Tyrannosaurus rex nemohl běhat, byl to chodec  
Dlouhé končetiny u zvířat bývají znakem schopnosti běhu. Když si pětice anglických výzkumníků ze čtyř pracovišť dvěma nezávislými metodami posvítila na fyziologické schopnosti T. rexe, na nejznámějšího z dinosaurů prasklo, že kdyby se rozběhl jako v Jurském parku, zbortily by se mu kosti. Asi bychom v něm měli začít vidět monstrózního chodce a nejspíš i většího mrchožrouta, než jak jsme si ho k našemu obrazu romanticky vybájili.

Jen málo komu se při slově Tyrannosaurus nevybaví Spielbergův kasovní trhák Jurský park a v něm působivá scéna, v níž zvíře honí terénní Jeep se zraněným Jeffem Goldblumem.  Řidiči, jedoucímu „co to dá“, se jen taktak daří běsnícímu monstru uniknout až na čtvrtý rychlostní stupeň.


Video: Musíš jet rychleji! Kredit: Jurský park

 

Tyrannosaurus rex. Kredit: Wikipedia / CC BY-SA 3.0
Tyrannosaurus rex. Kredit: Wikipedia / CC BY-SA 3.0

 

William I. Sellers z University of Manchester dal dohromady partu různě specializovaných expertů z anglických univerzit v Manchesteru, Southamptonu, Liverpoolu a amerického Charlestonu a ti podrobili tyrannosaurovy končetiny modelovým testům. Aby zjistili, čeho bylo predátorovo tělo schopno, zkombinovali dvě separátní biomechanické metody - dynamickou analýzu (MBDA) beroucí v potaz hmotnostní a svalové záležitosti těla s kosterní analýzu (SSA) zaměřenou na síly působící mezi jednotlivými kosterními opěrnými prvky. Oba pohledy sloučili do jednoho simulačního modelu a získali tak jakýsi „koridor“, v němž se zvíře mohlo realizovat, aniž by při pohybu žádná z limitních hodnot nepřesáhla kritickou mez. Těmi limity byly například pevnost kosti (odhadnutá podle trámčité stavby a podobnostmi se stavbou kostí pštrosa). Podobně i svalové poměry ve svalech dané pevností úponů, odolnost chrupavky proti zatížení,...

 

William I. Sellers z University of Manchester, vedoucí výzkumného kolektivu a první autor publikace.
William I. Sellers z University of Manchester, vedoucí výzkumného kolektivu a první autor publikace.

O tom, jak vlastně dinosauři běhali, se paleontologové hádají už celá desetiletí. Někteří se domnívají, že uběhli až 20 metrů za sekundu, což odpovídá autu jedoucímu rychlostí 72 km/h. Jiní se kloní k hodnotám dosahovaným v chodeckých závodech - od pěti do  15 m/s  (tedy 18 – 54 km/h). Stávající odhady mají tak velký „rozkmit“, že laik je z toho poněkud jelen.

 

 

Ukázka jak s veličinami model pracoval. Hlavní svaly jsou vyznačeny červeně, klouby modře. Šipky představují jeden metr. Kredit: Sellers 2017, Univ. Menchester
Ukázka, jak s veličinami model pracoval. Hlavní svaly jsou vyznačeny červeně, klouby modře. Šipky představují jeden metr. Kredit: Sellers 2017, Univ. Menchester

V nynějším přístupu k odhadu rychlosti pohybu se vědci snažili vzít v potaz všechny stávající znalosti a napasovali je na dva zcela různé pohledy na biomechaniku pohybu. Vědcům z jejich modelování vyplynulo, že T. rex si nemohl dovolit svou kořist pronásledovat rychlejším pohybem, jak se dosud předpokládalo. Jinak řečeno, to, co odborní poradci ve Spielbergově filmu odsouhlasili, se ukazuje být pohádkou. Nejspíš byl T. rex  omezen jen na chůzi. Jeho pohybový aparát s velkou pravděpodobností nebyl stavěn na rychlejší pohyb a o nějakém rychlejším běhu nemůže být řeč.

 

Nejde přitom jen o T. rexe. totéž by se mělo vztahovat i na další velké dvounohé dinosaury, jakými byli Giganotosaurus, mapusaurus a acrocanthosaurus.

 

 

Závěr

Dinosauří smůla jak se zdá, nezná mezí. Kdysi dávno následkem nějaké morové rány, ať už to byl meteorit, nebo něco jiného, vymřeli. Před měsícem na ně zase prasklo, že důkaz jejich zachovalých proteinů, byla ve skutečnosti blamáž. Takže nám tím padly veškeré naděje případné možné rekonstrukce Jurského parku (podrobnosti zde). Práce věnované hmotnosti T. rexe se poslední dobou stále více  přiklánějí k nejspodnější hranici původních odhadů, takže se nám hromotluk poněkud smrskává. V tomto týdnu dokonce došlo i na jeho tak obávanou rychlost. Kritický fyzikální pohled na materiály použité při stavbě dinosauřích těl nám mrštné a hbité vrcholové predátory přehodil do kategorie méně atletických chodců. Pokud by tyrannosaurus svých sedm tun na krátkou vzdálenost přece jen rozjásal až na rychlost 25 kilometrů/h, hodně by tím riskoval. I tak by mu asi většina z nás měla šanci  utéci. Trénovaní sportovci takovou rychlostí běhají i dál, než jeden a půl kilometru. Usain Bolt by ho na stovce nechal vzadu téměř „dvakrát“. Nám podobné tvory by se několikatunová monstra, právě kvůli hrozbě zlomenin, nejspíš chytit  ani nepokoušela. To ale na pozici vrcholového predátora své doby nic nemění. Byl jen asi větším mrchožroutem, než jsme si mysleli. A za své také bere představa o jeho samotářství. Hendikep v běhu by mu totiž výrazně eliminovala spolupráce ve smečce. Asi bychom se na ně teď měli začít dívat jako na tvory chováním podobné dnešním lvům. A tak již dříve jim daná přezdívka „král tyranů“ jim slušet nepřestává.    

Literatura

William I. Sellers et al. Investigating the running abilities of Tyrannosaurus rex using stress-constrained multibody dynamic analysis, PeerJ (2017). DOI: 10.7717/peerj.3420

Datum: 22.07.2017
Tisk článku

Tyrannosaurus -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 533 Kč
Tyrannosaurus

Související články:

Jak drtivý byl skutečně čelistní stisk tyranosaura?     Autor: Vladimír Socha (22.05.2017)
Tyranosauří šupiny     Autor: Vladimír Socha (08.06.2017)
Jurský park nebude     Autor: Josef Pazdera (08.06.2017)



Diskuze:

Nebyl by to přepych?

Sofie Slezakova,2017-07-26 11:03:43

Většina býložravých tvorů, kterými se živil, byli lenoši. Z rostlin totiž moc energie získat nemohli a proto s ní museli šetřit. Navíc měli obrovské žaludky a dlouhá střeva, takže oproti našemu predátorovi zátěž navíc. položme si otázku - byla vůbec pro našeho predátora rychlost důležitá? Pokud ne, proč by na ní evoluce tlačila? Ani inteligentní dizajnér, pokud by byl inteligentní, tak by zbytečnost neordinoval. Možná už tehdy, stejně jako dnes, stačila ke slušné obživě velká huba. Zvláště když byla opatřená tesáky.

Odpovědět


Re: Nebyl by to přepych?

Milan Krnic,2017-07-29 22:14:22

Položme si otázku, je rychlost důležitá pro nás?
Z kytek se dá běhat celkem slušně v malém, tak co by ne ve velkém.
Ale kdo ví, jak to vlastně bylo ...

Odpovědět

když tak

Mojmir Kosco,2017-07-25 14:14:15

pozoruju zde prezentovaný model pohybu, řekl bych že je div že se vůbec pohyboval.Jinak předpokládám že dané modely správně odhadly rychlost pohybu pštrosa případně emu,nebo jiných neletavých ptaků nejlépe z třetihor a současnosti. Tyranosaurus fyziologicky je postaven na rychlý pohyb , rovnováha, dvě nohy ,struktura kloubu. Hlavní zde znějicí argument proti rychlému pohybu zde je fyzikální ( pevnost struktury kostí).Otázká tudíž stojí proč došlo k vývoji tvaru těla k rychlému pohybu a jak když kosti to neunesou (v rámci evoluce ) ,že by to nevyšlo inteligentní entitě? Řekl bych že prezentovaný model je v rozporu s pozorovaním ( serie stop, vzhled, životní prostředí )

Odpovědět


Re: když tak

Jitka Toufarová,2017-07-25 16:37:07

Pokusím se Vám zprostředkovat několik postřehů autora výzkumu, jehož přednášku jsem měla možnost shlédnout. Z toho co mne zaujalo jsem si zaznamenala například to, že nejde ani tak o kost (trámčina se zátěži přizpůsobí) ale že nejslabším článkem je kluzná část kloubů s chrupavkou. Efektivní zatěžovaná kloubní plocha dinosauří nohy je zhruba třikrát větší, než ta u tažného koně. Pokud se přirovná pohyb ke koňskému klusu, kdy má zvíře na zemi dvě končetiny a kdy se pohybuje rychlostí okolo 15 km/h, dostaneme se k představě nejen třikrát většího koně nesoucího tři jezdce, ale soumara vláčejícího na hřbetě šest tun. A ještě něco, kůň rozděluje hmotnost na dvě nohy současně, ale dino by při takovém běhu poskakoval jen z jedné na druhou.
Představa, co odpovídající zatížení dělá s koleny prý stačí u těch, co byli na vojně, jak se běhá s plnou polní na zádech. Problém je v tom, že aby přirovnání lépe sedělo, musel by být ten bágl pevně přirostlý, nicméně na hmotnost by v ní kromě proviantu byl přibalen ještě kamarád. Vaše dedukce, že Tyrannosaurus (jen tak mimochodem, píše se to se dvěma n) je fyziologicky je postaven na rychlý pohyb , rovnováha, dvě nohy ,struktura kloubu, netřeba komentovat.

Odpovědět


Re: Re: když tak

Mojmir Kosco,2017-07-26 07:05:09

já samozřejmě neumím spočítat jak rychle běžel dinosaurus. Pouze nadnáším dotazy a postřehy.

Byl jsem na vojně a je to fuška.

Dotaz je například zda model umí správné spočítat rychlost současných nebo i třetihorných ptáků či plazů (extrémem je bazilišek )

Postřeh například je že když jedu na kole nebo motorce čím pomaleji jedu tím těžší je udržet rovnováhu. Takže druhy dotaz je jak pomalu mohl rexít jít bez opory ocasu nebo hlavy třetího bodu? zejména když vypadám spíš jako pštros než jako kachna. Bohužel si neumím představit že by se plazil jako současné ještěrky i když i to je možné porovnám li že zadní a přední nohy ještěrek jsou podobně neproporční.

A proč vlastně počítali model když námitka je fyzikální ?

A třetí namitka je rovněž odpozorovana .Když mám ojnici naplněnou hydraulickým olejem její nostnost je mnohem výšší než kdýž někde prdne hadička . Čím byl naplněm ,mezikloubní prostor?

Odpovědět


Re: Re: Re: když tak

Pája Vašků,2017-07-26 08:29:36

Můžete psát klidně i tyranosaurus s jedním "n", pokud píšete český název a ne latinský. Jejich model bude relevantní až v tom okamžiku, kdy spočítají chůzi nebo běh také pštrosa, slepice, slona, klidně toho koně (co tryskem běží 65 km/h a dotýká se přitom země jen jedním jediným prstem a nemá žádné výrazné tlumící mechanismy) a nějakých plazů, klidně agamy nebo toho baziliška jak píšte, dobrý by byl i luskoun. A pak samozřejmě provést měření a přeběhnutí těchto živočichů po tlakové podložce snímané rychloběžnou kamerou. U slona to už někdo udělal http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/8508796.stm. A když jim to bude sedět, tak to asi počítají dobře. V té studii se píše taky něco, že se za limit zatížení končetiny považuje pouze 25% až 50% toho, co by vedlo k poškození. Je div, podle těch postřehů tady, že se T. nepoškodí noha (tedy hlavně hlezenní kloub) už jen když se při chůzi postaví na jednu nohu. Kdyby se rozhodl k chůzi s rychlejší frekvencí, mohl by si asi udělat bebí. Člověk má jinou stavbu končetin a netlumí příliš nohou nárazy těla při běhu, na podložku působí v okamžiku dopadu na patu až 3x větším tlakem než je hmotnost těla. S takovým systémem by těžká zvířata moc nenaběhala.

Odpovědět


Re: Re: Re: když tak

Pája Vašků,2017-07-26 08:49:33

Ten model (animace) neodpovídá už jen proto, že víme, že skuteční velcí tyranosauridi chodili jinak. víme to díky nálezům sérií jejich stop. Obě nohy kladli pod sebe v jedné přímce. Tím se samozřejmě neříká, že mohli běhat nebo kdovíjak rychle kráčet. A včera jsme se tu neúspěšně přeli, zda je z modelu poznat, jestli počítá s došlapem celou vahou strnulého těla (viz animace), nebo tlumeným došlapem, kdy se současně pružně kmitne, prohne, celá páteř od hlavy až po ocas dolů, což náraz rozloží do delšího času. (jako když seskočíte ze stoličky na paty na přímou nohu a nebo když seskočíte na špičky s pokrčenou nohou do podřepu; vaše koubní pouzdra rozdíl poznají).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: když tak

Jitka Toufarová,2017-07-26 10:47:57

Moc se soustředíte na obrázky, vlastní model ale nejsou obrázky, to je matematika. Pokud jim chcete oponovat, musíte vektorově a matematikou. Ale ten s tou hydraulikou a natlakovaným mezikloubním prostorem je taky dobrý :) .

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: když tak

Milan Krnic,2017-07-29 16:17:33

To je nějaké nové vědecké pravidlo, kdo je hoden pochybnosti?

Odpovědět

Kontra toto

Tomáš Novák,2017-07-25 13:31:38

Zároveň vychází jiná nová studie o pohybu velkých tetrapodů, kde rexovi hádají celých 27 km/h :-) Tak nevím...

Odpovědět

Rychlost

Alexandr Kostka,2017-07-24 12:33:56

Nebyli náhodou lovení býložravci ještě pomalejší? Ať tak či onak, tyranosaurus očividně nedostatkem potravy netrpěl, to by nebyli tak rozšíření. (plus pár dalších druhů, které sice věda odlišuje, ale v reálu to bylo totéž přes kopírák)

Odpovědět

Chodza ci beh

Jozef Gatial,2017-07-23 17:58:52

"Jinak řečeno, to, co odborní poradci ve Spielbergově filmu odsouhlasili, se ukazuje být pohádkou." Pokial si "zmeriate" rychlost krokov Tyranosaura z Jurskeho parku ( raz-dva, raz-dva, ...) a z demo ukazky modelu tak su prakticky rovnake. Iba ten vo filme daval vacsie kroky

Odpovědět


Re: Chodza ci beh

Josef Pazdera,2017-07-24 05:56:43

Jenže v tom to právě je. Z fysiognomického hlediska dlouhé kroky nejsou možné (kvůli stavbě kloubů a stabilitě těla při pomalé rychlosti pohybu,...). A protože běh také není možný, například kvůli zatížení chrupavky, která by při vzniklých rázech při hmotnosti tolika tun, popraskala). Takže ty záběry z filmu asi tou pohádkou nejspíš jsou. Ale nutno přiznat, že moc hezkou pohádkou.

Odpovědět


Re: Re: Chodza ci beh

Pája Vašků,2017-07-24 07:08:47

V animaci se zvedá a klesá trup jako jeden celek. Na kosti končetiny a klouby musí být velký tlak, když začne celé tělo zvedat z poklesu nahoru. V reálu je tělo ale pružné, když ho končetina začne zvedat, tak jen jeho střední část s pánví, zatímco ocas, předek trupu a hlava jde ještě chvilku dolu a teprve pak postupně nahoru. Tím se celý náraz zvedání těla rozloží do delšího času, do plynulé zátěže. Co myslíte?

Odpovědět


Re: Re: Re: Chodza ci beh

Lukáš Kříž,2017-07-24 08:29:32

Dobrý den.
Taky jsem na to koukal jako puk. :-o Jestli tohoto si ta skupina věhlasných vědců nevšimla, tak tedy nevím nevím. Protože jestli to počítali jako že ty nohy nesou 5 tun betonu, to se nedivím, že jim to tak vyšlo. A osobně se domnívám, že i ty hmotnosti, ke kterým se při výpočtech všichni pořád dostávají jsou zatím pořád dost nadnesené. Na všech vizualizacích je T-Rex zobrazen jako velká hrouda masa, jak kdyby to byl býk. Jen aby ve skutečnosti nevypadal spíš jak oškubaná kachna. Spousta kostí na trupu, krku a ocase a jen poměrně silná stehýnka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Vojta Preclík,2017-07-24 13:17:45

Jasně, jsou to blbci. Také bych na to nešel přes počítač. Chce to trochu víc selského rozumu. Divím se, že jim v časopisech takovou sračku berou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Lukáš Kříž,2017-07-28 08:32:51

:) O selském rozumu jsem nemluvil. Jinak vám závidím vaši naivitu hodnou školáka, který si myslí, že všichni vědci jsou strašně chytří a nedělají chyby. Historie vědy je z větší části plná mylných teorií. Taky většina lidí ve vědě se jen tak veze a dělá něco aby něco dělala, a jen asi 20% jich skutečně za něco stojí. Jako úplně v každém odvětví lidské činnosti. Vizte Paretovo pravidlo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Chodza ci beh

Jitka Toufarová,2017-07-24 19:15:19

Pro Páju:
Máte smůlu. Oni ti výzkumníci nebyli takoví blbci, jak se Vám pozdává. Posuzovali totiž obě varianty, jak chůzi energeticky úspornou, kdy se hřbet nezvedá a zvíře "šmatlá" osmičky, tak tu kdy frajeří a na energii nekouká, protože s ní šetřit nemusí a tak se při pohybu "houpe". A teď k meritu věci - u žádné z těchto variant jim nevyšlo, že by se zvíře mohlo pohybovat rychle, ale vždy jen značně pomalu. Ale třeba se vám podaří jim to vymluvit. Ale chtělo by to nejspíš také nějaký ten matematický argument, abyste jim mohl před zrakem něčím šermovat. Jinak Vás brát moc vážně nebudou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Milan Krnic,2017-07-24 20:37:16

Netřeba se přít o tom, co nemáme šanci zjistit, jak to skutečně bylo.
Každopádně snaha se cení (útulným pracovištěm, stabilním platem, atd ...)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Pája Vašků,2017-07-25 12:48:01

Dámo, nevím, proč se do mě navážíte. Nikde nepíšu, ani si nemyslím, že "výzkumníci jsou blbci". Pokud jste to někde vyčetla, tak to zas říká něco o tom, jak vy zpracováváte informaci. Nevyjadřoval jsem se k výsledku ani metodám studie, komentoval jsem konkrétní animaci, kde se celý trup pohybuje vertikálně jako jednolitý kus a zeptal jsem se dalších diskutujících, jaký na to mají názor. Možná je to nějaké zjednodušení pro prezentaci, nebo zanedbání modelu.
Ale k oné animaci: v praxi je takové chování těla, za podmínky kdy se pohybuje vertikálně jako na animaci, a vzhledem k rozměrům a hmotnosti, nemožné. Musí se pohybovat, protože je pružné, kostra je spojena svaly a šlachami. Nevím, proč by nepohupování mělo být energeticky úsporné, když to vertikální pohupování se děje víceméně pasivně a kompenzuje pohyb pánve. Naopak držet kostru v strnulém tvaru při chůzi musí být vyčerpávající. K rozeznání rozdílu, kdy kompaktní těleso klesá dolu a pak se náhle zastaví a začne zvedat, a nebo jestli je pružné a zastaví se z klesání v jenom okamžiku jen jeho část a zbytek ještě chvíli klesá, je zásadní rozdíl. Na to stačí přirozená inteligence a fyzika prvního stupně základní školy.
Mimochodem, na tom prvním způsobu je založeno a velmi dobře funguje kladivo.

Jiná zvířata se snaží držet těžiště těla co nejvíce v jedné rovině. To znamená, že těžiště těla (nebo celý trup jako celek) nezvedají příliš vertikálně nahoru a dolu, jak jen to fyziognomie dovolí. Protože by tím svaly musely dělat víceméně zbytečnou a namáhavou práci. Třeba luskouni, když jdou po zadních nohách, drží hřbet v rovině, pohupují lehce trupem dopředu a dozadu a boky s ocasem lehce do stran. Ptáci chodí podobně a ještě ohýbají krk dopředu a dozadu. Slon při běhu (spíš rychlochůzi, protože necválá) působí na podložku silou, která odpovídá jen 1,4 násobku jeho hmotnosti. Těžiště se u slona běžícího rychlostí 18 km/hod posouvá ve vertikálním směru asi o jeden centimetr. Protože by poskakování nahoru a dolu neúměrně zatěžovalo chrupavky kloubů a kosti končetin.
Studie nabízí ještě jinou animaci pro rychlou chůzi:
https://dfzljdn9uc3pi.cloudfront.net/2017/3420/1/S3_run_movie_h264_25fps_1.mp4

Že by se zabývali pružností celého těla jsem ze studie nevyčetl. Ale možná ten sdružený model s tím počítá (nicméně animace ne). Také tam připouštějí nějaká zjednodušení, odhady, zanedbání, a různá omezení modelu. Výsledky mohou ukázat správný koridor, ale nemusí být definitivní a přesné.

Předpokládám, že výzkumníci nejsou blbci a s těmito záležitosmi počítali. proto jim nehodlám nic radit a je mi úplně jedno, jak vážněbo nebo zda vůbec mě budou brát oni nebo vy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Pája Vašků,2017-07-25 12:53:07

Představe si že máte v ruce železnou metrovou trubku a držíte ji uprostřed v těžišti. Pohybujete s ní nahoru a dolu nebo do stran. A pak máte stejně velkou pružnou hadici a děláte to samé. To je asi tak rozdíl mezi tím na animaci (netvrdím že i ve studii) a realitou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Jitka Toufarová,2017-07-25 13:56:43

Ale no... pane Pájo. Jeden ze spoluautorů je právě tady v Lundu a proto ta Vaše ukázka s hadicí kulhá. To víte, že s pružností počítali, nejsou tak hloupí, jak si myslíte. Vy jste si neuvědomil jednu věc dosti podstatnou. Že ta hadice má 7 tun a jakmile se zhoupne, že chrupavka udělá chrup! ALe netřeba věšet hlavu, třeba příště.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chodza ci beh

Pája Vašků,2017-07-25 14:08:16

Hm, zajímavá logika. Ten model "hadice" určitě nemá 7 tun. Jaksi na ocas, krk a hlavu připadne jen menší část. Podle vašeho argumentu by nemohl pohnout hlavou nebo osasem, nebo udělat prudký pohyb, jinak by mu chrupla chrupavka. A to asi ne, takže smůla. Třeba příště, milá paní a můžete si klidně dál myslet, kdo si co myslí a kroutit výroky.

Odpovědět

rychlost

Jaroslav Pešek,2017-07-23 08:16:16

No hlavně kdyby se s takovouhle stavbou těla rozeběhl opravdu rychle, tak by měl problém zastavit. V momentě kdy by potřeboval zastavit, by se převážil dopředu. A taky zatáčení by mu dělalo problém. Kořisti by stačilo uhnout do strany a koukat se jak ten chudák pořád běží rovně.

Odpovědět

rychlost není všechno

Pavel Brož,2017-07-22 17:16:57

Vrcholový predátor nebývá ten nejrychlejší. Mědvědi nejsou rychlejší než vlci a lvi nejsou rychlejší než gepardi, přesto se docela často zmocní ulovené kořisti jejich rychlejších, ale menších konkurentů. Malí tyranosauři o velikosti pštrosa mohli možná běhat srovnatelně rychle jako pštros, ale jak rostli, sníženou rychlost jim bohatě vynahradila jejich velikost, takže těm malým rychlým běžcům kolikrát nic jiného nezbylo než přenechat svou kořist sedmitunovému monstru, které rozvážně přikráčelo k prostřenému stolu.

Navíc si stejně myslím, že krátkodobě byli schopni vyvinout větší rychlost i jako dospělí. Největší zastřelený slon prý vážil 10,4 tun (viz https://en.wikipedia.org/wiki/African_bush_elephant), přitom sloni umí krátkodobě vyvinout rychlost až 40 km/h. Zdálo by se mi podezřelé, že takovou rychlost umí krátkodobě vyvinout býložravý tlustokožec, zatímco by evoluce takovou rychlost, aspoň krátkodobou, upřela tvoru pro běh evidentně lépe stavěnému.

Odpovědět


Re: rychlost není všechno

Kája Dolejší,2017-07-22 20:54:31

Souhlas.

Odpovědět


Re: rychlost není všechno

Florian Stanislav,2017-07-23 03:15:13

Článek píše :"Jiní se kloní k hodnotám dosahovaným v CHODECKÝCH závodech - od pěti do 15 m/s (tedy 18 – 54 km/h).
Rekord v chůzi na 10 000 m je něco přes 37 minut, tedy 4,5 m/s ( asi 16,2 km/h). Rekord Usaina Bolta na 100 m je 9,58 s ( 44,72 km/h).

Medvěd krátkočelý
https://cs.wikipedia.org/wiki/Medv%C4%9Bd_kr%C3%A1tko%C4%8Del%C3%BD
predátor a možná jen mrchožrout z plelistocénu byl pomalý a vytrvalý, měl asi 500 kg a mohl zahnat od kořisti předchůdce vlků i ve smečce. Nepřežil konec doby ledové, kdy už nebylo dost velkých savců a mráz nekonzervoval maso mršin. Dnešní medvědi, kromě ledního, jsou ale všežravci.
Slon je sice býložravec, ale má nohy 4, takže zatížení nohou a kloubů poloviční jak ( pro chůzi) dvounozí dinosauři, kteří hrudník a hlavu vpředu vyvažovali obrovským ocasem, takže i oni měli části těla nevhodné pro běh.
Podobnost tryrannosaura s pštrosem nevidím, kromě dvou nohou pro pohyb
http://www.mundo.cz/sites/default/files/images/fauna-flora/pstros-dvouprsty.jpg
http://www.osel.cz/_clanky_popisky/s_restoration-of-a-walking.jpeg

Odpovědět


Re: Re: rychlost není všechno

Tomáš Habala,2017-07-23 23:00:32

Podľa toho článku Medvěd krátkočelý žil v období pred 3 mil rokmi až pred 10 000 rokmi. To znamená, že prežil niekoľko desiatok dôb ľadových a medziľadových. Striedanie dôb ľadových a medziľadových začalo asi pred 2,6 mil rokmi. Takže jeho vyhynutie asi nespôsobilo ukončenie poslednej doby ľadovej. To on vedel zvládnuť.

Odpovědět


Re: Re: Re: rychlost není všechno

Florian Stanislav,2017-07-24 14:50:06

Ano, uvažuje se vlivu člověka a změn klimatu na vymírání velké fauny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_v_pleistoc%C3%A9nu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pleistoc%C3%A9n
"Během pleistocénu dochází k postupnému vymírání tzv. megafauny. Toto vymírání začalo již v pliocénu. Nejvíc velkých savců vymíralo na konci posledního glaciálu – würmu. Vymírají mastodonti, mamuti, šavlozubí tygři a další druhy. Pokračuje vývoj člověka."
Würm je poslední, nejmladší pleistocénní glaciál v alpském dělení zalednění.Začal asi před 110 000 roky a skončil asi 10 000 let př. n. l. Podnebí bylo velmi studené, průměrná roční teplota v alpském předhůří byla asi -3 °C (dnes +7 °C) a kontinentální ledovec zasahoval v Evropě do severního Německa a Polska.
http://math.ucr.edu/home/baez/temperature/65Myr.png
Teploty za 65 mil. let, nejchladněji bylo od doby asi 2,5 mil. let k dnešku ( výkyvy po asi 100 000 let cyklech) , kromě posledních 10 000 let.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Pliocene_benthic_carbonate_18O.png
http://www.alpineanalytics.com/Climate/DeepTime/WebDownloadImages/Plio-PleistoceneTs.7.5w.600ppi.png

Odpovědět

Pomalá kořist

Věra Rambousková,2017-07-22 12:54:06

Já pochybuju, že ti velcí býložravci bůhví jak rychle pelášili.

Odpovědět

Kája Dolejší,2017-07-22 11:19:00

Filmový tvor nebyl tyrannosaurus ale transgenní a umělogenní mutant. Jen takový detail.
Blamáž s kolagenem naděje na kříšení vůbec nazatrhla, neb z ní žádné ani nikdy neplynuly. V kolagenu není DNA. Pokud nějací fantasté chovají nějaké naděje, směřují je do jantaru a reverzí DNA ptáků.
Snižování odhadu hmotnosti je pro možnost vyšší rychlosti pohybu kladný posun. Jak se odhaduje hmotnost v současnosti nevím, ale doufám, že počítají s možností "bird-like", tedy množství vzuchových vaků od krku až po pánev, což tvora odlehčí znatelně. Na animované rekonstrukci si lze povšimnout, jak po každém kroku musí zvedat tělo nahoru. Kdyby ho udržoval v jedné rovině, dá mu to možná míň práce a menší zátěž na kosi dolních končetin. A nakonec, jak už máme zkušenosti, z nějaké studie nelze dělat žádné definitivní závěry "bylo to tak a tak". Protože se může objevit jiná studie, která zas řekne že to bylo jinak. Jak se tak často stává.
Odhady rychlých běžců mezi T. mi přišli vždy dost neuvěřitelné a klonil jsem se ke spodní hranici. Ale že by ani nepopoběhnul se mi zdá taky divné.

Odpovědět


Re:

Josef Pazdera,2017-07-22 12:03:21

Pozor! To, že v kolagenu není DNA neznamená, že by skladba proteinů z hlediska vypovídacích schopností o DNA žádný smysl neměla. I když genetický kód u živočichů není tak přímočarý, jako u primitivnějších stvoření, poznatky by význam měly. Například v tom, že pokud by se složení proteinů ukázalo být podobné těm u dnešních ptáků, s velkou pravděpodobností by si v daných oblastech byli dinosauři s ptáky podobní i v DNA. Takže je velká škoda, že to s tím kolagenem a dalšími proteiny z drápu „nevyšlo“. S Vaší výtkou k práci výzkumníků ohledně zvedání pánve, také nemáte pravdu. Model respektoval šetření energií a to, čemu se v odborné hantýrce říká „osmičková chůze“. Ale jen do té míry, jaké to podle zachovaných fosilií dovoluje postavení kostí a poměry v kloubech. A ty lze z fosilních záznamů rekonstruovat poměrně slušně. Právě tím, že všechny poznatky na současné úrovni znalostí, se snažili výzkumníci co možná nejvíce respektovat, tím je jejich model zajímavý. Což samozřejmě neříká, že by nemohl být opraven. Pokud se tak stane, doufáme, že se zase najde někdo, kdo o tom bude na oslovi informovat.

Odpovědět


Re: Re:

Kája Dolejší,2017-07-22 20:44:56

Ta to pozor! :) Když jsem psal, že v kolagenu není DNA, tak jsem tím jednoznačně myslel, co jsem tam psal, tedy že se z kolagenu nedá "naklonovat" nový živočich. Ale určitě jsem nepsal o tom, že se ze struktury kolagenu nedá vyvozovat míra příbuznosti s jinými tvory (ptáky, krokodýly) a sestavovat vývojové linie samotných dinosaurů. Tato skutečnost je mi známa, a souhlasím, že je škoda, že tato možnost zhasla. Je ale dobře, že jste to zde připonemul.

Další výtka, jak píšete, bylo spíš jen takové zamyšlení (asi špatně formulované), s možností, že to někdo doplní nebo osvětlí. Myšlenka se dotýkala toho, že kdyby se dostal do letové fáze běhu, mohlo by tělo zůstávat poněkud více v rovině atd. Rekonstrukci chůze jsem vlastně ani nekomentoval. Určitě vědí co dělají a počítačí. Takže nic z toho nekritizuji, byla to jen myšlenka. A velmi Vám děkuji za trpělivou odpověď.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Lidka Pfeifer,2017-07-28 01:40:19

Pane Kájo, nejde jen o sestavování příbuznosti s jinými tvory a sestavování vývojové linie dinosaurů. Z podobnosti proteinů by se naskytla šance vypůjčovat si části DNA od ptáků a použít úseky jejich DNA k doplnění míst, kde by ta dinosauří chyběla a k rekonstrukci ji použít.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace