Civilizace Mléčné dráhy by mohly vytvořit galaktický internet  
Pokud je naše Galaxie plná technicky vyspělých civilizací, tak by mohly používat galaktický internet. Jeho stavba by prý zabrala asi 300 tisíc let a rychlou komunikaci rozhodně nečekejte.

 

Vznikne někdy galaktický internet založený na blikání hvězd? Kredit: Kevin Gill/Flickr.
Vznikne někdy galaktický internet založený na blikání hvězd? Kredit: Kevin Gill/Flickr.

 

Léto je v plném proudu a internet sviští, tak jak má. Je to úžasný planetární vynález, a pokud si ho nepokazíme nedostatečnou nebo přehnanou regulací, tak bude skvělý i v budoucnu. Co kdyby ale byla internetem propojená celá Mléčná dráha?


Na toto téma si pěkně letně zafantazíroval skotský fyzik Duncan Forgan z Univerzity ve St Andrews. Vychází z toho, že pro naši s bídou tak maximálně planetární civilizací bychom na to samozřejmě neměli. Pokud ale v Mléčné dráze žijí technologicky vyspělé civilizace, a zdařile se před námi maskují, tak by velmi pomalý galaktický internet mohl teoreticky vzniknout.

 

Duncan Forgan. Kredit: D. Forgan.
Duncan Forgan. Kredit: D. Forgan.

Bylo by jistě zajímavé komunikovat s civilizaci vzdálenými stovky a tisíce světlených let. Kvůli nesmírným vzdálenostem to je, přinejmenším pro civilizaci naší technologické úrovně, velice komplikované. Pokud by ale vyspělá civilizace dokázala manipulovat záři hvězd, tak by galaktický internet mohl vzniknout. Bylo by to podobné, jako když pozemní personál signalizuje vlakům nebo letadlům světlenými záblesky.

 


Forgan tvrdí, že když by v Mléčné dráze žilo 500 technologicky vyspělých civilizací, tak by jim trvalo cca 300 tisíc let, než by zprovoznily komunikační systém, který by fungoval díky úpravám záření hvězdy. Pokud by se ovšem předtím nějakým záhadným způsobem domluvily. Systém by musel být zapojený jako síť, protože v Mléčné dráze je mnoho přírodních překážek, které brání přímému výhledu. Přes molekulární mračna, jasné hvězdy nebo galaktické centrum by nebylo možné komunikovat přímo – jedině oklikou.

 

Avi Loeb. Kredit: Harvard University / Kris Snibbe/Harvard Staff Photographer.
Avi Loeb. Kredit: Harvard University / Kris Snibbe/Harvard Staff Photographer.

Když v dnešní době hledáme signály mimozemských civilizací, tak musíme pozorovat konkrétní oblast vesmíru v konkrétní dobu. A museli bychom mít nezřízené štěstí, abych se trefili správně. Ostatně, ještě se to nepovedlo. Postup navržený Forganem počítá s tím, že by bylo možné využít obíhání planet kolem hvězdy, v našem případě Slunce. Planety obíhají pravidelně a teoreticky by bylo možné pozměnit signál, který při tranzitu planety hvězda svým částečným zakrytím vysílá do okolního vesmíru. Vyžadovalo by to buď postavit nějaké gigantické stínítko anebo použít velice výkonné lasery.

University St. Andrews.
University St. Andrews.

Nápad to není úplně špatný, podle astrofyzika Avi Loeba z Harvardu ale zároveň není příliš reálný. Stavba gigantických orbitálních konstrukcí nebude jednoduchá a spotřebuje ohromné množství práce i materiálu. Loeb se domnívá, že když nějaká civilizace zvládne postavit potřebnou megakonstrukci, tak se asi nebude zdržovat blikáním po Mléčné dráze. Postaví kosmické megalodě a pošle je ke hvězdám.

 


Galaktický internet založený na blikání hvězd by nebyl příliš akční sociální sítí. Jeden signál by putoval tisíce let tam a případná odpověď by zase letěla stejnou dobu zpátky. V měřítku délky existence planet a hvězd to není tak hrozné, ale pro smysluplnou komunikaci civilizací by to bylo zcela nepoužitelné. Na druhou stranu, pokud tímto způsobem už nějaká civilizace komunikuje, tak máme dobrou šanci ji objevit, například teleskopem Kepler, který přesně takto hledá exoplanety. Dosavadní výsledky jsou ale v tomto směru očividně zklamáním.

Video:  Duncan Forgan on the Search for Extraterrestrial Intelligence


Literatura
New Scientist 19. 7. 2017, arXiv:1707.03730

Datum: 20.07.2017
Tisk článku

Civilizace - Desková hra - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 1299 Kč
cena: 1156 Kč
Civilizace - Desková hra
neuveden
Související články:

Nový nápad pro Dysonovy sféry kolem hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2015)
Podezřelá hvězda KIC 8462852 na nás nebliká mimozemským laserem!     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2015)
Najdeme cizí civilizace v prastarých kulových hvězdokupách?     Autor: Stanislav Mihulka (07.01.2016)



Diskuze:

Komunikacia

Milan Denko,2017-07-24 10:17:37

Clanok sa zaobera len nam znamou formou zlozenia vesmiru, a na tom zaklade polemizuje o komunikacii. Podla vsetkeho je pravda, ale taka, ze vobec nepozname podstatu zlozenie vesmiru. Takze taketo uvahy su dost kratkozrake.Moze existovat X sposobov ako komunikovat, a nie na principe prenosu energiu, vlnenia a tak podobne, Nase poznanie je zial v plienkach a uz sa to snazime aplikovat na vsetko co sa okolo nas v prirode nachadza.
Takze treba zachovat otvorenu mysel v tychto otazkach :).

Odpovědět


Re: Komunikacia

Milan Krnic,2017-07-26 17:39:13

To je filosofická otázka. Záleží, z jakého úhlu se na to podíváme. Na jednu stranu je pravda to, co píšete. Na jinou je zase dobře, že se stále snažíme s něčím přicházet. Na další, že možná je toto vědění za horizontem našeho vnímání, tedy nemá smysl. Anebo pak věci jsou předem dány kauzálními ději, tedy děláme to, co děláme, protože to tak prostě být musí, a tedy nemá smysl se tím zatěžovat, až na to, že zda tak činit budeme je opět kauzální děj. :-)

Odpovědět

Anton Matejov,2017-07-24 10:16:04

Najskôr zafantazírujme akého typu asi budu vesmírné supercivilizácie? Aké bude ich usporiadanie. Budú založené na konkurencii podobne ako ľudstvo? Budú mať umelu inteligenciu, ktorá vykona väčšinu mravčej práce za nich?
Ako sa správajú naše veľmoci? Budú sa tak správať aj supercivilizácie?
Naše superveľmoci horučkovito zbroja, vytvárajú rôzne stealth techniky neviditeľnosti, aby ich zbrane a obranu nebolo možne ani monitorovať.
Naše veľmoci šialene špehujú. Ušly agent Snowden uvádzal, že iba okolo roku 2013 americká NSA monitorovala okolo 6 miliárd mobilov denne. A desiatki miliárd aktivit na Internete. Okoľko miliárd narástlo plošne špehovanie do dnešnej doby?
O Číne sa už tiež veľa hovorilo.Mediami prepuklo, že naše podarené veľmoci sa špehujújú aj ako spojenci. Snowden napríklad uviedol, že Briti nám špehujú aj deti na Internetových hrách. Prepukla aféra okolo monitorovania Merkelovej mobilu. Ochvíľu aj Nemcom, že monitorovali napríklad plošne Belgické obyvateľstvo pre americku NSA. Akosi ani také špehovania nezabránili teroristickým útokom. Turecký Erdogan si dal tiež predvolať nemeckého veľvyslanca na kobereček pre špehovanie. Už starí Rimania pomocou mnichov, ukradli tajomstvo výroby hodvábu Číne. Megaškandály okolo heckovania prepukajú každý týždeň.
V civilizáciach založených na konkurencii majú vždy výhodu zoskupenia ktoré viacej špehujú a zbroja. Vyvíjaju rôzné techniky Stealth neviditeľnosti.
Popritom sa snažia zabrániť naše podarené veľmoci v pristupu k novým technológiam, zbraniam hromadného ničenia, vyvojom nosičov takých zbraní. Pozrite sa čo dorábajú s takou Koreou, Iranom? Pritom sa vôbec nechystajú k dalším kolám odzrojenia ako naptíklad Rusko s USA, ktorí disponujú cez 7 000 hlavicami. Čína uvádzala, že sa nepripoji k dalším kolám jadrového odzbrojenia, lebo májú asi 250.
Ako ľudstvo rozbiehame už svoje aktivity aj v blízkom vesmíre. Aj naší elitní ľudia, ako Elon Musk a Hawking varovali, že ak ľudstvo neexpanduje do vesmíru do sto rokov, tak zanikne. Objavuje sa čoraz viac štúdii o ťažbe z blízkych asteroidov. Lebo raz nám dôjdu dôležité kovy, energie na našej Zemi. Na blízkych asteroidov su veľké zásoby platiny, ktoré by reštartovali ekonomiku cez sto biliónmi $. Zatiaľ ťažbe bránia dohody z minulosti o využití vesmíru, ktoré sú už zastaralé, alebo prestali vyhovovať naším veľmociam. Dohodnú sa naše podarené veľmoci?
Očakávam, že doba militarizácie blízkeho vesmíru našími veľmociami je na spadnutie. Veľmoci veľmi dobre vedia, že aj ím odšpehujú ich prevahu v zbraniach,technológiach alebo si ich vyvinu, mnohé štáty zoskupenia.
Ak chcú udržať náskok, prevahu budu musieť expandovať aj zo svojímy armádami, špehovaniami, výrobou a ťažbou do blízkeho vesmíru.
Ak sú v našej galaxii superciviizácie a sú založené na konkurencii, asi sa budu pred nami skrývať rôznými Stealth technikami, maskovaniami. Je pre nich oveľa účinnejšie špehovať.
Možno nám monitoruju rovno internet, a sem tam snami robia prieskum v diskusiach!!!
Vedel by niekto odlišiť špehovanie mimozemšťanov na Internete od rôzných tajných služieb, mafii, heckerov podivínov?
Zaoberal sa týmto fenomenom vôbec niekto aspoň teoretickí?
Jedná vedkyňa hľadala už na Internete ľudí z budúcnosti, zatiaľ bez úspechu. Obratila sa údajne na americkú NSA o pomoc, lebo oni maju oveľa lepšie vyhľadavacie roboty. Neviem či u nich uspela.
Veď každá vesmírna civilizácia, ktorá chce napredovať, vyvíjať nové technologie musí mať databázy, niečo na vzor nášho internetu.Armády potrebujú mať ťažko odšpehovateľnú komunikáciu medzi sebou,navadzacie systemy a podobne. Stačí len pochopiť na akom princípe vedu databázy, internet, iné mimozemské civilizácie.
Prečo by si s nami vymieňali, odkupovali rôzne patenty, technologie.
Veď ani naše veľmoci nedaju svoje jadrové zbrane nejakému zaostalému kmeňu v pralese. Čo dorábaju s oveľa civilizovanejšou Koreou, Iránom, kvôli tomu?
Predstavte si že by ľudstvom aj nadviazali kontakt vyspelé mimozemské civilizácie.Čo by ste asi čakali, ako zareagujú naše veľmoci? Začnú šialene zbrojiť a vyvýjať nové zbrane v takom rozsahu, ktorý sme ešte na našej Zemi nemali.Vyvíjať ešte učinnejššie špehovacie technologie.
Veď ani v USA nezabránili k odšpehovaniu časti technologii jadrových zbraní. A mohli to vyvýjať v pušti, a stražilo to tam cez 20 000 agentov FBI.
Prečo očákať, že v týchto smeroch sa budu od nás mimozemšťania líšiť?
Iba ak zobereme v úvahu, že ich spoločenstvo tvori aj umelu inteligenciu, nejakú federáciu.
Luďstvo sa rýchlo blíži k stvoreniu umelej inteligencie. Naše PC su čoraz lepšie.
Ale aj Elon Musk a Hawkinkg varovali ľudstvo pred umelou inteligenciou, že nás nemusí v dobre pochopiť. Varuju aj rôzni autori Sci-fi. Umela inteligencia bude tiež chcieť mať svoj životný priestor na svoje aktivity, energie. Bude sa domáhať emancipácie. Bude sa nás báť a my sa budeme tiež báť prevratu.
Najlepší spôsob bude asi sa pred umelou inteligenciou skryť. Stvoriť im ich digitálny vesmír. Veď záleži len na tom aké vstupy a vystupy im dáme o vesmíru.
Možno im vložíme aj nejakých desatoro prikázane. A jedno bude znieť...
Nespomenieš meno Božie-ľudstvo nadarmo!
Aby sme spomalili ich vývoj, vyzradenie nášho sveta. A budeme ich špehovať.
Tých lepších možno reštartujeme do nového neba nášho sveta!
Nepripomína Vám to niečo? Že aj ľudstvo môže zažívať taký scenár, holografický vesmír?
Cirkev nevie zdvôvodniť prečo s nami už Boh nekomunikuje. Možno ma opodstatnené obavy, že my by sme mu rýchlo odšpehovali, jeho božské technologie a miešali sa do božských právomoci. Už nás asi pozná veľmi dobre!
Podpichol som už aj Vatikán, či naboženských fanatikov, nech už toľko nekritizujú naších genetikov, lebo hraju nebezpečné božie hry na Bohov. Pritom naším církvam akosi vôbec nevadí, že niektorí sa hraju na božích vševedkov a už dnes o nás často vedia viacej ako pripúšťame pri spovedi. Pozrite sa dnes na taku Ukrajinu, Sýriu, Irak, Lýbiu, ako také špehovania končia.
A to ešte nevieme, aké majú konečné riešenia s takou Kóreou.

Odpovědět

Proč by měl být pomalý?

Vít Kreisinger,2017-07-22 06:14:20

To že my to neumíme neznamená ve vesmírném měřítku nic. E=mc2 přece není vrchol všeho vědění.

Odpovědět

Nobelovka pre Duncana

Radoslav Vesely,2017-07-21 13:27:11

Pre vyspelu civilizaciu by to bolo ako keby sme sa v v dnesnej dobe dohovarali dymovymi signalmi.
Skutocne vyspela civilizacia ktora by zvladla stavat megastrukturi po celej galaxii by asi pouzila
nieco ako kvantovu previazanost castic alebo nieco este vyspelejsie o com zatial nevieme.
Niekedy sa mi zda ze vedci maju potrebu ohromovat kazdym nezmyslom ktory ich napadne pri rannej potrebe.

Odpovědět


Re: Nobelovka pre Duncana

Svatoslav Komínek,2017-07-21 14:30:28

Kvantové provázání neumožňuje o nic rychlejší komunikaci, jen umožňuje přenášet kvantovou informaci namísto klasické.

Odpovědět


Re: Re: Nobelovka pre Duncana

Martin Jahoda,2017-07-21 15:45:36

Proc by neumoznovalo. Jen je potreba definovat podminky. Proste jen potrebuji u jedne s provazanych castic definovat stav. V ten okamzik vim, ze druha castice bude mit stav opacny. No a prenos zacne tak, ze v case 1 nastavim stav prvni castice na 1, v case 2 stav 2, v case 3 stav 1, v case 4 stav 2 atd. Takze nemusim prenaset informaci o tom v jakem stavu byla "vysilaci" castice - to je dano synchronizaci casem. pokud pak v danem case bude mit druha castice jiny nez ocekavany stav tak je to prezentovano jako zmena z log 0 na log 1.
Stav prvni castice budeme nastavovat treba pomoci magnetickeho pole a merit budeme jen druhou castici. Nejdriv posleme treba sekvenci 10 stavu a tim provedeme nastaveni LOG 0. pokud pak ve dvou po sobe nasledujicich merenich zmerime stejny stav jde o Log 1. Tim dosahneme eliminaci jednoho problemu. Na zacatku nevime jeky stav je pocatecni ale je to jedno a to ze nam mereni na druhe castici ovlivni jeji stav je nam take jedno.
Podminku je, ze musime byt schopni definovane zmenit stav prvni castice.
Takhle bysme nutnost prenosu informace o stavu prvni castice obesli casovou synchronizaci mereni stavu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nobelovka pre Duncana

Svatoslav Komínek,2017-07-22 00:13:56

No jo, ale přesně takhle to nefunguje. Vy na začátku nevíte, v jakém stavu
je Vaše částice, respektive máte částici v superpozici možných stavů.
V okamžiku kdy ji změříte a naměříte třeba 0 (spin nahoru nebo něco) sice
díky provázání víte, že druhá strana naměří 1 (spin dolů), ale to je
tak asi všechno, protože pozorováním dojde ke kolapsu vlnové funkce
a tím pádem zejména ke ztrátě provázání, takže jakákoli další změna stavu Vaší
částice už nemá vliv na částici druhé strany.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nobelovka pre Duncana

Martin Jahoda,2017-07-22 19:41:53

Jenze pokud vim tak zrovna nedavno byl proveden experiment s provazanim celeho krystalu a ne jen jedne castice kde se meril stav bez ovlivneni. Jinak by me zajimalo jak se zjisti, ze jsou casticce provazane, kdyz jednu zmerim a zrusim provazani. Tim padem me mereni na druhe strane nic nerekne. Nicmene jsem psal, ze je potreba aby fungovalo to, ze na jedne strane budete nastavovat nejaky stav a menit ho - bez mereni a na druhe strane pak merit. A to ze zrusite propojeni by nevadilo. Proste byste mel zasobu provazanych castic. Ostatne nedavno Cina testovala prenos ze satelitu na zem pomoci provazanych castic. Proc asi?

Odpovědět

Pokrok čekaný a nečekaný

Bohumír Tichánek,2017-07-21 07:48:21

Dodnes jsou lidé, kteří věří na svícení rozžhaveným kouskem kovu. Neuvědomují si, že teplo by se muselo kousku kovu stále dodávat. Navíc by kov oxidoval.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace