Britští vědci spustili experimenty s přeměnou záření na hmotu  
Před 84 lety se objevila předpověď, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. A nejspíš nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. Věda ale pokročila a ve Velké Británii žhaví lasery, aby se o to pokusili.

Experimentální komora, kde by měla vzniknout hmota ze světa. Kredit: Imperial Colllege London.
Experimentální komora, kde by měla vzniknout hmota ze světla. Kredit: Imperial Colllege London.

Američtí fyzici Gregory Breit a John Wheeler roce 1934 vymysleli recept, jak vyrobit hmotu ze záření. Vycházeli přitom z tehdy čerstvé teorie kvantové elektrodynamiky, která popisuje vztah mezi hmotou a zářením. Není to nic těžkého, alespoň teoreticky. Stačí prý správně srazit dva fotony a měl by vzniknout pár elektronu s pozitronem, tedy vlastně hmota a antihmota zároveň. Otázkou ale bylo, jak na to. Breit a Wheeler ve své době nevěřili, že by jejich nápad někdy někdo experimentálně ověřil. I v pozdějších letech si odborníci obvykle mysleli, že by takový experiment vyžadoval extrémně energetické částice, které by bylo nesmírně obtížné opatřit.

 

Steven Rose, zcela vpravo. Kredit: Imperial Colllege London.
Steven Rose, zcela vpravo. Kredit: Imperial Colllege London.

Pak ale přišel rok 2014, kdy navrhl možný postup tým, který vedl Oliver Pike z Královské univerzity v Londýně. Jejich nápad byl relativně jednoduchý a nevyžadoval žádné extrémní částice. Klíčovou součástí takového experimentu by byly dva hodně výkonné lasery. To není nepřekonatelná překážka, ale když vědci tento postup publikovali v časopisu Nature Photonics, tak to byla stále jenom čistě teoretická záležitost.

 

Britští vědci nicméně ukázali, že dovedou jít za svým snem s velikým nasazením. Tým, který teď vede Steven Rose z Královské univerzity v Londýně, již odstartoval experiment, jenž by mohl vyplnit naděje novodobých fyzikálních alchymistů. Chtějí být první, kdo promění záření na hmotu. Podle Roseho je to čistokrevná demonstrace nejslavnější rovnice světa, Einstenova vztahu mezi energií a hmotou „E rovná se m krát c na druhou“.


Experiment pro přeměnu světla na hmotu. Kredit: Imperial Colllege London.
Experiment pro přeměnu světla na hmotu. Kredit: Imperial Colllege London.

Z této rovnice se každý dozví, kolik vznikne energie, když je hmota kompletně přeměněná na energii záření. Jak jistě každý ví, je to skutečně hodně energie. A Rose s kolegy dělají to, že postupují zmíněnou Einsteinovou rovnicí v protisměru. Snaží se přeměnit energii fotonů záření na hmotu. A podle této rovnice k tomu potřebují veliké množství energie.

 

Aby něco takového mohli Rose a spol. zkusit, tak potřebovali dva výkonné laserové paprsky, které se snaží pořádně srazit. Jeden z laserů produkuje záření asi tisíckrát energetičtější, než je viditelné světlo. A druhý z laserů dokonce miliardkrát energetičtejší. Laserové paprsky vlétnou do experimentální komory, kde je komplexní optika zaostří až do srážky. Zároveň tam jsou magnety, které ovlivní dráhu letu elektricky nabitých částic. Pokud se vědcům po srážce laserových paprsků podaří detekovat kladně nabité pozitrony a své výsledky ještě náležitě ověří, tak budou vědět, že uspěli a zapsali se do historie. Bylo by to skvělé, protože bychom tím pádem mohli zkoumat procesy, které hrály významnou roli v prvních 100 sekundách existence vesmíru.


Badatelé hledali vhodný laserový systém po celém světě. Nakonec ho našli doma ve Velké Británii. Teď zkoušejí proměnit záření na hmotu s laserem Gemini v Central Laser Facility (CLF) britské laboratoře Rutherford Appleton Laboratory, která se nachází poblíž Oxfordu. Používají při tom i detektory z CERNu a věří, že jim s analýzou dat pomohou studenti ze sítě Institute for Research in School, na jehož založení se Rose podílel.

Video:   Steven Rose, Imperial College London


Literatura

Imperial Colllege London 19. 3. 2018.

Datum: 23.03.2018
Tisk článku

Související články:

Jak předělat záření na hmotu?     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2014)
Fyzici plánují postavit lasery tak silné, že „rozervou“ vakuum     Autor: Stanislav Mihulka (31.01.2018)
Jak zastavit elektrony? Chce to extrémně intenzivní laser     Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2018)



Diskuze:

Červinka Jaroslav. Experimenty s přeměnou záření na hmotu.

Jaroslav Červinka,2018-04-03 11:01:18

Červinka Jaroslav. Experimenty s přeměnou záření na hmotu.
(Komentář k článku)

Imperial Colllege London dne 19. 3. 2018 zveřejnila zprávu, že Britští vědci spustili experimenty s přeměnou záření na hmotu.
Před desítkami let se objevovaly předpovědi, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. Ačkoliv Einsteinův vztah mezi hmotou a zářením byl známý, nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. V myšlenkách vědců, zejména teoretických fyziků, tento problém vyvolával v jejich myslích touhu problém vyřešit. A proto také vědci ve Velké Británii, jak bylo symbolicky vyjádřeno, žhaví lasery, aby se pokusili o doposud nemožné.
Není to úplně nová snaha, když američtí fyzici Gregory Breit a John Wheeler roce 1934 vymysleli recept, jak vyrobit hmotu ze záření. Vycházeli přitom z tehdy čerstvé teorie kvantové elektrodynamiky, která popisuje vztah mezi hmotou a zářením. Není to nic těžkého, alespoň teoreticky. Stačí prý správně srazit dva fotony a měl by vzniknout pár elektronu s pozitronem, tedy vlastně hmota a antihmota zároveň. Otázkou ale bylo, jak na to. Breit a Wheeler ve své době nevěřili, že by jejich nápad někdy někdo experimentálně ověřil. I v pozdějších letech si odborníci obvykle mysleli, že by takový experiment vyžadoval extrémně energetické částice, které by bylo nesmírně obtížné opatřit. Idea to určitě nebyla naivní, ale až do dnešních dob museli vědci čelit deficitu teoretických znalostí z oblasti relativně (ne)částicové ((ne)hmotné fyziky, aby mohl být vytvořen reálný teoretický základ pro realizaci úspěšného pokusu. Takže dnes se díky Nové relativně (ne)částicové ((ne)hmotné) fyzice vytvořily reálnější podmínky pro úspěšnou výroby hmoty ze záření.
V roce 2014, navrhl nový možný postup tým, který vedl Oliver Pike z Královské univerzity v Londýně. Jejich nápad je relativně jednoduchý a nevyžadoval žádné extrémní částice. Klíčovou součástí takového experimentu by měly být dva hodně výkonné lasery. Lasery nejsou nepřekonatelná překážka. Když vědci tento postup publikovali v časopisu Nature Photonics, tak to byla stále jenom čistě teoretická záležitost.
Britští vědci zaslouží uznání za to, že dovedou jít za svým, a nejen svým, snem s velikým nasazením. Tým, který teď vede Steven Rose z Královské univerzity v Londýně, již odstartoval experiment, jenž by mohl vyplnit naděje novodobých fyzikálních experimentátorů. Chtějí být první, kdo promění záření na hmotu. Podle Roseho je to čistokrevná demonstrace nejslavnější rovnice světa, Einsteinova vztahu mezi energií a hmotou „E rovná se m krát c na druhou“. Zřejmě vycházejí z toho, že je to reálně možné i v experimentu, když takový proces probíhá ve vesmíru nepřetržitě. Vycházím z toho, že transformace energie mezi hmotou a zářením, a naopak, je univerzální princip přeměn forem energie, jako základního univerzálního jevu v celém kosmu. Fyzikálně je takový proces teoreticky popsán v mechanizmu transformace energie mezi elektrickým a magnetickým polem v jejich vírových strukturách EM polí Poyntingových vektorů.
Z Einsteinovy rovnice se každý dozví, kolik vznikne energie, když je hmota kompletně přeměněná na energii záření. Jak jistě každý ví, je to skutečně hodně energie. A Rose s kolegy dělají to, že postupují zmíněnou Einsteinovou rovnicí v protisměru. Snaží se přeměnit energii fotonů záření na hmotu. A podle této rovnice k tomu potřebují veliké množství energie.
Aby něco takového mohli Rose a spol. zkusit, tak potřebovali dva výkonné laserové paprsky, které se snaží pořádně srazit. Jeden z laserů produkuje záření asi tisíckrát energetičtější, než je viditelné světlo. A druhý z laserů dokonce miliardkrát energetičtejší. Laserové paprsky vlétnou do experimentální komory, kde je komplexní optika zaostří až do srážky. Zároveň tam jsou magnety, které ovlivní dráhu letu elektricky nabitých částic. Pokud se vědcům po srážce laserových paprsků podaří detekovat kladně nabité pozitrony a své výsledky ještě náležitě ověří, tak budou vědět, že uspěli a zapsali se do historie. Bylo by to skvělé, protože bychom tím pádem mohli zkoumat procesy, které hrály významnou roli v prvních 100 sekundách existence vesmíru.
Dá se předpokládat, že v uvedeném přístupu bude základní problém, protože pokus zatím nevychází z předpokladu velmi složitých vírových struktur energie v elektromagnetických polích. Já předpokládám, že pokusy nebudou úspěšné, pokud se nebude vycházet z rezonančního charakteru každé částice. A také z možnosti právě na rezonančním principu dodávat do procesu transformace potřebné množství energie, v požadovaném frekvenčních spektrech a směrech. Metoda srážení částic se mi jeví jako málo účinná, a výsledky budou jen výsledkem nahodilosti. Je velkou naivitou myšlenka, že to umožní zkoumání procesů, které hrály významnou roli v prvních 100 sekundách existence vesmíru. Důvod je jediný, existence vesmíru nemá ani začátek, ani konec, protože se jen neustále transformuje právě na principu přeměny mezi zářením a hmotou a naopak.
Badatelé hledali vhodný laserový systém po celém světě. Nakonec ho našli doma ve Velké Británii. Teď zkoušejí proměnit záření na hmotu s laserem Gemini v Central Laser Facility (CLF) britské laboratoře Rutherford Appleton Laboratory, která se nachází poblíž Oxfordu. Používají při tom i detektory z CERNu a věří, že jim s analýzou dat pomohou studenti ze sítě Institute for Research in School, na jehož založení se Rose podílel.
Jsem si jist, že britští vědci budou úspěšní, pokud se jim v experimentu podaří uplatnit teoretické principy vycházející z Nové relativně (ne)částicové ((ne)hmotné fyziky, zejména principů transformace záření v hmotu v bosonu ZoCeLo.
Nová relativně (ne)částicová ((ne)hmotná) fyzika se dívá na Einsteinovu rovnici v trochu pozměněném matematickém vyjádření, tak aby vyhovovala i fyzikálním zákonům v hlubokém mikrokosmu. A rovnice pak vypadá následovně:
E em vyzářená = E em kumulovaná c2.
Jinak řečeno, tato rovnice říká, že energii záření a hmoty, pokud ji vyjádříme v energii elektromagnetického vlnění, je nový zápis z pohledu teoretické fyziky a elektromagnetizmu mnohem přesnější. (Viz strukturální modely sub atomových struktur brněnských vědců.)
Nutno však dodat, že problém není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá, protože fyzikální zákony platící v hlubokém mikrokosmu jsou zatím v plenkách. Je ctí českých vědců, že teoretické rozpracování vírových polí elektromagnetických struktur je z pohledu světového vývoje teoretické fyziky průkopnické.
Věřím, že informace v článku povzbudí také české teoretické fyziky a teoretiky elektromagnetického pole, (zejména v Brně), aby překonali obavy ze složitosti problémů o relativně „nehmotné podstatě hmoty“.

Odpovědět


Re: Červinka Jaroslav. Experimenty s přeměnou záření na hmotu.

Jiří Benda,2018-04-14 19:30:05

Blíží se to už pomalu k cíli, ale je potřeba si objasnit některé věci.

1. Podstatou všeho (prostoru i hmoty) je neutrino, neutrinová struktura vyplňuje prostor, je i přítomna v prostoru atomu, i v samotném jádře (i neutron je složen z neutrin)

2. Prostor i hmota rezonují v jediné vesmírné frekvenci, která je současně i gravitačním polem s jedinou základní interakcí (magnetickou). Vše co podléhá gravitaci, kterou známe, rotuje elementárně na této frekvenci

3. Samotné neutrino je složeno obecně ze dvou vzájemně rotujících fotonů (2x511keV), které mají ale navzájem obrácenou rotaci, tedy foton a antifoton (již od zániku "anihilací" a vzniku nového vesmíru opětným magnetickým spojováním elementů se stejnou orientací, frekvencí a fází). V této vzájemné těsné rotaci jsou už elektronem a pozitronem (bez ohledu na kvantové parametry, v tom už si musí kvantovka udělat pořádek sama). Zděsíte se nakonec toho množství chyb v dosavadní fyzice - jak se do toho nepůjde kriticky, tak zůstane všechno dál stát. Pozn.pro úplnost: Volný elektron má vnucenou vesmírnou rotační frekvenci (pohybuje se souhlasně s el. v neutrinu)- jinak by neměl ani hmotnost, ani interakci s hmotným.

4. Rozbíjení vazby neutrina ve vakuu je to prvotní, co se musí prokázat, jde o přetížení vazby vysoce energetickým přenosem, nejlépe ve velmi úzkých postupně přidávaných paprscích s kontrolou gama záření. Dá se očekávat, že tam bude jistý náznak zrychlujícího se nárůstu před anihilací, k úplné by nemělo dojít, i to málo v omezeném ohnisku může nadělat velké škody. Pro jednoduchost můžeme předpokládat přibližně stejnou hustotu neutrin, jako je obsaženo v objemu atomu vodíku (hmotnost, aby se dala odhadnout energie výbuchu E=mcc). Tyto experimenty už připravují v Číně i v USA. Škoda, že Česko zaspalo, že je ve vědě tak neprůstřelná atmosféra, měli by se do toho obout hlavně mladí.

Že je z neutrin všechno, dokazuje i "oscilace neutrin" - v totožně rychlosti mají neutrina odlišnou vyšší frekvenci než je ta vesmírná, ale i v ní funguje magnetická přitažlivost mezi elementy letícími téměř rychlostí světla a ty se spojují, možná při vyšší hustotě energie by vznikaly ještě hmotnější částice. Bohužel, jak je zvykem, věda pouze popíše a jde od toho, anebo jen spekuluje v rámci rádoby platných teorií. Nová fyzika bude žádat více.

Čerpáno z knihy: Tajemství VESMÍRU odhaleno!, Ing.Jan Blažej, vydáno v r. 2010

Odpovědět

Pokud je datum správné...

Jan Pokorný1,2018-03-26 09:48:19

Pokud je datum uvedené u literatury správné, pak výsledky pokusu předčí všechna očekávání.

Odpovědět

Václav Dvořák,2018-03-24 11:24:41

No moc jsem se tomu nenasmál, ale hlavní problém je asi v tom, že se vytváří jen elektrony a pozitrony, nikoli jádrové částice (neutron, proton) které nesou drtivou většinu atomové hmotnosti, takže do běžné hmoty, která se dá třeba fláknout na kuchyňskou váhu, to má IMO hodně daleko :-D

Odpovědět


Re:

Václav Dvořák,2018-03-24 11:26:54

(omlouvám se, měla to být reakce na rádobyvtipný komentář Františka Poláška dole)

Odpovědět


Re:

František Polášek,2018-03-24 17:18:29

Daleko, široko, tam u Nových Zámků, stavjajů tam vežu ze samých šuhájků. Chce to trochu lidové moudrosti a poezie.

Odpovědět


Re:

Pavel Nedbal,2018-03-24 19:18:18

Dodávám: naprostá pitomost. Fakta jsou jasná. Proč vlastně takové články publikujete. A též nechápu některé diskutéry.

Odpovědět


Re: Re:

Josef Hrncirik,2018-03-25 19:38:14

Já nechápu, proč ve vzorečku na obr.2 není m = 2 E/c2

Odpovědět

za jakých podmínek

Jakub Beneš,2018-03-23 23:54:46

zdá se mi, že prostě předpokládají, že když se vyskytne na jednom místě právě tolik energie, tak ten elektron a pozitron vznikne. ale nepřijde vám to jako dost naivní? proč by se to mělo přeměnit? pokud je toho energie schopna, jistě jen za nějakých dalších podmínek, o kterých nevíme zhola nic. proč by se třeba nepřeměnil samotný jeden foton, kdyby měl tuto energii. proč je nutná srážka? a co je to vůbec srážka fotonů? není to náhodou interference? nicméně je fajn, že to někdo zkouší. to zase ano. něco nového snad zjistíme.

Odpovědět


Re: za jakých podmínek

Vladimír Wagner,2018-03-24 12:57:17

Ale kvantová fyzika takto funguje, když je někde dostatek energie, tak mohou vzniknout libovolné částice. Tedy s podmínkou, že musí být splněny všechny zákony zachování. To je důvod, proč se produkují páry částice a antičástice. Jeden foton gama, který má dostatek energie (tedy ta je větší než 1022 keV - dvě klidové energie elektronu) se nemůže sám přeměnit na pár elektron a pozitron, protože by byl narušen zákon zachování hybnosti. K tomu, aby tato přeměna proběhla, musí mít možnost předat část své hybnosti jinému objektu. Takže existuje velice běžně probíhající proces, při kterém se v elektromagnetickém poli jádra přemění foton s dostatečnou energií na pár elektron a pozitron. Taková tvorba páru je velice běžný jev, který je vedle fotoefektu a Comptonova rozptylu třetím procesem, kterým interaguje záření gama s hmotou.
Na jev se můžeme podívat i tak, že virtuální foton elektromagnetického pole jádra interaguje s reálným fotonem gama záření a přemění se na pár elektron a pozitron.
Jediným rozdílem mezi tímto běžně pozorovaným jevem a zatím nepozorovaným jevem v článku je, že v tomto případě je i druhý foton reálný a ne virtuální.
Kvantová elektrodynamika dokáže velice dobře spočítat a předpovědět přesně, za jakých podmínek a s jakou pravděpodobností k té přeměně fotonů na elektrony a pozitrony dochází. Takže vše okolo tohoto procesu známe. Kvantová elektrodynamika je velice spolehlivě ověřená teorie.

Odpovědět


Re: Re: za jakých podmínek

Václav Dvořák,2018-03-25 11:05:03

Jaká škoda, že není možné komentáře hodnotit, tady bych kliknul velké +1 !

Odpovědět


Re: Re: za jakých podmínek

Jiří Benda,2018-03-25 14:22:00

Všechno je jinak, jenže fyzika je ještě v plenkách a nedokázala k tomu dojít. Principielně z jakéhokoliv fotonu nic nevytvoříme, musí jít o srážku fotonu a antifotonu (ten má obrácenou rotaci) o energiích po velkém třesku, tedy 2x511keV + vazební energie neutrina. Tak primárně vznikají neutrina a celý nový vesmír. Neutrino tedy tvoří pár foton/antifoton (v té rotující oběžné vazbě už v roli elektronu a pozitronu). Nelze to šmahem zahodit jen proto, že kvantovka nám předkládá parametry, které nejdou dohromady. Také nejde o volný nebo orbitální elektron a pozitron, ale do sebe vzájemně zabalené energie rotace dvou magnetických vírů. V každé teorii jsou chyby, i v té kvantové. Fyzika často pojímá formule dogmaticky a pak o chybě už nikdo nepřemýšlí.

V USA a v Číně už dávají dohromady experiment, který má definitivně zjistit, co v neprázdném prostoru vlastně je. Spočívá v tom, že se laserem pošle do co nejmenšího ohniska (postupně stupňovaná) energie a měří se gama, lze pak předpokládat, že gama nebude růst lineárně, ale v geometrické řadě, přičemž k úplné anihilaci objemu ohniska by nemělo dojít, protože by došlo k takovému malému "Velkému třesku". Proto i stavebně musí být místo experimentu dobře vyřešeno, experiment zřejmě hluboko pod zemí, pomocné stavby nad zemí, ale pokud možno 200m daleko. Vysoké vakuum, aby "pozadí" bylo jasně oddělitelné. Na rozdíl od případu vzniku neutrina, se zde neutrinová struktura prostoru rozbíjí energií vyšší, než je energie vazby neutrina. Vzniká pak buď pár el./poz., pokud zůstane zachovaná původní rotace obou v rámci neutrina, anebo rovnou foton/antifoton o 511keV, což v obou případech končí stejně v záření gama. Zapamatujme si - anihilace není žádný zázrak, kdy se z hmoty stává nic, respektive záření, ale jde o pouhé narovnání dráhy dosud dvou rotujích magnetických vírů.

A další zajímavost - co je v té vesmírné rotaci pod jednotnou frekvencí, to vykazuje hmotnost, vzájemnou přitažlivost, jako dvě souhlasně orientované cívky za sebou. Co v této vesmírné frekvenci (oběžné) nerotuje, to hmotnost nemá - viz např. svazek neutrin s téměř rychlostí světla, který má mnohem vyšší frekvenci než je ta vesmírná (díky přidané kinetické energii) a gravitace mezi neutriny pak působí jen v tomto svazku a dochází tak v letu ke slučování na větší neutrální částice. Fotony "slunečního větru" jsou také mimo tu vesmírnou frekvenci a ten "tlak" je způsoben posledními přenosem nabuzenými neutriny prostoru vůči hmotě (jako příboj oceánu). Fyzika by mohla být tak zajímavá, kdyby nebyla jen spolkem dogmatiků. Bude-li ta stagnace pokračovat, tak česko jako vždy "ostrouhá mrkvičku" a svět bude už jinde. Takový jednoduchý mustr nové teorie je obsažen v knize Tajemství vesmíru odhaleno, napsané před více než 10 lety a i přes dílčí chyby a nedodělky může být velkou inspirací, protože až po nový výklad gravitace a nový popis zániku, vzniku a současnosti vesmíru, chyby nejsou.

Odpovědět


Re: Re: Re: za jakých podmínek

Josef Hrncirik,2018-03-25 19:25:12

Mám jenom VUML. Když jsem si do Coulombova z. dosadil pro interakci e+ e- poloměr e- = 2,8.10-15m, vyšlo mi, že pro oddálení na vzdálenost 1 um (roztržení páru) je zapotřebí dodat energii cca 400 keV, pochopitelně navíc k nutným 2*511 keV.
Není to tím, že netuneluji?
Nemám ani páru, proč páry e+ a e- nekopírují H atomy se stabilními šlupkami.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: za jakých podmínek

Jiří Benda,2018-04-14 19:35:32

Jenže berete v úvahu "rozměry" volného elektronu, zde jde o velmi těsnou vazbu v neutrinu s poloměrem rotace nejméně o 5 řádů menším

Odpovědět


Re: Re: za jakých podmínek

Milan Krnic,2018-03-25 19:45:28

Děkuji za vysvětlující komentář!
Okolo Vám zmiňovaného procesu samozřejmě vše neznáme, protože to je jaksi neuchopitelné, což ale neznamená, že to nedá na spolehlivě ověřenou teorii.
Obdobně přesně dokážeme spočítat, kolik lidí má tři obvyklá jídla denně. Že všichni ovšem zdaleka neznamená, že mnozí nehladoví. To je krása statistiky.

Odpovědět

Splnil se můj sen

František Polášek,2018-03-23 18:02:22

Celý život čekám na to, až se tato samozřejmost potvrdí. K vůli tomu jsem se zde zaregistroval. Plní se můj životní sen. Přeměna záření na hmotu je přece SAMOZŘEJMOST !!Lidově řečeno vzniklo z ničeho něco. Tím se vysvětluje kde se to tu všechno vzalo. Je to nejlepší zpráva mého života.

Odpovědět


Re: Splnil se můj sen

Jaroslav Pešek,2018-03-23 19:40:49

No ale nevysvětluje to, kde se vzalo to světlo. A světlo něco je.

Odpovědět


Re: Re: Splnil se můj sen

Milan Krnic,2018-03-23 20:12:55

Stejně jako v životě něco vzniká a něco zaniká, i zde je možná paralela. A pak to hledejte, když to zmizí - to zná ze života snad každý (a tím se ta touha po vysvětlování ztrácí)).

Odpovědět


Na obr.1 jen světáci (světští) vyrábí v komoře hmotu ze světa. Nejde o to rozumět tomu, stačí umět číst či psát.

Josef Hrncirik,2018-03-23 21:15:20

Odpovědět


No dobře. Tam to byl pod obr.1 jen překlep.

Josef Hrncirik,2018-03-25 19:10:08

Co ale maj světští se svou osvětou v mysli, když pod obr.3 píší, že 1 laser produkuje záření tisíckrát energetičtejší než je viditelné světlo; ?energie fotonů cca 2 keV, tj. vlnovou délku cca 500 pm ?či výkon cca 100 W/cm2, který na Armatu určitě nestačí.
Druhý z laserů je prý miliardkrát energetičtější, ?cca 2 GeV. To už by snad mohlo stačit, ale snadno se to prý dá zaostřit (rozostřit) komplexní (?kompletní) optikou do srážky (či vrátit výrobci).
Paprsky pustíme proti sobě ať zkolabují.
V Osel 31.1.2018: Fyzici plánují postavit lasery tak silné, že rozervou vakuum se píše, že el. pole musí být naprosto extrémní a v ohnisku laseru i 100 PW při 0,8 um lambda bude pole jen cca 22 PV/m což je pod Schwinger limit 1,3 EV/m pro kreaci párů e- ; e+ ve vakuu.
Bez této intenzity pole prý světlo se světlem ve vakuu neinteraguje a páry se netvoří ani při dostatku energie fotonů.
Vytvoří se však snadno na zbytcích plynu ve vakuu a potom lavinovitě autokatalyticky na vytvořených e- či e+.
Navíc vše je laser. Gama 2 GeV se prý dají získat z laseru s volnými e. Není však zřejmá šíře svazku, výkon a ?komplexní zaostření a srážkové průřezy.
Gama 2 kVe asi vznikne trochu též i v hohlraumu při ozáření extrémně intenzivním světlem, ale určitě se tam objeví stejně rychle spousta vytržených e- a pak i páry terče.
Každopádně snadno zvítězí.

Odpovědět


Re: No dobře. Tam to byl pod obr.1 jen překlep.

Milan Krnic,2018-03-25 19:24:36

Když budou dobře počítat, tak jim to vyjde. To je jednoduché.
Nicotu spolehlivě porazí Átrej, takže jim ani nic jiného nezbude.

Odpovědět


Re: Splnil se můj sen

Vaclav Prochazka,2018-03-23 23:11:30

No, ale ono se zatím nic nepotvrdilo:-)

Ovšem všichni přece neotřesitelně víme, že E=m*c^2, takže i pokud experiment nic neprokáže, nic se nezmění. Svede se to například na nedostatečně výkonný laser, takže se bude investovat a investovat a zkoumat dál a dál .... :-)

Odpovědět


Re: Splnil se můj sen

Václav Dvořák,2018-03-24 01:59:37

Jak z ničeho něco? Světlo resp. foton je nic??? První věc kterou na světě uvidíte?

Odpovědět


Re: Re: Splnil se můj sen

Jan Novák9,2018-03-24 20:16:01

Pan Polášek asi nikdy neviděl jak to "nic" řeže ocelovou desku o síle 10-20mm. Já bych tam teda prsty nestrkal.

Odpovědět

Emc²

Bluke .,2018-03-23 17:59:37

čisto teoreticky by sa taketo zariadenie dalo pouziť ako "motor" pre rakety?, problém je však obludná veľkosť zariadenia pre praktické použitie.

Odpovědět

Ondřej D,2018-03-23 16:12:18

Mohly by z toho být lupínkové pilky na titan.

Odpovědět


Re:

Vladimir Vaněk,2018-03-23 17:08:32

Pane D, zkuste si přečíst co jste vyplodil za kupu příspěvků u předchozího článku a co to je za blábol a stejně tak pod tímto článkem. Nemohl byste nasměrovat své aktivity na jiný server. Tady nejste správně.

Odpovědět


Re:

Radovan Slegl,2018-03-24 09:11:56

Tady trolling moc nefunguje

Odpovědět

Ondřej D,2018-03-23 16:05:55

V každém případě to bude zajímavé, až to protisměrně zfázují. Možná se pak začne říkat střídavý a stejnosměrný laser.

Odpovědět

Ondřej D,2018-03-23 16:00:18

Budou chtít srážet dva gamma paprsky a doufat, že se to speče na hmotu.

Odpovědět


Re:

Jirka Travnicek,2018-03-23 17:22:10

Vím, je to pracné, ale redakce by měla příspěvky pošuků nekompromisně mazat.

Odpovědět


Re: Re:

Vlastislav Mach,2018-03-23 18:06:28

Pane Trávníčku, máte pravdu! Mně se to stává také. A jsem tomu rád. Rád si toho spoustu přečtu, málokdy okomentuji, a když to zmizí, tak to funguje jako sebereflexe. To je dobře. To bychom se nikam nedostali. Takže s Vámi souhlasím. Neberte to jako ironii. Ale jako úder sebe sama do mě.
Moje motto jsou slova páně Josefa Švejka. Každej nemůže být chytrej, taky někdo musí být blbej. Kdyby byli všichni chytrý, tak by bylo na světě tolik chytrosti, že by z toho ....

Odpovědět


Re:

František Polášek,2018-03-24 08:16:45

A když se to speče na hmotu bude to možné používat jako filament do 3D tiskáren. Fotonů je dost, jsou zadarmo. Je to velmi blízká budoucnost výroby čehokoliv v libovolném množství prakticky z ničeho. Jde o to jen vyrobit trysku do tiskárny, kde se budou fotony srážet na hmotu. Při tisku musí být otevřená okna, aby se všechny fotony z místnosti nevyčerpaly a pak by byla tma a tisk by se zastavil. Matrix se může jít zahrabat. To vymysleli amatéři bez hlubších znalostí fyziky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace