Vesmír je možná plný mimozemských virů. Měli bychom po nich pátrat  
Jaký život bychom vlastně měli hledat ve vesmíru? Na Zemi jsou daleko nejhojnější viry. Co když je to na cizích planetách a měsících podobné?

Je vesmír plný virů?. Kredit: CC0 Creative Commons.
Je vesmír plný virů?. Kredit: CC0 Creative Commons.

Když pozemšťané realisticky sní o tom, jaký asi bude mimozemský život, až ho najdeme, tak obvykle myslí na nějaké mikroby. Nejspíš prakticky nikdo neuvažuje o tom, že to budou mimozemské viry. Teď se ale objevuje celá nová vědní disciplína – astrovirologie, která by to moc ráda změnila.


Zakládajícím textem astrovirologie se stal článek Kennetha Stedmana z Portlandské státní univerzity a jeho kolegů, který nedávno uveřejnil časopis Astrobiology. Podle autorů jde vlastně o velkou a doposud promarněnou příležitost. Astrobiologové by prý měli počítat s možností, že vesmír je plný virů. Stedman a spol. proto vybízejí k vývoji nových metod a nástrojů, které by umožnily robotických průzkumníkům i lidským astronautům pátrat po virech mimo prostor naší Země. Jejich motivací prý není štěpit astrobiologii na další dílčí obory, ale chtějí dostat problematiku mimozemských virů do vědeckého mainstreamu a do programů výzkumu vesmíru.


Ken Stedman. Kredit: Portland State University.
Ken Stedman. Kredit: Portland State University.

Pokud jde o viry, jejich množství na Zemi je skutečně úctyhodné. Přinejmenším některé viry jsou podle řady nepřímých dokladů zřejmě velice starobylého původu. Fosilní záznamy ale o virech mlčí. Uvádí se, že v současnosti je na Zemi asi 10 až 100 krát více virů, nežli všech buněčných organismů. Doposud však o virech víme jenom dost málo. A o virech ve vesmíru nevíme prakticky nic, ani o tom, jak by tam uspěly viry ze Země.


Výzkum virů jako takový není úplně snadný. Viry jsou obvykle velice malé. Také není úplně snadné virus definovat. Lidé se často baví hádkami na téma, jestli jsou viry živé nebo nikoliv. A samozřejmě, záleží na úhlu pohledu. Většinový názor odborníků říká, že živé pochopitelně jsou, jenom jaksi nemohou žít úplně samostatně. Potřebují k tomu buňky. V takovém případě je ovšem ihned na místě otázka, jestli by ve vesmíru mohly existovat entity podobné virům, které by ovšem neměly k dispozici buňky. Jak by to mohlo fungovat? Nějaké teoretické možnosti jsou. Lze si například představit, že by za takové situace kooperovaly a navzájem se doplňovaly „viry“ různých typů a společně získávaly energii z nějakého dostupného zdroje.


Portland State University.
Logo Portland State University.

Stedman se přimlouvá u NASA i dalších kosmických agentur, aby nezanedbaly pátrání po virech ve vzorcích, které získají z planet a měsíců Sluneční soustavy. Stejně tak by odborníci podle Stedmana měli vyvíjet nástroje, s nimiž bude možné pátrat po virech ve vzorcích z extrémních prostředí. Astronautům i sondám by se například hodil přenosný elektronový mikroskop.


Pro astrovirologii jsou také slibné snahy s experimenty ve fosilizaci virů. Když neznáme žádné fosilní viry, tak je to možná proto, že nevíme, co hledat. Vědečtí nadšenci se proto snaží napodobit podmínky fosilizace a těm pak podrobují viry. Přitom sledují, co se s kapsidami virů stane. Vesmírné agentury by rovněž měly vyzkoušet, co se s viry děje ve vesmíru. Možnosti na palubě ISS nebo nanosatelitů k tomu nepochybně existují.


Stedman chápe, že se lidé virů spíše bojí. Pokud ale jde o cizí viry ve vesmíru, tak prý není čeho. Jejich objev by se naopak měl stát událostí století a měl by nám všem dát najevo, že mimozemský život není mýtus. Jak říká Stedman: „Viruses rock!“.

Literatura

Gizmodo 12. 1. 2018, Astrobiology online 10. 1. 2018.

Datum: 23.01.2018
Tisk článku

Život ve víře, vzpomínky - Carter Jimmy
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 128 Kč
cena: 107 Kč
Život ve víře, vzpomínky
Carter Jimmy
Související články:

Slibný rozjezd experimentální paleontologie virů     Autor: Stanislav Mihulka (08.09.2010)
Jsou dominantní životní formou vesmíru umělé superinteligence?     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2015)
Zrodil se první život ve vesmíru na uhlíkové planetě?     Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2016)



Diskuze:

Pavol Hudák,2018-01-23 19:53:42

a co ine formy nanorobotov?

Odpovědět

Hostitelem viru může být kldně i

Karel Rabl,2018-01-23 16:48:02

bakterie žijící těsně pod povrchem našeho či jiného měsíce nebo planety a některé bakterie nepotřebují ani kyslík či enormní tlak jako na zemi stačí jen trochu energie a "živin".

Odpovědět

virus bez hostitela?

Mezon M,2018-01-23 15:23:28

Neviem ci my tu nieco chyba ale virus je podla definicie nieco co zije bez hostitela. Nebudu to zas len vyhodene peniaze danovych poplatnikov?

Odpovědět


Re: virus bez hostitela?

Petr Kr,2018-01-23 15:39:06

Nás ve škole učili, že se nemohou množit bez hostitele. Tak nechybí vám tahle informace ze ZŠ?

Odpovědět


Re: Re: virus bez hostitela?

Pavol Hudák,2018-01-23 20:00:55

ale asi vesmir nebude plny virov, ked minimalne v nasom dohlade niet hostitelov

Odpovědět


Re: Re: Re: virus bez hostitela?

Miroslav Gretschelst,2018-01-24 00:07:45

A co myslíte, trápí se proto takový virus, když se nemůže pár miliard let množit, nebo je naopak trpělivost sama, protože jednou to přece vyjít musí?
:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: virus bez hostitela?

Jan Novák9,2018-01-24 22:35:49

Virus jako vysoce organizovaná forma hmoty může těžko čekat pár miliard let v prostředí plném ionizujícího záření. Živé organizmy potřebují aktivní opravu aby se vyrovnaly s poškozením DNA radiací ale virus nic podobného nemá.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace