Zvažuje NASA manipulaci DNA astronautů pro mise na Mars?  
Vesmír je plný záření a lidé s ním mají problém. V NASA usilovně vymýšlejí, jak ochránit astronauty a budoucí kolonisty. Vydají se cestou vylepšování lidské DNA?
Sáhne NASA na DNA astronautů? Kredit: CC0 Creative Commons.
Sáhne NASA na DNA astronautů? Kredit: CC0 Creative Commons.

Není žádným tajemstvím, že NASA má s Marsem problém. Rudá planeta je jasný cíl. Je vyzývavá, drze na nás svítí svým temně oranžovým odstínem, abychom ji náhodou nepřehlédli. Kam jinam bychom měli směřovat své dobývání Sluneční soustavy, nežli na blízkou kamennou planetu, která je ze všech těles kolem Slunce zřejmě nejméně neobyvatelná? A přesto to drhne. V NASA jakoby hledali sebemenší záminku, proč nemohou na Mars poslat lidi, i když se to vyloženě nabízí. Nedávno ostatně prohlásili, že se nejprve vrátí na Měsíc a Mars přijde na řadu až potom, bůhví kdy.

 

Douglas Terrier. Kredit: NASA
Douglas Terrier. Kredit: NASA

Teď se ale kupodivu na NASA provalila odvážná, přímo smělá záležitost, která s týká problému se zářením na Marsu. Rudá planeta nemá pořádné magnetické pole, ani pořádnou atmosféru, a její povrch tudíž skrápí intenzivní solární vítr a ještě více kosmické záření. Zatím není jasné, jak moc velký problém to vlastně, ale jistě by nebylo na škodu mít technologie, které si s kosmickým zářením na Marsu poradí.


The Times 9. října (2017) napsaly, že NASA zvažuje možnosti manipulace DNA astronautů, kteří by letěli na Mars. Důvodem by zjevně měla být snaha ochránit astronauty před kosmickým zářením. Tvrdé záření ve vesmíru obecně vzato ohrožuje lidské zdraví, zvyšuje riziko rakoviny i poškození nervové soustavy.


Vrchní technolog NASA Douglas Terrier se nechal slyšet, že NASA odjakživa hledá způsoby, jak čelit následkům kosmického záření, které by mohly postihnout astronauty. NASA podle něj zkouší celou řadu možných řešení. Některá jsou technická, jiná zase biologická. Existují návrhy, podle nichž by kosmické lodě nebo základny na Marsu mohla chránit před kosmickým zářením vrstva vody. Další možností je například výkonný magnetický štít pro kosmické lodě či budovy.

 

Sídlo NASA, Washington, D. C. Kredit: NASA.
Sídlo NASA, Washington, D. C. Kredit: NASA.

Terrier mluvil o možných zásazích do organismu astronautů, od léků, z nichž některé jsou prý velmi slibné, až po extrémnější věci, jako jsou epigenetické manipulace DNA, tedy takové, které nemění samotnou sekvenci DNA, ale chemické značky, které jsou na ni navěšené. Pak Terrier pro The Times ještě prohlásil, že takové projekty mají spoustu etických důsledků, takže jsou zatím ve fázi myšlenkových experimentů.

 

Nikoho asi nepřekvapí, že v dnešní době protigenetické psychózy takové prohlášení vzbudilo rozruch. Všichni se hned začali pídit, co se vlastně děje. Podle webu IFL Science je ale o takovém výzkumu velmi těžké cokoliv dohledat. NASA se každopádně k této záležitosti vyjádřila 11. října obecně znějícím prohlášením, podle něhož nepracují na změnách sekvence DNA astronautů ani na vkládání nového genetického materiálu do jejich genomu. A ani to prý neplánují. To se ostatně podle stávající legislativy nesmí.


V NASA pracují na lécích a léčebných postupech, které by mohly ochránit DNA a napravit poškození DNA způsobená kosmickým zářením. Do budoucna nevyloučili možnost, že by mohli měnit, tedy zřejmě editovat, existující geny nebo epigenetickou informaci, aby omezili negativní vliv záření na DNA astronautů.


Je stále jasnější, že NASA to myslí s DNA ve vesmíru velmi vážně. Astronautka NASA Kate Robins loni poprvé v historii přečetla sekvence DNA ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici použila šikovnou kapesní čtečku DNA MinION od firmy Oxford Nanopore Technologies. Rovněž je jasné, že by NASA nerada viděla, jak se před jejím sídlem ve Washingtonu producírují Greenpeace v kostýmech vetřelců a vyluzují komické skřeky, takže o vylepšování DNA astronautů určitě nebudou moc mluvit. Je ironií, že by to vlastně nejspíš šlo a že by to astronautům určitě pomohlo. Na OSLU jsme před rokem psali o drsných želvuškách a podivuhodném proteinu Dsup, který podle všeho chrání DNA před zářením. Přesně tohle by astronauté potřebovali.

Video:  DNA in Space! w/ Astronaut Kate Rubins


Literatura
IFL Science 9. 11. 2017.

Datum: 13.10.2017
Tisk článku

Související články:

Mohl by obyvatelné planety zahubit chabý magnetický štít?     Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2013)
Nejdrsnější zvíře světa si chrání DNA radiačním štítem     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2016)
Všechno, co jste chtěli vědět o plánu Elona Muska kolonizovat Mars     Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2016)
NASA navrhuje použít k terraformaci Marsu magnetický štít     Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2017)



Diskuze:

Nanotechnologie

Josef Šoltes,2017-10-16 07:58:29

Mě snad napadá jedině nanotechnologie v krevním oběhu, která bude buňky poškozené radiací zabíjet, aby se z nich nestalo něco horšího.

Odpovědět

Jan Balaban,2017-10-16 07:31:33

Keď si uvedomím koľko kg čohokoľvek potrebuje človek na rok života a koľko ropy nám ešte zostáva, tak mi je jasné že žiť dlhodobo na Marse je fantasmagória.

Odpovědět

GMO-astro/kozmo/taikonauti

Martin Smatana,2017-10-15 20:29:14

Pomalky (želvušky, Tardigrada) síce prežili v kozmickom priestore ničivé dávky kozmického žiarenia a slnečného veta, ale boli pritom v stave suchej anabiózy. Má NASA vypracovanú technológiu, ako GMO-astronautov lyofilizovať a uviesť do stavu anabiózy a potom ich navlhčiť a oživiť bez ujmy na zdraví a výkonnosti?

Odpovědět

Úprava DNA u kosmonautů.

Vlastislav Výprachtický,2017-10-14 20:34:01

Rozumné a přesvědčivé řešení je technické. Kosmické záření bude možno částečně eliminovat dostupnými materiály pro povrchové krytí kombinéz, obydlí i pracoviště. Další variantou je využití senzorů záření s hlásiči zvýšeného stupně, včetně rozeznání směru zdroje a tak použít silně chráněných mobilních krytů, zástěn a jiných ochran. Magnetický štít by mohl být vytvořen jen v lokálním prostoru po instalaci vhodného elektrického zdroje s příslušným vybavením.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz