Jak moc mlži zamlžili klimatologické modely?  
Mořské jedlé slávky, srdcovky, spolu s měkkýši podobajícími se červům, se živí detritem a prvoky, a tak jsme je měli za neškodné. Nikomu nevadily a labužníci si je pochvalovali. To se teď ale může změnit. Ukázalo se, že produkují metan, a že ho není málo. Angličtí a švédští výzkumníci plží „pšoukání“ změřili a porovnali ho s říháním a pšoukáním krav. Postarali se tím o nastolení vpravdě nerudovské otázky - co teď s nimi?
Stefano Bonaglia, postdok na Stockholm University jedna z vůdčích osobnost kolektivu.
Stefano Bonaglia, postdok na Stockholm University jedna z vůdčích osobností kolektivu.

Metanu se klimatologové bojí více, než oxidu uhličitého, má totiž 28krát vyšší oteplovací potenciál. Podrobná analýza nyní ukázala, že asi 10 % celkových emisí metanu z Baltského moře mají zřejmě na svědomí mlži spolu s mořskými červy. Těmi zde máme na mysli hlubokomořské měkkýše s červím tvarem těla. U nás se pojmem červ spíš rozumí helmint a parazit, což je v tomto případě poněkud matoucí. Nicméně nejde tu o kladistiku, ale o to, že mlži mají v zažívací traktu bakterie a že ty tvoří metan a oxidy dusíku. Těch se pak mořští tvorové zbavují dost podobně, jako tvorové suchozemští.

Nenápadná zpráva týmu z Cardiff University a Stockholmské university hovoří o tom, že plži v Baltu produkují metan a v přepočtu tolik, co zvládá stádo dvaceti tisíce krav. To není tak moc, a tak zpráva zapadla. Za mnohem větší problém všichni považují eutrofizaci vod. Mluvit o ní by ale bylo nošením dříví do lesa. Mlžům i hlubokomořským červům, jak se už ví z jiných zpráv, to ale nevadí. Nejen, že se s tím dokážou vypořádat, ale dokonce jim to svědčí. Proto si také ekologové vzali za své, rozvoj velkochovů a farem mlžů podporovat. Chtějí tím Zemi problému eutrofizace zbavit.

 

Mořští mlži a červi vydali svědectví o své své neblahé roli oteplovačů. Kredit: Östersjöcentrum, havet.nu, HaV a Baltic Eye
Mořští mlži a červi vydali svědectví o své své neblahé roli oteplovačů. Kredit: Östersjöcentrum, havet.nu, HaV a Baltic Eye

Když si přečteme nynější zprávu z Cardiff pozorně, tak v ní najdeme zmínku o tom, že kde se mlži vyskytnou, zvyšuje plocha produkci oteplovacích plynů osmkrát. A tak se bohulibé snažení jedněch brzo dostane do střetu s těmi, kteří chtějí planetu zachránit od metanového zla a před oteplením. Nám se i takové handrkování nezdá být podstatné. Ve zprávě se totiž skrývá ještě jedno čertovo kopýtko.

 

Z analýzy detekovaných plynů vědcům vyplynulo, že zmíněná produkce mlžů je jen desetinou metanové produkce uvolňované do ovzduší Baltickým mořem. Když to domyslíme, tak už to v přepočtu na krávy začínají být poněkud jiné počty. I kdyby eutrofizace a umělé chovy mlžů situaci dál nezhoršovaly, musíme si začít celkový pohled na produkci metanu v mořích začít poopravovat. Mají-li Cardiffští pravdu, tak „oteplovací škodlivost Baltu“ není jako stádo s dvaceti tisíci hlavami, ale je ekvivalentem dvou set tisíc krav.

 

S mořskými mlži a červy budou muset klimatologičtí prognostici ve svých modelech začít vážně počítat. Kredit: CCO Public Domain.
S mořskými mlži a červy budou muset klimatologičtí prognostici ve svých modelech začít vážně počítat,.... Kredit: CCO Public Domain.

Zkusme ale ještě dál rozvinout hru s čísly, kterou výzkumníci rozehráli. To, čemu Staří Římané říkali Mare Suebicum, je vlastně pouhé tintítko. Tak malicherné, že představuje jen pouhou desetinku procenta světových moří a oceánů a nejspíš i co do produkce zmiňovaných škodlivin. A tím se dostáváme k čertovu kopytu jejich práce. I když to ve své studii autoři nezmiňují, tak se dá jejich informace interpretovat také tak, že v celosvětovém měřítku by u produkce metanu mělo jít o mnohem více metanu. Teoreticky až o ekvivalent dvou set milionů krav.  Ale i kdyby to nakonec tolik nebylo, stále se tu hraje o hodně metanu.  Ze soupisky stavů hospodářských zvířat sedmadvacítky EU (tedy včetně vystupující Británie) vyplývá, že v EU se chová okolo 25 milionů dojnic. Jinak řečeno, jen samotní mlži by mohli přispívat svou troškou do oteplovacího mlýna planety stejně, jako dojnice celé Evropy. Že to je celé úsměvné? Ano je, ale jen do doby, než si nový poznatek dáme do dalších souvislostí. A třeba i k tomu, proč teď máme tak drahé máslo.

 

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10. Kredit Google,Inc.
CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10. Kredit Google,Inc.

Není to tak dávno, co jsme na Oslu psali amerických expertech, kteří chovatele skotu pasovali na větší zamořovatele metanem, než jakým je průmysl s těžbou uhlí i skládkami odpadu. Klimatologické panely již celé desetiletí dělají z chovatelů skotu jedny z největších škůdců klima planety.  A nutno přiznat, že se jim to daří. Pod tíhou argumentů se i mnozí farmáři cítí být viníky a na svých setkáních se občas častují pozdravem „Jak se vede teplouši“. Když se teď spolu s metanovou produkcí mokřadů začíná postupně ukazovat, že velcí hybatelé s metanem v ovzduší, jsou nejspíš někde jinde, nemělo by  také dojít i ke změně postojů veřejnosti k chovatelům?

 

I když mlži a červi zodpovídají jen za deset procent produkce oteplovacích plynů, v celosvětovém měřítku se vyhouli mezi hlavní metanové hráče. (DEEP at Sthlm Uni, Francisco Nascimento, Cardiff University a Stockholm University)
I když mlži a červi zodpovídají jen za deset procent produkce oteplovacích plynů, v celosvětovém měřítku se vyhoupli mezi významné metanové hráče. (DEEP at Sthlm Uni, Francisco Nascimento, Cardiff University a Stockholm University)

Líto by nám teď mělo být jen chudáků legislativců, kteří podlehli tlaku politického tvrdého zeleného jádra spolu s lobisty za vytvoření obchodu s emisními odpustkami a vyplodili takové perly, jako jsou přílohy k zákonu č.86/2002 Sb o ochraně ovzduší. Nebo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006), což následně plodilo další paragrafy, jako třeba č. 25/2008 Sb. O ohlašovací povinnosti do Integrovaného registru znečišťování. Abychom ale jen nekritizovali, Bruselem nalinkované paragrafy měly i pozitivní dopad. Ministerstva musela vydat celou řadu formulářů s nově vzniklými povinnostmi pro chovatele a vydat pokyny pro kontrolní orgány dbající na dodržování litery zákona. Vznikly nové instituce s potřebou pracovních míst. Zavedl se Integrovaný registr znečišťovatelů, který má v náplni práce posílat údaje o škodlivosti chovatelů dál. O náročnosti vypovídají počty školení k pokynům a tabulkám v přílohách zákonů. Posílena musela být i CENIA, česká informační agentura životního prostředí -  příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí. Počet pracovních příležitostí ve státní sféře placených za kontrolu kontrolních hlášení s pravomocemi udělovat chovatelům flastry, byť jen za opomenutí se do registru znečišťovatelů nahlásit, rostl spolu s tím, jak v ČR klesaly počty chovatelů a chovaných zvířat.

 

Inovativní centrum Cardiff Univ.
Inovativní centrum Cardiff Univ.

Zásluhou cardiffských by se mohly začít hýbat ledy a snad časem dojít i na rehabilitaci těch, kteří se nám starají o mléko, stejky i levnou drštkovou. Bohužel k celkovému chovatelsky nevraživému klima si přisadili i čeští vědci. Jejich výzkum se totiž interpretoval tak, že skot vlastně škodí dvakrát. Nejen zepředu říháním, ale i zezadu odkud trousí lejna. Kam padne, tam se v půdě začnou víc množit metanogenní mikrobi a ti také přispívají ke zhoršení klimatu. Všichni, kteří ke stávajícímu stavu přispěli, by měli nejen začít zpytovat svědomí, ale také přispět k nápravě. Dostali k tomu mocný argument – změřené pšoukání mlžů a červů. Možná už nazrál čas udělat v žebříčku škůdců  pořádek.


Závěr

Modleme se, aby těm, kteří začnou přehmaty napravovat, nepřišlo na mysl, jak je vlastně život v oceánech svou velkoprodukcí oteplovacích plynů škodlivý a že je potřeba ho utlumit. Lobistů z řad drancovačů moří, kteří by to ocenili krabicemi s vínem i bez vína, se jistě vyvrbí dost.      

Prameny

Cardiff University News

Scientific Reports

Datum: 14.10.2017
Tisk článku

Maturitní otázky - ekologie - Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 129 Kč
cena: 114 Kč
Maturitní otázky - ekologie
Mudrych Karel, Mudrychová Jitka
Související články:

(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku     Autor: Vladimír Wagner (13.02.2017)
Zemský ráj to na pohled IV     Autor: Jan Kašinský (09.03.2017)
Zemský ráj to na pohled - dodatek     Autor: Jan Kašinský (15.03.2017)



Diskuze:

Zajímalo by mne

Evka Paukert,2017-10-17 12:15:32

Co si pan Kavalír myslí o tom, co začíná řešit už i Kvelurant: "Globální klimatické modely, na jejichž základě Mezivládní panel pro změny klimatu předpovídá v příštích desetiletích výrazný nárůst teploty a s tím spojené katastrofy, jsou naprosto nedostatečné. Od svého vzniku v devadesátých letech nesouhlasí jejich předpovědi s realitou. Skutečné teploty jsou nižší než předpovědi. Přesto jsme stále nuceni vynakládat obrovské množství prostředků na údajný boj proti globálnímu oteplování. Tristním příkladem je masivní podpora fotovoltaiky či povinné přimíchávání drahých biopaliv do paliv klasických. Již deset let jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen v letech 2011 až 2015 byli motoristé nuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nestalo."

Odpovědět

Milan Fořt,2017-10-17 10:21:30

Divíte se, chovatelé zvířat, nejsou ani 1,5 % voličstva. To není pro žádného politika zajímavé. Takže se jich také nikdo nikdy nezastal a nezastane. Jsou to takoví otloukánci na kterých, když se dá něco trhnout, tak se prostě trhne.... Že se jejich škodlivostí postaví zúrodňování polí na hlavu, to už nikoho nepálí. Po nás potopa! Těm mladým výzkumníkům, nezatíženým dogmaty, fakt fandím. Asi není náhodou, že jsou ze země, která dává EU sbohem :)

Odpovědět

Tibor Jandejsek,2017-10-17 05:52:04

Hloupost opatření postihujících chovatele skotu spočívá ještě v něčem. Maochovatele nepostihuje. To znamená, že jde na ruku malofarmaření. Prakticky to je cesta k záhumenkovému způsobu produkce. K malorolnictví, které nebude schopné ekonmické konkurenceschopnosti. V důsledku toho povede v Evropě ke zdražení potravin a neschopností uživit rostoucí populaci. Velkovýroba v zemích, které IRZ nebudou špatně pojatou politiku respektovat, nám ukáže, jak to je nesmyslné.

Odpovědět

Absurdita

Petra Molnarova,2017-10-17 05:34:48

Nad nesmyslností snahy aby chovatelů skotu platili za produkci metanu, snaha omezit skot, je špatná od samého počátku. Za několik let se to projeví v celé nahotě - nebude humus v půdě, ta nebude mít údržnost vláhy ale všechny ty následné související jevy, jako povodně, pokles úrodnosti, zasychání produkce při sebemenším výkyvu počasí se bude svádět na klimatické změny. Nelze přece přiznat, že mocní s podporou výzkumníků vymysleli hloupost.

Odpovědět

Rozumím tomu dobře?

Lidka Mojnarová,2017-10-16 18:39:14

Naši předci, tím jak chovali hodně krav, tak vlastně zemi škodili? Nějak tomu nerozumím. Já myslela, že pěstováním řepky a kukuřice se pole zúrodnit nedá. Prasečím hnojem také ne, protože ty ho mají studený. Myslela jsem že krávy jsou k udržení humusu vhodné a že dělali dobře. ? Vysvětlí mi to někdo?

Odpovědět


Re: Rozumím tomu dobře?

Jitka Vrábelová,2017-10-16 20:23:02

Jak chcete, aby Vám odpověděli ti, jako Jan Kavalír, Metelka, kteří obhajovali hokejku IPCC. A nebo změnit závěry výzkumné zprávy za miliony, která zjistila, že nejhorší vliv na klima má rajská omáčka (kvůli hovězímu) :)

http://zpravy.idnes.cz/jihocesti-vedci-zivotni-prostredi-z-jidel-nejvic-zatezuje-rajska-p9l-/domaci.aspx?c=A111229_130919_budejovice-zpravy_pp

Odpovědět

Nesmysly

Jan Kavalír,2017-10-16 11:56:03

Mlži tu byli jsou a budou. Metan produkovali, produkují a budou produkovat. Takže zabývat se jimi v souvislosti s klimatem je nesmysl. Je to prostě konstanta, součást přirozeného koloběhu uhlíku v přírodě. Pro klima mají význam materiálové toky mezi jednotlivými zásobníky uhlíku. Především přírůstek uhlíku v atmosféže, potažmo i v hydrosféře ze zásobníku "fosilních paliv". Narozdíl od CO2 se metan v atmosféře dlouhodobě nehromadí ale průběžně se oxiduje na CO2 a vodu. Pro klima by měl význam pouze skokový nárůst jeho koncentrace v atmosféře uvolněním z permafrostu nebo klatrátů.

Odpovědět


Re: Nesmysly

řehoř Vojkůvka,2017-10-16 18:26:26

Takže už je to permafrost.... a chovatele krav už za škodnou nepovažujete, jestli tomu dobře rozumím. Nebo ještě ano? Někde jsem četl, že už u nás jejich stav klesl na polovinu.

Odpovědět


Re: Nesmysly

Jindra Draxler,2017-10-16 19:39:43

Podle pana Kavalíra tedy je chov krav takový problém, jako to líčí klimatologický panel, nebo není?
Myslím, že to je to o co tu běží. Mne to zajímá, protože já máslo preferuji, před vlastními sestrami másla z řepkového oleje.

Odpovědět

článek dobrý

Jarda Votruba,2017-10-16 08:59:40

Ale hledání viníka oteplování je problematické. Za chvíli jiná parta zjistí, že žížaly, kterých je na metr čtvereční asi nejvíc biomasy ze všech tvorů taky prdí. A prdí i kapři. A domácí kočky. A proboha, oni i obyčejné bakterie produkují metan.
Takže čekám , než nějakýho pitomce napadne provést coventrizaci Země na úroven Marsu. Jen aby se proboha neoteplovalo.

Nechte Zemi samu sobě, ona si poradí. Jen je třeba regulovat excesy a bude vše OK.

Odpovědět

Krávy

Josef Šoltes,2017-10-15 22:54:10

Mě by zajímalo, jestli klimatologové při svých výpočtech zahrnuli i to, že v USA se ještě před asi 200 lety proháněla stáda bizonů o přibližně 50 milionech kusech (dvojnásobek počtu krav v EU). To samé se dělo i v Evropě (nebyli to bizoni, ale jiný skot), akorát ještě trochu dříve a bylo jich trochu méně. A stejně tak se snížily stavy zvířat i v Africe a na dalších kontinentech. Opravdu má dnešní kráva o tolik intenzivnější produkci metanu než americký bizon?

Odpovědět


Re: Krávy

Marek Fucila,2017-10-16 03:22:07

Osobne by som neveril ani modelom, kde by som si navymýšľal parametre sám. Ale čo sa týka tých počtov, tak podľa wikipedie je ale na Zemi 1,4 miliardy kráv, takže 50 miliónov na jednom kontinente je zhruba 1/30 súčasného počtu, a teda je rozumné predpokladať, že ani súhrnne nikdy toľko dobytka ako je teraz voľne nepobehovalo.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cattle

Odpovědět


Re: Re: Krávy

Josef Šoltes,2017-10-16 07:56:56

Ano, nicméně některé odhady uvádí, že těch milionů na americkém kontinentě bylo asi 200... A hádám, že Afrika se svými stavy zvířat a nebo dokonce jižní Amerika na tom byly podobně i když s jinými druhy přežvýkavců. Ale je pravda, že těch 1,4 miliardy to asi nevykompenzuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Krávy

Radek Secka,2017-10-16 08:41:09

Mate tendenci podcenovat stupen intenzifikace zemedelstvi.
Srovnavat pocet bizonu s poctem chovaneho skotu, je jako srovnavat produkci neobdelavane stepi s produkci zavlazovaneho, pohnojeneho, preoravaneho a jinak kultivovaneho pole.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Krávy

Marek Hrabčák,2017-10-16 12:11:26

Niekedy je dobre sa na to pozrieť "z nadhľadu".
Napríklad z družice -

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2014JD021551/full
Figure 3: North American methane emissions used as a priori for the inversion

potom sa to všetko javí asi trochu inak - koľko metánu vyprdia krávy a spol (13,8 mil.T/r),
koľko emituje z ropného a plynárenského priemyslu (11,1 mil.T/r),
koľko unikne zo skládok (7,4 11,1 mil.T/r)
a koľko prirodzené uniká metánu z mokradí = 44,3 mil.T/r !

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Krávy

Milan Krnic,2017-10-17 17:56:50

Zapomněl jste uvést "regulacemi omezeného" :)

Odpovědět

Gaia

Martin Smatana,2017-10-15 20:36:08

Aká je životnosť molekuly metánu v atmosfére?

A čo ak sa takýmto spôsobom prejavuje Lovelockova Gaia? :)

Odpovědět

Naši předkové

Jiří Kocurek,2017-10-15 13:24:12

za dob absolutistického císaře v temném 19. století si mohli chovat krávy jak chtěli.

Odpovědět


Re: Naši předkové

Radek Secka,2017-10-16 08:42:36

V tech samych dobach se hnojilo mrvou a kejdou smichanou s rostlinnym odpadem, nikoli produkci Agrofertu.

Odpovědět

sklen. plyn

Zdeno Janeček,2017-10-15 11:27:03

nejsilnejsi sklenikovy plyn je vodni para, ale zase mraky odrazeji slunecni paprsky.
Takze je o tak napolovicku.
---
Problem je tupost a hamiznost, kde moznosti ziskat grant na hovadiny je obrovska a protoze granty jsou vyhlasovany ucelovo a navic odl idi, kteri tomu nerozumi.

Odpovědět

nesouhlas

W X,2017-10-15 09:56:42

Celková rozloha pobřežních šelfů jsou desítky baltských moří, tažke ... není to nesmysl.

Odpovědět


Re: nesouhlas

Jan Novák9,2017-10-17 13:49:19

Ani v dnešní těžké době desítky nejsou tisíce. V článku je produkce metanu v baltském moři násobena tisíckrát pro celý svět (0,1% = jedna tisícina) a ne desetkrát. Produkce metanu v Baltu ekvivalent 200 000 krav, celosvětově 200 milionů.
V Baltu je přebytek živin a nižší obsah kyslíku = lepší podmínky pro vznik metanu než kdekoli jinde. Metan v hloubce se uloží ve formě hydrátu a nedostane se ven - Balt na to není dost hluboký.

Odpovědět

Anton Matejov,2017-10-15 01:06:00

Možno už stými teóriami a propagandami okolo sklenikových plynov a príčinach klimatického otepľovania napraví prelomová sonda ESA Sentinel 5P, ktorá onedlho začne pracovať. Na webe
http://www.kosmonautix.cz/2017/10/zive-a-cesky-sonda-ktera-ma-pet-p/
sa píše napríklad...
Jejím úkolem bude mapovat z oběžné dráhy kvalitu ovzduší na celé planetě se speciálním zaměřením na sloučeniny zastoupené jen ve stopovém množství.
Hlavním přístrojem Sentinelu 5P je Tropomi, který každý den zmapuje celý povrch Země! Každý den se tak dočkáme čerstvých dat. Data se využijí pro předpověď kvality ovzduší v různých oblastech. V jednoduchosti přístroj pozoruje průchod světla skrz atmosféru a tím dokáže odhalit, že se v atmosféře nachází nějaký rozptýlený materiál.

Nepodľahol som rôznym teóriam o veľkej vine dnešných ľudí na otepľovaní s pohľadu historických dát.
Na našej Zemi prebehli niekoľkokrát výrazne klimatické zmeny v dobách keď človek ešte nebol.
Naše územia boli pod ľadom. Naše územia zažili aj veľmi teplé doby. V Prahe sa našli skamenelé morské živočíchy. Bolo to tam pod morom. V Ostravsko-Karvinskom regione sa dodnes ťaží uhlie. Asi tam boli v dávnych časov močiare.
Teda dosť dôkazov a artefaktov, že drastické zmeny klímy v minulosti nemohli spôsobiť ľudia.
Keď som sa zaujímal o dobu bronzovu tak ma prekvapilo, že na našich územiach prekvitali vyspelé civilizácie na svoju dobu.Iba nie sú tak propagované ako Sumerské, Egypské, či civilizácie Britských Stonhenge. Dosť historikov tvrdí, že civilizácie doby bronzovej prosperovali preto, lebo bolo na našich územiach bolo o niekoľko stupňov teplejšie v priemere. Dovolia si tvrdiť o teplejšej klíme aj na základe znalosti a artefaktov flory a živočíchov v danej dobe, na základe letokruhov.

Pokiaľ ide o skleníkový metán tak viem, že v Arktíde sa zrýchlene topia ľady. Nachádzajú sa tam veľké zásoby metánu. V topiacich sa ľadoch vznikajú diery, ktorými unika metán. Existujú teda aj iné mechanizmy únikov metánu.
Pokiaľ ide o ...
Podrobná analýza nyní ukázala, že asi 10 % celkových emisí metanu z Baltského moře mají zřejmě na svědomí mlži spolu s mořskými červy...
My ešte nemáme zmapované dobre, všetkých morských živočíchov a červov v ostatných moriach a oceánov, čo môžu zapríčiňovať únik metánu a iných sklenikovych plynov do atmosféry. Ak je tak v Baltskom mori, niečo aj na pevnine u spomínaného skotu, zákonite podľa štatistickej pravdepodobnosti musíme rátať, že dosť podobných živočíchov a červov produkujucich metán je aj v ostatných moriach a oceánoch.

Odpovědět

Kája Dolejší,2017-10-14 23:48:07

Ze spekulativního předpokladu dělat takové závěry? Světový oceán není Baltské moře, nelze tady dělit a násobit hausnumera. Sorry jako.

Odpovědět


Souhlas

Jan Novák9,2017-10-15 06:55:53

Světový oceán je v průměru 3km hluboký a žádné ústřice tak hluboko nežijí. Násobit to plochou je nesmysl.

Odpovědět


Re: Souhlas

Florian Stanislav,2017-10-15 20:48:46

Souhlasím, že mlži
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ml%C5%BEi
"Někteří mlži dokážou plavat. "
Takže jsou spíš někde přichyceni v mělkých mořích a násobit (x 1000) plochu mělkého Baltu (0,1% plochy světového oceánu) na celý oceán lze jen formálně. Ale kdyby násobeno jen 100, tak mlži přeci jen něco CH4 vyprodukují.
Vrt Vostok má dobrou korelaci teploty, ppm CO2 a ppb CH4 a to dávno v dobách, kdy neprděly krávy ani dinosauři a kdoví jestli mlžili mlži.
CO2 se fotosyntézou spotřebovává, vzniká organická hmota ( řekněme celuloza), jejímž rozkladem může vznikat methan.
Primitivní logikou bych očekával, že nárůst fotosyntézy sníží CO2 a poroste CH4.
http://www.antarcticglaciers.org/wp-content/uploads/2012/07/Vostok_420ky_4curves_insolation_to_2004.jpg

O dinosaurech se tu píše každý týden, zatím jsem nepochytil, jak býložraví dinosauři trávili celulozu.
Fotosynteická organická hmota se buď vydýchá zpět na CO2 nebo shnije bez přístupu vzduchu na CH4.
CH4 je sice účinnější skleníkový plyn, než CO2, ale celkový skleníkový účinek CO2 : CH4 je asi 55:15.
http://enviregion.pf.ujep.cz/inter_uc/2st/data/images/zdroj26_2.png
Teď už chybí jen nařízení EU, že pálení dřeva produkující přímo CO2 je víc žádoucí, jak nechat dříví v lese shnít a produkovat methan.

Takže závěr pro 7 miliard lidí: pořádně dýchat a neprdět. Což může být při vegetariánské stravě s luštěninami jako hlavním zdrojem bílkovin těžké.

Odpovědět


Re: Re: Souhlas

Kája Dolejší,2017-10-16 18:44:23

Šelfová moře tvoří jen 8 % rozhlohy světového oceánu, což odpovídá asi 69,5 Baltského moře. Tedy žádný tisícinásobek. Ovšem pozor, tato rozloha šelfů je brána geologicky s okrajem kontinentů a zahrnuje také mořské dno spadající až do hloubek cca 500 m. Tedy mělkých moří bude méně. Ale to ještě není všechno, počítá se do toho i dno, na kterém leží polární ledovce a je tedy nepřístupné. A ani to není všechno, i to zbývající volné a hloubkou vhodné dno nemusí být obsazeno mlži, protože tam třeba nejsou vhodné teplotní podmínky nebo je obsazeno převážně jinými společenstvy, třeba korálovými útesy atd. A to ještě není všechno, v Baltském moři jsou mlži přemnoženi, protože je prostředí eutrofizováno, kdežto většina šelfů asi nebude. Takže původní šílené násobky Baltského moře se hodně smrsknou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Souhlas

Tom Málek,2017-10-17 00:36:35

Jenže v teplých mořích je mlžů a mikroorganismů mnohem více, než v Baltu a hloubka breberkami "obydleného" sedimentu je více než dvojnásobná. A to ani nemluvě o deltách velkých řek, jaké Balt ani nemá. Výsledek se od toho tisícinásobku moc lišit nemusí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Souhlas

Petr Parkány,2017-10-17 00:52:26

Ony se ty počty moc nesmrsknou, protože jestli jsem to dobře četl, tak o ty plže ani tak moc nejde, protože ti vypouštějí jen desetinu metanu. Ten zbytek je z jiných tvorečků živících se na dně moře a ti, jak známo žijí i v hloubkách, nejde jen o šelfy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Souhlas

Milan Krnic,2017-10-17 17:54:33

No, uklidnilo mě to, v pomyšlení na metan unikající z permafrostu, ne, že ne :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace