Povalujících se plastových obalů nás měli začít zbavovat motýlci, jenže!  
"Housenky zavíječe voskového dokáží strávit polyetylen, jeden z nejběžnějších plastů." Tak se to píše v české i anglické verzi Wikipedie. Soudě podle toho, co nyní zveřejnili němečtí vědci, tato formulace brzo zmizí. A spolu s tím se rozplynou i představy, jak se o vršící se kupy plastu postarají farmy housenek s jejich bakteriemi a enzymy.
Zavíječ voskový (Galleria mellonella). Larvy tohoto škůdce včelích úlů zvládnou strávit i včelí vosk. Kredit: Sarefo, Wikipedia
Zavíječ voskový (Galleria mellonella). Larvy tohoto škůdce včelích úlů zvládnou strávit i včelí vosk. Kredit: Sarefo, Wikipedia

Před čtyřmi měsíci nebylo media, které by se nevěnovalo převratnému objevu kolektivu španělských a anglických vědců. Šlo o zprávu dobře zdokumentovanou řadou obrázků. Z těch bylo patrné, jak si jistý druh housenek pochutnává na igelitových obalech. Nešlo o žádná geneticky upravená monstra, a tak se představa veřejnosti a hlavně ekologům zamlouvala. Pod přídavkem novinářských superlativ řada z nás nabyla dojmu, že tu konečně máme způsob, kterým lze levně, rychle a přirozeně likvidovat odpadky. Ty odpadky, jejichž sprovození ze světa se nám nedaří v recyklačních zařízeních ani spalovnách, kde je na ně potřeba velkých investic. A při tomto elegantním způsobu by do ovzduší neunikaly ani žádné nebezpečné zplodiny.

 

Optimismus

K objevu přispěla náhoda. Španělka Federica Bertocchini z University of Santander má od zaměstnavatele v náplni práce studium časného embryonálního vývoje savců. Jako koníčka chová včely. Jednoho dne zjistila, že má včelstva napadená postrachem včelařů - zavíječem voskovým. Škůdce z úlů vymetla do plastových sáčků a pak se chvilku věnovala vysekávání rozrostlých kopřiv. Když se chystala k odchodu, housenky se  jí z tašky sypaly ven. Byla na několika místech prožraná. To naštve a tak není divu, že výzkumnice začala pátrat, kdo o tom co napsal. Ukázalo se, že i jiní vědci přišli na organismy, které se dokáží plast rozkládat. Vždy ale šlo o primitivnější houby, nebo bakterie.

 

Housenka zavíječe voskového v experimentu prováděného v Santanderu 17. dubna 2017 Kredit: Španělský Národní výzkumný výbor (CSIC)
Housenka zavíječe voskového v experimentu prováděného v Santanderu 17. dubna 2017 Kredit: Španělský Národní výzkumný výbor (CSIC)

Číňané například nedávno objevili hned dva druhy bakterií, které zvládají degradovat polyetylen. V loňském roce japonský tým popsal dříve neznámou bakterii, která umí degradovat dokonce i PET láhve.  Od všech předchozích prací se ale nový poznatek Španělky něčím lišil. Zatímco u plísní a bakterií se vždy jednalo o degradaci časově obnášející týdny a měsíce, housenky se prožraly silnou polyetylenovou folií během minut a po celé igelitové tašce je veta  za několik hodin.

 

Aby Španělka zjistila, zda housenky s plastem provádějí také něco víc, než  že ho jen rozporcují, navázala spolupráci s anglickými biochemiky z Cambridge Paolo Bombelli a Christophere Howe. Byl tu pracovní předpoklad, že když housenkám plast tak chutná, musí ho ve svém traktu nějakými enzymy rozkládat a trávit.  Střeva housenek se preparují těžko, a tak Bertocchini rozemlela housenky celé.  Vzniklou pastu pak dala do igelitového pytlíku. Pokud měly nějaké enzymy ve střevech, byly nyní i v pastě a musely se podepsat na polyetylenu. Obsah sáčků proto následně analyzovali spektrometrem. Měřením  pohlcovaného a odráženého infračerveného spektra byl získán tolik kýžený důkaz. Podařilo se prokázat přítomnost etylenglykolu.  Ten se v polyetylenu nevyskytuje, a tak závěr byl zřejmý, muselo jít o rozkladný oxidační produkt igelitu. A tím také potvrzení předpokladu, že housenky plast skutečně tráví. Proto se ve společné publikaci objevilo konstatování, že larvy hmyzu Galleria mellonella polyetylen během jeho průchodu zažívacím traktem rozkládají.

 

Federica Bertocchini, University of Cantabria. První autorka publikace uveřejněné v časopise Current Biology. Dokládá v ní, že housenky plast nejen rozmělňují, ale i rozkládají a tráví.  (Kredit: The IBBTEC).
Federica Bertocchini, University of Cantabria. První autorka publikace uveřejněné v časopise Current Biology. Dokládá v ní, že housenky plast nejen rozmělňují, ale i rozkládají a tráví. (Kredit: The IBBTEC).

Tisk začal pět ódy, jak housenky motýla "chemicky biodegradují plast". Jako důkaz se bral prokázaný etylenglykol - kapalina, kterou známe pod jménem Fridex. Je sice jedovatý, ale už je to alkohol a jako takový je snadno dál rozložitelný. Dokonce i naše tělo se s ním umí enzymem alkoholdehydrogenáza vypořádat. Jeho konečným rozkladným produktem je kyselina šťavelová.

 

Realismus

Trio německých vědců ve složení Carina Weber, Stefan Pusch, Till Opatz minulý týden v článku uveřejněném v časopisu Current Biology práci svých kolegů bohužel nepotvrzují. Jejich stanovisko není k práci Španělky ani trochu lichotivé. Praví se v něm, že je od nich nezodpovědné tvrdit, že jde o trávení plastu, protože nejspíš jde jen o pouhé mechanické rozmělnění.

Jejich kritickému hlasu bychom měli dopřát sluchu. Jsou to biochemici z Ústavu organické chemie. Práce Španělky podle nich žádný důkaz přítomnosti etylenglykolu neposkytla.

 

Na snímku pořízeném v Ústavu organické chemie je při větším zvětšení na monitoru patrné, že etylenglykol lze v obsahu igelitového obalu objevit snadno. Stačí k tomu směs živočišných proteinů a tuků. Kredit: Carina Weber, první autorka kritické publikace uveřejněné minulý týden v Current biology. (Johannes Gutenberg University Mainz).
Na snímku pořízeném v Ústavu organické chemie je při větším zvětšení na monitoru patrné, že etylenglykol lze v obsahu igelitového obalu objevit snadno. Stačí k tomu směs živočišných proteinů a tuků. Kredit: Carina Weber, první autorka kritické publikace uveřejněné minulý týden v Current biology. (Johannes Gutenberg University Mainz).

Až tak trochu škodolibým dojmem působí sdělení, že stejného závěru se lze dobrat, když se do tašky dá trošku vaječného žloutku a mletého vepřového. Etylenglykol se totiž v takové směsi také vytvoří. I pasta z housenek obsahuje proteiny a tuky, a tak může poskytnout falešný výsledek, když jsme předem předpojatí a za zdroj přítomného alkoholu začneme považovat plast. Proto je závěrečná věta výzkumníků z univerzity Johannese Gutenberga, kterou koncem minulého týdne pustili do světa, tak dehonestující: "Původní španělská práce nevykazuje dostatečné důkazy, že by polyetylen byl biodegradován".

 

Záběry na housenku s apetitem měly být přesvědčivými důkazy nadějné ekologické likvidace obtížného odpadu. Kredit: Federica Bertocchini, University of Cantabria.
Záběry na housenku s apetitem měly být přesvědčivými důkazy nadějné ekologické likvidace obtížného odpadu. Kredit: Federica Bertocchini, University of Cantabria.

Skepticimus

Autor tohoto článku nabyl dojmu, že i kdyby se nakrásně ukázalo, že pravdu má Španělka a housenkám se plast alespoň trošku trávit daří, což zcela vyloučeno zatím stále není, měla by motýlková metoda ještě jednu vadu krásy. O té se zatím žádná z publikovaných zpráv nezmiňovala. A sice, že by při likvidaci plastů housenkami vznikal odpad v podobě mikro a nano částeček. Ty mají nectnost ochotně se podílet na tvorbě polétavého prachu.

 

Náš obranný systém - neutrofily v plících nazývané mikrofágy - se umí vypořádat s ledasčím. Denně zvládnou až miliardy vetřelců, kteří doráží na bránu naší integrity. Krátký proces udělají se sporami hub, bakteriemi i další špínou. Na polyetylen našim obráncům ale chybí jak kusadla, tak potřebné enzymy. Výsledkem je, že z vdechnutých plastů nám hrozí více rizika, než z disruptorů uvolňovaných z obalů a které pak konzumujeme spolu s kontaminovanými potravinami, které v nich byly uskladněny. V takovém případě se nám do těla dostává  jen část přestoupivších změkčovačů. Při vdechování mikročástic si ale vychutnáme jejich „plnou pálku“. A jako bonus ještě karcinogenní efekt z  v plících usazených a zapouzdřených mikročástic.

 

Kdyby Federica Bertocchini bývala tušila, že malé množství Fridexu se jí tvoří i když dělá  čevabčiči, byla by ve svých závěrech opatrnější.
Kdyby Federica Bertocchini bývala tušila, že malé množství Fridexu se jí tvoří i když dělá  čevabčiči, byla by ve svých závěrech opatrnější.

Závěr

Není podstatné, jak spor vědců z Mohuče v Porýní-Falci se španělsko anglickým týmem nakonec dopadne. Přijdou další přešlapy a zádrhele. Důležité je, aby co největší část naší společnosti byla informována a abychom se o to všichni vzájemně přičinili. Jinak se z našich daní  pod heslem  "Za Evropu krásnější" budou dál dotovat různá hnízda, honosící se přívlastky ekologické, motýlí,...

Jde o to, nenechat se opíjet rohlíkem a dívat se na svět selským informovaným rozumem. V případě naší igelitové tašky to znamená si uvědomit, že i když bude poletovat ve větru, tak se nám ji nepodaří vdechnout i kdybychom se o to snažili sebevíc. Časem se někde usadí, zaroste kopřivami a po pěti letech z ní nezbude nic. Zvažovaná ekologická likvidace plastů housenkami by s sebou nesla produkci poletujících částic. Jejich přičiněním by někteří z nás po pěti letech na tom mohli být stejně, jako ty pytlíky v kopřivách.


Literatura

Ana Paço, et al.: Biodegradation of polyethylene microplastics by the marine fungus Zalerion maritimum. DOI: 10.1016/j.scitotenv.2017.02.017

Keiko Yamada-Onodera, et al.: Degradation of Polyethylene by a fungus, Penicillium simplicissimum YK, DOI: 10.1016/S0141-3910(01)00027-1

Shosuke Yoshida, et al.: A bacterium that degrades and assimilates poly(ethylene terephthalate). Science   2016:Vol. 351, Issue 6278, pp. 1196-1199. DOI: 10.1126/science.aad6359

Carina Weber et al.: Polyethylene bio-degradation by caterpillars?, Current Biology (2017). DOI: 10.1016/j.cub.2017.07.004

Datum: 20.09.2017
Tisk článku

Nerf Elite Disruptor -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 550 Kč
cena: 456 Kč
Nerf Elite Disruptor

Související články:

Někdo tloustne i ze vzduchu     Autor: Josef Pazdera (27.07.2017)
Retardéry snižují dětem inteligenci     Autor: Josef Pazdera (08.08.2017)



Diskuze:

Jen tak

Jakub Stefka,2017-10-02 22:54:41

Tenhle Zavijec voskovy se nam premnozil v sope a byla to katastrofa. Prozral vse, tlustou stenu uskladneneho bazenu, stan, igelitove tasky ... nevim jestli to tyhousenky dokazaly stravit, nicmene bylo to housenkova apokalypsa :-)

Odpovědět

Housenky zavíječe

Radim Polášek,2017-09-21 20:43:07

Ty housenky totiž umí strávit včelí vosk, ale jen tehdy, pokud mají vedle vosku k dispozici ještě bílkoviny. Proto prakticky neničí vytavený vyčištěný kusový včelí vosk anebo postavené čerstvé panenské včelí dílo.
Pochutnávají si výhradně na "použitém" včelím díle, protože v těchto buňkách plástů zůstávají napevno zabudovány bílkovinné zbytky po vylíhnutých včelách. Stačí, když se v tom plástu vylíhly včely aspoň dvakrát, už jim ty bílkovinné zbytky stačí ke zničení plástu a strávení prakticky veškerého vosku z plástu. Za poměrně značného vývinu tepla, takže v úlu, včelařově bedně na plásty nebo dutině vybavené hustě plásty a když ještě své "hnízdo" zaizolují vyprodukovaným pavučinovým a vatovitým materiálem,pár desítek housenek udržuje teplotu 20 - 30 st a krmí se plásty hluboko do pozdního podzimu za nízkých teplot.
Pyl uložený včelami v plástu je pro ně ještě mnohonásobně lákavější.
Ty housenky mají taky velmi účinná kusadla, protože v přírodě v dřevěné dutině, jak se mají zakuklit, tak musí vyhryzat v okolním materiálu, ve dřevě, dutinu ,aby se na jejich kuklu nedostaly včely. Ty by totiž kuklu pevně zatmelily propolisem a housenky by se udusily.
Navíc jim instinkt velí, jak je voští vystaveno otřesům a světlu, rychle ho opustit, spadnout na zem a tam se odplazit, schovat a zakuklit.
Když tedy ty housenky někdo nasbírá do igelitu, kusadly, kterými umí rozhryzat i středně tvrdé zdravé dřevo, se okamžitě začnou prokousávat igelitem a rozprchávat se do úkrytů.

Odpovědět

Potrava

Alexandr Kostka,2017-09-20 16:18:40

V přírodě to funguje asi následovně: Když má druh dostatek potravy a prostoru, množí se geometrickou řadou. Pokud by se housenky mohly živit PET, tak by jiimi byla obsypaná každá skládka, plus by v okolí poletovaly miliony dospělých motýlků. Nevím jak paní vědkyně, ale já nic podobného nepozoroval.

Odpovědět


Re: Potrava

Petr Kr,2017-09-20 16:25:13

Takový grant okolo 1 mil. by vám oči otevřel. Možná stačí pouze vidina těch peněz.

Odpovědět

Housenky a plast

Jan Kašinský,2017-09-20 13:05:44

Pokud by housenky polyetylén skutečně trávily, viděl bych to jako černou můru.
Představte si, co by se stalo, kdyby se takovýto ekologický likvidátor plastu = skladištní škůdce zabydlel všude tam, kde máme cokoli do polyetylénu zabaleno. ;-)
To by byla radost!
Mimochodem polyetylénovým sáčkem se dokážou hbitě prokousat i larvy potemníka moučného - tj. tzv. mouční červi.
Kupte si jich hrst ve zverimexu a můžete začít experimentovat.

Odpovědět


Re: Housenky a plast

Jiří Novák,2017-09-20 21:00:07

Průšvih je v tom, že moučňák i jeho větší příbuzný Zophobas morio moc neprospívají, když mají málo bílkovin. To je vyzkoušené, oba druhy jsou výteční preparátoři lebek a koster.

Odpovědět

Selský rozum

Jiří Novák,2017-09-20 10:07:58

Já su enem vesnické sprosták, pane hrábě, ale postupoval bych následovně: V první vlně experimentů bych housenkám krmil určitou přesně naváženou dávku plastu. Následně bych z houseníku vybral bobky a zvážil. Už tady by se ukázalo, jestli housenky něco z potravy vyzískaly, nebo ne. Následně bych nemixoval a neanalyzoval housenky, ale zase ty bobky. Jaké by bylo složení? Zase polyetylen, nebo nějaký jeho metabolit? A ve finále bych se pokusil odchovat aspoň jednu, raději ale víc generací zavíječe pouze na plastu. To by byl finální důkaz, že zavíječ plast tráví. Pokud by netrávil, pochcípaly by housenky v krátkém čase hlady. A zvládnul by to be volném čase i student gymnázia v rámci SOČky, nebo biologické olympiády blahé paměti.
A protože su aji ekologické sprosták, tak doporučuju pořídit si pořádnou plátěnou tašku. Tu aspoň nemusíte válet pět let v kopřivách mezi mrtvolama plastem zadušených spoluobčanů.

Odpovědět


Re: Selský rozum

Vojtěch Kocián,2017-09-20 13:52:51

Housenky čistě na plastu neodchováte, ani kdyby to byla jejich nejoblíbenější poživatina. Pro vývoj potřebují bílkoviny, které v něm prostě nejsou. Normálně se také neživí čistým včelím voskem, ale sežerou vše, co se v plástvi nachází: zbytky medu, pyl, včelí kukly... Dokonce jim ten vosk nijak zvlášť nechutná, protože čisté plástve moc často nenapadají a prokousávají se kolmo na stěny buněk (http://www.vcelyvpraze.cz/zopraha6/aktualita/zavijec_1.jpg). Tedy cestou, kde je nejméně vosku a nejvíce jiné potravy.

Odpovědět


Re: Re: Selský rozum

Jiří Novák,2017-09-20 20:42:13

Dobrá poznámka, to jsem si vůbec neuvědomil. Ale to by potom znamenalo, že myšlenka biodegradace plastu housenkama je zcestná už od začátku (nebo by se do plastu muselo přidávat nějaké bílkovinné aditivum, což je blbost). A rozšmelcovat plast nadrobno housenky sice zvládnou, ale totéž se dá mnohem levněji udělat nějakým průmyslovým mixérem.

Odpovědět


Re: Selský rozum

Milan Krnic,2017-09-20 18:11:22

Zatímco já bych pouze uplatil, případně veřejně osobně anebo profesně zostudil Carinu Weber, čímž bych zabránil publikaci její kritiky. Něco bych pak i šoupnul panu Pazderovi, aby opublikoval na OSLU nějaký pro-motýlý článek. A byl by klid.
Španělka škrt, dobře jí tak!

Odpovědět


Re: Re: Selský rozum

Petr Kr,2017-09-20 18:32:10

Nedivte se. Skotové i Španělé neradi dávají korunu z ruky. Někdy pro korunu vedli i válku.

Odpovědět


Re: Re: Selský rozum

Jiří Novák,2017-09-20 20:48:19

Na přírodních vědách je pěkná zejména jedna věc - co nedokážete, neokecáte. Zostudíte Carinu Weber a v mžiku máte na jejím místě pět dalších vědců, kteří provedou ten postup co jsem popsal výše a dokážou, že zavíječ plast netráví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Selský rozum

Milan Krnic,2017-09-21 07:01:49

Jak se to vezme. Nemusí to být navěky. Stačí jen dost času na čerpání grantu.
No a pak, věda není apolitická (reálně vzato).

Odpovědět


Re: Re: Selský rozum

Josef Pazdera,2017-09-21 07:03:57

Žádný korupčník se mi bohužel zatím neozval :(. A proto článek na podporu motýlků nebude!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace