Evropa nám tmavne (už zase)  
Tentokrát nejde o ekologii a smog, ale o to, jak my starousedlíci komentujeme rostoucí zastoupení občanů s trvalým pobytem a tmavou pletí. Paleontologům to připomíná časy „out of Afrika“ a mají při tom na mysli dobu před sto a více tisíci lety. Genetici minulý týden ještě přitvrdili. U někoho, koho Angličané označují za nejstaršího Brita, diagnostikovali pleť, jakou mají černoši. To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. Jednak proto, že se jedná o předka nedávného – z doby před pouhými 10 000 lety. A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

Ian Barnes,evoluční biolog, který celý genom muže "přečetl". Natural History Museum
Ian Barnes, evoluční biolog, který celý genom Čedarského muže "přečetl".
Natural History Museum

Na jihovýchodě Anglie je vesnička Cheddar. Známá je sýrem, který tam vyrábí již od roku 1170. Je typický bubnovitým tvarem bochníků o váze 27,5 kilogramů. Nějak si na tvar a název opomněli dát ochrannou známku, a tak se vyrábí i všude jinde. Z čedaru se stal  nejrozšířenější sýr na světě. Cheddar je ale také údolí hluboké 400 stop. V Anglii to je nejhlubší díra v zemi, a tak se nemůžeme divit, když tam kopečku Ben Nevis, 1344 m n. m. říkají hora, že prohlubni říkají rokle a že je jednou z nejnavštěvovanějších lokalit a že jejími třemi mílemi (!) projdou ročně tisíce nadšených turistů.

 

Chris Stringer, před třiceti lety Čedarského muže objevil. Dnes je hostujícím profesorem na University College London a vedoucím projektu výzkumu Čedarského muže. Natural History Museum. Foto: Gerbil, Wikipedia
Chris Stringer, před třiceti lety Čedarského muže objevil. Dnes je hostujícím profesorem na University College London a vedoucím projektu výzkumu Čedarského muže. Natural History Museum. Foto: Gerbil, Wikipedia

Lokalita je zajímavá i pro paleontology, jen z poněkud jiných důvodů. Navazuje na ní síť podzemních jeskyní. Jedné  říkají Gough a v té v roce 1903 nalezli lidskou kostru. Později vyšlo najevo, že jde o naleziště z období mladého paleolitu a že kostra je nejstarší kompletní kostrou na Britských ostrovech. Převezli ji do přírodovědného muzea v Londýně a dostalo se jí označení Čedarský muž. Dnes by mu táhlo už na 9100 let a Angličané kostru považují za ostatky nejstaršího Brita. Zlí jazykové zmiňují, že v Anglii mají i starší lidské kosti, ale protože jsou na nich známky kanibalismu, nejsou jaksi zrovna moc korektní. Lebka našeho oblíbence také nese nad pravým nadočnicovým obloukem známku toho, že si užil své. Podle forenzních anatomů jde ale jen o lézi ukazující, že rána prošla nějakou infekcí.

 

Chedar man - rekonstrukce podoby je z dílny Adrie a Alfonsa Kennisových. Busta je vystavena v Národním muzeu v Londýně. Kredit: UCL
Chedar man - rekonstrukce podoby je z dílny Adrie a Alfonsa Kennisových. Busta je vystavena v Národním muzeu v Londýně. Kredit: UCL

V Oxfordu před časem zkoumali jeho DNA, kterou získali ze zubu. Vyšlo jim, že patřil k haplo skupině U5. Je to nejstarší evropská mtDNA (zjištěná na mitochondriích), která patří člověku Homo Sapiens. Neandrtálci ji nemají. Dodnes si ji v genomech nosí asi desetina Evropanů. Letos výzkumný tým Iana Barnese z Natural History Museum prověřil DNA znovu. Tentokrát ale vzorky DNA izolovali ze spánkové kosti. I když je paleolitická jaderná DNA dost rozpadlá, z útržků se některé z genů přece jen podařilo vyčíst. Z nynějších testů vyplývá, že Čedarský chlapík měl modré oči, tmavou kůži a tmavé kudrnaté vlasy. A také další věci. Jako třeba, že by mu pití mléka nedělalo dobře. Chybí mu totiž gen pro enzym schopný rozkládat  laktózu. Pokud by se mléka napil, prošel by mu mléčný cukr až do střev. Tam by se do něj s velkou chutí pustili mikrobi, a protože to zvládají rychle a produkují při tom řadu metabolitů a velké množství plynů, chudáka by čekal břichabol, větry a průjem. Pokud by si ale náš pra-Brit dal Čedar, špatně by mu nebylo. Laktózu při zrání sýrů mikrobi zlikvidují ke svým potřebám.

Ještě před týdnem byl hnědookým "bělochem". Kredit: Natural History Museum, London. 
Ještě před týdnem byl hnědookým "bělochem". Kredit: Natural History Museum, London.

Ze zpráv v televizi a tisku lze snadno nabýt dojmu, že všichni nebo většina ostrovních  obyvatel byla tehdy „black“. Tak to ale není. Čedarský muž vydal zprávu o části populace. Statisticky řečeno, zhruba 10 % moderních Britů pochází z raného mezolitského evropského obyvatelstva do něhož patřil Cheddar Man. Zbytek původu Britů lze připsat na vrub vlnám pozdějších přistěhovalců.

 

Lebka Čedarského muže, která skeneru bratrů Kennisových stála modelem. Kredit: UCL
Lebka Čedarského muže, která skeneru bratrů Kennisových stála modelem. Kredit: UCL

Nutně nás musí napadnout představa, že náš člověk je nejspíš nějakým přímým potomkem těch, kteří se na ostrovy dostali už dříve, a po nichž se v tamní lokalitě rovněž zachovaly kosterní pozůstatky. Jenže s tou návazností na předky to je také jinak. Při porovnávání genomu našeho modrookého obyvatele jeskyně Gough s tamními o pět tisíc let staršími kostlivci vyšlo najevo, že mezi nimi žádná přímá souvislost není. Jinak řečeno, mezičas, který je dělil, životu za kanálem nepřál. Nejspíš proto, že jde o dobu posledního velkého zalednění Evropy. Tehdy ti „původnější Britové“ odešli. Nejspíš na věčnost. Jisté dnes ale je jen to, že Čedarský muž byl příslušníkem, nebo potomkem, nějaké nové přistěhovalecké vlny a že z těch původních obyvatel Goughu a Anglie, nezbyl nikdo, kdo by mohl nové imigranty vítat, nebo jim vyhlašovat kvóty.

 

Evoluce našich příbuzných. Čedarský muž se svým věkem pouhých deseti tisíc let, náleží k Homo sapiens. Kredit: Natural History Museum, London. 
Evoluce našich příbuzných. Čedarský muž se svým věkem pouhých deseti tisíc let náleží k Homo sapiens. Kredit: Natural History Museum, London.

Jak čas běžel, tak nám odborníci Čedarského muže vykreslovali pokaždé jinak. V roce 1903 měl mít světlou kůži a plavé vlasy. Z DNA analýzy provedené před několika lety už měl černé vlasy a hnědé oči. Zůstal ale bělochem s mírně tmavší kůží. Po nynějším „upřesnění“ je tedy všechno zase jinak. Tentokrát svůj veletoč vědci ospravedlňují tím, že při dřívějších vyšetření došlo u vzorků s pravěkou DNA ke kontaminaci a přístroje prý asi četly i tu moderní DNA z nešťastné kontaminace.

Dnes má „první z Britů“ pigmentaci subsaharských černochů a je modrooký. Kredit: Tom Barnes/Channel 4 | Zdroj: Reuters
Dnes má „první z Britů“ pigmentaci subsaharských černochů a je modrooký. Kredit: Tom Barnes/Channel 4 | Zdroj: Reuters

Ať už je na vině cokoliv, u veřejnosti britského mocnářství se „tmavé modroočko“ stává předmětem vášnivých debat. Náhlé „zčernání“ ikony nejstaršího Brita přivodilo v hlavách za kanálem pořádný zmatek. Odborníci na rasovou příslušnost přispěchali s vysvětlením, že světlejší barva kůže je svázána s nástupem zemědělství a že jde o projev radikální změny jídelníčku, kdy strava přestala obsahovat dostatek vitaminu D. Až tehdy začali mít běloši navrch.

 

Nejde ale jen o myšlení poddaných královny Alžběty. My všichni, kteří jsme měli tendenci mezolitické evropanství spojovat s bělošstvím, musíme nyní své představy korigovat. Mají-li genetici pravdu, tak světlé oči (modré, nebo zelené) jsme tu měli dříve, než blondýnky. A mnozí ze soukmenovců měli ještě nedávno kůži pigmentovanou tak mocně, jak to je dnes typické jen pro domorodce Subsaharské Afriky.

 

Závěr

Jak praví klasikové, všechno už tu jednou bylo. Potkat černocha nebylo nic mimořádného ani ve staré dobré Anglii doby kamenné. Rozdíl je jen v tom, že dnes nejsou modroocí.

Video: Cheddar man: Britain's black heritage


Video:  Pohled do jeskyně Gough, místa nálezu kostry.


Literatura

Ian Barnes, et al.: Early Briton from 10,000 years ago had dark skin and blue eyes. New Scientist. 7 February 2018.

Natural History Museum, London.

University College London News.

Datum: 13.02.2018
Tisk článku

Genom - Lukjaněnko Sergej
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 279 Kč
Genom
Lukjaněnko Sergej
Související články:

Vědci odhalili příčinu Brexitu     Autor: Josef Pazdera (05.04.2017)
Kamenozubařina     Autor: Josef Pazdera (12.04.2017)
V Africe jsme nevznikli - kontroverzní pohled na počátky lidství     Autor: Josef Pazdera (20.06.2017)
Malá noha je o půl milionu let starší než Lucy     Autor: Josef Pazdera (07.12.2017)



Diskuze:

Zvláštní je

Pavel Aron,2018-02-18 11:06:19

Zvláštní je to načasování. Tedy. že cheddarský muž ztmavnul v době, kdy BBC točí historický seriál v němž středovékou královnu Margaret hraje černoška nebo antické hrdiny hrají černoši. Nějak to budí nedůvěru.

Odpovědět

toto tu uz bolo v roku 2014

Milan Norman,2018-02-17 15:27:36

https: //zpravy.idnes.cz/prvni-clovek-s-modryma-ocima-prvni-modrooky-zil-ve-spanelsku-pred-7000-lety-1rc-/zahranicni.aspx?c=A140127_110304_zahranicni_bse
S tym rozdielom ze ides.cz pise: Přesný tón jeho kůže nicméně nedokázali určit, informuje deník The Independent.
A tito to vedia presne a bachnu tam cernocha jak z rovnikovej afriky, ale nevadi lebo som si ze z cernocha sa stane beloch tak za 50000 rokov ale ak je to iba 10000 tak mi to zlepsilo naladu. O 10000 rokov sa znovu vidime, zatial caute.

Odpovědět

Problém je v tom,

Jan Šimůnek,2018-02-16 09:31:16

že tyto antropologické znaky (barva pleti, vlasů atd.) jsou zajišťovány větším počtem genů, respektive jejich souhrou. Pokud měli výzkumníci jen fragmenty DNA a našli tam nějaké geny, které mohou zapříčiňovat tmavší pleť, tak nemuseli postřehnout geny, jejichž účinky jejich efekt zablokují. To spíš podporuje názor, že jde víc o politickou korektnost než o vědu.

K tomu vitamínu D: Ten je klíčový z hlediska příjmu vápníku. Pokud měl dotyčný ještě navíc laktózovou intoleranci, tak byl dost v tomto ohledu hendikepovaný ještě dalším mechanismem. Nicméně je opět otázka, zda je závěr výzkumníků správný, protože geny pro laktázu mají všichni lidé, pouze část populace je během života "vypíná". Kdyby neměli jako malí schopnost štěpit laktózu, zemřeli by v kojeneckém věku. Takže pokud vůbec nenašli geny pro laktázu, tak to ilustruje, že měli k dispozici jen zlomek skutečného genomu.
Příjem vitamínu D je možný buď sluněním nebo potravou (pomineme-li potravinové doplňky, co tehdy asi nebyly k mání). Tmavá pleť je handicap, proto některé státy dál od rovníku mají pro osoby s tmavou pletí suplementační programy (třeba Kanada). Populace s tmavou pletí buď získávaly D-vitamín z ryb (typicky Inuité), nebo v nich darwinským výběrem převládli mutanti se světlou pletí.
Pokud se týká těch v diskusi zmíněných Norů: Ti se vyvinuli (spolu s dalšími Germány, ale i našimi předky) v oblasti, zahrnující většinu dnešní Ukrajiny a západní části Ruska, tedy ve vnitrozemí. Takže do svého nynějšího domova už přišli "vybělení", a tam si tuto vlastnost udržovali (protože nebyli selektováni na vyšší pigmentaci vysokým příkonem UV záření). Navíc významná část norské (a taky třeba islandské) populace ještě ve středověku sedlačila, takže neměla tolik ryb v dietě, jako např. zmínění Inuité.

Odpovědět

Nejzajímavější

Vendula Faiferová,2018-02-15 20:12:46

na tom Čedarském "černochovi" je, že mi ani černocha nepřipomíná. Spíš hooodně opáleného "bělocha" nebo snad nějakého "indianána", ap.

Odpovědět

Smrdí!

Alexandr Kostka,2018-02-15 14:54:09

Je mi líto, ale načasování tohoto objevu na dobu, kdy je to politicky výhodné smrdí.

Odpovědět

Jestli ono nebude s tím genetickým určením

Bohuslav Rameš,2018-02-14 16:30:51

za deset let zase všechno jinak... Ale pokud jde o potomka migrantů z Afriky, případně Blízkého Východu, pak není barva kůže nijak překvapující. Fakt, že Evropou procházelo několik vln migrace z těchto oblastí, je známý, tak jakápak senzace. Ostatně, na barvě kůže nebo očí zas tak nesejde, důležitější je, se dnes vzájemně neožvýkáváme. Jakkoli, někteří k tomu nemají daleko.

Odpovědět


Re: Jestli ono nebude s tím genetickým určením

Milan Krnic,2018-02-15 10:52:24

Jistě. Za většinu v mém okolí vyvstává jediná otázka. A kdo ho sem pozval?
:-D

Odpovědět

S čím to porovnávali?

Mojmir Kosco,2018-02-14 15:42:49

Existuje nějaký etalon který charakterizuje jednotlivé skupiny obyvatel v paleolitu ? I kdyz už to tady bylo jedná se o jednotlivý nález ? A co genetika otziho případně jiných nálezu z té doby ? Rovněž stabilita určitých znaků v genetice není až tak vyjasněna jednalo se o kombinaci znaků které konkrétně se svázali tj tato kůže je černá a nic jiného kombinace nepřipouští ,nebo se jedná o odvozeninu od dnešního člověka ? Např .8procent cernochu má tuto kombinaci a proto pleť bude černá .a znamená to že nejblížsi příbuzní byly aboridzinci ? A to nejdůležitější kde vyrůstal ? Byl to imigrant nebo pocházel z místní populace?

Odpovědět


Re: S čím to porovnávali?

Anton Matejov,2018-02-15 09:58:22

...Byl to imigrant nebo pocházel z místní populace?...
Čedarsky muž mohol pochádzať s kmeňov ktorí kočovali za stádami zvierat a obchodovali!

Archeológovia a historici majú stále nejasno a tápajú v pohľade na našich prehistorických predkov.
Čo nás tu často pletie je že moria a oceány boli pred 10 000 rokmi cez 100 metrov nižšie. Predkovia z doby kamennej mali oveľa lepšie možnosti prekonávať kontinenty. Británia bola niekedy prepojená s kontinentom Európa. Kedy presne došlo k zatopeniu území ktoré spájali Britániu s Európou sa nevie.
Asi pred 6000 rokmi sa prelomila Bozsporská úžina a Stredozemné more začalo prenikať do Čierného mora.
Prelomilo sa aj staré Baltské jazero a vzniklo Baltské more. Prelomilo sa aj veľké jazero v Amerike, ktoré vzniklo topením ľadovcov v Severnej Amerike a obrovské záplavy. O veľkých potopach nehovorí len Biblia, ale aj Sumeri, Starí Čínania, indiánské kultúry.
Čo sa ešte veľmi podceňuje? Obchod našich prehistorických predkov a migráciu zo stádami zvierat.
Mnohé severské kmene dodnes migrujú so stádami napríklad sobov. Prehistorickí ľudia sa nedelili ako dnes na národy.
Delenie si možno viacmenej predstaviť na miestnu populáciu a migrujúce kmene za stádami zvierat.
Migrujúce kmene zistili, že si môžu prilepšiť veľmi obchodom s miestnymi kmeňmi.
Veľmi ma prekvapilo, keď som zistil, že na našich územiach našli archeológovia morské lastúry zo Stredozemného mora. Jantárové korálky zo Švédska. Na našich územiach sa našli sošky venúš zo Sibíri. Archeológovia našli aj čierne sošky venúš z Afriky?
Jeden u veľkých odborníkov na medené bane konštatoval, že behom 500 rokov došlo k ťažbe a výrobe s medi a bronzu po celom svete v Európe, Indie, Číne, Amerike. Vyslovil predpoklad, že musel existovať svetový obchod u našich prehistorických predkov!
(Veď aj tí biblickí židia sa dostali do otroctva Egypťanom asi kvôli svojím medeným baniam. Starí egyptania potrebovali veľa medených nástrojov na tie svoje sochy a pyramídy.)
Prekvapilo ma aj že niekde našli ihlice na upínanie šiat napríklad v Žiline a niekde za Košicami púzdro na dané ihlice. Výroba už vtedy bola unifikovaná.
Prekvapil ma obchod s kovmi aj v prehistorickej Číne na obrovskej ploche.
Prekvapili ma predpoklady, že dnešní islamizovaní Ungurovia v Číne, čo tam robia neplechu, sú vlastne potomkovia Keltov! Je dokumentované, že Skýtske amazonky vyhľadávali na sex aj iné kultúry. Údajne aj zviedli Alexandra Veľkého.
Obchod naštartoval aj špionáž a začínalo dochádzať aj k častým vojnám kvôli zaujímavým lokalitam.
Aj v amerických indiánskych kultúrach je zaznamenané, že cez obchod začínala špionáž a vojny.
Vojny začínali doslova vynucovať aj klimatické zmeny a sťahovanie národov. Aj na našich územiach sa začali stavať veľké obranné valy. Tvrdí sa že v danej dobe v našom priestore neexistovali medené nástroje. Ako ale mohli stavať tak obrovské obranné valy a mohyly bez medených nástrojov? Neviem si to dobre predstaviť s kamennými nástrojmi. Čo nás tu často pletie je že meď bola natoľko vzácna, že bola často recyklovaná a preto sú datacie často nespoľahlivé. Historici sa ani tak nehádajú, že na našich územiach bola výroba zo zlata. Na našich územiach sa našlo veľa zlatých ozdôb a šperkov zo zlata ako málokde na svete, iba nemáme také mediáne schopnosti to propagovať ako inde.
V čom sú ešte zásadné otázky?
Genetici vyšli s teóriami hrdla. Tie hovoria, že muži boli v dobe vzniku mestských štátov okolo 8000 - 4000 pred naším letopočtom na vymretie !!! Dodnes sa nevie prečo. Teórie, že muži vymierali pre alkohol sú sporné. Muži používajú alkohol počas celej svojej histórie aj dnes a vôbec nevypadajú na vymretie.
Stále sa pohybujeme v období že začiatkom doby medenej došlo ku kolosálnej katastrofe.
Jazykovedci tvrdia, že Indoeurópske jazyky sa začali deliť okolo 6000 rokov pred naším letopočtom. Podľa mojej hypotézy ako aj niektorých astronómov došlo k dopadu veľkej asi vodnej kométy do oceánu. Obrovské vlnu cunami zaplavili rozvinuté prímorské prehistorické oblasti, možno aj bájnu Atlantídu. Obrovské kvantum vody sa vyparilo do atmosféry a skutočne veľa biblickí pršalo a ďalšie kolosálne miestne záplavy. Prelomila sa bosporska úžina a Stredozemné more začalo prenikať do sladkovodného Čierného mora. Prelomilo sa aj veľké jazero v Amerike. Prelomilo sa Baltské jazero. Prerušilo sa spojenie kontinentu Európy s Britániou. Zanikol medzinárodný obchod. Muži boli na vymretie. Začali sa deliť Indoeurópské jazyky.
Veľké sťahovania národov a vojny. Stavanie kolosálnych obranných valov a hradísk. Extrémny vzostup náboženstiev a podobne. Nárast záujmu o astronómiu astrológiu počasie a kalendár.
Odpovede nám asi dá zlepšenie podmorskej archeológie zo zatopených území.

Odpovědět

Kříženi

Vojta Ondříček,2018-02-14 13:11:45

Jak by asi vypadal kříženec černocha s modrookou a blonďatou běloškou? Co by se zjistilo analýzou jeho DNA o jeho vzhledu?

Kolikpak těch nejstarších Britů našli, že usuzují na vzhled tehdejšího obyvatelstva?
Jak se ví, že se ten nejstarší Brit narodil a žil svůj život v Británii?

Odpovědět


Re: Kříženi

Josef Pazdera,2018-02-14 16:36:22

Jak by vypadal?
Zcela normálně :)
Co by se zjistilo analýzou jeho DNA o jeho vzhledu?
O vzhledu by se nezjistilo prakticky nic, ale schopnost tvořit pigment a tím barva duhovky, vlasů a kůže, ano.
Kolikpak těch nejstarších Britů našli
Úlomků kostí je hodně, nejde ale o kompletní, ani polokompletní kostry a ani o celé lebky, takže se ani neví kolika osobám patří.
Že usuzují na vzhled tehdejšího obyvatelstva?
Na vzhled, máte-li na mysli obličej, se usuzuje po provedení 3D skenu lebky. Zbytek už je forenzní rutina s jistou dávkou intuice.
Jak se ví, že se narodil a žil svůj život v Británii?
Neví se to, jen se ví, že tam umřel. Ale k tomu být Brit (udělení občanství) netřeba se tam narodit.

Odpovědět


Re: Re: Kříženi

Vojta Ondříček,2018-02-14 23:38:12

No, abych se přiznal, tak mne k těm otázkám inspirovalo souvětí : "To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. ... A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

Ne, že bych patřil ke stoupencům "čisté rasy". Nevím ale do jaké míry by toto sdělení mělo způsobit zmatek v hlavách čisto-rasových Britů. Čisto-rasoví Irové a Španělé by tím byli třeba potěšeni.

Když považuji za ověřené, že naši dávní předkové byli "čistou rasou" Afričanů, dost pravděpodobně s velmi tmavou pletí a možná s nemodrými očmi, tak se během Evoluce Novoevropanům měnila nejen barva pleti, barva vlasů, barva očí, ale i tvar lebky, nosu, rtů a rozmístění tukových polštářků (zejména na svůdných partiích krasavic).

Mé otázky byly naivní, přiznávám. Asi jsem doufal, že některý z diskutérů zmíní Mendelův zákon dědičnosti a vyjmenuje staticky pravděpodobné kombinace zabarvení a tvarů. Také by mne zajímala příčina barevných "fleků" na různých partiích těla bělochů. Můj brácha měl jedno lýtko dost hnědé a znám jednu dívku (ta nemá dukáty, ani chalupu) s jednou polovinou tváře ... řekněme .... rómského zabarvení. Čas od času lze také potkat lidi, i v naší kotlině, se symetricky tnavými očními partiemi.

Nicméně se ví (čet jsem to před nějakým desetiletím) že změna barvy pleti není způsobena jinou intenzitou a délkou osvitu světla ... ale je následkem (náhodné) mutace. Změna barvy pleti populace je pak následkem přírodního a sexuálního výběru, tedy evolučními mechanizmy. Počítám, že toto platí i pro barvu duhovky očí a barvu a tvar vlasů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kříženi

Marek Fucila,2018-02-16 13:22:18

Niečo o tej fľakatosti:
http://www.dailymail.co.uk/health/article-3289927/Humans-stripes-skin-covered-lines-different-colours-usually-visible-UV-light.html
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/why-are-women-stripy/

Odpovědět

Pavel Šmatelka,2018-02-14 13:01:52

Před nějakou dobou jsem četl na oslovi článek, že při osidlování Evropy moderním člověkem, docházelo nejspíš i k mezidruhovému křížení mezi Neandrtálci a nově příchozími. Neandrtálci žili v Evropě 200 tisíc let a měli světlou pokožku. Přičemž poslední Neandrtálci vymizeli někdy před 6 tisíci lety (? byli vytlačeni potomky "kříženců" do nehostinna?). V dobách ledových měli "kříženci" daleko lepší genetickou výbavu pro život v Evropě doby ledové a to může být důvod rozšíření po celé Evropě.

Na změnu pigmentace celé populace vlivem zemědělství nebo jiným vlivem mi přijde 10 tisíc let dost málo.

Odpovědět

Kopeček Ben Nevis, 1344 m n. m.

Leopold Kyslinger,2018-02-14 08:38:38

Kopeček Ben Nevis, 1344 m n. m., kterému říkají hora...Sněžka je jenom o 259 m vyšší, a dovolím si tvrdit, že kdyby se v Česku o ní vyjádřil jako o kopečku, tak se všichni Češi urazí.
:-)

Odpovědět

korelace se zeměpisnou šířkou

Pavel Brož,2018-02-13 21:54:08

Vzpomínám na jeden článek z hodně starého vydání Scientific American, kde popisovali korelaci mezi barvou kůže daného etnika, zeměpisnou šířkou jeho současného rozšíření, místem, odkud přišlo na současné působiště, a dobou, kdy se tak stalo. A opravdu to docela věrohodně sedělo, pokud se např. nějaké etnikum přestěhovalo z vyšších zeměpisných šířek blíže k rovníku, během následujících tisíciletí postupně tmavlo, a naopak. Nešlo o nijak rychlý proces, ta změna nikdy neproběhla rychleji, než za několik tisíc let. V tamním článku uvedeným evolučním důvodem pro tuto korelaci měla být rovnováha mezi schopností ženy donosit a porodit zdravé dítě a mezi křehnutím kostí v důsledku nedostatku vitamínu D tvořeného v pokožce. Kombinace příliš světlé pokožky s příliš velkou sluneční expozicí má vést k výrazně menšímu množství kyseliny listové v organismu, jejíž dostatek je žádoucí pro zdárný vývoj plodu. Naopak kombinace příliš tmavé kůže s malým slunečním svitem vede ke křehnutí kostí, protože v bohatě pigmentované pokožce se tvoří málo vitamínu D.

Pokud má ten článek ve Scientific American pravdu, pak by z toho vycházelo, že ti tmavopletí Britové tam nepobývali moc dlouho, což ostatně koresponduje s tvrzením v tomto článku, kdy nejspíše přišli po jejich vyhynuvších předchůdcích.

Odpovědět


Re: korelace se zeměpisnou šířkou

Florian Stanislav,2018-02-14 09:23:29

Indové a Mesopotámci jsou neolitici tisíciletí, jsou snědí a dětí mají spoustu.
Indiáni od Aljašky až po Patagonii byli vždy lovci a jsou snědí také stále tisíciletí.
Článek : "Odborníci na rasovou příslušnost přispěchali s vysvětlením, že světlejší barva kůže je svázána s nástupem zemědělství a že jde o projev radikální změny jídelníčku, kdy strava přestala obsahovat dostatek vitaminu D. Až tehdy začali mít běloši navrch. "

Hodně u kyseliny listové bude záležet na stravě.
https://www.abctehotenstvi.cz/txt/ohrozuje-slunicko-plod-nedostatkem-kyseliny-listove
"Podle lékařů ale obavy nejsou namístě„Pokud žena konzumuje běžné množství listové zeleniny, která je bohatá na kyselinu listovou, a sluníčku se vystavuje v obvyklé míře, nemělo by sluneční záření být příčinou snížení hladiny tohoto vitaminu v jejím těle. Navíc přísun kyseliny listové je možné zajistit i užíváním potravinových doplňků určených pro ženy plánující těhotenství a pro ženy těhotné,“ vysvětluje profesor Calda."

Odpovědět


Re: Re: korelace se zeměpisnou šířkou

Pavel Brož,2018-02-14 23:09:54

No pokud by světlá barva kůže měla být důsledkem nedostatku vitamínu D, tak by museli být snědí i Norové a Japonci živící se z velké části mořskými rybami, tudíž vitamínem D opravdu nestrádající. Takže se nabízí otázka, kde udělali soudruzi odborníci na rasovou příslušnost chybu.

Co se týče toho druhého argumentu, sám citujete "Pokud žena konzumuje běžné množství listové zeleniny, která je bohatá na kyselinu listovou, a sluníčku se vystavuje v obvyklé míře", což může u toho sluníčka být pro nositele světlé pleti problém. On ten pigment totiž opravdu chrání před vysokou intenzitou těch fotochemických reakcí v kůži probíhajících, o čemž se světlejší fototypy každoročně přesvědčují na dovolených u moře. A ty potravinové doplňky se obávám v té době ještě nebyly tak rozšířené.

Odpovědět

laborant

Oskar Zemcik,2018-02-13 19:34:08

Nakonec se ukáže že ten co ho vykopal, nebo třeba laborant, byl černoch a to co se původně považovalo za zbytky zachovalé DNA byla kontaminace?

Odpovědět

Přání otcem myšlenky?

Petr Holanský,2018-02-13 19:08:09

Není to náhodou ten nový, krásný euročlověk? Komunisté měli svůj předobraz také v prvobytně pospolné společnosti.

Odpovědět


Re: Přání otcem myšlenky?

Pavel Foltán,2018-02-14 03:48:15

A do té "prvobytně pospolné společnosti" se vrátila třeba Venezuela.
Komunisté prostě UMÍ.

Odpovědět


Re: Přání otcem myšlenky?

Jan Novák9,2018-02-14 16:08:08

Také mi připadá že výsledek testu je víc výrazem politické korektnosti týmu než výsledkem skutečného výzkumu. Neměly se náhodou modré oči vyskytnout později někde v oblasti Černého moře?

Že byl černý možné je, v době ledové byla Gibraltaská úžina suchá a dalo se tamtudy přejít do Evropy stejně jako suchou nohou z Evropy na Britské ostrovy, všechno podél pobřeží. Pokud byl opravdu černý je to známka že černoši rychle zběleli nebo byli rychle vybiti. Druhému případu by napovídalo pouze 10% zastoupení MDNA.

Odpovědět


Re: Re: Přání otcem myšlenky?

Petr Kr,2018-02-14 17:38:19

Možná jsem nepochopil, ale černoši se vyznačují nejen černou kůží. Tady se hovoří o tom, že ten předek měl tmavou pokožku. Nic víc. Klidně mohl přijít ze středu Evropy. Pak by první Čech byl Cikán. Ale já se z toho nepo... Nejsem rasista a pak také beru výzkumy s rezervou. Např. jsem se učil, že barva očí je dána dvěma geny. Potom jsem slyšel, že máme 4 krevní skupiny, a pokud ten člověk měl nulku, můžeme prohlásit, že první Britové byli "univerzální dárci"?

Odpovědět


Re: Re: Re: Přání otcem myšlenky?

Josef Hrncirik,2018-02-15 15:07:49

Zkusme se shodnout na kompromisu. Poslední Čech bude Cikán, Rom, nebo muslim.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Přání otcem myšlenky?

Petr Kr,2018-02-15 16:49:41

Toto nebylo námětem do diskuze. Řešme prvního Brita. Spíš mne překvapuje, že nikdo neřeší, že první Britové byli muži, ale řeší barvu. Takže je asi jasné, že tito chlapi přišli s ovcemi a kozami? A pak také by mne zajímalo, zda to byli univerzální dárci nebo příjemci?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace