Největší frajer letů do vesmíru poslal auto k Marsu. Jak asi skončí?  
Elon Musk vynesl do vesmíru svoje oblíbené auto. A poslal tím celý svět do kolen. Jak asi Tesla Roadster obstojí ve vesmíru plném mikrometeoritů a tvrdého záření?


Na tuhle frajeřinu se bude ještě dlouho vzpomínat. Kredit: SpaceX.

Start rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX sledoval snad celý svět. Byl to ohromující úspěch, podobný a zároveň velmi odlišný od významných letů NASA a dalších státních agentur, které ještě donedávna měly monopol na dobývání vesmíru. Teď se do toho pustily soukromé firmy a také lidé jako Elon Musk, nenapravitelní nadšenci, snílci a frajeři v jednom, kteří hýří vizemi a šílenými nápady.


Když nejvýkonnější raketa dnešní doby šplhala do vesmíru, tak tam nevynášela kosmickou loď, satelity, ani bloky betonu, jak bývá u testovacích letů obvyklé. Musk do vrchní části rakety Falcon Heavy pro její premiérový start umístil svůj vlastní červený elektromobil Tesla Roadster první generace, jaké vyrábí jeho další firma Tesla.


Muskova Tesla Roadster na Zemi. Kredit: CC0 Creative Commons.
Muskova Tesla Roadster na Zemi. Kredit: CC0 Creative Commons.

Za volantem je figurína Starman ve skafandru společnosti SpaceX, na kterou z informačního panelu svítí legendární hláška „Don’t Panic!“ z knihy Stopařův průvodce po Galaxii. Kniha se nalézá v palubní přihrádce, společně s ručníkem, naprosto nezbytnou výbavou každého stopaře po Galaxii. Kdyby tohle viděl autor knihy Douglas Adams, mimo jiné milovník rychlých aut, byl by nepochybně nejšťastnějším člověkem ve vesmíru. Absolutně ikonické snímky elektromobilu se Starmanem se nepochybně stanou událostí roku ve vesmíru. Jsou tak fantastické, že jim milovníci konspiračních teorií odmítají uvěřit, čímž jsou ještě více k smíchu, než obvykle.


Poslední foto na rozloučenou. Sbohem a díky za všechny ryby. Kredit: SpaceX.
Poslední foto na rozloučenou. Sbohem a díky za všechny ryby. Kredit: SpaceX.

Poslat k Marsu a pak dál do pásu asteroidů vlastní auto, tak to je nefalšovaná vesmírná frajeřina. Celý svět na to užasle zíral, nevěřícně, ale ve velké většině s nadšením. Někteří lidé z toho neměli radost. Je to prý nezodpovědné, nesmyslné, neekologické, nevědecké a bůhvíco ještě. Autor tohoto komentáře ale s Elonem Muskem souhlasí, že právě tohle lidstvo potřebuje. Tak trochu dětinské nápady, které sálají nadšením a osvětlují nám cestu vpřed, co se v posledních letech už ztrácela v mlze. Nemá smysl hledat další a další důvody, proč něco nejde. Vesmír je ohromný a my ho můžeme dobývat. Auto na cestě k Marsu a ještě dál, to je přece skvělý nový začátek.


Jaký bude další osud prvního osobního auta ve vesmíru? Teď je na eliptické oběžné dráze kolem Slunce, která zasahuje do vzdálenosti 1,70 AU od Slunce, tedy do pásma asteroidů. Od Země se vzdaluje rychlostí 12 908 kilometrů za hodinu, takže je i nejrychlejším osobním automobilem historie.


Podle Muska může jeho automobil plout vesmírem miliardy let. Chemik William Carroll z Univerzity v Indianě a další odborníci s ním ale nesouhlasí. Tesla Roadster podle nich bude postupně schytávat strukturální poškození od slunečního záření, kosmického záření a zásahů mikrometeoritů. Vesmírné záření zřejmě postupně zničí veškeré materiály organického původu, tedy takové, v nichž jsou organické molekuly s propojenými uhlíky.


Dráha automobilu ve Sluneční soustavě. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.
Dráha automobilu ve Sluneční soustavě. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.

Pneumatiky, barvy, plasty a kůže elektromobilu prý vydrží tak sotva rok. Díly z uhlíkových vláken, které jsou rovněž organické, by měly vydržet podstatně déle. Nakonec zůstane hliníkový rám automobilu, kovové díly a sklo, tedy ty části, které nebudou zničené meteority.


Na planetě Zemi chrání osobní automobily i veškeré další objekty a tvory před zářením Slunce a vesmíru mohutný magnetický štít. Auto Elona Muska žádný takový štít nemá a jen tak si provokativně pluje vesmírem. Energie záření proto nejspíš postupně rozhlodá vazby mezi uhlíky a organické materiály se postupně rozpadnou. Je vlastně veliká škoda, že elektromobil už nemůže vysílat. Pro vědce i nadšence by bylo velmi zajímavé sledovat, jak se autu ve vesmíru daří.


Miliardu let vesmírná Tesla určitě nevydrží, ale podle Richarda Sachlebena z panelu expertů American Chemical Society by auto mohlo být rozeznatelné i za milion let. Pokud se během své cesty nesrazí s některou planetou nebo větším asteroidem. Sachleben se nicméně domnívá, že tak dlouho tam Tesla kroužit nebude. Až se objeví sběratelé vybavení kosmickými loděmi, tak si některý z nich pro unikátní elektromobil určitě zaletí.

Video:  Live Views of Starman


Video:  Falcon Heavy Test Flight


Literatura

Live Science 6. 2. 2018, Wikipedia (Elon Musk's Tesla Roadster).

Datum: 09.02.2018
Tisk článku

Související články:

SpaceX slibuje největší nosnou raketu od doby Saturnu V     Autor: Stanislav Mihulka (16.04.2011)
Falcon Heavy: Na Mars a ještě dál     Autor: Lukáš Houška (03.01.2013)
Blahopřejeme Elonu Muscovi a týmu SpaceX     Autor: Redakce (07.02.2018)



Diskuze:

Bohužel mi to přijde jako blbost

Petr Franc,2018-02-10 21:08:57

Nejdřív jsem si říkal, že je to docela dobré. Ale teď po třech dnech mi to přijde jako totální blbost.

Odpovědět


Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Jan Balaban,2018-02-11 07:15:14

Z hľadiska faktov blbost. Ako reklama dobré - vo všetkých médiách vrátane Osla len samé superlatívy.

Odpovědět


Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Tomáš Novák,2018-02-11 12:47:03

Škoda, že se ty peníze nevynaložily účelněji. Není jich bohužel nikdy dost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Vojtěch Kocián,2018-02-11 16:47:41

Jak účelněji? Jako třeba dát Muskovu ojetinu do dražby a peníze věnovat třeba univerzitám? Sice asi měla díky známému majiteli sběratelskou hodnotu větší než běžná Tesla v bazaru, ale oproti propagační hodnotě, o kterou se zařídila tímto způsobem, to byly drobné.

Málokdo si troufne posadit na špici nevyzkoušené rakety něco drahého (a družice jsou obvykle o dost dražší než jejich nosná raketa). A i kdyby se nějaký takový hazardér našel, pochybuji, že by na to Musk kývnul. Přece jen bylo riziko selhání a zničení cenného nákladu příliš velké a pro SpaceX by to byla extrémně špatná publicita. Stačí, když občas selže raketa při normálních startech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Josef Hrncirik,2018-02-11 17:29:14

A proto se také nechlubí snímky z exploze? dopadu? neubrzděného, či jen trochu? či vůbec nezažehlého brzděnícentrálního nosiče se zbytky paliva? do Atlantiku.
Nebo to dokázalo odepsat kamery?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Vojtěch Kocián,2018-02-11 19:20:32

To je asi jeden z důvodů. Při předchozích přistáních také nezveřejňovali všechny neúspěchy. I když pak z nich udělali pěknou kompilaci:
https://www.youtube.com/watch?v=z5JwM34o_9M
Kamery to nejspíš přežily, protože plošina se do přístavu vrátila bez viditelných poškození. Ale těžko říct, jestli byl nosič v záběru některé z těch na palubě. Ta, ze které šel přímý přenos to určitě nebyla. Měl by ale existovat záběr z dronu z větší vzdálenosti, protože několik předchozích přistáních z dronu natáčeli a určitě záběry potřebují pro technickou analýzu neúspěchu. Třeba ho někdy pustí na veřejnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Josef W,2018-02-11 19:38:27

Taky bych řekl, jako kolega nade mnou, že pokud nějaké slušné záběry mají, tak je zveřejní. Na tu kompilaci nezdarů jsem si vzpomněl hned u vaší první věty. Kamera, která na plošině sledovala v přímém přenosu přistávací plochu dostala pěknou ránu (nebo její nosič). V přenosu bylo dobře vidět, že najednou mířila někam přes bok plošiny a všude kouřmo. Někde jsem se dočetl, že plošinu trefil jeden z motorů utržený při nárazu na hladinu. No a záběr z kamery přímo na stupni byl "nečitelný" už v dost velké výšce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Michal Růžička,2018-02-11 23:11:43

Na tom, že někdo ukazujete své úspěchy ale neúspěchy už ne, není nic neobvyklého a rozhodně ne odsouzení hodného. Děláme to všichni, v četně vás. Ale vaše poznánka "či vůbec nezažehlého brzděnícentrálního nosiče se zbytky paliva?" ukazuje, že celou situaci sledujete jenom velice povrchně. Pokud by jste se více zajímal, věděl by jste co se vlastně stalo. Brzdící motory se nezažehly, protože centrálnímu nosiči došlo palivo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Vojta Ondříček,2018-02-12 00:02:24

V oficiálním sdělení stojí, že se zažeh jen jeden ze tří motorů a nosič zahučel těsně vedle pontonu rychlostí 133m/s do Atlantiku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Michal Růžička,2018-02-12 06:52:22

Koukám, že jsem vycházel ze starších (neoficiálních) informací. Díky za upřesnění ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Petr Špak,2018-02-16 18:54:13

Ze to nedali hned do vysilani beru jako srabarnu. Dyt o nic neslo. Nicmene i to ze s tim rizli radsi do more, je uspech a velky. Kdyby jim to trefilo plosinu tak jim maj na kasi, takze to dali, recyklace raket je neco co vymysleli a neni to povinnost!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Radek Secka,2018-02-23 12:56:16

Oni, narozdil od Vas, riskuji zverejnovanim zaberu penize investoru i svou karieru, potazmo cely plan, ktery SpaceX a vsicni jejich spolupracovnici maji. Bylo by vhodne se prestat chovat, jako rozmazlene decko, a zacit premyslet o tom, jak prostredi ve kterem lidi ziji, urcuje co delaji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel mi to přijde jako blbost

Josef Hrncirik,2018-02-23 18:31:50

No dobře. A existoval satelit Zuma?

Odpovědět

Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-10 16:55:28

právě svádím boj s umělou inteligencí o prezentaci svého názoru a procesor Intel souboj prohrává spíše díky nedávné aféře protože vlastním odlišný operační systém než Windows. Možná je to výrobní vada nebo sabotáž. Takže díky moderním Cmos snímačům by měly být vidět hvězdy nebo alespoň měsíc, a pochybuji že by byl celé čtyři hodiny schován za zemí.Pochybuji že by si Musk zvolil polární dráhu.

Odpovědět


Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Josef Hrncirik,2018-02-10 21:05:15

Jsem zmaten, jako vždy, když mi média promítají na stěnu jeskyně zprávy za Světa.
Otevřel jsem si obr.3.
Proč Ti Výstředníci nemají Sun prakticky ve středu?
Z polohy Tesla n.p. 1.V.2018 se zdá, že obíhá jen nepatrně pomaleji než Earth.
Nicméně v perihéliu, tj. snad již krátce po zhasnutí raket po vypuštění? by se asi? kvůli (Keplerovým z.) poměru velkých poloos a plošné rychlosti měla pohybovat rychleji než E. a měla by utéct z jejího zakrývání S, (které asi velmi přeháním, protože proběhl též aktivní manévr raketou).
V jaké výšce nad E., ev. v jakém čase od startu skončilo urychlování Tesly, ev. zda obíhá dosti přesně ve stejné rovině jako E.? a oč rychleji než E. začala obíhat S.?
Kdy E. přestala zaclánět T. S?. (možná prakticky ihned a je to lichá obava)
Budou příští perihelia opět cca 0,99 AU?
Kdy se T. přiblíží jako věrný bumerang nejblíže ke svému majiteli? Není jejich chování spíše nepopsatelně výstřední?
Bylo vůbec zamýšleno perihelium cca 1 AU, nebo je to plně v rukou Božích?
Prosím o shovívavé informace a žádám nekompromisní vyvrácení bludů.
Z jaké vzdálenosti či jak ?širokoúhlou optikou jsou Starman a E. snímáni.
Předpokládám, že z jakž-takž stabilizovaného posledního stupně.
Poněkud se to otáčí. ? jak rychle ?jak je osa orientovaná ? jenom kolem 1 osy?

Odpovědět


Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Josef Hrncirik,2018-03-08 20:16:46

technet.idnes.cz.musk-tesla-martin-masek-6.III.2018 8.30
2 dny po startu dalekohled FRAM zachytil Teslu 8.II. 1056400km od Země na souhvězdí Hydra; rotoval s periodou 4´45 s. Letěl však mimo předstartovně plánovanou dráhu.

Odpovědět


Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Jiří Novák,2018-02-10 23:19:09

"Takže díky moderním Cmos snímačům by měly být vidět hvězdy nebo alespoň měsíc..."

SpaceX uvolnila snímky v rawu? Kde?

"a pochybuji že by byl celé čtyři hodiny schován za zemí."

Proč by nemohl? A i kdyby nebyl, proč by ho nemohla přesvítit Země, resp. Slunce?

Odpovědět


Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Jiří Novák,2018-02-10 23:27:46

Jinak občs se tam nějaká hodně jasná hvězda mihne. Např. v 1:50:01 a pár dalších vteřin. Potom třeba v 2:03:10 a dál...

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-11 02:54:14

Možná máte pravdu a já jsem projevil jen to že se mi na tom něco nezdálo, ostatně i jiných věcí zde na oslu, a jinde, které později se ukázaly jako pravdivé, jinak blahopřeji Panu Muskovi pokud by se mu povedl pouhý start a dosáhl oběžné dráhy je to obrovský úspěch natož let k Marsu.

Odpovědět


Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Vojta Ondříček,2018-02-11 05:50:05

Z toho obrázku "Poslední foto na rozloučenou." je zřejmá velikost volantu v poměru k přílbě figuríny. Ohnisková vzdálenost snímající kamery je z perspektivního zkreslení linií vozu velmi krátká (v přepočtu na celuloid (24x35mm) asi tak 35mm). Kdyby do zorného pole vplul náš Měsíc, tak by měl zdánlivou velikost několik cenťáků (v rovině přílby). Při pixlové šíře fotky 2000 by byl Měsíc zobrazen snad 20pixly na šířku. Hvězdy by byly tedy sotva vidět. Nehledě na dobu uzávěrky a clony objektivu kamery, která se musí vypořádat se silným osvětlením objektu, včetně srpku Země.

Na druhé fotce "Star man" je zřejmé z poměrů velikosti přílby a volantu, že ohnisková vzdálenost snímající kamery je ještě kratší.

A také si myslím, že autoři nezamýšleli snímat svit hvězd, jinak by asi použili objektivy s delší ohniskovou vzdáleností, ale to by pak museli kameru umístit desítky metrů za vozidlo.

Všeobecně - světlo hvězd (a planet) je relativně slabé a na jejich fotografování je nutno volit objektivy s velikou světlostí a dlouhé časy expozice. Tenhle fakt unikl oněm propagátorům spikleneckých teorií o podvodu s pobytem lidí na Měsíci, kritikou absence hvězd na fotkách thdejších kamer Haselblatt.

Odpovědět


Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-11 11:55:36

No nechci Vám kazit Vaše "kruhy"(s těmi "spiklenci"). Ale při pohledu dopředu, na rovníkové dráze nebo kdyby byl obrácen proti letu by i při otáčení okolo své osy měl měsíc vidět nezapomínejte že oblétal zeměkouli a tak jak viděl slunce by viděl i měsíc a taky stejně veliké(viz zatmění). Za čtyři hodiny nejméně dvakrát, ale spíše třikrát. A odražený měsíční svit by měl být vidět lépe než ze země, která má atmosféru. Spíše přemýšlím jestli je to vůbec možné, na rovníkové oběžné dráze při otáčení kolmé k zemi měsíc vůbec nevidět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Vít Výmola,2018-02-11 16:51:38

Zbytečné úvahy nad neexistujícím problémem. Měsíc na záběrech byl, najdete ho na stále dostupném videu (nevím, v jakém čase, ale několikrát). Nebo třeba tady: http://1url.cz/Rt9LG

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Vojta Ondříček,2018-02-11 17:06:35

To zobrazení Slunce na videu mi připadá neskutečně velké (pro předpokládanou ohniskovou vzdálenost kamery) a myslím si že je způsobené rozptylem světla v optickém systému kamery.
Na videu ve 40:56 je Slunce nad kapotou. Předpokládám, že kamera je zde vzdálena jeden metr od čelního skla, která má šířku kolem 1,5m, tak dostanu (trigonometrie) zdánlivý průměr Slunce 1cm v rovině jednoho metru od kamery. Měsíc samozřemě o stejném průměru.

To video zobrazuje pohledy přepínané ze čtyř kamer, zřejmě pro zpestření podívané. Pro otázku, proč není nasnímaný Měsíc, odpověď nemám. Mohu nabídnout jen, že Měsíc je dnes blízko Slunce a 15. února bude nov. Nevím ze kterého dne pochází video Starman, ale eventuelní záběry Měsíce musí být spíš poblíž Slunce (ne v opozici).

Odpovědět


Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Josef W,2018-02-11 19:47:47

Přišlo mi, že Měsíc tam "proplouval" několikrát. Vzhledem k evidentně krátkému ohnisku kamery není příliš "velký". Co jiného by bylo tohle v čase 30:30 - 30:50; nebo 1:20:20; a mnoha dalších:
https://www.youtube.com/watch?v=aBr2kKAHN6M

Odpovědět


Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Josef W,2018-02-11 20:04:08

Tak jsou tam i hvězdy. Pokud v záběru není žádný přesvětlený objekt, například v čase 1:32:10 vpravo od hlavy Starmana. Jak se zleva nasune Země, automatika přicloní a hvězda mizí, pokud jí tedy nenechal zmizet Copperfield :o)

Odpovědět


Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-11 21:27:44

Asi stárnu, a nedovedu si věci představovat jako dříve, nebo s adaptivní optikou, spíš jsem asi měsíc mylně považoval za Jupitera. Vlastníma očima bych viděl nejen měsíc, ale i hvězdy kdybych seděl ve voze Alana Muska.Škoda že kamery nejsou jako naše oči a že se aspoň nedaly natáčet, vždyť by to byl jen nepatrný zlomek ceny celého projektu. Dovedete si představit tu nádheru, (tím myslím jen okamžik ne tisíce let) letět v otevřeném autě mezi hvězdami. Bohužel jsem nenašel video z Islandu,(video polární záře) kde je současně vidět přesvětlené město pouličními lampami(zdroj světla nikoliv odražené), či polární září i hvězdy, možná kdyby použil normální telefon místo "kamery" nebo běžné "levné" foto(viz Gogle Island a polární záře)....

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-11 21:31:57

Dokonce i proti zapadajícímu slunci jsou na Islandu vidět hvězdy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-11 22:29:52

Na zmíněném webu (Novinky) jsem článek našel ale video z mobilu, kdy vychází z domu na balkón při současném sledování polární záře(viz nahoře)... už tam bohužel není jen foto(Jen co čerstvý majitel domu vyšel na balkón uvítala ho polární záře...).

Odpovědět


Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Josef W,2018-02-11 22:41:50

Vidím, že vám ty chybějící hvězdy nedají spát. Nezbyde vám tedy, než se spokojit s tím, že to celé bylo točené ve studiu. Musíte ale pak připustit, že ve stejném studiu byly točeny třeba i Saljuty:
https://www.youtube.com/watch?v=wmx28XW2c7Y
https://rutube.ru/feeds/roscosmos/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Něco se mi ne tom nezdá,

Karel Rabl,2018-02-12 10:44:29

Děkuji za informaci.To si nemyslím že mi nedají spát, na ruských Webech není nic jednoznačné navíc jsou tam i záběry videa s reálným časem, protisvětlem(ne odraženým) i hvězdami, proto jsem psal o levném telefonu s velkou ohniskovou vzdáleností či o otáčivém projektu, kde by automatika při pohledu do "prázdna" trochu odclonila či více zesílila signál cmos snímače.
Vím že ty záběry nejsou točeny ve studiu, proto mě matou některé věci, které pomocí digitalizace dělají věci "jaksi" lepšími než jsou a ty mažou, nejenom šum ale i hvězdy, a možná i měsíc.
Proto mám radši analogový záznam z šelakové desky než "dokonalý" digitál.A ve fotografii starý dobrý kinofilm s ručním ovládáním.

Odpovědět

Tisková omluva

Josef Hrncirik,2018-02-10 16:35:22

Já o KO(nkur)ZE, ON O ((posmrtném) p(r)o)VOZE.

Odpovědět

Neužitečný náklad

Tomáš Čáry,2018-02-10 14:28:01

Vždycky mě zajímalo, proč místo bloku betonu na zkušebních raketách nevynáší něco, co má malou hodnotu na zemi, ale na oběžnou dráhu je třeba to dostat. Například voda nebo jídlo.

Odpovědět


Re: Neužitečný náklad

Vojtěch Kocián,2018-02-10 16:59:15

Důvody jsou dva:
1) Voda a jídlo jsou potřeba jen na jedné jediné oběžné dráze, kde létá ISS. Zrovna Falcon Heavy potřeboval jinam a obecně posílat něco nevyzkoušeného na dráhu obývané kosmické stanice nebude nejlepší nápad.
2) Muselo by to být zabalené v kosmické lodi schopné manévrovat a dokovat, což je hodně drahá záležitost a rozhodně neplatí, že má na Zemi minimální hodnotu. Falcon Heavy by také neměl vozit kosmické lodě (Dragon by tam připojit šel bez větších problémů, ale pro jiné rakety to rozhodně není pravidlo) a proto bylo třeba otestovat sestavu s aerodynamickým krytem, pod který zákazníci umístí své družice.

Odpovědět

karkulka

Bohumír Tichánek,2018-02-10 13:00:52

Příště telefizor Panísonic, sofistikované nemocniční postele anebo VW.
Jakoby zastaralé státní kosmické agentury měly zdravější rozum než soukromník, jehož ztrátovou výrobu aut Tesla významně platí jeho stát.
Kdysi Elon Musk slíbil velkorysou cestu na Mars. Vyhlášení bylo možné schválit, protože optimismu je nám potřeba, podobně jako při konečném rozpárání vlkova břicha vítězným karkulčiným myslivcem.

Odpovědět


Re: karkulka

Alexandr Kostka,2018-02-11 10:02:10

A) Naprostou většinu neplatí stát, ale soukromí investoři. A velmi rádi. Vidí totiž potenciál doslova astronomických zisků.
B) kdyby tam poslal jen běžné závaží, tj kus betonu nebo železa, tak by to nemělo takový ohlas. Takto si doslova za hubičku (cenu jedné ojetiny) udělal úžasnou reklamu. Start nevnímali jen fanoušci kosmonautiky, ale skoro každý! (a pro šéfa automobilky je jedna ojetina hodně levné zboží)

Odpovědět

Já o ko(nkurz)e, on o voze.

Josef Hrncirik,2018-02-10 07:42:45

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz