Proč ptáci nemají zuby?  
Protože mají zobák. A proč mají zobák? No přece proto, že nemají zuby! Podle nové teorie o ně přišli keratinizací.
Archaeopteryx. Kredit: Shutterstock
Archaeopteryx. Kredit: Shutterstock

Kolektiv sedmi Asiatů ze čtyř čínských institucí a jednoho Američana z New Yorku publikoval článek:  „Heterochronic truncation of odontogenesis in theropod…“ Ne zrovna poutavý název, navíc od prvního autora, v paleontologii málo známého, a ještě k tomu v neveřejném Sborníku americké akademie věd. To vše zajistilo, že se jeho obsah k veřejnosti moc nedostal. A pokud ano, tak odradil pojmy jako peramorfní, rhamphotheca, vestigalizace…  Podle nás si článek pozornost zaslouží, a tak mu několik vět věnujeme.

Ichthyornis. Ve své době (pozdní křída) to byl ekvivalent dnešních mořských ptáků. Velký byl asi jako holub ale našli se už i jeho mnohem větší pozůstatky.  Přezdívá se mu rybí pták. Stavbou obratlů se jevil být spřízněn s rybami. Ozubená čelist se natolik podobala té, jakou mají plazi (mosasauři), že dlouho byl nález považován za slepenec dvou nepříbuzných zvířat. Ten, co si jako první uvědomil a popsal, že jde o jedno tvora,  (Othniel Charles Marsh) byl rehabilitován téměř až po sto letech.  
Kredit: El fosilmaníaco CC BY-SA 4.0
Ichthyornis. Ve své době (pozdní křída) to byl ekvivalent dnešních mořských ptáků. Velký byl asi jako holub, ale našli se už i jeho mnohem větší pozůstatky. Přezdívá se mu rybí pták. Stavbou obratlů se jevil být spřízněn s rybami. Ozubená čelist se natolik podobala té, jakou mají plazi (mosasauři), že dlouho byl nález považován za slepenec dvou nepříbuzných zvířat. Ten, co si jako první uvědomil a popsal, že jde o jedno tvora, (Othniel Charles Marsh) byl rehabilitován téměř až po sto letech. Kredit: El fosilmaníaco CC BY-SA 4.0


Už delší dobu je známo, že nejstarší praptáci měli zuby podobné těm, jaké mají plazi. Nastínil to už kdysi nález ptáka, nebo lépe ptákům podobného neptačího dinosaura Archeopteryx. Ten se proháněl v pozdní Juře nedaleko odsud – po jihovýchodním Německu. Bylo to zhruba před 150 miliony let.

Jedna ze zkoumaných čelistí patřila dinosaurovi pojmenovaného Caenagnathasia („Nová čelist z Asie“). Před asi 90 miliony let lovil na území dnešního Uzbekistánu. Na jeho čelisti je dobře patrné, že o zuby už přišel. Zůstaly mu po nich téměř zcela uzavřené prohlubně. Nejspíš mu moc nevadilo, že zuby nemá, místo nich už měl silně vyvinutý zobák. Kredit: Hailong Zang
Jedna ze zkoumaných čelistí patřila dinosaurovi pojmenovaného Caenagnathasia („Nová čelist z Asie“). Před asi 90 miliony let lovil na území dnešního Uzbekistánu. Na jeho čelisti je dobře patrné, že o zuby už přišel. Zůstaly mu po nich téměř zcela uzavřené prohlubně. Nejspíš mu moc nevadilo, že zuby nemá, místo nich už měl silně vyvinutý zobák. Kredit: Hailong Zang


Podobně zubatý byl i o něco mladší Sapeornis ze severovýchodní Číny. Tomu  by letos táhlo na 125 milionů let.

 

Zhruba stejně starý Confuciusornis také nejspíš ještě moc dobře nelétal, ale dnešním ptákům byl z nich nejblíž - už totiž žádné zuby neměl.


I když z našeho povídání to může dělat dojem, že moderní ptáci zuby nemají, není to tak docela pravda. Hoacinům rostou. Jsou to těžkopádní letci a třetinu jejich těla zaujímá vole, v němž zpracovávají rostlinnou potravu podobným způsobem jako přežvýkavci. Listí a ovoce, kterým se živí, se při trávení rozkládá, což vyneslo hoacinovi přezdívku stinkbird (smradlavý pták). Jihoamerickému hoacinu (Opisthocomus)  zub roste ještě dnes. Sice už jen jeden a pouze zamlada, ale pravý zub to je. Pomáhá si s ním proděravět skořápku, když se klube na svět.

 

 

Pozůstatky tvora nazvaného Sapeornis chaoyangensis uchovávají v Hong Kong Science Museum. Jeho fosilie vypovídá o stravovacích návycích praptáků. V útrobách měl totiž kamínky zvané gastrolity. Pomáhal si jimi rozmělňovat potravu. Je to doklad toho, že se živil rostlinami. Mezi jeho další významné rysy patří mimořádně dlouhé přední končetiny. Je   největším známým ptákem z počátku křídy. Nejspíš už byl schopen se vznést a letět. (Kredit: I, Laikayiu)   http://science.nationalgeographic.com/wallpaper/science/photos/cretaceous-period/sapeornis-chaoyangensis/#close
Pozůstatky tvora nazvaného Sapeornis chaoyangensis uchovávají v Hong Kong Science Museum. Jeho fosilie vypovídá o stravovacích návycích praptáků. V útrobách měl totiž kamínky zvané gastrolity. Pomáhal si jimi rozmělňovat potravu. Je to doklad toho, že se živil rostlinami. Mezi jeho další významné rysy patří mimořádně dlouhé přední končetiny. Je největším známým ptákem z počátku křídy. Nejspíš už byl schopen se vznést a letět. (Kredit: I, Laikayiu)

Rozdíl mezi zubem a zobákem je v tom, že zuby jsou ze zuboviny, často vylepšené sklovinou, za to zobáky tvoří hlavně keratin - protein, z něhož máme vlasy, nehty a krávy rohy. Fosílie vypovídají o tom, že zobáky dříve neměli jen ptáci, ale i řada dinosaurů.

 

Shuo Wang, první autor studie. Capital Normal University of Beijing
Shuo Wang, první autor studie. Capital Normal University of Beijing

A kdyby jen to. Někteří z nich měli dokonce obojí. Na části čelisti jim rostly zuby a jejich špičku tvořil malý zobák. Právě to zaujalo Shuo Wanga, který se svým kolektivem začal zkoumat fosilizované čelisti. Počítačovou tomografií a skenováním synchrotronem si v nich zviditelnili trasy původního cévního zásobení, inervace i dutiny  ne zcela vyvinutých zubů. To umožnilo vnést  světlo do procesu, v němž zuby přestávaly být v kurzu a začaly je vytlačovat zobáky.

 

 

Čtyřnohý dinosaurus Limusaurus , který je považován za úzce spjatého tvora s předchůdci ptáků, a rovněž tak i prapták Sapeornis, zuby ještě měli. Zvláštní ale na nich je, že zuby měli, jen když byli mladí. Dospíváním o ně přišli. Tento závěr mohli vědci udělat jen díky tomu, že se zachovalo více fosilií Limusauruse různého věku.

 

Zobák nemají jen ptáci. Říká se tak i "kousacímu vybavení" želv, ptakopysků i hlavonožců. Ti všichni na své cestě dějinami někde své zuby prošustrovali. Podle Číňanů nejspíš podobně, jako praptáci (keratinizací). Když se to vezme kolem a kolem, tak v počtu druhů poletujících v oblacích, pobíhajících a poskakujících po Zemi, se zobák statisticky stává mnohem preferovanější formou vybavenosti ústních otvorů. Zdá se být spěšnějším zařízením. Jinak asi nejde nazvat fakt, že k němu přechází řada těch, co měla možnost si zuby vyzkoušet. (Kredit: TwoWings)
Zobák nemají jen ptáci. Říká se tak i "kousacímu vybavení" želv, ptakopysků i hlavonožců. Ti všichni na své cestě dějinami někde své zuby prošustrovali. Podle Číňanů nejspíš podobně, jako praptáci (keratinizací). Když se to vezme kolem a kolem, tak v počtu druhů, poletujících v oblacích, pobíhajících a poskakujících po Zemi, se zobák statisticky stává mnohem preferovanější formou vybavenosti ústních otvorů. Zdá se být úspěšnějším zařízením. Jinak asi nejde nazvat fakt, že k němu přechází řada těch, co měla možnost si zuby vyzkoušet. (Kredit: TwoWings)

Dospělý Sapeornis byl ozubený  jen v zadní části čelisti. Vepředu byl bezzubý. Po zubech mu v dolní čelisti zůstaly uzavřené kanálky.

 

Pojem zobák se už zabydlel i v armádě. Ve vojenských řádech ho nenajdete, ale vyjadřuje se jím nižší hodnost než vojín.  Těm, co je potřeba ukázat, že vojna není kojná se dostává šikany střídané poctou čistit latríny. Oslovují se jako „zobáci“. S novým poznatkem paleontologů by se to mělo změnit. Každý zobák totiž předcházela ozubená struktura a proto i zmíněné označení nováčků, je chybné. Logicky správně to jsou „zubáci“.
Pojem zobák se už zabydlel i v armádě. Ve vojenských řádech ho nenajdete, ale vyjadřuje se jím nižší "hodnost" než vojín. Těm, co je potřeba ukázat, že vojna není kojná, se dostává šikany střídané poctou čistit latríny. Oslovují se jako „zobáci“. S novým poznatkem paleontologů by se to mělo změnit. Každý zobák totiž předcházela ozubená struktura, a proto je chybné i zmíněné označení nováčků. Logicky správně to jsou „zubáci“.

Wang si poznatek dal do souvislosti s pozorováním dnešních ptáků. Těm se také vyvíjí zobák postupně. Začíná rohovatět od špičky a postupně naroste až k lebečním  kostem. Tato keratinizace tkáně přitom spouští mechanismus, který  růst zubů potlačí.

Něco podobného už před časem naznačili i genetici. Konkrétně šlo o odhalení genu BMP4.  Zmíněný  gen zvládá u ptáků obě funkce – jak startovat keratinizaci, tak přibržďovat růst zubů.

 

Ze zachovaných dinosauřích zkamenělin vyplývá, že i jim zobáky rostly od špičky směrem ke kořeni (u hlavy).  A těm dinosaurům, co se nejvíc podobali ptákům, se spolu s tím, jak stárli, zubní lůžka a otvory v čelistech víc uzavíraly.  U dnešních ptáků je tento proces prakticky stejný, jen se poněkud „urychlil“. Posunul se do ranějších fází ontogeneze. Vše proběhne zrychleně u zárodků ještě před vyklubáním kuřat.

 

Wang své pátrání po důvodu ústupu zubů ze slávy nesoustředil jen na ptáky. Podíval se na zoubek i některým dalším obratlovcům. Řada z nich totiž také během evoluce své zuby někde zašantročila. Například žáby. Některé ryby a velryby. Želvy, ale  i třeba luskouni. I oni mají podporovat Wangovu teorii útlumu tvorby zubů jako důsledek keratinizace. Zjednodušeně řečeno, tím, jak keratin prorůstá dál a dál, jakoby (možná i jen mechanicky) narušil lůžka zubů, z nichž pak zuby nevyrostou.

 

I u dnešních kuřat stačí jednoduchá recesivní mutace genu a vzpomenou si na staré dobré časy kdy bývala dinosaury. Začnou jim na čelistech vyrůstat kuželovité zoubky. Dobře patrné jsou tři dny před vylíhnutím. Podrobnosti zde.
I u dnešních kuřat stačí jednoduchá recesivní mutace genu a vzpomenou si na staré dobré časy, kdy bývala dinosaury. Začnou jim na čelistech vyrůstat kuželovité zoubky. Dobře patrné jsou tři dny před vylíhnutím. Podrobnosti zde.

Závěr

Je li Wangova teorie správná, tak Oslovi z ní vyplývá, že krávy také budou mít časem zobák. Už nyní trávu neukusují, ale obtáčí ji jazykem. Pak ji spodními zuby přitlačí na horní čelist a mírně trhnou hlavou. Sousta si tedy trhají. Horní přední zuby jim totiž chybí. Mají místo nich destičku z rohoviny, nebo-li keratinu.  A to se dá považovat za počínající zárodek zobáku. Se zuby zmíněná destička nemá nic společného. Naopak roste ze „špičky“ čelisti. A to znamená, že stejně, jako kdysi začaly růst zobáky dinosaurům, praptákům, želvám,... I u krav můžeme snadno nabýt dojmu, že aktivace genu pro tvorbu keratinu začala tlumit vývin zubů v sousedství. Krávy totiž nepřišly jen o řezáky, ale nerostou jim už ani přiléhající špičáky!

 

Početní stavy skotu v milionech kusů. Zdroj: Český statistický ústav.
Početní stavy skotu v milionech kusů. Zdroj: Český statistický ústav.

Potvrzení naší oslí teorie budoucích telat obdařených  zobákem se nejspíš nedočkáme. Kvůli nezpůsobnému pšoukání a říhání klimatologové začali řadit krávy mezi naše úhlavní nepřátele. Stále častěji o skotu hovoří jako o jednom z nejhorších oteplovačů planety.  Nejnovější práce nesoucí se v tomto duchu není stará ani týden. Opět v ní ve vztahu ke krávám přitvrdili. Prý nám škodí mnohem, mnohem víc, než doufali.

Chovatelům ptáků a zpracovatelům kuřat s rodokmenem i bez rodokmenu je šíření takové hysterie ku prospěchu. I proto v Česku stavy skotu klesly ze třech a půl milionu kusů na necelého jeden a půl milionu. Pokud si tento trend udržíme, evoluce to se zobáky u skotu až do konce nejspíš dotáhnout nestihne.

Ještě tu ale je naděje, že by to evoluce  mohla zvládnout u nás. A nejspíš bychom se nikdo moc nezlobil, pokud by to, čemu se lidově říká „klapačky“ a  Corega, zmizelo v propadlišti dějin, a kdyby pánbůh dal, spolu s tím i stomatologové.

 

Literatura

Shuo Wang, et al.: Heterochronic truncation of odontogenesis in theropod dinosaurs provides insight into the macroevolution of avian beaks. PNAS, National Academy of Sciences.  doi: 10.1073/pnas.1708023114

Julie Wolf, et al.: Revised methane emissions factors and spatially distributed annual carbon fluxes for global livestock. Carbon Balance and Management201712:16https://doi.org/10.1186/s13021-017-0084-y

Datum: 04.10.2017
Tisk článku

Předkové Evoluce člověka - Svoboda Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 650 Kč
cena: 526 Kč
Předkové Evoluce člověka
Svoboda Jiří
Související články:

Kamenozubařina     Autor: Josef Pazdera (12.04.2017)
V jižním Peru našli fosilii pravelryby, byla zubatá a nohatá     Autor: Josef Pazdera (14.05.2017)
Modrá vejce     Autor: Josef Pazdera (25.09.2017)



Diskuze:

off topic

Pavel Roháč,2017-10-07 19:25:10

:D ta osobní glosa v článcích pana Pazderky vždycky najde svoje místečko

Odpovědět

Proč mně padají zuby když nemám zobák?

František Luft,2017-10-04 21:40:58

Odpovědět


Re: Proč mně padají zuby když nemám zobák?

Milan Krnic,2017-10-04 22:09:13

A padá někomu zobák?

Odpovědět

kravský zobák?

Martin Smatana,2017-10-04 17:03:46

Nechcel by som byť kravou, ktorej z vemena cicia teľa vybavené zobákom :D

Odpovědět


Re: kravský zobák?

Milan Krnic,2017-10-04 22:17:31

Nebojte, od tohoto scénáře (kravou, ktorej z vemena cicia teľa) jsme již dost daleko.
http://www.agropress.cz/wp-content/uploads/2015/07/cuc%C3%A1ky1-e1438260615182-1280x720.jpg

Odpovědět

autore chyba

Jarda Votruba,2017-10-04 09:51:33

u obrázku s vojákama. Vzhledem k tomu že jste byl na vojně "špagát", tak neznáte pravý význam výrazu "zobák". Zobáci (zobani, myši) nejsou vojáci s hodností nižší než vojín, protože nic takového neexistuje, ale nováčci. Starší vojáci byli "půlky", a mazáci byli "staří psi", "staří bobři".

Co se týče "odborníků" co chtějí omezit dobytek, aby tolik neprděl, tak by si měli uvědomit, kolik býložravců žilo dříve, když bylo méně lidí (minus 5 000 let). A ti odborníci si představují, že všechny rostliny které nesežerou býložravci se snad anihilují? I rozkladné bakterie produkují metan. A více než nějaká prdící kravka.

Odpovědět


Re: autore chyba

Mirek Otcenasek,2017-10-04 16:52:44

Pane Trubo, obavam se že nemáte moc smyslu pro humor. Jak Vám to měl autor naservírovat abyste to pochopil, když Vás netrklo ani to, že takovou hodnost v Řádech nenajdete...:) Když ji v řádech nenajdete, tak nejspíš neexistuje - to tady u nás v kanclu pochopila i blondýna. To sem píšu abych se autora zastal aby náhodou s vtípkami, kvůli takovým, kteří tu pokřikují jako Vy, s tím nepřestal. Humoru je totiž všude hrozně málo a to je to proč já sem chodím. A věřím, že nejsem sám.

Odpovědět


Re: Re: autore chyba

Jarda Votruba,2017-10-05 07:33:33

Nevím proč mi komolíte jméno, ale budiž. Jednoduší lidé to občas dělají.
Vtip chápu, nicméně většina dnešních mladých mužů co nebyla na vojně to vezme vážně. A určitě kvůli tomu nebudou studovat vojenské řády.

Pana Pazderu čtu rád pro jeho lehký styl, kterým přibližuje nezáživná data. A nemotá do toho politiku.


PS. Jestli je ta blondýna hezká, tak ji pozdravujte :-)

Odpovědět


Další chyba autore!

Soňa Kravčukova,2017-10-05 09:48:00

Závěrečnou větu si mohl autor taky odpustit. Pánbůh s tím nemá nic společného. A kromě toho je slušné psát pán Bůh s velkým B, protože mu autor nesahá ani po paty.

Odpovědět


Re: Další chyba autore!

Jan Bednář,2017-10-05 13:22:17

Tedy má pan Bůh paty?

Odpovědět


Re: Re: Další chyba autore!

Pavel Roháč,2017-10-07 19:29:21

paní Soňa měla nejspíš na mysli to, že věří v evoluci, ale že s ní nemá Buůh nic společného. Osobní poznámka k osobní poznámce...

Odpovědět


Re: Další chyba autore!

Petr Kr,2017-10-05 16:45:21

Nějak jste nepochopila tu větu a ani pravidla českého pravopisu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace