Volba alternativní léčby rakoviny více než zdvojnásobuje riziko úmrtí  
Rakovina je velmi nebezpečný protivník, proti němuž je dobré použít úplně všechno, co můžeme. Když se ale někdo spolehne na čarodějnou léčbu a zároveň zavrhne standardní medicínu, tak hazarduje se svým životem.
Alternativní léčba nepomáhá. Kredit: CC0 Creative Commons.
Alternativní léčba nepomáhá. Kredit: CC0 Creative Commons.

Rakovina je velmi záludná choroba, při které se proti nám vzbouří naše vlastní buňky. Kvůli tomu je obtížné nádory léčit, a taky je to vlastně zrada, která mívá fatální následky. Není pravda, že rakovina je novodobé onemocnění. Doprovází lidstvo, i jiné živočichy, od nepaměti. Až donedávna jsme nádorům nerozuměli a ze všeho nejvíc nás děsily svojí nelítostností. Teď se situace mění. Začínáme chápat, jak rakovina funguje, a jak bychom proti ní mohli zasáhnout. Velké naděje slibují rozmanité nanotechnologie, biotechnologie a není důvod jim nevěřit.

 

Skyler Johnson. Kredit: S. Johnson.
Skyler Johnson. Kredit: S. Johnson.

V současné chvíli už leccos zvládáme, řada pacientů s nádory má ale stále ještě špatné nebo dokonce velice zlé vyhlídky. Používané lékařské zákroky bývají drsné a mívají dlouhodobé následky nebo i velmi nepříjemné vedlejší účinky. Lékaři někdy nedovedou poskytnout dostatečnou útěchu nebo alespoň důstojně promluvit s pacientem. Mnoho lidí se snaží nalézt alespoň nějakou naději v „alternativní“, tedy čarodějné léčbě, a doufají, že si tím zlepší svoji pozici nebo alespoň nezhorší. Jenomže to se pletou.

 

Skyler Johnson z medicíny Yale a jeho spolupracovníci udělali výzkum pacientů, jejichž záznamy o léčbě a přežití při rakovině jsou uloženy v národní databázi U. S. National Cancer Database. Zjistili přitom, že pacienti, kteří dají přednost alternativní léčbě na úkor klasické medicíny, s výrazně větší pravděpodobností zemřou. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Journal of the National Cancer Institute.

 

U. S. National Cancer Database.
U. S. National Cancer Database.

Badatelé během výzkumu identifikovali 281 lidí s rakovinou prsu, prostaty, plic a rakovinou tlustého střeva, kteří se rozhodli pro „alternativní“ léčby s vědecky neprokázanými účinky. Tento typ léčby přitom zvolili na úkor standardní léčby, jako je chemoterapie, ozařování nebo chirurgické odstranění nádoru. Johnson a spol. nevěděli, jaký konkrétní druhy čarodějné léčby ten který pacient podstoupil. Z jejich zkušeností ale vyplývá, že lidé s rakovinou využívají rozmanitá kouzla, od bylin, přes homeopatika a diety, až po léčivé magické krystaly.

 

Johnson s kolegy pak tento soubor pacientů porovnali s dalšími 560 pacienty, kteří byli podobní, pokud jde o věk, rasu a typ nádoru, ale svěřili svůj osud do rukou standardní medicíny a lékařů. Nakonec dospěli k údaji, že lidé, kteří se spolehnou na čarovnou léčbu, v pěti letech od diagnózy rakoviny zemřou s dvaapůlkrát vyšší pravděpodobností. Jak se zdá, ani efekt placeba není všemocný.

 

Yale School of Medicine.
Yale School of Medicine.

Johnson ještě navíc zdůrazňuje, že je to konzervativní odhad. Některé sledované nádory, například rakovina prostaty, totiž v průměru nezabíjejí tak rychle, aby se to projevilo ve sledovaném období. Pacienti s rakovinou prsu, co se léčili alternativně, zemřeli během 5 let s více než 5,5 krát vyšší pravděpodobností.


Výsledky studie mohou být podle Johnsona dále zkresleny i tím, že někteří pacienti dostanou rozum a po flirtu s čarodějnou léčbou se opět vrátí ke standardní medicíně. Takové návraty v léčbě nádorů ale už národní americká databáze nesleduje. Onkologové jako John Bridgewater z britské University College London Hospital nejsou výsledky výzkumu překvapení. Odpovídá to i jejich zkušenostem. Standardní medicína sice neumí zázraky, ale zázračná medicína je na tom ještě mnohem hůře.


Je ironií, že „alternativní“ léčbu rakoviny v USA volí v průměru bohatší a vzdělanější lidé. V USA zdravotní pojištění takové léčení nepokrývá, takže si čarodějnou léčbu, která bývá dost nákladná, mohou dovolit jenom dobře zajištění pacienti. Podle Johnsona sice bylinky a diety na první pohled nevypadají nákladně, ve skutečnosti jde ale o zlatý důl. Na zoufalství nemocných lidí se každoročně jen v USA vydělává mnoho miliard dolarů.

 

Aby nedošlo k mýlce. Pokud jsou lidé svéprávní, je na nich, jakou si vyberou léčbu. Nikdo nemusí povinně věřit lékařům a vědcům, nikdo nemusí přísahat na poznatky genetiky a molekulární biologie. Ale každý za svá rozhodnutí ponese následky. A v tomhle případě jde o život.

Literatura
New Scientist 14. 8. 2017. Journal of the National Cancer Institute online 10. 8. 2017.

Datum: 18.08.2017
Tisk článku

Související články:

Ovoce a zelenina nás před rakovinou nechrání     Autor: Josef Pazdera (13.04.2010)
Rakovinu na Formose mají na svědomí léčivky     Autor: Josef Pazdera (11.04.2012)
Porazí umělé inteligence rakovinu?     Autor: Stanislav Mihulka (21.02.2016)



Diskuze:

Statistika

Alexandr Kostka,2017-08-19 15:34:11

Statistika je přesné číslo, které se ale dá vykládat na víc způsobů. Snad každý pacient napřed jde na "klasickou léčbu" a teporve když je jasné že selhává, tak "k šamanovi". Pokud takových jedinců dokáže "šaman" skoro polovinu zachránit, tak je to spíš zázrak.

Odpovědět


Re: Statistika

Karel S.,2017-08-20 22:33:24

To je také jeden z možných pohledů. Nikdo jsme asi tu statistiku neviděli a nevíme jak se dělala. (Jestli je tu odkaz tak jsem ji nečetl a dovolím si tvrdit že většina lidí také ne) Pokud by to bylo jak říkáte, mělo by to možná zajímavé důsledky.

Jeden starověký filozof totiž říkával že když se bude rakovina vyřezávat nebo vypalovat, tak se rozleze všude a člověka zabije, pokud se na ni nebude sahat, tak si s ní tělo poradí. Ta první část zní jako hloupost, na druhou stranu s jejich nástroji asi mohli nějaké nádorové buňky uniknout a vytvořit metastáze jinde, ta druhá zní také jako hloupost, ale pokud by to bylo jak navrhujete, že by šamani něco opravdu zmohli, nemuselo by to být také úplně nepravdou.

Odpovědět

Karel S.,2017-08-19 14:43:08

Je to zajímavý výzkum, to jistě, nicméně stále neodpovídá na otázku proč lidé volí čím dál tím častěji nelékařské postupy. Problém je možná spíš na straně moderní medicíny než na straně léčitelů, ti jen odpovídají na poptávku. Řešením tak není zákaz, ale zlepšení lékařské péče a prostředí natolik aby vám lidé neutíkali.

-Co se týče rakoviny, měly by být dneska již dostupné jiné metody než klasická chemoterapie nebo ozařování. Jenže hradí to pojišťovny a předepisují to lékaři? Tady by mohl být zakopaný pes. Dále pak mohou mít lidé pocit že v klasickém zdravotnictví ztrácejí možnost mít jakoukoliv kontrolu nad životem, že jsou jen hračkami lékařů. To může být jeden z důvodů té volby.

-U domácích porodů tu máme skutečnost že porodnice stále zdaleka neposkytují úplně domácké prostředí, otázka je i přístup zaměstnanců, proces a pod. Ano i pak bude pár ženských co si budou chtít porodit třeba na Everestu, ale pokud poskytnete dobré prostředí tak takových bude minimum.

-Pak tu máme poměrně známý problém nemocničních infekcí, nejnověji se řeší co s jakousi japonskou plísní (jak je to česky nevím, problém je v Británii, text byl tedy anglicky), v Británii, kde se jim tím nakazilo asi 200 pacientů a neví čím ji likvidovat. Přitom se veřejnosti předkládá často obraz nemocnic jako místa kde nic takového nehrozí. Jenže se to mezi lidmi stejně šíří jako šeptanda.

-Podle mne je z celého článku nejdůležitější poslední odstavec, ten bohužel není ze strany mnohých lékařů a politiků chápán. A místo rozptýlení obav, nebo nalezení kompromisu se provede restrikce, a k lidem se chovají jako k nesvéprávným. Pak to samozřejmě začne ujíždět do extrémů. Typickým příkladem budiž povinné očkování. Což vám časem z diskuse o tom jestli dovolit jen jedno nebo více mírně odlišných schémat a toho kdo má nést případné následky když se něco zvrhne, ujede k očkovat naprosto vše vs. neočkovat nic. Oboje reprezentováno v podstatě stejně pseudovědeckými a sobeckými skupinami ignorujícími cokoliv jiného než jejich názor.

Medicína tak spíš potřebuje zapracovat na sobě samé než na tom aby se vymýšleli zákazy a shazovaly alternativní postupy, tím se jim de-facto dělá jen reklama. Až nebudou mít lidé důvod hledat šamany protože medicína jim poskytne odpovídající přístup, pak tyto problémy, zmizí.

Co se týká toho jestli je rakovina moderní nebo staré onemocnění, spíše by bylo zajímavé statisticky zjistit její výskyt a její rozložení v populaci. Bude se to dělat asi špatně, ale minimálně u některých by to jít mělo. Asi by se nikdo nedivil kdybychom zjistili že existuje nějaká korelace mezi moderními materiály a rakovinou, roli by mohla hrát i strava apod.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2017-08-19 21:21:30

Souhlasím s problémem současné medicíny. S tím ale pravděpodobně nic nenaděláme.
Jak to myslíte, že by měly být dostupné jiné metody? To je úvaha?
Úplné domácí prostředí v nemocnice mít nelze. Částečně se již o lepší prostředí některé porodnice snaží, ale beztak vždy záleží na okolnostech - někdy to prostě nevyjde, a rodíme třeba v sanitce tak, jako tak.
Obraz nemocnic raději nebudu komentovat. Zase záleží, jak kdy a jak kde.
Ty restrikce jistě neplodí dobro, na druhou stranu jednoduché řešení jiné zatím nikdo nevymyslel.
No a co se týče korelací, pak ty zkoumáme, a zde u Česku vedeme v kolorektálním karcinomu. Prý ta strava. Viz např.
http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost--kolorektalni-karcinom

Odpovědět


Re: Re:

Karel S.,2017-08-20 21:56:53

Pokud jsem dobře zaznamenal, tak existují méně drastické metody, je dostupná biologická léčba a v poslední době se zdá se mnohem většího zájmu dostává protonové terapii. Je to sice zatím drahé, ale zase lepší než lidi zbytečně vystavovat i tak nákladné chemoterapii, ano nejde to zatím na všechny typy rakoviny, ale kde to jde, tak by se to mělo aplikovat.

Samozřejmě, proto píši domácké, co nejvíc to přiblížit tomu aby si nepřipadaly jako v nemocnici. Když jsem se po tom díval, tak v některých zemích existují porodní domy, což je cosi mezi porodnicemi a lázněmi, co jsem vyzjistil. Takže tam máte pořád dostupné nemocniční zázemí, kdyby se něco nepodařilo, ale prostředí se spíše podobá něčemu jinému. To by problém být myslím nemusel, až na to že možná na to není legislativa a nebylo by to asi nejlevnější, nicméně by takovou možnost jistě ženy uvítaly.

Myslím že ten "populární" obraz nemocnic jako místa s aureolou nesmírné čistoty a kde se člověk uzdraví tu pořád je, nevím kde se to vzalo, asi je to částečně historické. Co na toto pomůže nevím.

Jednoduché řešení ani nelze, ale v první řadě by mělo být možné vybrat několik alternativ, jasně nebavíme se teď o akutních stavech, ale o takovém běžném provozu, tyto alternativy by všechny měly být hrazené minimálně takovou sumou jako nejlevnější z dnes hrazených, zbytek ať si doplatí pacient. Tomu se bohužel jistí politici brání. Kdybych tak vzal tak populární očkování, tak ať se první určí nutné choroby, pokud možno jen ty opravdu nebezpečné (Pro-vaxers došli už ve světě tak daleko že požadují očkování proti planým neštovicím jako povinné, jenom protože to očkování je), a kolem těch se pak postaví několik schémat ze kterých bude na výběr. Minimálně tak eliminujete některé spekulace a otázky.

Bylo by pěkné mít to pro více typů rakoviny a opravdu najít, asi ne jednoduchou, příčinu, bohužel zrovna rakovina tlustého střeva je něco na co se zakládá dlouho, ale i tak bychom mohli najít nějaké změny třeba právě ve stravě, jestli něco přibylo, ubylo, kdy k těm změnám došlo a pod. Mně by třeba ze zvědavosti zajímalo jak se nám jaderné testy a nehody světově podepsaly na výskytu leukémie, případně rozdíl výskytu vázaný na věkové skupiny a pod. Něco může asi vyběhnout právě proto že se lidé dožívají vyššího věku. Možná zjistíme že rakoviny jsou vázány třeba na nadměrnou konzumaci cukrů, bílkovin, nebo také ne, ale bylo by to zajímavé zjistit.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-08-21 18:27:34

Zkuste se tomu více věnovat, jen něco zaznamenat je málo. Poskytnutí každé léčby záleží na mnoha faktorech. Protonová terapie je drahá jen proto, že se málo používá (a to není chyba). A používá se tam, kde to je prostě vhodnější, než jiné metody (přešlapy nepočítám).
Ale kampaň mají ti protoňáci docela dobrou, ta zaznamenat jde. Tak ale, jíst se musí :)
Možnost více domáckého prostředí by jistě uvítali i někteří tatínci, o tom žádná. V současnosti je poptávka, a tedy se i v Česku toto zázemí rozšiřuje. Tak ale stále je potřeba počítat s tím, co jsem uvedl dříve.
V porovnání s běžnými místy tam (na specifických místech) nesmírná čistota jistě je. A třeba o tom, že se lze nakazit v čekárně ordinace snad nikdo nepochybuje.
Kauzálně prokázané metody hrazené jsou. Žijeme naštěstí v materiálním státě.
Co se týče očkování, je z principu věci jediná možná plná proočkovanost. Tak jaképak copak. Už takhle je systém dost komplikovaný, natož do toho zavádět nějaká taková schémata. Rozumná matka se s rozumným lékařem jistě dohodnout může (neočkovat při nachlazení, atp.) ... ale to je zase věc obou stran, obě jsou značně problematické a nelze to paušalizovat. (a pak tu máme tu kauzalitu, viz vlákno níže :) )

Něco si to té rakovině a jejím vývoji nastudujte z medicínských zdrojů. Těch kauzalit je tolik, že snažit se popsat "nějaké změny" nedává smysl (v kontextu věci nelze - tak jednoduché to není).

Odpovědět

Bada boom sociologie

Milan Krnic,2017-08-18 21:00:13

Svéprávnost je součástí konceptu svobodné vůle, jejíž existence prokázaná nebyla. Reálně, a prokazatelně záleží život a činy každého na miriádách okolností, tedy nikdo si nic nevybírá, ale okolnosti ho k tomu výběru dovedou.
Zatímco rakovinné bujení spolehlivě léčí akupunktura. To vyberete na těle několik specifických bodů, a pak už jen záleží, jak silně zatlačíte na vidle. :)

Odpovědět


Re: Bada boom sociologie

Karel S.,2017-08-19 13:38:39

Tady se dostáváte do dost nebezpečných vod, pokud byste odvodil z toho že co není prokázáno neexistuje a tedy neexistuje svobodná vůle a tedy svéprávnost, dostáváte se do nebezpečných oblastí se kterými si není radno zahrávat.

Odpovědět


Re: Re: Bada boom sociologie

Milan Krnic,2017-08-19 13:55:05

To není o tom, že co není prokázáno, neexistuje (toto pojetí ani nezastávám). Její existenci nic, krom pocitu nenasvědčuje, a co víc, důkazy (např. v neurologii zpracování podnětů mozkem) i samotná logika (akce-reakce) mluví proti ní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Bada boom sociologie

Karel S.,2017-08-19 16:24:17

A jsme si jistí, že tam máme naprosto všechno podchycené?
Možná je třeba se podívat po nějaké přesné definici ať jeden nemluví koze a druhý o voze, nicméně není možné, dokud neznáme naprosto přesně procesy v mozku, že je to jen nějaká kombinační logika + zásobníkový automat (třeba například). Jistě jsou podněty kdy to tak opravdu funguje. Řekněme například u boxerů a podobně kdy nepřemýšlejí o tom jak přesně uhnout nebo udeřit. Tréningem se taková "kombinační logika" vytvoří, ale máme tu pořád dost věcí, které jsou nejspíš i závislé na nějakých náhodných událostech a neznámých procesech, které prostě nelze na naší úrovni nazvat asi jinak než svobodná vůle.

Je zajímavé ale že koncept svobodné vůle se v historii střídá s konceptem (nezvratného) osudu. Astrologie vlastně byla jen pokusem o odhalení osudu. (to jen na okraj)

Celkem by bylo zajímavé jak pak postavit trestní právo, například. Protože pokud by bylo všechno opravdu jen o vlivu prostředí, tedy podnětech + chemickém stavu těla (vliv tu je), pak by se jistě dalo odvodit že člověk za vraždu nemůže protože to je jenom vyhodnocení vstupů. Jistě bychom pro to mohli najít opodstatnění snáze než pro třeba zálibu v hudbě.

Takové zrušení svobodné vůle by otřáslo základy společnosti, v dlouhodobém horizontu to může zase vést k dalším krokům, které povedou teoreticky k možnosti jakýmsi způsobem programovat mozek, respektive předpřipravit vhodně strukturu. Je to zatím sci-fi, ale pokud to opravdu nic víc není, tak dříve či později někdo takové pokusy a technologii vyvine.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Bada boom sociologie

Milan Krnic,2017-08-19 18:05:26

Náhoda neexistuje. Náhoda je i dle definice pouze označení něčeho, co nedokážeme popsat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bada boom sociologie

Milan Krnic,2017-08-19 18:06:03

Náhoda neexistuje. Náhoda je i dle definice pouze označení něčeho, co nedokážeme popsat. Souhlasím, že použití tohoto výrazu je na místě, ovšem nikoli z vědeckého hlediska tak, jak se mnohdy činí. To samé se svobodnou vůli. Ono uvažovat kauzálně déle, než velmi krátký časový úsek, navíc minulý, z mého pohledu nelze (já toho alespoň nejsem schopný), tedy je využití tohoto konceptu zřejmé a nutné.
Já (z pohledu svobodné vůle) zastávám přehodnocení přístupu ve vědecké sféře.
Psát o tom, co si vybereme, nebo nevybereme, je z pohledu kauzality (a zároveň subjektivně z pohledu svobodné vůle) nesmyslné ... zredukovat komplexní systém (omezit realitu) na jednotlivce. Je to ale (z pohledu SV, s dost egoisticky) pohodlné.
A pak je tu ten osud :)
(pohodlné to je, když to tak být musí)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bada boom sociologie

Karel S.,2017-08-20 22:25:20

Ano, náhoda je něco co neumíme popsat, ale prostě některé události nebudeme sto předpovědět nikdy. Vezměme si například že v molekule neurotransmiteru bude jeden radioaktivní izotop, nevím, třeba, vymyslím si, vodíku, bude tam tritium, tím pádem už nevíme kdy se nám tento rozpadne, když se rozpadne, tak nejspíš nadělá trochu paseku, hlavně ovlivní kdy a jak ten neurotransmiter ovlivní zpracování v mozku.

Dobře, při jednání se můžeme opřít o to že je tam nějaká sada naučených věcí, ale zajímavé by bylo se na to podívat z pohledu odvozování nových poznatků a vytváření názorů, jak to tam pracuje. Co je ten spouštěč atp.

Pokud budeme sto jej najít, pak jsme sto napsat umělou inteligenci shodnou s lidskou, to už bude třeba jen dodat dostatečnou kapacitu paměti a dostatečně výkonný procesor, což vede na zcela jiné problémy, pokud jej nebudeme sto najít, i když se budeme dívat naprosto všude, tedy i po vysokoenergetickém záření, možná máme co dělat s daleko větší záhadou než jsme si mysleli.

Teď je populární hledání toho jestli to kolem nás je nebo není simulovaná reality, pokud bychom pochopili jakým způsobem lidské myšlení funguje, mohl by to být přínos i zde. Sice mne nenapadá proč by toto měla být simulace nebo jestli jsme každý jednou instancí AI, nebo nějakými bytostmi ve hře, ale je to možné a některé věci by to vysvětlovalo, možná...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bada boom sociologie

Milan Krnic,2017-08-21 10:02:09

Vaše věta sama sebe vylučuje. Z principu nikdy nebudeme s to (sto je číslovka) předpovědět ani to, že nikdy nebudeme s to něco předpovědět. A tak stále dokola.
To, že se o cokoli opíráme, je jen iluze v rámci iluze svobodné vůle.
AI je sci-fi, a o tom diskutovat nelze.
Teď je populární kdeco, ale z principu množina svou nadmnožinu nepopíše, protože je to mimo její horizont. Tedy to hledání nedává smysl.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz