Měli bychom prchat před jadernou katastrofou?  
Když dojde k jadernému incidentu, tak instinkt velí utéct, a to pokud možno hodně daleko. Možná to ale není nejlepší řešení. V budoucnu budeme muset podobné situace více promýšlet a zvažovat všechny možnosti.
V okolí Černobylu evakuovali přes 100 tisíc lidí. Kredit: CC0 Creative Commons.
V okolí Černobylu evakuovali přes 100 tisíc lidí. Kredit: CC0 Creative Commons.

Velké katastrofy se odehrávají vzácně. A proto jsou naše zkušenosti s nimi jen omezené. A omezené jsou i naše představy, co v takovém případě máme dělat. V plném rozsahu to platí i pro velké jaderné katastrofy či nehody, k nimž naštěstí zatím došlo pouze několikrát.

 

Když k takové jaderné katastrofě dojde, tak mají odborníci a úřady po ruce standardně pouze jedinou reakci. Okamžitou a rozsáhlou evakuaci, během které přemístí obyvatele území, považované za ohrožené. Je to ale správná volba?
Nová analýza ukazuje, že odpověď nebude zdaleka tak jednoznačná. Rozbor dosavadních jaderných katastrof vedl badatele k závěru, že v případě většiny obyvatel okolí Černobylu, a prakticky všech lidí odsunutých od Fukušimy nebyla evakuace na místě. Dařilo by se jim lépe, kdyby zůstali doma.

 

Philip Thomas. Kredit: P. Thomas.
Philip Thomas. Kredit: P. Thomas.

Jak se zdá, situace bezprostředně po velké katastrofě nebývá tím nejlepším rádcem. Lidé, na jejichž bedrech leží zodpovědnost, bývají uvážliví, pokud jde o dlouhodobá nebezpečí, typicky v případě globální změny klimatu. V případě náhlé katastrofy, která převálcuje zpravodajství všech médií, jsou ale lidé na vedoucích postech ochotni riskovat. Zvlášť, když jde o jaderné ohrožení, a v mysli zúčastněných pochodují nechutní radioaktivní mutanti a bůhvíco ještě.

 

Za takových okolností se mohlo stát jenom jediné. Úřady po katastrofě v roce 2011 evakuovaly z oblasti fukušimské jaderné elektrárny více než 100 tisíc lidí. Evakuace bývá relativně snadná, i když to je riskantní záležitost. Návraty ale bývají mnohem komplikovanější. Ještě na konci roku 2015 85 tisíc těchto evakuovaných žilo mimo své původní domovy.

 

Uzavřená zóna ve městě Kašiwa, poblíž Fukušimy. Kredit: Abasaa / Wikimedia Commons.
Uzavřená zóna ve městě Kašiwa, poblíž Fukušimy. Kredit: Abasaa / Wikimedia Commons.

Podle Philipa Thomase z Bristolské univerzity to byla velká chyba. Thomas s kolegy zhodnotil rizika daná radioaktivitou, společně s riziky vyplývajícími ze sociálních a zdravotních nákladů v případě, když evakuovaní lidé žijí mimo domov. Ve studii, kterou uveřejnil časopis Process Safety and Environmental Protection, dospěl Thomas k závěru, že kdyby téměř tři čtvrtiny evakuovaných během incidentu v Černobylu zůstaly doma, tak by záření ohrozilo jejich předpokládanou délku života o méně než 9 měsíců. Jen u 6 procent lidí by to bylo více než tříleté zkrácení života. To je podle Thomase zcela srovnatelné s riziky spojenými s běžným životem v běžné krajině.

 

Například obyvatelé Londýna ztrácejí v průměru 4,5 měsíců života jen kvůli znečištěnému ovzduší. Když britský kluk vyrůstá v chudé oblasti země, tak se dožije v průměru o 8,6 let méně, nežli kluci, kteří měli to štěstí, že se narodili na bohatých předměstích britských měst.


Thomas tvrdí, že podle jeho odhadů neměli v případě nehody ve Fukušimě evakuovat vůbec nikoho. A když už, tak se všichni lidé měli vrátit hned ve chvíli, kdy byl znám rozsah a intenzita úniku radioaktivity. V případě Černobylu se to týká tří čtvrtin a možná i více evakuovaných obyvatel. Finanční prostředky, které byly vynaloženy na evakuaci, mohly být podle Thomase namísto toho použity pro zlepšení kvality obyvatel v okolí jaderného incidentu. Otázkou samozřejmě zůstává, jaké by byly psychologické následky evakuace v porovnání se životem v blízkosti jaderného incidentu.

Literatura
IFL Science 21. 11. 2017, Process Safety and Environmental Protection 112: 16-49.

Datum: 29.11.2017
Tisk článku

Modlitba za Černobyl - Alexijevičová Světlana
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 215 Kč
Modlitba za Černobyl
Alexijevičová Světlana
Související články:

Černobyl kypí životem     Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2015)
Fukušima po pěti letech     Autor: Vladimír Wagner (07.03.2016)
Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2016)



Diskuze:

Já bych tedy prchal,

Bohuslav Rameš,2017-11-30 16:07:04

ale kdy se vrátit, toť otázka, jak již zde zaznělo. Nicméně, vrtá mi hlavou, jak se "použijí finanční prostředky pro zlepšení kvality obyvatel"? Že by jim třeba zdarma transplantovali nová játra? Nebo nechali nastřelit vlasy plešounům či zasadit umělé zuby chudozubým?

Odpovědět


Re: Já bych tedy prchal,

Petr Kr,2017-11-30 17:40:23

Bohužel při ztrátě ochlupení nelze vytvořit porost á la Dominik Feri, na to jsou již autorská práva. Ale uvažuje se, že byste měl nárok na slevu dvou čepic a jednoho kožichu. Při oslepnutí z nadměrné zře pak máte nárok dokonce na slepeckou hůl zdarma nebo na vodícího psa se slevou. Ovšem to není asi dost atraktivní a tak se uvažuje, že bude dovoleno pěstovat vlastní biopotraviny (ostatně roste to samo do ohromných velikostí bez chemie, protože tam radioaktivita zničí všechny škůdce a plísně).
Jinak se ještě řeší, zda když zbude pár totálně nevytunelovaných státních firem založených k tomuto účelu, že by se tam postavily nové silnice, zlepšily služby a zdravotní péče. Ale to víte, Japonsko, kdo ví na které ostrovy nakonec ty prachy doputují. Ani Karibik není daleko.

Odpovědět


Re: Re: Já bych tedy prchal,

Jiří Kocurek,2017-11-30 18:02:20

" zda když zbude pár totálně nevytunelovaných státních firem "
Mohl byste napsat na základě čeho jste výše uvedené odvodil?

Odpovědět


Re: Re: Re: Já bych tedy prchal,

Petr Kr,2017-11-30 18:14:17

Podobnost s jakoukoliv firmou či privatizačním fondem je čistě náhodná. Jde jen a jen o zkušenost přímo z Japonska. Jestli vás napadla nějaká kauza v ČR, tak to jste úplně mimo. Bohužel nemohu jmenovat ani jen naznačit.

Odpovědět

Punková likvidace havárie

Michal Lenc,2017-11-30 12:58:01

Využiji prostor k vznesení dotazu, který mi vrtá už dlouho hlavou. Co by se stalo, kdyby neexistovaly Greenpeace a japonci se pokusili havárii zlikvidovat s minimálními finačními náklady při zachování rozumné míry bezpečnosti. Tedy například, odvozit tankery kontaminovanou vodu dále od břehů a tam ji vypustit, kontaminovanou zeminu neskládkovat ale rozptýlit do moře.
Asi by došlo k měřitelnému zvednutí radiace v moři apod. (při kvalitě dnešních detekčních metod), byly by tyto hodnoty ale nebezpečné?

Odpovědět


Re: Punková likvidace havárie

Mojmir Kosco,2017-12-01 07:45:14

Všude by panovala Velka Londýnská mlha a Pání zkostnatělí by nás poučovali o tom že bohužel to jinak nejde ani jinak být nemůže a svojí frustraci by schazovali na někoho jiného. A všechna měření by ukazovala že jakákoli hodnota nevedoucí k přímému usmrcení je v pořádku.

Odpovědět


Re: Re: Punková likvidace havárie

Petr Kr,2017-12-01 08:13:48

Zapomněl jste napsat, že moře by svítilo i v noci a zeleně. To by vás "greenmen" ale mohlo dost uspokojovat. Takže je zde plus i mínus a zase žádné jednoznačné rozhodnutí.

Odpovědět

Podrobněji o evakuaci

Vladimír Wagner,2017-11-30 00:13:17

V článku se míchají dvě velmi rozdílné věci. První je evakuace při riziku nebo průběhu emise radioaktivních látek. Druhou pak vytvoření dlouhodobě evakuované zakázané zóny a limity na dávku, při kterých se povoluje návrat.
V prvním případě byla evakuace ve Fukušimě oprávněná a přispěla ke snížení kontaminace a ohrožení obyvatelstva. V Černobylu by pak bylo mnohem lépe, kdyby prvotní evakuace proběhla co nejdříve. Tam je ještě třeba vzít v úvahu, že nevíme, jak rozsáhlá nakonec havárie a kontaminace bude. I v tomto případě však je třeba netrvat na rychlé evakuaci za každou cenu a vážit její přínosy a rizika v konkrétních případech. Například největší počet nepřímých obětí ve Fukušimě vznikl při evakuaci domova pro velmi staré seniory. Tam byla napřed přikázána evakuace většině personálu a pak byla narychlo provedena evakuace seniorů bez zajištění odpovídajícího zdravotního servisu (plicní ventilace, …). Zhoršená péče vedla k úmrtí těžce nemocných. Kdyby se s evakuací počkalo až po zajištění potřebného servisu a podmínek, tak by personál dostal dávku odpovídající tomu, co dostává obsluha rentgenu či pracovníci s radiodiagnostiky.
V druhém případě je situace úplně jiná, a právě tu má na mysli autor původní publikace. Současné limity na radiaci jsou nastaveny kvůli soustavné kampani Greenpeace a dalších podobných aktivistických organizací pod heslem „sebemenší radiace je smrtelná“ extrémně nízko, hluboko pod přirozeným pozadím na řadě míst. Návrat obyvatel se tak dramaticky posouvá. Což má hlavně u starších lidí, kteří jsou nejvíce vázáni k svému domácímu prostředí a komunitě, obrovské psychické dopady. A právě u těchto starších lidí malé zvýšení rizika rakoviny za řadu let absolutně nic neznamená. Tato rakovina je nemá šanci dohnat. Naopak psychické strádání dlouhodobé evakuace jim dramaticky zkracuje život. Problém je, že kdyby se v případě jejich návratu postupovalo řádově benevolentněji, jak by bylo racionální a pro ně prospěšné, Greenpeace by spustilo kampaň, jak je japonská vláda posílá do smrtelné radioaktivity. I nyní, kdy je opravdu návrat velmi zpožděný oproti reálným možnostem a rizikům, obviňuje Greenpeace vládu, že posílá obyvatele do radioaktivitou zamořených oblastí. Greenpeace a podobné organizace bohužel nejen v oblasti radioaktivity vytvořily absolutně iracionální, nevědecký a čistě iracionální pohled na rizika, který přináší obrovské problémy a náklady.

Odpovědět


Re: Podrobněji o evakuaci

Bohumil Tříska,2017-12-01 23:04:54

Laicky bych řekl, že také může být rozdíl mezi celkovou úrovní radiace, která nemusí být tak strašná, a nebezpečím od drobných, silně radioaktivních částic. Známý,který byl v Černobylu jako výzkumník, tehdy říkal, že v hrsti písku nabrané kdesi venku byla v průměru jedna taková nebezpečná částice.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace