Ve znečištěném Karibiku plují ostrovy plastových odpadků  
Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.
Plovoucí odpad u pobřeží Hondurasu. Kredit: Caroline Power.
Plovoucí odpad u pobřeží Hondurasu. Kredit: Caroline Power.

Dnešní oceán má problém s plastem. V mořské vodě ho je stále více a více. Nedávno se tento problém opět naléhavě ozval, když se objevily snímky plovoucích mas plastových odpadků u ikonických pláží v Karibiku. Místní lidé, aktivisté i experti upozorňují, že je to nevyhnutelný důsledek masivního proudu plastu, který lidé v mnoha zemích bezhlavě posílají do vln oceánu, v duchu hesla „Sejde z očí, sejde z mysli“. Problém je ale v tom, že plast asi hned tak nezmizí.

 

Ostrov Roatan, Honduras. Kredit: Westbrowncanada / Wikimedia Commons.
Ostrov Roatan, Honduras. Kredit: Westbrowncanada / Wikimedia Commons.

Čerstvé snímky ostrovů plovoucího plastu v Karibiku pořídila fotografka Caroline Power, která žije na honduraském ostrově Roatan. Podle ní jsou tyto nevzhledné ostrovy jednoznačně důsledkem velmi nezodpovědného nakládání s odpadem. Jednotlivé kusy odpadu se postupně ve vlnách shlukují a výsledkem je veliká masa, která pluje po hladině a může se vyplavat na pláže v okolí. Materiál plovoucích ostrovů plastu tvoří hlavně plastové lahve a nádoby všech tvarů, společně s množstvím nemocničního odpadu, což samozřejmě vyvolává obavy související s hygienou.


Masy plastového odpadu se objevily i na plážích u přímořského města Omoa na severu Hondurasu. Podle představitelů města jde o environmentální katastrofu. Obviňují především sousední Guatemalu, kde podle nich vyhazují množství odpadu do řek, odkud se pak s proudem dostane až do moře, kde vytváří plovoucí ostrovy.

 

Zátoka u města Omoa, Honduras. Kredit: J.Betancourt / Wikimedia Commons.
Zátoka u města Omoa, Honduras. Kredit: J.Betancourt / Wikimedia Commons.

Powerová toto přesvědčení honduraských úředníků zpochybňuje. Podle ní není jasné, odkud vlastně plastový odpad v těchto místech pochází. Zdrojem podstatné části tohoto odpadu prý určitě budou guatemalské i honduraské řeky, zbytek ale může pocházet i ze vzdálených míst, odkud se k honduraskému pobřeží mohl dostat s větrem a mořskými proudy. Zvláště malé kusy plastu mohou být v oceánu dlouhé roky a pocházet prakticky odkudkoliv.

 

Fuerte de Omoa, Honduras. Kredit: Dennis Garcia / Wikimedia Commons.
Fuerte de Omoa, Honduras. Kredit: Dennis Garcia / Wikimedia Commons.

Když je v Hondurasu období dešťů, tedy od května do prosince, tak jsou všude po plážích kolem města Omoa plastové odpadky. Ráz krajiny a její přitažlivost tím pochopitelně velice trpí. Všude jsou plastové lahve, igelitky, medicínské odpadky i prázdné obaly od různých sprejů, včetně toxických, jako jsou přípravky na hubení hmyzu. Podle mořské bioložky Nancy Calix klesne mnoho tohoto odpadu na mořské dno, kde ohrožuje mořskou faunu. Všude se nacházejí mrtvé ryby i želvy, které jsou plné plastu. Problémy s plastem se v této oblasti objevily před třemi roky a situace se stále zhoršuje.


Úřady města Omoa sice zajišťují úklid postižených oblastí, ale nový plastový odpad se tam objevuje rychleji, nežli ho stíhají odklízet. Nedávno v jednom dni naplnili 20 náklaďáků o objemu 13 krychlových metrů plastovým odpadem a na pláži to téměř nebylo poznat. V odpadu se dokonce nacházejí vaky s krví z nemocnic, což pochopitelně představuje riziko pro zaměstnance úklidových společností. V některých případech se plast zakopává přímo u pláží, taková místa mají ale jenom omezenou kapacitu. Odvoz na skládky je zase velmi nákladný.


Honduras se snaží celou situaci řešit společně s Guatemalou, která přislíbila vybudovat závod na zpracování odpadu na řece Motagua za 1,6 milionu dolarů. Politici obou zemí o tomto problému intenzivně jednají. Podle OSN se do oceánu každoročně dostane asi 6,4 milionu tun plastu. Asi 70 procent tohoto množství zřejmě klesne do hlubin, 15 procent plove v oceánských proudech a zbytek se vyplavuje na plážích. Rozhodně se vyplatí s tím něco udělat. 

Video:   Floating trash 'island' spotted in Caribbean Sea


Literatura
Phys.org 21. 11. 2017.

Datum: 28.11.2017
Tisk článku

Recyklované pohádky - Schulz Alena, kolektiv
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 160 Kč
Recyklované pohádky
Schulz Alena, kolektiv
Související články:

Bujarý život v království mořského plastu     Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2013)
Obří skvrny odpadků pomohly zjistit hranice oceánů     Autor: Josef Pazdera (03.09.2014)
Záhada chybějícího plastu: Objevili se v oceánu plastožraví mikrobi?     Autor: Stanislav Mihulka (28.05.2017)



Diskuze:

Plasty v oceánech.

Vlastislav Výprachtický,2017-11-29 19:50:35

Jsem pro řešení způsobem plovoucích sběračů. Sebrané plasty lze drtičema rozdrtit na drobné kusy, zalisovat na tvar panelů, tvárnic, desek a jiných tvarů, které se mohou využít pro stavbaře, pro základy, výstavbu podloží silnic, regulaci vodních toků a nalezne se řada dalších uplatnění.

Odpovědět


Re: Plasty v oceánech.

Milan Krnic,2017-12-03 20:48:34

Kdyby se to vyplatilo, už to běží. Žel problém je to globální, a tedy pravděpodobně neřešitelný. Tak jak to je teď, je pro většinu pohodlné.

Odpovědět

krev a podobne

Zdeno Janeček,2017-11-29 09:04:40

myslim, ze vzpominat vaky s krvi je populismus a demagogie,
protoze uhynutych organismu musi byt minimalne o 10 radu vic. To mi pripada jako utoceni na city, teda falesne.
---
Jinak to asi nikoho netrapi az tak moc, protoze by stacilo to rozdrtit a ono to klesne na dno. A tam toho bordelu je tolik, ze nejakych par sto tun to nepokazi. Navic je to netoxicke a je to jen mechanicky odpad.

Odpovědět


Re: krev a podobne

Jan Jakub Mikl,2017-11-29 15:14:11

já platim za tašku 4 koruny a oni jich maj hromady zadarmo :-))))

Odpovědět


Re: krev a podobne

Jiří Novák,2017-11-29 19:18:19

Ono se to drcení (o šutry, o sebe navzájem,...) už děje a v oceánu těch mikročástic přibývá. Nedávno jsem o tom hovořil s jistou paní bioložkou, která se tím zabývá. Problém je v tom, že jsou toho plné ryby a další havěť a člověk to ve finále vesele pojídá (spolu s dalším sajrajtem, co se tam vyhodí a ryby to tak či onak sežerou). Takže tady doslova platí - co si nadrobíš, to si taky sníš.

Odpovědět


Re: Re: krev a podobne

Milan Krnic,2017-11-30 19:28:13

A když by to, otevřeně, chtěl člověk pálit, tak se na něj sesypou přizelenalí, nebo hůř, jak je to neekologické (přitom jako u všeho záleží na okolnostech - např. teplotě). To si jeden (tedy rozhodně ale ne každý) nevybere.

Odpovědět


Re: Re: Re: krev a podobne

Jiří Novák,2017-12-02 20:08:27

Však to zkuste pálit, proč ne. Ale až vás sousedi naberou na vidle, protože bude celá dědina v oblaku vašeho smradu, tak si pak nechoďte stěžovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: krev a podobne

Milan Krnic,2017-12-03 20:42:56

I ten smrad je o teplotě spalování.
Podle tohoto http://www.krasec.cz/krasec/otazkydetail/1043
by stačilo ty PETky naplnit pilinami a vyjetým olejem, směrem k tomu dokonalému spalování.
Pak už snad ty zpropadené polární čepičky roztají.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: krev a podobne

Jiří Novák,2017-12-04 04:20:00

Já v zásadě nejsem proti. Za spalování odpadu je pokuta 50 000, která se následně poukazuje do Státního fondu na ochranu přírody. Takže čím více odpadů lidi spálí, tím bohatšího ježíška budu mít.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: krev a podobne

Milan Krnic,2017-12-06 20:46:00

"spalování odpadu je pokuta 50 000" ... nesmysl. Není. Viz zákon.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace