Dinosauři a tráva  
…aneb Běhal T. rex po loukách?

Tento fytolit pocházející z lipnicovité rostliny byl objeven v koprolitu jakéhosi býložravého dinosaura (pravděpodobně titanosaurního sauropoda), žijícího v období pozdní křídy na území současné Indie. Objev z roku 2005 poprvé prokázal současnou existenci travin a druhohorních dinosaurů. Měřítko v levém dolním rohu představuje 1/100 milimetru. Kredit: Science
Tento fytolit pocházející z lipnicovité rostliny byl objeven v koprolitu jakéhosi býložravého dinosaura (pravděpodobně titanosaurního sauropoda), žijícího v období pozdní křídy na území současné Indie. Objev z roku 2005 poprvé prokázal současnou existenci travin a druhohorních dinosaurů. Měřítko v levém dolním rohu představuje 1/100 milimetru. Kredit: Science

Na úvod je vhodné poznamenat, že titulek nesměřuje k problematice dinosaurů a jimi potenciálně používaných omamných látek, na mysli zde máme samozřejmě onu povědomou přízemní rostlinku, po které v létě šlapeme, a která vytváří rozsáhlá společenstva. Dlouho se totiž předpokládalo, že traviny se objevily až v období starších třetihor (paleogénu) a dinosauři s tímto typem vegetace tedy nemohli mít žádnou zkušenost. Ale jak už to tak bývá, zažité „pravdy“ často zlikviduje jediný pořádný paleontologický nález. A v případě křídových travin tomu nebylo jinak. Již v roce 2005 byl v periodiku Science publikován odborný článek o objevu fytolitů (mikroskopických částeček především oxidu křemičitého) v koprolitech, tedy fosilizovaném trusu.[1] Ten patřil podle předpokladů velkým titanosaurním sauropodům, žijícím na tehdejším indickém kontinentu v období nejpozdnější křídy (maastrichtu), asi před 72 až 66 miliony let.[2] Zástupci čeledi Poaceae (lipnicovitých), tak dobře známí z našich luk a trávníků, byli tedy potravou již posledních býložravých dinosaurů. Je ovšem otázkou, zda tyto rostliny na konci křídy vytvářely velké „koberce“ pokrývající značné plochy pevninských ekosystémů. Jinými slovy, nevíme jistě, zda Tyrannosaurus rex (nebo snad spíše nějaký indický abelisaurid) běhali po pozdně křídových loukách. Ostatně první prokazatelné fosilní nálezy lipnicovitých pocházejí až z konce paleocénu, doby před asi 56 miliony let. Ekologická expanze travin navíc začala zřejmě až v období miocénu, asi před 16 až 11 miliony let. Jisté však je, že trávy se vyvinuly mnohem dříve, než téměř 13 let stará studie naznačuje. Odborný článek z konce loňského roku totiž opětovně dokazuje, že tyto rostliny musely existovat a být i poměrně hojné již v průběhu spodní křídy.[3] Zkrátka a dobře, zapomeňte na jeden z dříve tradovaných „faktů“, že dinosauři nikdy nepoznali (či neslyšeli růst?) trávu pod svýma nohama.

 

Po travnatých prostranstvích už se možná proháněli i poslední křídoví indičtí dinosauři, jakým byl například abelisauridní teropod Rajasaurus narmadensis. Pravé traviny však existovaly již mnohem dříve, zřejmě před nejméně 130 miliony let. Kredit: ДиБгд , Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Po travnatých prostranstvích už se možná proháněli i poslední křídoví indičtí dinosauři, jakým byl například abelisauridní teropod Rajasaurus narmadensis. Pravé traviny však existovaly již mnohem dříve, zřejmě před nejméně 130 miliony let. Kredit: ДиБгд, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Už před několika lety byl objev travin a parazitických houbových organismů (vzdáleně podobných současné paličkovici nachové) hlášen z barmského jantaru, což posunulo geologické rozpětí výskytu těchto rostlin do období přelomu spodní a svrchní křídy (asi před 97 – 110 miliony let).[4] Zajímavé je, že křídová cizopasná houba, která dostala přiléhavé vědecké jméno Palaeoclaviceps parasiticus, obsahovala s největší pravděpodobností látky, navozující psychedelické a halucinogenní stavy (včetně těch substancí, které se využívají při výrobě LSD).[5] Představa „sjetých“ sauropodních dinosaurů bavila po oznámení nálezu internet po dobu několika týdnů. Ale zpět k aktuálnímu objevu, který byl učiněn v Číně. Vědci detailně prozkoumali fosilní čelisti bazálního hadrosauroida (vývojově primitivního kachnozobého dinosaura) a zjistili, že obsahují stopy po fytolitech a drobných částech prokřemenělé epidermální (pokožkové) vrstvy rostlin z čeledi lipnicovitých. Stáří sedimentů, ze kterých zkamenělina pochází, přitom odpovídá geologickému stupni alb, tedy době před asi 113 až 100 miliony let. Zřejmě půjde o mírně starší fosilii než v případě barmského jantaru, rozdíl bude činit několik milionů let. Jedná se tedy o zatím nejstarší fosilní doklad existence travin z čeledi Poaceae, předcházející konec druhohorní éry o celých 40 milionů let. Autoři studie se dále domnívají, že na superkontinentech Laurasii i Gondwaně se tyto rostliny rozšířily nejspíš již v období geologického stupně barrem, asi před 130 až 125 miliony let. To už dobře odpovídá i odhadům na základě molekulárního datování, které začíná datací 129 milionů let v minulosti. Mikrofosilie z Číny tedy umisťují existenci vývojově primitivních lipnicovitých definitivně za hranici jedné stovky milionů let v minulosti, přímo do doby velkého evolučního rozkvětu dinosaurů. Některé nálezy přitom dokonce ukazují, že traviny v době dinosaurů byly již vzdáleně příbuzné například současné rýži (Oryza) a bambusu (Bambusa).[6] Co všechno se ještě v budoucnu o druhohorní flóře nejspíš dozvíme?

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short English Summary: Grasses became widespread toward the end of the Cretaceous period, and fossilized dinosaur dung (coprolites) have been found containing phytoliths that include traces of grasses related to modern rice and bamboo. Poaceae probably originated more than 130 million years ago.

 

Odkazy:

http://www.newscientist.com/article/dn8336-fossil-dung-reveals-dinosaurs-did-graze-grass/

http://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2014/01/25/did-dinosaurs-eat-grass.html

http://www.livescience.com/3912-dung-reveals-dinosaurs-ate-grass.html


 

[1] Prasad, V. et al. (2005). Dinosaur Coprolites and the Early Evolution of Grasses and Grazers. Science, 310 (1177), doi: 10.1126/science.1118806

[2] https://www.newscientist.com/article/dn8336-fossil-dung-reveals-dinosaurs-did-graze-grass/

[3] Yan Wu, Â Hai-Lu You, Â Xiao-Qiang Li (2017). Dinosaur-associated Poaceae epidermis and phytoliths from the Early Cretaceous of China. National Science Review, nwx145. doi: https://doi.org/10.1093/nsr/nwx145

[4] George Poinar, Jr., Stephen Alderman, Joerg Wunderlich (2015). One hundred million year old ergot: psychotropic compounds in the Cretaceous? Palaeodiversity 8: 13–19.

http://www.palaeodiversity.org/pdf/08/02Palaeodiversity_8-15_Poinar-et-al_1.pdf

[5] https://www.livescience.com/49759-oldest-fossils-grass-ergot-fungus.html

[6] Piperno, Dolores R.; Sues, Hans-Dieter (2005). „Dinosaurs Dined on Grass“.Science. 310 (5751): 1126–1128. doi:10.1126/science.1121020

Datum: 11.01.2018
Tisk článku

Zábavný pravopis - Nováková Iva
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 164 Kč
Zábavný pravopis
Nováková Iva

Diskuze:

Traviny v době dinosaurů

Tomáš Novák,2018-01-11 13:20:16

Ono se to teď zpětně zdá logické, protože lipnicovité jsou nesmírně ekologicky úspěšné a odolné rostliny. Ale ta spodní křída (a kdoví jestli ne už jura) je přesto poměrně překvapující.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace