Mars za účelom hľadania života. Prečo by mal byť hneď za humnami? Je to len taká hollywoodska šou. Ja netvrdím, že nie je v celom vesmíre (to by bolo fakt absurdné), ja tvrdím, že v našom bližšom časopriestore, cca plus mínus 100 mil. sv.r., sa nenachádza civilizácia od nás vyššieho typu a myslím si, že aj prípadný mikrobiálny život je extrémne vzácny, vesmír je totiž pre život výnimočne nevhodné prostredie, hoci paradoxne život pre svoju existenciu nič iné nemá, než vesmír - s tými nemožnými planétami premrznutými či prehriatymi, samé kyanovodíky, perchloráty, UV, presolené oceány, bez magnetických polí atď atď I to, že doteraz nie sme ani len na stope tomu, ako vznikol život u nás, svedčí o tom, že nevieme nájsť tie správne podmienky, hoci sme už vyskúšali vari všetky.

Odpovědět


Re: Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Daniel Konečný,2017-07-09 07:55:48

My zkrátka vůbec nevíme. Můžeme leda házet více nebo méně vycucané poloměry mrtva kolem nás, jako to děláte vy, nebo alespoň zkoumat nadějná místa tam, kde to už dokážeme. Mars je relativně blízko, kdysi mohl mít obstojné podmínky pro život našeho typu a ani dnes není na vesmírné poměry zrovna devastující. Je to jedna z největších otázek, investovat miliardy na nenulovou naději je namístě. A pokud se někdy ukáže, že byl kdysi byť i ten nejprimitivnější život kromě nás i jinde v soustavě nebo dokonce hned u planetárního souseda, znamenalo by to jediné - ve vesmíru je životu spousta. Také bychom se mohli dozvědět více o jeho vzniku/původu. Na to bych odváděl daně rád.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Vojta Ondříček,2017-07-09 10:38:08

Souhlasím, že hledání mimozemského života v naší Sluneční soustavě má své opodstatnění. Jde o kamínek do ještě hodně prázdné mozaiky pokladu vědění. Technické schopnosti lidstva transportu Prostorem jsou značně nedostatečné, Mars a Měsíc jsou tak akorát na hranici dosažitelnosti. Možná, v budoucnosti, se podaří dopravit sondy i na povrchy jupiterových měsíců. To platí samozřejmě také jak pro planetoidy, tak pro komety.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Milan Krnic,2017-07-09 12:00:57

Své opodstatnění má všechno (protože kauzalita).
Technika je zjevně nejdůležitější. Hledání života je ve své většině PR.

Odpovědět


Re: Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Vojta Ondříček,2017-07-09 10:52:20

Víte, ta Drakeova rovnice je úhledná a slibuje odpovědi na otázky. Jenže ... o hodnotě jejích proměnných nemáme moc tušení. Takže nám vyjde počet civilizací ve Vesmíru mezi hodnotami 1 a dále neznámými miliardami. Karl Sagan, dotázán na svůj názor k počtu vyspělých civilizací ve Vesmíru, měl říct "v naší Galaxi sotva víc než jedna, mimo naši Mléčnou dráhu - velký otazník".

Hollywoodská show ohledně přistání a práce na Marsu je zřejmě nezbytná, neboť je nutno hodně peněz na realizaci výzkumu. Peníze přiklepnou politici ze státního rozpočtu a to musí být podloženo viditelnými výsledky.

Odpovědět


Re: Re: Re:Prečo by mal byť na Marse život?

Richard Švec,2017-07-09 14:07:26

Na zaciatku minuleho storocia sa mohol niekto cudovat ze preco sa vyhadzuju statisice ci miliony (vtedajsich) dolarov na vyvoj akehosi polovodiveho javu niektoych prvkov. Naco nam to bude? Upecie to rozky? Nuz po pravde dnes uz ano. Bez toho vyskumu by ste nemal ani svoj smartfon ci tablet, internet... . Vyzkum je drahy a drahy vzdy bude. Na objavovaie toho co je skryte casto krat potrebujes vybavenie ktore zrovna nie je trivialne. O vesmirnom vyzkume to plate 2x. Zaroven vam unika ze vo vede/vyskume plati ze cesta je rovnako dolezita ako ciel. Ano vyskum Marsu ma a bude mat vyznam aj ked sa ukaze ze je to mrtva planeta. Kym to bude ale definitivne dokazane - prideme k mnohym inym objavom. Moze sa doplnit skladacka vyvoja planet, roznych ekosystemov a mechanizmov ich formovania... Tvrdit ze "naco skumat mrtvu planetu" je scestne pretoze kym tu planetu nepreskumas tak nemozes vediet ze je mrtva alebo ci bola ziva v minulosti. Mars ma par spolocnych znakov zo Zemou tak za preskumanie stoji. Bolo by velmi mile vediet si vybrat zivu planetu a poslat sondu tam. Ale tak to nefunguje. Mozno ak by vyskumnici vybaveny vesteckou gulou.
Ak sa aj zivot vo vesmire nachadza najblizsie 1000 svetelnych rokov - to neznamena rezignovat na vyskum. Nie je to len o hladani zivota. Je to aj o hladani novych moznosti. Jednoho dna mozno v dalekej buducnosti budeme nuteny Zem opustit z tych ci onych dovodov. Potom sa vysledky takeho vyskumu hodia. Tak ako v pripade tranzistora, jadrovej fuzie je to beh na dlhe trate a aj takyto beh musi niekde zacat. Osobne si myslim ze zaciatok konca ludstva nastane ak rezignujeme na vyzkum a to v akomkolvek obore.
Vesmir je pre komplexnejsie formy mozno nehostinne miesto, ale sme tu a to nieco znamena. Netreba krutost vesmiru posudzovat podla toho ako skodi nam (vakuum, cela skala ziareni ...). Mikrobialny zivot si s tym poradi. Vid rozne extremofily https://en.wikipedia.org/wiki/Extremophile

Vsetko sme rozhodne nevyskusali - preto ze by sme mali odpovede a tie nemame. Trosku mi to pripomina isteho Charles H. Duell z Amerického patentoveho uradu ktory v roku 1899 prehlasil ze "vsetko co mohlo byt vynajdene uz vynajdene bolo" hmm.

Odpovědět

Chloristany

Jaroslav Kousal,2017-07-08 12:25:36

"Perchloráty" nejsou v českém textu nadsázka, ale patvar. Je velmi užitečné (až nutné) vědět, jak se řeknou anglicky, ale v českém názvosloví (které je pro anorganiku nesrovnatelně systematičtější než anglické) jsou to chloristany. Velmi se přimlouvám za korekturu.

Jinak to, že se sterilizační schopnosti chloristanů tak výrazně zvyšují pod UV i za nízké teploty je zajímavé. Nepsali, jestli to simulovali i za tlaku a složení atmosféry odpovídající marsovské? A byl to test na nějaké jedné směsi chloristanů, nebo to byly testy zvlášť pro různé chloristany?

Odpovědět

Zkoumání

Josef Nýč,2017-07-08 11:36:17

Samozřejmě práce, kde se objevuje, pracuje zkoumá atd. baví. Není to linka v továrně

Odpovědět

život

Josef Nýč,2017-07-08 07:54:17

Pan Milan Závodný se trefil. Základy pro vznik života ve vesmíru jsou. Pokud dojde k podmínkám umožňujícím vznik života, následuje vývoj, který je ovlivněn událostmi, jejichž množství je skoro ,,nekonečné". Proto je dost jednoznačné,že vývoj k vyšším formám bude ještě vzácnější. Kolik katastrof přispělo k tomu, že tady jsme? A váží
si toho jen málokdo - dle hesla urvi co můžeš. Jinak je to téma na nekonečné hovory
či polemiky

Odpovědět


Re: život

Milan Krnic,2017-07-08 08:33:43

Diskuze by byla jednoduchá. Nevíme. V hypotetickém nekonečnu si můžete pravděpodobnosti počítat vesele.

Odpovědět


Re: Re: život

Josef Nýč,2017-07-08 11:33:52

Chápu, ale tedy proč to čtete? Protože hypoteticky by jsme tady ani neměli být. Prosím, to není rýpání, jen prostá odpověď.

Odpovědět


Re: Re: Re: život

Milan Krnic,2017-07-08 14:45:04

Je to vskutku jednoduché. Čtu to (nevím, jaké "to" máte na mysli, ale pro následující je to jedno), protože mě k tomu dovedly okolnosti (a že jich, subjektivně počínaje mým narozením, bylo).
Tady myslíte kde? Na Zemi? No, zda tu jsme, je dle mých aktuálních znalostí za horizontem, tedy pro mě nemá smysl se tím zabývat (např. nepozoruji chyby Matrixu, atp.).

Odpovědět

Prečo by mal byť na Marse život?

Milan Závodný,2017-07-08 06:29:27

Lebo si to želáme? Lebo sa cítime žalostne sami? Lebo nás tlačí topánka, zjavne smerujeme do poriadneho marasu a vedome či nevedome dúfame, že prídu bohovia (mimozemšťania) a na poslednú chvíľu ako v tuctovom americkom filme nás zachránia? Na Marse nie je život. Ani na Európe, Ganymede, Titane, Encelade... Ani na planétach iných hviezd. Odkiaľ to viem? Podľa všetkého u nás vznikol život za mimoriadne vzácnych podmienok, aké sa na iných planétach len tak nevyskytnú. Vyvinul sa v tzv. inteligenciu, ale tá inteligencia mala poriadne namále, a inak tomu nie je i teraz, hoc počíta neuveriteľných 7,5 miliardy jedincov (paradoxne čím viac, tým horšie).
A ešte: Že sú na Marse chloristany, to vieme už od misii vikingov. Prečo sa za 40 rokov nesimulovali podmienky Marsu v spojení s našimi baktériami? Ja som myslel, že je to dávno vybavená vec. Že skrátka chloristany+baktérie=žiadny problém. Pravda, kedysi sme burinu ničili Travexom, čo bol de facto chlorečnan sodný. Robili sa s ním fajnové ohňostroje, ďakujem vtedajšiemu chemickému priemyslu za tento výrobok, užili sme si fajnové dobrodružstvo.

Odpovědět


Re: Prečo by mal byť na Marse život?

Milan Krnic,2017-07-08 08:32:26

To se jim tak okolnosti sešly ... Já budu raději věřit, že to zkoumají proto, že je to baví (sic tomu osobně moc nerozumím, resp. přijde mi to jako šaškárna), protože to je ta nejlepší varianta.

Odpovědět

Mikroby na Marsu.

Vlastislav Výprachtický,2017-07-08 06:20:18

Mikroorganismům se nikde nevyhneme. Na Marsu podle složení amosféry budou ve výhodě některé druhy kvasinek a plísní, které se zavlečenými mikroorganismy mohou mutovat. Sterilizace těchto mikroorganismů je náročná, vzhledem k případnému pobytu osob nikdy né zcela dostatečná.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace