Psi vyčenichají rakovinu  
Cvičením lze naučit psy aby v moči lidí rozpoznali látku typickou pro rakovinu močového měchýře.
Doktorka  Carolyn Willisová z nemocnice  Amersham General Hospital v Buckinghamského hrabství publikovala s dalšími spolupracovníky v odborném časopise  British Medical Journal obsáhlý článek věnovaný schopnostem psů při rozpoznávání těkavých látek vylučovaných lidským tělem při onemocnění rakovinou. Na provedení vědeckých pokusů na využití schopností psů ji přivedla konzultace s ženou, jejíž pes začal jevit zvýšený zájem o jedno místo na její noze. Stále ji k tomuto místu na noze čichal a snažil se jej sevřít do zubů. Později se ženě právě na tomto místě vyvinul zhoubný nádor kůže a musela být operována. 
Villisová vzala do pokusů  šest psů - labradora, "voříšeka" a čtyři lovecké psy. Přibližně půl roku je nechávali čichat  k moči pacientů, kteří trpěli rakovinou močového měchýře. Po sedmiměsíčním tréninku psi rozpoznali 22 z 54 případů, to znamená, že při určování rakoviny měli 41% úspěšnost.
Odborníkům se zatím nepodařilo zjistit jakou látku psi z moče cítí. Když podrobili vzorky moče rozboru na plynovém chromatografu zjistili, že ty od pacientů s rakovinou mají zvýšené hladiny formaldehydu, alkanů a derivátů benzenu. Problém je, že toto zvýšení hladin není společným znakem všech nádorů. Z toho plyne, že nádorové bujení zřejmě produkuje ještě další těkavé látky.
Cvičit psi na rozpoznání nádorů je poměrně komplikované a je mnohem složitější, než když se psi cvičí na drogy nebo na výbušniny. Zpočátku byl pokus postaven tak, že psi dostávali do čichavcích vzorků  kousky tkáně vyoperované pacientům s nádorem. Od této metody se ale záhy ustoupilo, protože tkáně nebylo možno uchovat jinak než bez chemické konzervace a desinfekce. To ale měnilo charakter pachové stopy. Postupně se ukázalo, že vlastně není k dispozici žádná chemická konzervační látka, která by spolehlivě vzorek i s pachem uchovala a přitom nevratně nezměnila vzorek. Pracovat s neošetřenými vzorky tkání se ukázalo jako rizikové pro cvičitele psů. Přešlo se tedy na vzorky moče a sice nijak neošetřené, pokud ovšem za ošetření nebudeme považovat  zmrazení a nebo vysušení moče. Snaha o možnost uchovat vzorky, zjednodušit jejich přepravu a tím klinickou aplikaci metody, vedla k odzkoušení testů i na moč vysušenou. Polovina psů byla trénovaná na vzorky čerstvého moče, druhá na vysušený moč. Výsledky odhalování rakoviny u čerstvého moče byly  přesnější.
Zůstalo se tedy u čerstvé moči, ale ani to nebylo bez problémů. Ve snaze aby psi ignorovali nespecifické pachy nemající s rakovinou nic společného, bylo jim do pokusů  třeba zahrnout vzorky od lidí různého stáří, od pacientů se zvětšenou prostatou, moč s příměsí krve od zdravých menstruujících žen, do „školení“ psů se používala i moč od cukrovkářů a dalších nemocných. Dodnes  není zcela jasno v tom, zda pití některých nápojů, konzumace aromatického a kořeněného jídla či podávání léků nemůže změnit, nebo imitovat specifický pach rakoviny. Za existence tolika nedořešených věcí je až s podivem, jak vysoké procento případů dokáží po šesti měsíčním školení psí čuchometry  určit.
V  pokusu Willisové byly celkem použity vzorky moče od 108 zdravých i nemocných osob, mužů i žen. Moče od nemocných byly získávány od pacientů těsně před chirurgickým odstraněním nádoru. Od dalších  pokusů se psy lze očekávat, že by mohli přispět chemikům  odhalit látky, které psi při rakovině dokáží rozpoznat a které jsou pro nádory specifické. Do té doby, než se jim to podaří, by šlo metodu tréninku (vhodnějším výběrem a větším spektrem kontrolních vzorků) psů vylepšit. I poté, co psy nahradí ve vyspělých zemích chromatografy, bude metoda využívající psy dostupná pro chudé země. Pracuje se už i na tom, aby psi byli schopni identifikovat nejen rakovinu močového měchýře, ale i rakovinu střev a kůže ze stolice, potu a dechu.
Testy
Praktické provedení testů se provádí tak, že načůraná moč se v ledničce nejdříve zchladí, poté se rozdělí do ampulí po 0,5 ml a nechá se zmrznout na – 40 stupňů Celsia. Takto uložené vzorky lze používat až  5 měsíců. Těsně před čichacím testem se vzorek rozmrazí a pipetou nanese na filtrační papír, který je položený v Petřino misce. K nim potom psi čichají.
Během pokusů se vyskytl případ, kdy psi moč od člověka u kterého byla provedena cystoskopie a ultrasonografie a sloužil jako kontrola, vyhodnocovali jako vzorek pozitivní. Když u tohoto člověka provedli laboratorní testy znovu tak zjistili, že „negativní kontrole“ se na pravé ledvině udělal nádor.

labrador

Závěr: Psy lze vycvičit na to aby u pacientů rozpoznávali podle zápachu v moči, zda mají rakovinu močového měchýře. Rakovinný nádor zřejmě uvolňuje do moče těkavou látku, která je jiného charakteru, než jsou sekundární projevy tumoru, kterými jsou krvácení, zánět a infekce.


Poznámka: Rakovina měchýře je černou můrou zdravotníků. Podle Světové zdravotnické organizace jí ročně onemocní 330 000 lidí a 130 000 jí podlehne. Patříte-li mezi vyznavače vdechování kouře, vězte, že  mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC),  sídlící v Lyonu, prohlásila za hlavní faktor vyvolávající rakovinu močového měchýře kouření.

Prameny: IARC International Agency for Research on Cancer    ,   British Medical Journal    ,
Amersham General Hospital 

Datum: 26.09.2004 02:08
Tisk článku

Čí je to kostra? - Cap Henri, Martin Raphaël
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 459 Kč
cena: 395 Kč
Čí je to kostra?
Cap Henri, Martin Raphaël

Diskuze:

Další využití psů

Richmond,2004-10-13 12:49:07

Zajímavý článek. Využití psů nemusí být jen pro detekci rakoviny. Zhruba před dvěma lety jsem na jednom dokumentárním TV kanále viděl pořad kdy se psi využívali pro zjišťování blížících se epileptických záchvatů

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace