:: OSEL.CZ :: - Zrodila se Sluneční soustava v bublině Wolf-Rayetovy hvězdy?
Zrodila se Sluneční soustava v bublině Wolf-Rayetovy hvězdy?  
Sluneční soustava možná vznikla z popelu supernovy. A možná se objevila v pozůstatcích bublin hmoty kolem vyhaslé Wolf-Rayetovy hvězdy. Tak či onak, máme velmi dramatickou minulost.

Bubliny kolem Wolf-Rayetovy hvězdy. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.
Bubliny kolem Wolf-Rayetovy hvězdy. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.

Vesmír poznáváme víc a víc. Už leccos víme, ale mnoho věcí stále zůstává zahaleno v temnotě. Mezi nimi je vznik našeho vlastního hvězdného systému, tedy Sluneční soustavy. Vědci si stále nejsou jistí, jak k tomu vlastně došlo.


V současnosti převládá teorie, podle které se Sluneční soustava před miliardami let zrodila z popelu exploze supernovy. Je to fascinující představa, které je těžké odolat. Vědci Chicagské univerzity teď ale přicházejí s novou propracovanou teorií, která nabízí jiný pohled. Fanoušci supernov ale nemusí litovat, v exotičnosti a vesmírné nádheře si nová teorie se supernovami příliš nezadá.

Nicolas Dauphas. Kredit: Jean Lachat / University of Chicago
Nicolas Dauphas. Kredit: Jean Lachat / University of Chicago


Nicolas Dauphas a jeho kolegové tvrdí, že Sluneční soustava mohla vzniknout v divokých cárech kolem vyhořelé Wolf-Rayetovy hvězdy. To jsou gigantické hvězdy o hmotnosti 25 až 60 Sluncí, extrémně horké, zářivé a také extrémně krátkověké. Obvykle žijí kratší dobu než jeden milion let a do okolního vesmíru divoce vyvrhují ohromné množství hmoty v gigantických bublinách.

 

Podle Dauphase a spol. jsou bubliny hmoty kolem Wolf-Rayetových hvězd vhodným prostředím pro vznik nových hvězd. Badatelé odhadují, že 1 až 16 procent hvězd podobných Slunci se mohlo zrodit právě v podobných hvězdných porodnicích.

Simulace tvorby bublin kolem Wolf-Rayetovy hvězdy. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.
Simulace tvorby bublin kolem Wolf-Rayetovy hvězdy. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.

Proč by to mělo být právě takhle? Vědce k tomu dovedly zvláštní obsahy dvou izotopů v raném období Sluneční soustavy, pokud je porovnáme s běžnou situací v Mléčné dráze. Bylo to sice už hodně dávno, ale naštěstí jsou ve vesmíru kolem nás asteroidy z těch časů. V asteroidech z doby vzniku Sluneční soustavy je hodně hliníku-26. Zároveň se stále více ukazuje, že je v nich málo železa-60.

 

Vývoj bublin hmoty kolem Wolf-Rayetovy hvězdy v čase. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.
Vývoj bublin hmoty kolem Wolf-Rayetovy hvězdy v čase. Kredit: V. Dwarkadas / D. Rosenberg.

Zmíněné poměry izotopů jsou zvláštní především proto, že v explozi supernovy by měl vznikat jak hliník-26, tak i železo-60. Pokud se v něčem nepleteme, tak je záhadou, proč se hliník-26 do vznikající Sluneční soustavy dostal v hojném počtu, ale železo-60 nikoliv. Vysvětlení této záhady nabízejí právě Wolf-Rayetovy hvězdy. Ty totiž uvolňují do vesmíru spoustu hliníku-26, ale železo-60 nikoliv.

 

Pokud mají Dauphas a jeho kolegové pravdu, tak Sluneční soustava vznikla dlouho poté, co zmíněná Wolf-Rayetova hvězda uhasla. Buď skončila explozí supernovy anebo se bez většího ohňostroje přímo zhroutila do černé díry. V obou případech se do vznikající Sluneční soustavy dostalo jen málo železa-60. Při zhroucení do černé díry ho mnoho nevzniká a při explozi supernovy ho zřejmě mnoho neproniklo stěnami bubliny materiálu Wolf-Rayetovy hvězdy.

Literatura
University of Chicago News 22. 12. 2017, Astrophysical Journal online 22. 12. 2017.

Datum: 28.12.2017
Tisk článku

Hledání druhé Země - Clark Stuart
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 238 Kč
Hledání druhé Země
Clark Stuart
Související články:

Pozemská voda je starší než Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2014)
Řádil Jupiter v mladé Sluneční soustavě jako smyslů zbavený?     Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2015)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)



Diskuze:

Myslím si že srážka nehrozí ale,

Karel Rabl,2018-01-08 14:46:27

svojí gravitací může pozůstatek při excentrickém oběhu "i malá černá díra(cca15km) která se zrovna nekrmí protože je na okraji galaxie a všechen okolní materiál už vstřebala" okolo které by obíhalo naše nebo více sluncí(nejbližších hvězd) svou gravitací způsobit v v Opik-Oortově oblaku anomálie, které mohou způsobit uvolnění desetitisíců komet z nichž některé zamíří ke slunci a tedy mohou ohrozit i zemi a Oumunauma je složená z těžších materiálů, které mohou být vyvrženým pozůstatkem této hvězdy.

Odpovědět

No a ještě stačí lokalizovat ten zbytek Wolf-

Karel Rabl,2017-12-29 22:51:05

Rayetovy hvězdy.Tedy myslím ten střed který nás odfoukl. Možná že Oumuauma, nepřiletěla z tak velké dálky, ale obíhá okolo slunce a tohoto středu.

Odpovědět


Re: No a ještě stačí lokalizovat ten zbytek Wolf-

Karel S.,2018-01-05 18:32:59

Zajímavé, možná by to bylo i vysvětlení takových těch legend o "zlé hvězdě" která nás měla zničit v roce 2012 a podobně, ale to už zabíhám do Dänikenova oboru, to se mi nechce moc.

Bylo by zajímavé zjistit jestli náhodou kolem pozůstatků takové hvězdy nemohou vzniknout planety, eventuálně jestli může existovat jejich jádro, které by mělo obsahovat uhlík až železo, samo o sobě po nějakém způsobu jejich konce. Otázka je taky jak dlouho by trvalo jeho vychladnutí aby nesvítilo ve viditelném spektru. Pokud by skutečně existovalo něco takového a bylo to stále poblíž, mohlo by to mít zajímavé důsledky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace