Podivné určení pohlaví u ptakopyska  
Zatímco všem savcům stačí dva pohlavní chromozomy, ptakopysk jich má hned deset. Má tedy pohlaví určeno systémem velikosti XXXXXL.
Dědičné určení pohlaví u savců je velmi jednoduché. Drtivá většina savců včetně člověka má dvojici tzv. pohlavních chromozomů. Samičí pohlaví je určeno kombinací dvou chromozomů označovaných jako X. Mužské pohlaví určuje kombinace chromozomu X s „mužským“ chromozomem Y. Pohlaví potomků je určeno v okamžiku oplození vajíčka spermií. Vajíčko může dát zárodku do vínku jen chromozom X. Spermie nabízí dvě možnosti. Při oplození spermií s chromozomem Y vzniká syn s konfigurací pohlavních chromozomů XY. Při oplození spermií s chromozomem X vzniká dcera vybavená dvojicí chromozomů X.
Jennifer Gravesová se zabývá genetickým určením pohlaví už dlouhou dobu. Významně přispěla i k objevu genu SRY, který leží na chromozomu Y a zajišťuje tvorbu samčích pohlavních žláz u samců. Jako správná Australanka se vždycky soustředila na výzkum skupiny vačnatců. Teď si vzala pod drobnohled (nebo spíše fluorescenční mikroskop) ptakořitného savce ptakopyska a nestačila se divit, jak to má s rozdělením na „holky“ a „kluky“ zařízené.

ptakopysk


Ptakopysk má hned 10 pohlavních chromozomů. Samičí pohlaví je určeno kombinací pohlavních chromozomů XXXXXXXXXX a samci mají konfiguraci XYXYXYXYXY. Mohlo by se zdát, že při tvorbě spermií, kdy živočich předává pohlavní buňce jen polovinu chromozomů, musí zavládnout naprostý zmatek – že mohou vznikat například spermie typu XXYYY, XXXYY. Ale není tomu tak. Ptakopysk má z hlediska pohlavních chromozomů opět jen dva typy spermií, jak se na správného savce sluší a patří – XXXXX a YYYYY.
Zatím byl největším exotem v tomto směru jihoamerický vřešťan, který má pohlaví určeno čtyřmi pohlavními chromozomy. Během evoluce si zřejmě tato opice přeměnila dva tzv. autosomy (chromozomy nepodílející se na určení pohlaví) na chromozomy pohlavní. Ptakopysk provedl stejný kousek zřejmě hned pětkrát. Přesto genetici přiznávají, že jsou pohlavím určeným trošku předimenzovaným systémem velikosti XXXXXL zaskočeni.
Zajímavé jsou i geny, které se na pohlavních chromozomech ptakopyska nacházejí. Chromozom X1 nese 11 genů, které jsou typické pro X chromozomy i u jiných savců. Chromozom X5 ale nese gen DMRT1, který je považován za klíčový pro určení pohlaví u ptáků. U ptakopyska ale zřejmě tuto úlohu neplní.  

Jennifer Graves

Jennifer Gravesová má jistě důvod k úsměvu. Patří k absolutní špičce světové genetiky a teď se jí povedl objev, nad kterým zůstává většina biologů stát s ústy dokořán.

platypus

Když přišly do Evropy z Austrálie první popisy ptakopyska, jen málokdo jim věřil. Savec s ptačím zobákem? To je přeci úplná blbost! Teď přichází z Australan National University ještě neuvěřitelnější zpráva. Ptakopysk je savec s desítkou pohlavních chromozomů a na jednom z nich je vybaven genem určujícím pohlaví u ptáků. Kdo by uvěřil, že? Námitky posílejte prosím ptakopyskům nebo Jenny Gravesové – ona jim to prý už předá.

Pramen: Nature (DOI 10.1038/nature03021)

 



 



Datum: 25.10.2004 19:43
Tisk článku


Diskuze:

Nemám ústa dokořán

Josef,2004-11-09 14:50:55

Jsem opravdu rád, že konečně vím, proč je mi ptakopysk tak sympatický. Žije skrytě, to je docela dobře známo a ví také asi proč, aby mu nikdo nešťoural v chromozómech. Nu, a vida, před všetečnou ženou, které asi také leccos vrtalo hlavou se neskryl ani v australském potůčku.
Tedy tak je to, je to chlapík s plným pytlíkem chromozómů. Samozřemě, že si nepletu chromozómy s pohlavními buňkami. Právě proto vidím v ptakopyscích budoucnost nového života na zemi. konečně byl objeven organismus se zajímavou variabilitou genetické výbavy. Hurá.
Josef D.

Odpovědět

odlišnost určení pohlaví je známa déle

Tinny,2004-10-26 17:08:00

odlišnost určení pohlaví u ptakořitných je známa déle, pamatuji o tom zmínku ve středoškolské učebnici biologie. Tento objev je však opravdu překvapením :o)

Odpovědět

Vzpomněl jsem si na ten kreslený vtip od Kantorka

Pavel Brož,2004-10-26 16:14:58

na němž vyvalený ptakopysk s nadějí poulí oči na otráveného chlápka v budce s nápisem Informace, a ten chlápek mu podpíraje si bradu sděluje: "Jste ptakopysk". Jakpak by asi ten chudák ptakopysk ta svá očka poulil před pracovištěm genetičky Jenny Gravesové.

Odpovědět

Šmarjá, ptakopysk!

Reeve,2004-10-25 20:07:54

Může mi někdo vysvětlit, jak se do spermií dostane buď jen všech 5 Y-gonozomů, anebo jen všech 5 X-gonozomů a nic mezi tím? To znamená, že ty gonozomy jsou spolu nějak "svázané"? A nejsou-li, není to popření posvátného pravidla o náhodné segregaci chromozomů při meióze? Či snad ony "nežádoucí" kombinace gonozomů (typu XXYY) přece jen vznikají, ale jsou následně eliminovány nějakým "kontrolním" bodem při spermatogenezi?

Odpovědět


jak to, že jdou spolu

Jarda Petr,2004-10-26 03:54:59

Pohlavní chromozomy ptakopyska tvoří při dělení buňky řetězec. Pět X chromzomů se seřadí do jedné lajny a pět Y chromozmů, jak by smet. Do pohlavní buňky pak cestují hezky "ruku v ruce". Alespoň to pravidlo o volné segregaci chromozomů nám tedy zůstalo. Ale kdo ví, jak spolu vekslují jeho autozomy. Kdyby aspoň některé z nich dokázaly vytvářet podobné řetězce jako pětice pohlavníéch chromozomů ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace