Věřící se rozhodují intuitivněji  
„Negativní korelace mezi racionalitou a religiozitou má kořeny v upřednostňování intuitivních reakcí zejména, když intuice a logika jsou v protikladu“ – zní název článku Richarda E. Dawse a Adama Hampshira z Laboratoře výpočetního, poznávacího a klinického zobrazování mozku londýnské Královské univerzity, kteří se rozhodli prověřit tvrzení: „Je dobře prokázáno, že religiozita nepřímo úměrně koreluje s inteligencí“. Výsledky zveřejnili v časopisu Frontiers in Psychology.
První autor článku, Richard E. Daws. Kredit: The Computational, Cognitive and Clinical Neuroimaging Laboratory, Imperial College London
První autor článku, Richard E. Daws. Kredit: The Computational, Cognitive and Clinical Neuroimaging Laboratory, Imperial College London

Klikněte na stránku renomovaného britského centra pro výzkum mozku Cambridge brain sciences, Těch dvanáct on-line testů na ni zobrazených si můžete vyzkoušet i sami. Pravděpodobně přihlášení mailem je nevyhnutné, odměnou však bude výsledek, jenž Vás porovná s podobnými odvážlivci, kteří neodolali. Systém Vás pak bude motivovat k pravidelnému namáhání mozkových závitů, můžete tedy zkusit, jestli i takovéto cvičení zlepšuje kondici. Tu mentální. Navzdor jednoduchému zadání, testy nejsou lehké – běží čas a každou správnou odpovědí se zvyšuje obtížnost. Méně odvážným se nabízí možnost alespoň na videu shlédnout, jak některé z úkolů hbitě řeší ten, co již má něco natrénováno.

 

Poskytne někdy nějaká zobrazovací metoda odpověď, proč někteří neochvějně věří v nadpřirozeno, jiným jsou takové představy nepřijatelné? Co se stane v mozku při konverzi z věřícího na ateistu a naopak?
Poskytne někdy nějaká zobrazovací metoda odpověď, proč někteří neochvějně věří v nadpřirozeno, jiným jsou takové představy nepřijatelné? Co se stane v mozku při konverzi z věřícího na ateistu a naopak?

Velice podobným dvanácti testům způsobem „napoprvé naostro“ byly on-line vystaveny tisíce dobrovolníků přihlášených přes internet, reagující tak na výzvy zveřejněné na sociálních sítích i v mediích. Vědci uskutečnili dva rozsáhlé průzkumy, první koncem roku 2010 a druhý začátkem roku 2013. Kromě mentálních schopností se u přihlášených zjišťovaly údaje jako věk, země původu, dosažené vzdělání a další socioekonomické informace včetně míry religiozity. Nešlo ani tak o příslušnost k nějaké církvi (mnohé si novorozeně bez rozhodovacího práva připíšou na základě vůli rodičů), ale o skutečný názor. Díky tomu vědci mohli vytvořit tři základní podskupiny testovaných: 1/ skutečně neochvějně věřící, jimiž necloumají pochybnosti, 2/ agnostici, kteří si myslí, že o existenci boha nelze rozhodnout a k náboženským dogmatům se staví povětšinou skepticky, 3/ bezbožní ateisté.

 

Bratři Christopher Hitchens (1949 – 2011), novinář … a přesvědčený ateista a Peter Hitchens (nar. 1951), také novinář … a přesvědčený křesťan. Oba napsali několik knih. Christopher proti náboženství, Peter za jeho obranu. Před deseti lety se na půdě michiganského Hauensteinova centra potkali ve slovním souboji o válce v Iráku a o náboženství.
Bratři Christopher Hitchens (1949 – 2011), novinář … a přesvědčený ateista a Peter Hitchens (nar. 1951), také novinář … a přesvědčený křesťan. Oba napsali několik knih. Christopher proti náboženství, Peter na jeho obranu. Před deseti lety se na půdě michiganského Hauensteinova centra potkali ve slovním souboji (ZDE) o válce v Iráku a o náboženství.

Asi tušíte, jaké korelace vědce zajímali. Ověřovali již několika průzkumy naznačenou hypotézu, že inteligence a míra religiozity jsou nepřímo úměrné. I když první práce na toto téma byly zveřejněny před devadesáti lety a po roce 2000 se celá řada studií zabývala tím, jaký vztah má sklon věřit v nadpřirozené božstvo k různým mentálním schopnostem, v současnosti byli výzkumníci nuceni žádat etické komise o schválení. V Británii i v americkém Ohiu byli úspěšní. Kdo ví, jak by se žádostí dopadli v Česku…  
První z obou studií poskytla výsledky od 44 780 lidí, z nichž 12 576 se označilo za silně věřící, 14 018 za agnostiky a 18 186 za ateisty. Průměrný věk ve všech podskupinách se pohyboval kolem 30 let. Do druhé studie se zapojilo 18 455 lidí, z nichž 10 876 se přihlásilo k pevné víře, 2 612 k agnostickému „co já vím“ a 4 967 k ateizmu. Spolu tedy 63 235 účastníků. Na tak velkém souboru již lze statistické hrátky odpovědně využít na hledání souvislosti mezi religiozitou a kognitivní výkonností a testovat nezávislost tohoto vztahu od vlivu různých sociodemografických faktorů.

 

A co naznačují výsledky? Ve schopnosti rychle se zorientovat, pochopit slovní instrukce, logicky uvažovat, rychle plánovat správné postupy, nebo posoudit prostorové změny, v tom všem byli ateisté o něco lepší než věřící. Nejmenší rozdíl byl u úkolů využívajících krátkodobou pracovní paměť a dedukci (třeba hledání souvislostí a rozdílů mezi obrazci), největší pak v testech založených na konfliktu intuice a racionálního úsudku, například na rychlé správné reakci při rozporu zrakového vjemu a slovní informace (double trouble brain test). Analýza výsledků obou studií potvrdila dávněji známý, a nakonec i celkem logický poznatek, že, statisticky vzato, čím jsou lidé více náchylní k náboženské víře, čím snadněji přijmou neověřitelná dogmata jako nezpochybnitelná fakta, tím víc se v rozhodování spoléhají na intuici než na racionální úsudek.


Pro zájemce o podrobné, statistickými metodami zpracované výsledky je dostupný celý článek i s doplňkovými materiály. Místo zdlouhavých popisů nabízíme graf dokumentující hlavní závěry (upraveno podle Daws Richard E., Hampshire Adam: The Negative Relationship between Reasoning and Religiosity Is Underpinned by a Bias for Intuitive Responses Specifically When Intuition and Logic Are in Conflict, Frontiers in Psychology vol. 8, 2017):



Zdroj

Daws Richard E., Hampshire Adam (The Computational, Cognitive and Clinical Neuroimaging Laboratory, Imperial College London, London, United Kingdom): The Negative Relationship between Reasoning and Religiosity Is Underpinned by a Bias for Intuitive Responses Specifically When Intuition and Logic Are in Conflict,  Frontiers in Psychology, vol.8, 2017, DOI=10.3389/fpsyg.2017.02191 URL=https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2017.02191

Datum: 08.05.2018
Tisk článku

Zábavný pravopis - Nováková Iva
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 165 Kč
Zábavný pravopis
Nováková Iva

Diskuze:

Matení pojmů...

Jan Kment,2018-05-15 15:18:09

Myslím že jde o oboustranný omyl, skutečná víra má velmi málo společného s poznáním a poznáváním, především ve vědeckém slova smyslu. Víra není li zcela primární a primitivní docela dobře reflektuje samu sebe jako iracionální a do světského poznání oddělenou. Už dávný křesťanský filosof Tertulián říká "Credo quia absurdum" (Věřím, neboť je to absurdní). Absurdnost předmětu víry staví přímo jako její podmínku. A skutečně, psychologicky vzato, bez tohoto cimrmanovského kroku stranou v lidském myšlení by člověka velmi rychle udolala vlastní skepse už ve chvíli kdy zjistí, že je smrtelný. Jedině díky absurdní víře, že věci tohoto světa mají smysl, že myšlenka je věčná, že dobro které vykonáme, se neztrácí, že tam někde v dálce existuje jakýci cíl ke kterému dojdem, jedině díky této víře jsme schopni žít. A to je podstata náboženství, ať už tomuhle světlu v naší mysli říkáme bůh nebo neříkáme, drží nás všechny nad vodou!
Tzv. věřící se od nevěřících liší hlavně tím že "nevěřící" si tuhle vlastnost mysli příliš neuvědomují/nepřipouštějí, zatímco "věřící" ji obestírají všemožnými báchorkami které tak často vypadají jako nepovedený pokus o popis světa a jeho stvoření. To neuvědomování ateistů si i ty báchorky věřících mají tutéž příčinu. Ona se tahle vlastnost mysli totiž sama dost úporně brání přímému nahlédnutí. To proto, že už samotné nahlédnutí, že jde o jakýsi cimrmanovský úkrok v lidském myšlení, který nám nadělila samotná příroda abychom se neusoužili, už toto samotné vědomí zavání těžkou skepsí.
Takže si vlastně věřící s ateisty nemojí co vyčítat, oba tábory se mýlí. Díky bohu! :-)

Odpovědět


Re: Matení pojmů...

Milan Krnic,2018-05-15 17:47:21

Souhlasím, jen s výhradou, že uchopení uvedeného nevede nutně k neschopnosti žít. Naopak se s tím dá žít skvěle, a nutnou víru (např. ve svobodnou vůli, nebo v zítřejší východ slunce) si lze ponechat k tomu (resp. ono to je tedy naopak, víra je hlavní proud).

Odpovědět


Re: Re: Matení pojmů...

Jan Kment,2018-05-16 00:13:23

Máte pravdu, lze s tím žít pokud dosáhnete určité zralosti. Pak skutečně také lze, jak sám víceméně říkáte, věřit i nevěřit zároveň!

Odpovědět


Re: Matení pojmů...

Lenka Vilhelmová,2018-05-17 19:19:58

Cituji pana Kmenta: "To neuvědomování ateistů si i ty báchorky věřících mají tutéž příčinu...
Takže si vlastně věřící s ateisty nemají co vyčítat, oba tábory se mýlí. Díky bohu! :-)
To jste napsal hezky. Je prosím abyste mne ateistku s Vámi neházel do stejného pytle. Ale jinak Vám i všem dalším věřícím v Boha a Krista syna jeho jediného, upřímně přeji, ať vám to dlouho vydrží. Jen to prosím nehustěte do dětí. Byl by to hřích.

Odpovědět


Re: Re: Matení pojmů...

Milan Krnic,2018-05-17 21:15:59

Nejhorší na tom je, že Jan tím nikoho do pytle nehází, nýbrž jen vyjevuje tu relativně krutou pravdu. :((

Odpovědět


Re: Re: Matení pojmů...

Jan Kment,2018-05-17 23:18:05

Já vás do žádného pytle neházím, jste přesně tam, kde jste chtěla být. :-)

Odpovědět


Re: Re: Matení pojmů...

Jitka Málková,2018-05-18 08:17:25

Lenko, nechte je, ať si notují. Kdyby si Bibli přečetli, zjistí, jak je to jejich náboženství nenávistné. Většina věřících se k tomu nikdy nedostala a zná jen pár úryvků, které jim melou v kostelích, na pohřbech a při svatbách. Rádi by se nám přiblížili a proto tvrdí, že jsme stejné. Nechte je při tom, "at se bojí". Pokud jste tu nová, doporučuji sérii článků pana Špačka. Jsou supr. Například zde: http://www.osel.cz/7240-biblicke-nasili.html . Myslím, že to začíná zde: http://www.osel.cz/7259-historie-boha-1.html . Ale doporučuji všechny články pana Špačka: http://www.osel.cz/autor/93/jan-spacek/ ... i ta diskuse je kouzelná :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Matení pojmů...

Milan Krnic,2018-05-18 09:55:38

Diskuze je o víře, nikoli o náboženství Stane se :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Matení pojmů...

J Zolman,2018-05-18 10:24:24

To, jak si věřící musí hrát se slovíčky a kličkovat, je zábavné. Až mne to dohnalo k registraci. Pan Krnic si pěkně naběhl. Ano, máte pravdu :) Diskuse je o víře. Víře v nesmysly. Je podle Vás chodit pozřít tělo Pánovo zvyk udržovaný vírou v nesmysl? Stačí ano/ne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Matení pojmů...

Milan Krnic,2018-05-18 11:47:42

Obecně vzato je nesmysl i víra ve smysl.
Proč chodí do kostela na oplatky by vám řekli ti dotyční, já to posoudit nedokážu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Matení pojmů...

Jan Kment,2018-05-20 22:50:46

Promiňte, ale já tu mlvím o fenoménu víry, snažím se pojmenovat čím pro člověka je (víra je věc poměrně rozšířená, takže to zcela jistě není zbytečná otázka!) ještě jsme ani nedospěli k pojmu boha a vy už mě vydáváte za fanatického věřícího a mlátíte mě po hlavě biblí, tak jako vaše přítelkyně božím synem! Neměla tu být řeč o mě, ale když už jste začaly, představte si že se nemodlím, nechodím do kostela, nejsem křtěný, nevěřím na neposkvrněné početí apod. nepokládám se za křesťana ani příslušníka jiného náboženského kultu. Nemůžu ale přejhlížet, že fenomém výrazně ovlivňuje život obrovské části lidstva, že se výrazně podílel na celé lidské historii. A tak o víře přemýšlím a beru ji vážně, jako vše co formuje tento svět, ale nikterak ji nebhajuji, nejsem jejím zasstáncem. Jen mě dost děsí jak naivně vědecká obec k víře přistupuje a není schopna ji uchopit jinak než předmětně, jakoby vůbec nechápala složitost stavby lidské mysli :-) ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Matení pojmů...

Milan Krnic,2018-05-20 23:44:08

Ateismus jako takový na víře v materialismus stojí, takže to jinak uchopit nedokáže. A pro některé zkrátka v tomto existují jen dvě pozice.

Odpovědět


Re: Matení pojmů...

František Hnědý,2018-05-28 11:19:18

To, co píšete je hloupost. Já jako ateista nemám potřebu absolutního dobra a absurdní víra není nic co bych potřeboval pro obhájení vlastní smrtelnosti. Tento pohled můžete mít pouze právě protože jste byl naočkován religionistikou která pro vás vytvořila tuto zjednodušující cestu k vnímání a uvědomění si psychologicky složitých věcí jako je vlastní smrtelnost.
Psychologicky správná cesta k vlastní smrtelnosti, k cíli vlastního života a mnoha dalším je akceptace. A k tomu nepotřebujete žádné hloupé příběhy nebo absurdní předmět víry. To potřebujete k tomu abyste mohl nekriticky akceptovat hloupost jako je víra.
Akceptace vám umožní zdravý přístup k cíli vašeho života, nemusíte věřit v žádné absolutní dobro a umožní vám vnímat svět takový jaký je. Ani dobrý ani zlý, ale neuvěřitelně krásný svojí rozmanitostí, děsivý svojí prázdností a zábavný svojí složitostí.
Naopak víra vám očkuje binární pohled na svět a omezuje možnosti vašeho vnímání krás i hrůz světa.
Pokud chcete hledat odpověď na otázku "Jaký je smysl života?" radši se koukněte na diskusi nad touto otázkou, filosofii. Sice vám nedá žádnou dobrou odpověď a přisype vám k tomu spoustu dalších otázek. I přesto je to lepší než jednoduché a chybné odpovědi které dává náboženství.
A ano nevěřící mohou věřícím vyčítat a to hodně. Pro mě jeden z nejhorších zločinů věřících je indoktrinace dětí. To, že bez možnosti se bránit na základě lásky někdo vnutí svým dětem iracionální výru v hlouposti a na celý jejich život oslabí jejich obranu vůči hloupostem, lžím a manipulacím je strašlivý zločin vůči těm kteří se sami nemohou bránit.

Odpovědět


Re: Re: Matení pojmů...

Milan Krnic,2018-05-29 14:18:23

Zkuste si přečíst diskuzi výše. Ta je o víře, kterou (Vašimi slovy hloupě) zaměňujete za náboženství.

Krom toho k nutné (obecně absurdní, ale osobně v rámci víry ve svobodnou vůli racionální) víře pěkná přednáška:
Cyril Höschl - Logika vědeckého zkoumání (České centrum IET, FEL ČVUT, NÚDZ 4.4.2018) (v2)
https://www.youtube.com/watch?v=0O_zggOaHgM
Víře v to být nevěřícím zdar!

Odpovědět

Víra

Jiří Benda,2018-05-13 08:53:49

nepopiratelně přináší vyšší zdraví těla i ducha, vyšší imunitu, vyšší psychickou stabilitu, dělá člověka lepšího. Nechť si každý vybere, ale nutno podotknout, že naše astrální tělo, vědomí a paměť se rozvíjí podle života, jaký žijeme. Po smrti už jsme bez vývoje, jen to astrální tělo má spektrum frekvencí, které nás předurčuje (přitahuje) tam, kam patříme. Tedy do prostředí krásného, do prostředí lásky, anebo také se strachem při odchodu a při špatném svědomí můžeme celou svou astrální epizodu strávit zoufalými úniky před zlými duchy, které vibrace strachu přitahuje. Toto objektivně existuje, ať si myslí dogmatici, co chtějí. Mnozí věří, ale je pár takových, kteří VÍ. Vyšší poznání přináší mnoho důkazů. Víra ve vědu a autority je také víra, bohužel zcestná a bez výše uvedených kladných bonusů. To nám přinese do 5 let sama věda (USA, Čína, V.Británie), kde už připravují experimenty potvrzující neutrinovou strukturu vakua, vč. elementární podstaty všeho, gravitace, atd. Pak všichni "chytří" ztichnou. Zírat budou i ortodoxní "vědci", žijící ze současných dogmatů, protože se jim rozpadnou základy, na nichž jejich rádoby stavba stojí. Jejich sebejistými prohlášeními se ještě celé generace budou bavit.

Odpovědět


Re: Víra

Pavol Hudák,2018-05-13 14:10:26

Neliecena schizofrenia?

Odpovědět


Re: Re: Víra

Palo Fifunčík,2018-05-13 20:07:31

Kým nevynašli mikroskop , nikto neveril že existujú mikroorganizmy ako príčina choroby ... Rovnako na dôkaz tachyonov , či psychonov / autor prof.Kahuda / zatial stále čakáme ...
No nestretol som sa s tým , že by niekto dokázal úspešne negovať , že kardiológovia uznávajú ako možnú príčinu úmrtia woodoo ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Víra

Milan Krnic,2018-05-14 09:56:53

Tak hovorově můžete "úspešne negovať" existenci čehokoli. Vědeckou metodou těžko.

Odpovědět


Re: Re: Re: Víra

Pavol Hudák,2018-05-16 23:20:53

kym nevynasli mikroskop, nikto objektivne nemohol vediet co presne sposobuje choroby. hypotezy su ok, ale zdravo uvazujuci clovek si vie uvedomit ze potrebuje dokazy.

Odpovědět

bludne balvany

Peter Hrdlicka,2018-05-11 12:52:10

A kde zaradiť takého pána Grygara ? Popularizátor exaktnej vedy on určite je. Ale viac krát priznal o sebe, že je veriaci. Pritom udeluje bludné balvany za také veci, že by jeden bludný balvan mal udeliť aj sám sebe. K Bohu patria aj nadprirodzené javy, neviditeľné a nemerateľné sily... atď. Takže, čisto teoreticky, aký je rozdiel keď niekto verí v Boha a iný verí napríklad v telepatiu, liečivých anjelov alebo mimozemšťanov.

Odpovědět


Re: bludne balvany

Pavel Foltán,2018-05-11 15:17:24

Pane Hrdlicko,
to už je takový "evrgrýn", vysírat se do pana Grygara a jeho soukromé víry.
Co dělá ve svém volném čase by vám i vám podobným mělo být naprosto lhostejné.
Viděl či slyšel jste někde, že by víru motal do své nebo cizí vědecké práce?
Udělejte si čas a podívejte se například na tyto jeho dvě přednášky:
https://www.youtube.com/watch?v=OI9-dNu9iz0
https://www.youtube.com/watch?v=nKlB7BLoa2k

Odpovědět


Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 15:46:52

Trocha objektivity by to chcelo. Viera v boha a v liecive kamene je na stupnici bullshitu na rovnakej urovni. Grygara si nikdo nedovoli konfrontovat, pretoze je to znama osobnost. Ze zrovna on odovzdava bludne balvany je naozaj vysoko smiesne a hlboko smutne.

Odpovědět


Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 16:02:38

Na stejné úrovni nejsou, Boha nelze testovat.
Bludné balvany jsou za konkrétní zásluhy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 19:19:43

z pohladu ludskej hluposti/iracionality je to uplne to iste.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 19:24:55

Víra není iracionální, ale neoddělitelná, tedy racionální část našeho myšlení. No a za víru se v naší společnosti naštěstí netrestá, a ani za ní nedostanete Bludný balvan.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 19:29:53

ani viera v homeopatiu sa netresta. ale viera v boha a homeopatiu obhospodaruje "ta ista cast mozgu". nieje v tom ziadny principialny rozdiel. viera v boha je v dnesnej dobe plne iracionalna

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 19:41:25

Jak se to vezme. Z principu jistě. Ale víra je neoddělitelná, což z ní dělá zcela racionální koncept. Viz definice https://cs.wikipedia.org/wiki/Racionalita

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 20:07:00

v tom pripade je iracionalne udelovat bludne balvany za nieco co je racionalne

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 20:27:43

Jak jsem již uváděl, za víru Bludný balvan nedostanete. Viz web Sysifa, včetně odůvodnění.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 20:54:47

mal som na mysli vsetky balvany, za vsetko

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 21:05:49

Jak je patrné, důvod je. U každého uděleného šutru jiný.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 21:10:33

par prispevkov vyssie ste mi vysvetlili ze verit v iracionalne hluposti je racionalne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 21:25:57

Nikoli, zdělil jsem, že věřit je racionální. A že šutry nejsou za víru, ale že každý za nějaké zásluhy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 21:30:41

Resp. že věřit je racionální z určitého pohledu. Neboť jak je zřejmé z definice, racionalita je relativní pojem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 23:20:04

Viera nieje racionalna. Je iba prirodzena. Ma nejake pozitivne vplyvy, ale v globale negativne vyrazne prevazuju. Viera je absolutne presvedcenie bez dokazov. A je jedno ci ide o samanstvo, boha, ci vo svoju vynimocnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 23:31:55

Věříme i v daleko základnější věci, od svobodné vůle, vlastního já, přes zítřejší východ slunce, atp., a to zcela bez důkazů, ovšem s jasnými důvody. Z definice racionality "rozhodovat se a jednat na základě rozvahy, případně rozumných účelů a cílů, které lze obhájit důvody".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-11 23:46:27

nieje viera ako viera. to ze zajtra vyjde slnko je fakt zalozeny na pozorovani a je dobre predpovedatelny. a slobodna vola pravdepodobne neexistuje :) co ale az tak nevadi, pretoze iluzia slobodnej vole tam je a buducnost nieje, vzladom na komplexitu sveta, predpovedatelna

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 23:54:09

Založené na pozorování to není, protože budoucnost pozorovat neumíme, tedy to ani není fakt (viz definice slova)
Slobodná vůle je koncept, a já v něj i v něm věřím a jinak si to představit nedokážu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-12 08:26:48

ojojoj... ak tu niekto dava pravdepodobnost ze zajtra vyjde slnko a existenciu deduska na oblaciku ktoreho zaujima ci masturbujete, na jednu uroven, tak sa naozaj nemame o com bavit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-12 10:05:06

Pravděpodobnost obého je z fyzikálního pohledu infinitesimálně malá. Až na to, že se bavíme o víře.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-12 13:51:28

pravdepodobnost prveho je prakticky 100%, pravdepodobnost druheho sa urcit neda, ale vzlahdom na to co vieme, je velmi velmi mala. kym sa neukaze opak.
ano suhlasim, viera s realitou nema nic spolocne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-12 14:04:42

Z čeho tu prakticky 100% pravděpodobnost počítáte?
Např. zde se můžete podívat, kolika lidem slunce zítra 100% nevyjde.
http://www.worldometers.info/
Těší mě, že jsme si pozici víry ujasnili.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-12 14:13:33

neviem co ma dana stranka so slnkom a nasou planetou spolocne, ale tiez som rad ze sme sa defakto zhodli ze viera je psychicka choroba

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-12 14:26:16

Vy zřejmě myslíte naší hvězdu, Slunce. To, že vyjde slunce/sluníčko je subjektivní výraz pro to, že bude existovat zítřek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-12 14:28:06

Co je na psychické chorobě nereálného?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Pavol Hudák,2018-05-12 14:34:20

si troll alebo hlupak?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-12 15:26:20

Tak jinak. "viera je psychicka choroba"
http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/seznam-dusevnich-nemoci/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 21:36:19

http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1521841787
Tento např. za "vyvolávání strachu lepšími desinformacemi"

Odpovědět


Re: Re: bludne balvany

Peter Hrdlicka,2018-05-11 18:35:19

Evergrínom je práve tá každoročná šaškáreň kde v bielych róbach rozdávajú bludné balvany. Príde mi to minimálne trápne, ak niekto kto verí v niečo, čo sa nedá dokázať ani vyvrátiť, ide dehonestovať za mediálnej podpory iných, ktorí veria v niečo iné, čo sa tiež nedá dokázať ani vyvrátiť.

Odpovědět


Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-11 18:43:58

Evergreenem je blud, že Bludné balvany udílí hnutí Sysifos za víru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Z Z,2018-05-14 08:56:42

No tak napríklad bol bludný balvan za "tachyonizované výrobky" - za vieru v ich účinky.
No bludný balvan za vieru v účinky svätenej vody či kúsky ľudských mŕtvol (relikvie) akosi nie je.
Aj keď je to oveľa rozšírenejšia viera.
Bolo to síce nie priamu za "vieru" ale za "Za propagaci a prodej tachyonizovaných výrobků", čoho sa asi niekto "chytí", no nejaký bludný balvan by si za to rímskokatolícka cirkev vyslúžiť mohla.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-14 16:16:45

Přesně tak, ne přímo za víru. Co se týče náboženství, pak:
http://sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189079619&heslo=N%E1bo%9Eenstv%ED%20z%20pohledu%20nov%E9ho%20skepticismu

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Z Z,2018-05-14 18:02:03

Ako som čakal, chytil si sa takéhoto nepodstatného "slovíčkarenia".
Bludný balvan predsa tiež nedostali užívatelia "tachyonizovaných" výrobkov za to, že veria v ich účinky, ale ich výrobca.
Rovnako by nemali dostať bludný balvan členovia RKC za to, že veria v účinky podobných výrobkov ako svätená voda, voda z Lúrd, relikvie z mŕtvol...
Takže ak dostal bludného balvana výrobca "tachyonizovanej" vody, tak by mal, podľa rovnakého princípu, dostať bludného balvana aj výrobca svätenej vody - RKC.
No nedostal ho preto, že sú isté skupiny tvorcov bludov, považované za cirkvi, privilegovanejšie, než necirkevní výrobcovia bludov.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: bludne balvany

Milan Krnic,2018-05-14 21:45:36

Uvedl jsem odkaz na Sysifa, kde je jasně napsáno, proč se náboženstvím nezaobírají. Je to jejich věc, protože to není žádná povinnost. Kritizovat někoho za něco, co nedělá, byť k tomu povinnost nemá, je úsměvné.

Odpovědět

Hodnota d

Jaromir Mrazek,2018-05-10 15:48:50

Vážení diskutující se zaobírají interpretací a výklady. Nevidím dotaz na to, co je na ose y? Hodnoty směrodatné odchylky od průměrné hodnoty? V jakém smyslu?

Originál naznačuje, že se y je odchylka od průměru v jednotkách sigma - tedy rozdíly v řádu 0.1 sigma (standard deviation). V +-1 sigma je 65% populace, jestli se nepletu.

Tak to kdyby měl někdo stejnou otázku jako já.

Odpovědět


Re: Hodnota d

Jan Rychlik,2018-05-14 14:57:21

V +/-1 sigma je víc než 65 procent populace, ale to nemění nic na faktu, že skupiny věřících a atheistů se liší v průměrném výkonu. To, zda jde o rozdíl dost významný, aby se dalo říci, že mezi těmito skupinami je skutečně rozdíl a nejde jen o chybu experimentu, se odvozuje i od počtu měření (účastníků). Tenhle konkrétní výzkum měl slušně velký vzorek.

Při sledování výkonu populací/národů v intelektových testech se berou jako zajímavé i rozdíly 1-2 bodů na IQ škále. 1 bod je při tom 0,07 sigma.

Samozřejmě je dobře nezapomenout, že statistika nemluví o jedinci - o konkrétním věřícím nebo atheistovi nám tahle práce neřekla z praktického pohledu nic. Přesto někteří v diskusi reagují poněkud podrážděně.

Odpovědět

Intuice

Tomáš Janeček,2018-05-10 14:28:26

Pouze krátké doplnění k diskusi. Z hlediska psychologie není funkce intuice nijak méněcenná nebo méně hodnotná. Je to funkce rovnocenná myšlení, percepci i cítění.
Samozřejmě to platí v případě, že je tato (nerozumová) funkce patřičně rozvinutá. Velice
často tvoří zásadní doplněk k funkci myšlení (jako funkci racionální a hodnotící).
Vědeckému intelektu bývá značně nápomocná: vzpomeňte si významné "vědce-vizionáře", k
nimž bezpochyby patřili lidé jako například Newton (považujeme-li ho za vědce), ale také
Pauli, Eddington a z jiné oblasti například Teilhard de Chardin. Dnešní vizionáři (to jsou psychologicky často mysliví intuitivové)doslova "hýbou" světem: Zuckerberg, Musk atd. Intuice je v psychologii chápána jako "nevědomá percepce".
Je také dobré vědět, že "religiózní funkce" je univerzální součástí naší fylogenetické
výbavy. Ona zmíněná a povrchně nebo vůbec nedefinovaná "religiozita" je jedním z jejích projevů. Darwinova víra do takto chápané "religiozity" patrně nespadala... Mezi další (poměrně primitivní)projevy této funkce patří mimo jiné oblíbený "shopping" nebo účast na různých "táborech lidu" a tak dále. Podstatou této funkce (která je sama o sobě indiferentní)je transcendence individuálního bytí. Tolik psychologie.

Odpovědět

Intuícia vs. skúsenosť

Palo Fifunčík,2018-05-09 11:43:04

Položil som si otázku , či skúsenosť ovplyvňuje intuíciu . Pri priemernom veku učastníkov 3O rokov môže byť že sú mladší - majú 2O rokov a starší napr. 4O rokov , čo dáva priemer 30 . Ja si myslím že u vekovo čím starších účastníkov , tým viac intuíciu ovplyvňujú skúsenosti a stupeň vzdelania Dokonca sa domnievam , že rastúca veková skúsenosť môže prichádzať do konfliktu s vlastným religioznym presvedčením ...

Odpovědět


Re: Intuícia vs. skúsenosť

Pavel Hudecek,2018-05-10 00:09:04

Tak intuice není nic jiného, než rychlé, bezmyšlenkové rozhodování na základě pocitů, zkušeností a dalších dříve získaných informací. Vlastně je to evoluční předchůdce myšlení.

Odpovědět


Re: Re: Intuícia vs. skúsenosť

Palo Fifunčík,2018-05-10 07:46:45

Inak ja osobne sa s názvom článku že veriaci sa rozhodujú intuitívnejšie nestotožňujem ...

Odpovědět

Nač je lidem rozum, když je na ně možno působit silou.

Karel Rabl,2018-05-09 11:16:33

To napsal L.N.Tolstoj již dávno a proto se křtí malé děti kteří se nemůžou bránit fyzicky, ani rozumem (na rozdíl od "Ježíše Krista"), nebo se šíří nejen náboženská "politika" ve školách. Nebo největší "rozmach" církví a nejen jich byl a je i v nynější době kdy se lidé nutí co si mají myslet a je jedno jestli to přikazuje Korán či ekonomika nebo mainstream hrající si na "pravdu" a korektnost.

Většinou se k "násilí"(nejen fyzickému, ale i oficiálním lžím) uchylují společnosti před úpadkem, pokud mají dostatečnou konkurenci.

Odpovědět

testy, hry a statistiky

Pavel Ouběch,2018-05-09 09:37:58

Podle obsahu článku se zdá, že v případě zmiňovaných průzkumů šlo daleko nejvíce o formu internetové hry. S vědou (ani se statistikou) to nemá nic společného, přestože se to tak snaží tvářit.
Důvody jsou nejméně dva. 1. Šlo o přes internet přihlášené dobrovolníky a tak je velice sporné, jestli se jimi uváděné údaje ověřovaly. Velmi o tom lze pochybovat, přičemž v tom nejpodstatnějším tvrzení - tedy přihlášení se do jedné ze tří předem určených skupin - je ověření vyloučené.
2. Tři předem definované skupiny jsou hodně nesmyslné - ve smyslu nedostačující. Na první pohled je vidět, že autoři o problematice neměli ani páru.
Když to shrnu, jedná se o bezcenný (ovšem populistický) brak. Bohužel nejspíš placený z peněz daňových poplatníků.
Ono s testy populace je to vůbec hodně nejisté a je třeba zachovávat maximální opatrnost a preciznost. Což se v tomhle případě nestalo.
Ale jde i o metodiku.
Za příklad lze vzít velmi známý test IQ. Dnes už se obecně ví, že IQ testy neměří inteligenci, ale pouze a jedině schopnost tyto IQ testy absolvovat. Když si to někdo natrénuje, může mít vynikající výsledky při podprůměrné inteligenci. Další věcí je, že IQ testy vymýšlí a sestavují lidé s určitou inteligencí. Ten, kdo se od IQ těchto lidí liší, má smůlu. Génius by v IQ testech pohořel.

Odpovědět


Dagmar Gregorová

,2018-05-09 09:50:31

To by jste byl překvapen, kolik takových a podobných "braků" bylo publikováno. Otázka ale zní, kdyby výsledky byly v prospěch věřících, také byste to považoval za brak?
V kterých vzdělanostních skupinách byste předpokládal statisticky nejvíc ateistů?
Proč si myslíte, že rozdělení na věřící, agnostiky a ateisty je nesprávné? Je někdo, kdo neví, kam patří?
Z čeho usuzujete (nelogicky), že ateisté měli možnost si něco "natrénovat"? Navíc na rozdíl od věřících. Celkem pochopitelně se Vám výsledky nelíbí. Kdybyste seděl v etické komisi, povolení k studii stěží projde.

Odpovědět


Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-09 15:30:28

Já nepatřím ani do jedné této skupiny. Ale nejen podle počasí jsem ochoten postoj měnit. Brak to každopádně je. Viz níže o tom nahlížení do hlavy jiným.

Odpovědět


Re: Dagmar Gregorová

Pavel Ouběch,2018-05-09 19:31:35

Když to vezmu postupně -
- sebevětší množství braků neudělá z braku vědeckou práci nebo studii, nejde zaměňovat kvantitu za kvalitu
- napsal jsem některá kritéria (zdaleka ne všechna), jak je možné brak tohoto typu identifikovat. To nemá nic společného s tím, jaký je předmět zájmu a jeho výsledek.
Prosím, pokud možno se nesnažte dehonestovat oponenta podsouváním motivů, které jsou skutečné jen ve Vaší fantazii
- víra je podle mého názoru paralelní poznávání jsoucna k vědě a k umění. Všechno je to vzdělání nebo spíš vzdělávání. Každý člověk, pokud poznávat chce, si vybere, co je mu bližší. Přičemž jednotlivá vzdělávání (třeba věda a víra) se nevylučují, ale naopak doplňují.
- uvedené rozdělení do tří skupin (věřící, agnostiky a ateista) je nesprávné a neúplné, nezahrnuje širokou škálu postojů a přesvědčení mezi uvedenými body. Leckdo může často o existenci Boží pochybovat a například stejně často být o ní skálopevně přesvědčen.
- když jsem psal o možném tréninku IQ testů, nezmínil jsem ani věřící, ani ateisty. Promiňte, ale z toho plyne pouze to, že nelogická (a zavádějící) je Vaš poznámka - ale beru to tak, že splést se může každý.
- pokud bych byl v nějaké komisi, která rozhoduje o investicích daňových poplatníků nebo sponzora do takové studie, odmítl bych podpořit financování takové nevědecké studie. To je celé.

Odpovědět


Re: Re: Dagmar Gregorová

Aleš Tichý,2018-05-09 19:51:26

Vážená paní Gregorová,
Na argument a výtky, jaké uvedl pan Ouběch: "víra je paralelní poznávání jsoucna k vědě a k umění." nereagujte. Nemá to totiž cenu. Věnujte se raději dalším článkům. Těm, co jako pan Krnic, považují články a závěry autorů publikujících v Journal of Psychology, Frontiers in Psychology, v recenzovaném vydavatelství Elsevieru, International Journal of Psychology,... za brakovou literaturu, s těmi je ztráta času diskutovat. Nechte je ať se obrátí na vydavatele. Jim ať napíší že tisknou brak. Raději nás prosím seznamte s dalšími novinkami. Moc děkuji. Aleš Tichý, Královské vinohrady.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-09 20:07:56

Já článek za brak nepovažuji. Brak to je. Výpovědi respondentů nejsou fakty (které odborná literatura vyžaduje), ale pouhými příběhy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Ladislav Koren,2018-05-10 10:44:52

Tak zásadní vyjádření o braku mne přivedlo abych se podíval kde ho otiskli. Ale na tituly z vydavatelství Elsevier jsem na braky nenarazil. Je to špica vydavatelství a ostuda z braku by jim hodně uškodila, takže to nějak ošetřeno asi mají. To mne přivedlo k odkazům na pana Krnice. V minulých diskusích ho z omylů a fyzikální neznalosti vyváděli pod svými články pan Wagner i pan Broz. Možná panu Krnicovi křivdím a v psychologii a sociologii za ním jsou nějaké výsledky, které ho opravňují k tak opovržlivému vyjádření. Mně se ale žádná stopa na jeho publikační, nebo pedagogické činnosti najít nepodařilo. Takže pokud mu křivdím, tak se omlouvám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-10 14:30:20

Sociologie je vůbec zajímavý obor. Bohužel to, co jedna paní povídala (zde dotazovaní respondenti), za fakt opravdu považovat nemůžeme. Dokud se toto nějakým záhadným způsobem nezmění, stojí předmětná studie na vodě, nikoli na faktech, a tedy není odbornou. Je to jednoduché. Co se týče vyvádění z omylů, tak k čemu jinému je diskuze, že.
Mu nekřivdíte, mu děkuje za pěknou ukázku některých argumentačních klamů.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ad_hominem
https://en.wikipedia.org/wiki/Appeal_to_accomplishment

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-14 15:06:50

Pokud jsem dobře pochopil, výpovědi respondentů se týkaly jejich víry/nevíry. V této oblasti se těžko dostanete k faktu blíž než subjektivní výpovědí. data, se kterými se korelovalo, byla výsledky výkonových testů a to mohou být statisticky solidní data, rozhodně ne jedna paní povídala. Leda že by věřící respondenti záměrně simulovali menší schopnosti, nebo nevěřící vymysleli nějaký podlý způsob, jak dosáhnout vyšších testových skórů, než na které mají předpoklady.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-14 16:33:11

Termín "blízko faktu" neznamená nic jiného, než že to fakt není. A o tom píšu. Samotné testování je věc jiná, a mnohem složitější, zatím nepopsatelná. V kontrolovaném prostředí uzavřené klonované laboratorní myšky by mohly povídat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-15 09:26:12

Navrhněte objektivnější způsob, jak se dobrat k FAKTU, že konkrétní respondent člověk věří v Boha.
Pokud dotyčný vypovídá, že věří, je to fakt, se kterým se dál pracuje, protože to nikdo neví líp než on. Ani MRI scan to neřekne líp a to jsou "tvrdá" data. Podobně se pracuje třeba s faktem "bolest". Je to subjektivní vjem/prožitek, ale kdyby doktor prohlásil "pacientova výpověď, že ho to bolí, je jedna paní povídala, řežeme dál", asi byste ho těžko považoval za profesionála/vzdělaného/vědecky schopného.
Testování výkonu intelektu je poměrně dobře zvládnutá věc a praktické aplikace výsledků už dávno ukázaly, že nejde o data typu "jedna paní povídala". Pokud budu hledat řídícího letového provozu, nedám práci někomu, kdo se nedopočítá ani puntíků v intelektovém testu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-15 09:57:49

V předchozím příspěvku mnou uvedené "nepopsatelná" dává vskutku široký prostor k návrhu.
Hodnocení výpovědí člověka odpovídá možnostem, různým (v komunitách, u lékaře, u soudu, atp.) a to na obou stranách (např. možný rozdíl v tom, jak moc mi záleží na výstupu - když se ucházím o zaměstnání / když vyplňuji random dotazník na webu / na imigračním formuláři), a výkonu jakbysmet.
Z tohoto důvodu je příklad s řídícím letového provozu zavádějící, to je situace specifická.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-15 15:08:51

Zaprvé - nemluvíme obecně o výpovědích, ale o konkrétní odpovědi na otázku, zda tázaný věří v Boha. To, že odpovídá v situaci "random dotazník na webu", kdy nezáleží na tom, jaká je jeho odpověď, napomáhá pravdivosti sdělení. Není to jedna paní povídala, ale je to sebeposouzení, které je v této situaci nejsprávnější metodou, jak se dobrat pravdivé odpovědi.

Zadruhé - druhý odstavec vašeho předchozího příspěvku je těžko srozumitelný, protože to není kloudná věta. Bez závorek zbývá "Hodnocení výpovědí člověka odpovídá možnostem, různým a to na obou stranách, a výkonu jakbysmet." Jediné, co z toho lze vyrozumět, je, že hodnocení výpovědí člověka odpovídá výkonu, a to taky moc nedává smysl, protože není uvedeno čímu výkonu. Teoreticky by se snad dalo souhlasit, že schopnost zhodnotit výpovědi člověka odpovídá předpokladům (intelektovému výkonu) hodnotitele.

Zatřetí - výkonové testy nejsou subjektivní výpovědí, nejsou sebeposouzením. Data z nich jsou zjednodušeně řečeno objektivní informací, nakolik dotyčný zpracoval správně informace, které měl k dispozici, přičemž objektivně správné způsoby zpracování řečených informací jsou samozřejmě též definovány. Není to tedy už ani trochu jedna paní povídala.

Korelace mezi daty získanými ze sebeposouzení a daty získanými od stejných respondentů z výkonových testů jsou korektní způsob, jak zjistit, zda mezi nimi může být nějaký vztah (otázka kauzality se řeší jinde, tou se teď zaobírat nebudu).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-15 17:46:18

1) Dokažte, že napomáhá, potažmo že je odpověď pravdivou. Pak to bude (v jednom konkrétním případě) fakt.
2) Dokažte, že není srozumitelný/moc nedává smysl, jinak není srozumitelný a nedává smysl vám. Snad je to takhle lepší ...Hodnocení výpovědí člověka odpovídá aktuálním kauzálním podmínkám, různým a to na obou stranách (jak člověka hodnoceného, tak hodnotitele). A výkonu se uvedené týká jakbysmet. ... toliko i k následujícímu.

-
Poznámka pod čarou: musím takto veřejně pochválit svou úroveň komprese.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-16 11:24:50

ad 1) pokud budeme vycházet z toho, že odpověď člověka na to, zda je věřící, nebo není, v situaci, kdy nezáleží na jeho odpovědi (nemůže na tom profitovat ani tratit), je bezcenné "jedna paní povídala", pak musíme všechny výpovědi považovat za bezcenné "jedna paní povídala". Dokázat, že se člověk identifikuje s nějakým konceptem je apriorně nemožné, protože nemáte zaručeno, že jeho interpretace daného konceptu splňuje přesně zrovna vaši představu, co ten koncept zahrnuje. Váš požadavek na dokázání toho, že člověk nejlíp sám pravdivě řekne, zda je věřící nebo nevěřící, je nesmyslný, protože je nesplnitelný, stejně jako například Vy nemůžete dokázat, že jste se narodil a nebyl vyroben v továrně. Cokoli řeknete, jakýkoli argument použijete, bude podle Vašeho pohledu jen "jedna paní povídala". Komprimovaně: nesplnitelné požadavky jsou nesmyslné.

ad 2) Hodnocení výkonu člověka ve smyslu dosažení čísla popisujícího tento výkon, je nezávislé na tom, kdo hodnotí. Stejné číslo dostanete od psychometrika jako od počítače, pokud budou vyhodnocovat stejná vstupní data.

Poznámka: Vaše komprese je vskutku úžasná, ale někdy je srozumitelnost užitečnější než stručnost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-16 17:09:58

1) Nejen odpověď, ale i podaný výkon, jak jsem uváděl. "jedna paní povídala" je bezcenné pro vás, reálně je to příběh, a ten třeba pro mě není bezcenný, protože faktu se stejně nemám jak dobrat, a pak je tu koncept víry/důvěry, který funguje výborně.
Předně by bylo dobré, kdybyste se podíval na definici faktu, a pak možná přijedete na to, jak absurdní je vaše argumentace vyrobením člověka v továrně.
Požadavky na fakt nesplnitelné ani nesmyslné nejsou. To, že u nějakých případů je splnit nelze, znamená pouze to, co od začátku uvádím, tedy že to není fakt.

2) V rámci hodnocení výkonu člověka ve dvou případech by bylo zajímavé znát vás postup, protože stejné podmínky dle fyziky nastolit nelze.

Děkuji za pochvalu, ale pochopil jste to špatně, tedy pardon, já to nesrozumitelně napsal :-D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-16 18:05:54

Ustálené slovní spojení "jedna paní povídala" vystihuje (nedostatečnou) věrohodnost příběhu, respektive vysokou míru nejistoty o tom, zda se dá dané sdělení považovat za pravdivé/fakt.

Příběhy z hlediska statistiky nejsou moc užitečné. Popisovaný výzkum se nezabývá příběhy.

Vaše narození či výrobu jsem uvedl záměrně, protože to, jakou informaci o tom máte Vy, respektive jaký příběh jste si o tom vytvořil, je z mého pohledu jen Vaše výpověď, "jedna paní povídala", budu-li postupovat analogicky k Vašemu přístupu k výpovědi respondentů. Tedy pokud se nerozhodnu některá sdělení - jako o Vašem vzniku či víře respondenta - považovat za důvěryhodné. Vy jste se rozhodl nepovažovat výpověď respondentů o jejich víře za spolehlivou, já dělám totéž o příběhu o Vašem vzniku. Dokud NEDOKÁŽETE, že jste se narodil, nehneme se v tomhle zřejmě z místa.

Co se týká výkonových dat, neurovědách a psychologii jsou na tom překvapivě podobně jako v částicové fyzice. Nemůžete odfiltrovat všechny intervenující proměnné, ani o nich vědět, používá se tedy velký počet měření a statistika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-16 18:46:50

1) Rozhodně nikoli. O pravdě/faktu nerozhoduje pokládání za.
2) Podle Vás se tedy zabývá fakty?
3) Ano, je, resp. byla to jen má výpověď. Například já důvěřuji ... faktům.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fakt
4) Souhlasím. A statistika má svá pravidla, jako stanovení statistické variability, atp. No, to není třeba psát, to si může každý dohledat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-16 18:49:10

1) Tedy jak se to vezme. V dnešní pocitové době samozřejmě rozhoduje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-17 11:03:19

1) Pokud fakt/pravdu potřebujeme definovat, pak o ní rozhoduje pokládání za.

2) To, že o obě respondent vypověděl, že je věřící, není fakt? To, že dosáhl nějakého výsledku v testu výkonu, není fakt? Pokud by běžec dosáhl nějakého výsledku/času ve sprintu na 100m, nebyl by to fakt? To, že existuje korelace mezi výpověďmi o víře a výsledky výkonových testů není fakt?

3) Faktu můžete důvěřovat, ale nejdříve musíte něco za fakt považovat. Důvěřujete tedy své schopnosti diskriminovat mezi fakty a ne-fakty.

4) Mimo statistickou variabilitu má taky stanoven způsob ověřování souvislosti mezi daty s předem určenou pravděpodobností chyby (chybného vidění souvislosti tam, kde není). Dohledat se dá skoro všechno. Pokud nebudeme psát, z čeho při svých tvrzeních vycházíme, a pokud to není obecně sdílená znalost/předpoklad, neposkytujeme kontext ke správnému pochopení sdělení. Když Vám napíšu, že les je modrý a moře černé, můžete snadno nesouhlasit, pokud nejste Japonec.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-17 11:57:41

1) Takže když pokládám za pravdivé, že existuje Santa, je to podle vás fakt. Postup zajímavý, ale jak jsem uváděl, poplatný době.
2) Viz definice faktu. Výpověď fakt není, podaný výkon je podaný výkon. Pokud někdo něčeho dosáhne, je to fakt, když je to podložené důkazy. Korelace je korelace.
3) Fakt je jasně definovaný, tedy to nezáleží na mě.
4) Jaká je pravděpodobnost, že mluvím pravdu já, a že jí mluví x lidí k něčemu, co je čistě soukromé, tedy to nelze ověřit?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-17 13:34:14

1) Když říkáte, pokládáte za pravdivé, že existuje Santa, je podle mne fakt to, že vypovídáte, že pokládáte za pravdivé, že existuje Santa.

2) Fakt je, že výpověď je nějaká. Pokud vám někdo říká True, fakt je, že výpověď je True. Pokud říká False, fakt je, že vypověděl False. Z toho máte data a s těmi pracujete statisticky. Po zkorelování s daty z výkonových testů máte závěr ve stylu lidé, kteří o sobě vypovídají A mají v průměru o tolik vyšší výkon v dané oblasti, než lidé, kteří o sobě vypovídají B. Srovnáváte ověřitelná data, resp. fakty. (Podaný výkon je podaný výkon a fakt je, že byl nějaký, ať už v metrech nebo sekundách nebo počtu správných odpovědí ku počtu otázek. Tedy výkon v testu je fakt.)

3) To, že je fakt jasně definovaný, znamená, že někdo musel vyprodukovat definici. Pokaždé posuzujete, jestli informace odpovídá definici, nebo neodpovídá. Při Vašem zpracování tedy to, zda danou informaci považujete za fakt/pravdu, bude vždy záležet na Vaší interpretaci naplňování definice. Bez ohledu na to, co si o tom budou myslet ostatní. Pokud se budeme bavit o objektivnich faktech, zůstáváme u pozorovatelnosti a nezávislosti na pozorovateli a pak to splňuje jak to, že výpověď je nějaká, tak číslo, které je výsledkem měření (udávající výkon).

4) To, zda něco, co je čistě soukromé, například jestli vás něco bolí nebo jestli se cítíte demotivován nebo smutný nebo věřící nebo jak máte sesortýrované hodnoty, může být pravda bez ohledu na to, jestli to ostatní mohou přímo pozorovat. Tady se dostáváme do trochu nepřehlednější oblasti, ale to, že někdo nemá ruku, neznamená, že neprožívá inzenzivně bolest této neexistující ruky. Stejně jako to, že když člověk nevidí elektrony v drátu, neznamená to, že tam nejsou.

přidám za 5): V článku (a dost možná i ve zdrojovém textu, soudě podle názvu) zřejmě trochu zkomprimovali komplikovanější "lidé, kteří o sobě vypovídají, že věří" na "religiosní lidé". To by se jim asi dalo vytknout.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-17 14:05:06

1) Faktem je v tomto případě jedině skutek výpovědi. Nikoli to podstatné, její obsah.
2) Statisticky pracovat s výpovědí jako takovou můžeme, ta ovšem může být lživá/zavádějící, a tedy je taková práce marná. Marná není, existuje li důkaz, a takové dokazování probíhá např. u soudu.
3) To, že je interpretace naplňování definice má, je absurdní (definice "je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého pojmu"). https://cs.wikipedia.org/wiki/Definice
4) Bolest je zatím neměřitelná objektivně, pokud vím, tedy to je věc pocitová (hraje zde roli víra). Elektrony v drátu měříme fyzikálně. Přehledné to je dost, alespoň pro mě.
5) Souhlas. A o tom to celé je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-17 18:30:11

5) Tohle je totiž jádro pudla, a nejen v tomto konkrétním případě, to se týká nespočtu jiných případů. Dalo by se říct, publikovat to nějaký Honza Nebojsa z Horní Dolní, že to je chybná formulace. Jenže oni to publikují vědci, a tedy to je z první rány manipulující záměr / lež. A to je fakt, tak ale jen pravděpodobně (není vyloučeno, že někdo ve vedoucí pozici je opravdu tak hloupej. Se stane). A to třeba dává základ dnešní vlně iracionality. Ale to už jinde jsme ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-20 20:29:43

No, limity ověřitelnosti faktu nemůžeme vždycky prolomit, někdy prostě hádáme ze statistiky - to je ostatně případ i těch fyzikálních pokusů, kdy nevidíte a nemůžete ani měřit přímo něco, ale měříte toho důsledky, nebo spíš něco, o čem jste doufáte, že to jsou toho něčeho důsledky. A nikdy si nejste jist, že vám do toho nevstupují další proměnné, nebo spíš jste si jist, že jich je spousta, a proto se to snažíte odfiltrovat množstvím a variováním známých proměnných.
Takže všude budete mít stejnou otázku, zda máte metodu dost dobrou k tomu, abyste nabral použitelná data. V humanitních vědách, ale i ve fyziologii a neurovědách, jakož i celé medicíně, o některých faktech - nebo chcete-li jsoucnech - nezískáte data lepší než výpovědi. To se netýká výsledků výkonových testů, kde máte skutečně tvrdá data, stejně jako ve fyzice, ale posouzení, třeba bolesti, úlevy, deprese, motivace, víry, motivace, spokojenosti atd. To, že bolest nebo deprese je interní stav/prožitek, neznamená, že objektivně neexistuje.

Co se týká interpretace sdělení výzkumníků, člověk, který má o statistice a metodách získávání dat ponětí, rozumí označení "věřící" způsobem "člověk o sobě vypovídající, že je věřící", zejména pokud je to v práci popsáno. Stejně jako rozumí tomu, že i když je skupina A proti skupině B posunutá v naměřeném výkonu průměru třeba o +0,1 sd, neznamená to, že výkon konkrétního jedince je od toho nějak odvoditelný.

Jaký je nakonec titulek a kdo to zaplatí, to je záležitost stejná, jako proč jsou titulky v novinách bulvární. Jde o peníze. ne že by se mi to líbilo, ale přijde mi to pořád ještě míň nebezpečné, než například protlačování "testování" "unconscious racial bias". Protože kde jde o peníze, lidi jsou collateral. Ale když jde o politiku, jsou target.

BTW: to, že je něco definováno, neznamená, že všichni rozumí definici stejně. Jak definujete červenou a jak hnědou? jak hodně je pravděpodobné, že se shodneme, kde je to ještě červená a ne už hnědá? co když nemáme možnost to změřit? přestává to být červené? Jaká barva je aoi? Možná máme přesně definovanou modrou a zelenou, ale kde je přesně aoi? A odkud kam byla přesně šeříková barva před vzorníkem pantone? Neexistovala? To, zda informace odpovídá konkrétní definici, stejně nakonec musíte posoudit (in: informace; inside: zpracování, které neprobíhá u každého stejně; out: rozhodnutí splňuje/nesplňuje).

A když už jsme u bolesti, spousta lidí to vidí stejně - protože neumíme přímo vidět bolest, není to objektivní fakt. Zvířata a infanti by pak mohli vyprávět, jaké jsou konsekvence. Například u kojenců, na kterých byla provedena obřízka (která se často dělá bez anestezie, samozřejmě, protože když nám to dítě neřekne, tak ho to přece nebolí, a pokud jo, tak si to stejně nebude pamatovat), našli elevované hladiny kortizolu ještě po půl roce. (viz například https://www.psychologytoday.com/us/blog/moral-landscapes/201501/circumcision-s-psychological-damage)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-20 23:05:22

To, že někde nejdou získat lepší data, nerozporuji. Diskuze byla o faktu.
Jak tomu kdo rozumí, není potřeba rozebírat, když je to napsané jasně - lidé kteří jsou nejchytřejší / lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou nejchytřejší - rozdíl je jasný. Důvody interpretace také (jak jste uvedl).

Všechno je nutné chápat v souvislostech, tedy i tu barvu, jejíž vnímání je jednotlivě ovlivněno světlem, strukturou objektu, zpracováním na straně naší, a tedy psát o objektivitě a neshodnutí se na barvách bez vzorníku nemá smysl, protože je to jen subjektivní dojem/realita a s tím moc nepodiskutujeme (k tomu jsou právě určeny jiné styly hovoru, podobně jako je to s tou literaturou).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-22 16:04:05

Jenomže to, že je něco napsané jasně, je zase záležitost subjektivního posouzení. Něco je napsané jasně a každý tomu stejně rozumí jinak. Konotace posouvají význam a i kdyby byla logika sdělení jednoduchá, množninu konotací jednotlivostí, se kterými se ve sdělení logicky operuje, máme každý jinou. Takže to, jak rozumíte jasnému sdělení, je pořád otázka interpretace. Ve většině posuzování nefungujeme binárně, ale na základě fuzzy logiky. A s jazykem je navíc ten problém, že některé věci, některá jsoucna, prostě nekóduje. Bolest je aspoň trochu kódována, ale stejně není kloudně sdělitelná. A i když se dá měřit hladina stressových hormonů, moc to v kvantifikaci nepomůže. To ale neznamená, že neexistuje. Náboženský prožitek můžete pozorovat na MR scanu, ale nebudete z toho scanu schopen posoudit ani jeho kvantitu, natož kvalitativní znaky. Takže stejně skončíte u toho, že to, zda je někdo věřící, nejlíp zjistíte, když se ho zeptáte.

Co se týká barev, měl jsem na mysli spíš to, že v jednotlivých kulturách se například hranice barev liší, stejně jako přiřazení barev k jednotlivým objektům (a to se netýká jen barev, ale i ostatních jsoucen). Takže i interpretace jednoduchého označení barvy je dána do značné míry kulturou. Ačkoli něco může být zcela jasné, dva lidi se na významu nemusejí shodnout. Barva byla jen pro ilustraci. Barevnou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-22 20:58:16

Co je nejasného na "lidé kteří jsou nejchytřejší / lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou nejchytřejší"?
Subjektivní posouzení zde vliv má, pokud neumíte česky, nebo trpíte nějakým zdravotním problémem.
Co se týče barev, tak po záměně slova "definice" za "interpretace" souhlasím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-23 11:05:56

Nejasné je například co to znamená nejchtřejší. Co je chytrost?
Ne všichni mají u stejných slov stejné konotace, proto je porozumění jedné větě vždycky trochu subjektivní. Subjektivně vnímané významy daného slova se překrývají, ale nejsou totožné. Co je to například "bližní"? Bude pro mne "bližní" zahrnovat stejnou skupinu jako pro Vás?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Milan Krnic,2018-05-23 11:41:55

Jasná na mnou uvedené větě je, že to je blbost. A rozebírat blbost ...
Skupina je skupina, jestli míříte na konkrétní jedince, tak těm říkáme konkrétní jedinci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Pavel Ouběch,2018-05-10 13:21:44

Jen drobnost. Že víra je paralelní způsob poznávání k vědě a umění, to není ani argument, ani výtka. Jde jen o prosté poznání.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Dagmar Gregorová

Jan Rychlik,2018-05-14 15:01:10

Víza je paralelní/alternativní cestou tvorby světonázoru a pomůckou v orientaci. Nedá se ale snadno říct, že je alternativním poznáním. Pokud budu věřit, že umím létat, a že můžu snadno chodit po vodě, nejedná se o poznání, byť se podle toho mohu zkusit chovat a s ohledem na tuto víru se rozhodovat.

Odpovědět


Re: testy, hry a statistiky

Pavol Hudák,2018-05-09 11:02:39

Vsetky studie jasne hovoria ze veriaci su o nieco menej inteligentni. Ale suhlasim, synteticke testy neodhalia vsetko, pretoze podla mojich skusenosti su veriaci nie nieco menej inteligentni, ale omnoho menej inteligentni.
Aby som bol presny, porovnavam skupiny uvedomelych ateistov(vedia povedat preco su ateisti)a casto praktizujucich veriacich.
Medzi kulturalnymi veriacimi a ateistami samozrejme nieje velky rozdiel, pretoze ide viac menej o tu istu skupinu ludi, len v inom prostredi. Prave tato nie mala skupina skresluje oficialne vyskumy a vdaka nim veriaci nevychadzaju az tak zle.

Odpovědět


Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-09 11:09:09

Tak to jsou na tom věřící velmi dobře, že dokáží výrazně předčit bezvěrce co se týče procentuálního zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí, když na tom mají být s inteligencí tak špatně. :D

"Už byl zmíněn rostoucí počet mladých vysokoškoláků mezi věřícími. V celé populaci nad 15 let činí podíl vysokoškoláků 12,5 procenta, zatímco u věřících 16 procent. Podle analytiků to souvisí s faktem, "že zatímco absolutní počty věřících ve všech kategoriích vzdělání klesly, u vysokoškoláků se zvýšily (z 221 tisíc v roce 2001 na 316 tisíc v roce 2011).“ Podivuhodný skok do víry."
https://nazory.aktualne.cz/komentare/csu-nenavidene-cirkve-a-verici-maji-pro-zemi-velkou-cenu/r~d7e8124eb40e11e3ba33002590604f2e/

Kdo těmto údajům nevěří, ať si je u zdroje ověří. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Pavol Hudák,2018-05-09 11:45:26

Fanatizmus ma aj pozitivne stranky, napr slepa schopnost nasledovat ciel, napr titul v tomto pripade. Tak isto vacsina VS je primarne o pamati.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-09 12:10:26

1. Nevím, proč by schopnost následovat cíl měla být slepá. Vámi použité slovo nedává v kontextu smysl.
2. I kdyby většina VŠ byly primárně o paměti - což není, neboť stěžejní po zvládnutých zkouškách je napsat bakalářskou, či diplomovou práci, obhájit ji a složit státnice - tak tím snad nechcete říct, že existuje korelace mezi bezvěrectvím a horší pamětí, nebo ano?

Nějak se do toho zamotáváte. :)

Jsem silně věřící, o Boží existenci nepochybuji, vystudoval jsem VŠ, jsem inženýr, živím se v oblasti informačních technologií a nyní se bavím vašimi příspěvky o zpochybňování inteligence věřících. :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Pavol Hudák,2018-05-09 17:12:14

A ako sa vysporaduvate s tym ze viera v boha je nelogicka? Nic neukazuje zeby boh mal existovat, zato naopak mnoho veci ukazuje proti. Ak neviete ktore, tak mozno je vasa viera iba nasledok neinformovanosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 02:36:27

@Pavol Hudák: Já se osobně setkávám s nelogickou argumentací proti víře, ne s nelogičností víry. Pokud mi např. nějaký ateista argumentuje, že Bůh nemůže být všemohoucí, protože nemůže stvořit kámen, který by neuzvedl, pak mu potřebuji vysvětlit, že má možná z Bible informaci, že Bůh je všemohoucí, ale už z ní nemá definici všemohoucnosti. Takových podobných případů je mnoho. Nevím o věcech, které myslíte, že by měly ukazovat na to, že Bůh neexistuje - jen proto, že jste se o žádné dosud nezmínil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Pavol Hudák,2018-05-10 13:23:36

Daniel B: Tym ze pozadujes definiciu vsemohucnosti ale spochybnujes aj vsetky ostatne terminy z biblie. Napr zazrak, boh.. Ale ja suhlasim... Vsetko je inak ako si veriaci myslia :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 14:44:54

@Pavol Hudák: Já přece definici všemohoucnosti nepožaduji. Pouze reaguji na to, když ji ateisté nesprávně chápou. Všemohoucnost podle Bible znamená, že Bůh může činit vše, co činit chce. Boží všemohoucnost není omezena nedostatkem jeho moci, pouze jeho vůlí. Je to zcela z Bible jasné - např. Bible obsahuje tvrzení o Bohu, že nemůže lhát.
Nesprávné pochopení tohoto pojmu u ateistů není chybou věřících.

Ateisté mají malou schopnost napadnout víru, protože o ní obvykle velmi málo ví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Jiří Novák,2018-05-09 17:18:58

"Jsem silně věřící, o Boží existenci nepochybuji, vystudoval jsem VŠ, jsem inženýr, živím se v oblasti informačních technologií"

Tak to bych měl na Vás otázku. Může být informace nehmotná? Tj. můžu mít "někde" pohromadě data, aniž by to "někde" muselo být fyzické (hmotou tvořené) medium?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Dagmar Gregorová,2018-05-09 20:23:37

Jak si představujete nehmotnou informaci? O tom můžeme dlouho diskutovat. Když budete třeba slovo nebo myšlenku považovat za nehmotnou, jistě alespoň uznáte, že je s nějakou hmotou bytostně spjata a nemůže existovat osamoceně bez ní. Jestli ano, uveďte reálný, opakuji reálný příklad. Můžete mluvit třeba o nehmotné duši. Ale co to je po smrti? Vidí, slyší, cítí, myslí, chválí Boha, setkává se v blažené věčnosti se svými blízkými a komunikuje s nimi? Jak? Když "nedejbůh" (on to ale, jako milující všemocný, žel často dá) úrazem přijdete o sluch, zrak, cit, či zdravou mysl, vaši duši se to netýká, protože je na orgánech těla nezávislá?

To, že máte vzdělání, titul a živíte se intelektuální prací a jste neochvějně věřící, není přece v rozporu s ničím. A již vůbec ne se studií. Ta zahrnovala spoustu lidí s podobným backgroundem. Ze studie explicitně nevyplývá, že já, XY, nemohu v nějakých testech dosáhnout vysoce nadprůměrné výsledky protože jsem věřící. Ale o statistice ajťákovi přece nemusím nic vysvětlovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Jiří Novák,2018-05-09 20:55:53

Paní Gregorová, to je přesně to, na co se pana Daniela B ptám. Věřící často a rádi hovoří o nehmotné duši, nehmotném duchu, bohu andělech a já nevím čem dalším. Přitom z teorie informace vyplývá, že informace musí být nesena nějakou hmotou. Takže když tu máme inženýra informatika a věřícího v jedné osobě, rád bych slyšel, co z toho popře. Jestli to co tvrdí věřící nebo to co se naučil na VŠ.

Já sám věřící nejsem. To v uvozovkách je citace předchozího příspěvku Daniela B. Jestli tedy narážíte na to. Tedy jestli Váš druhý odstavec byl určen mně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 03:04:39

@Dagmar Gregorová:

"To, že máte vzdělání, titul a živíte se intelektuální prací a jste neochvějně věřící, není přece v rozporu s ničím. A již vůbec ne se studií."

Pokud toto píšete mně, tak chci říci, že jsem samozřejmě nereagoval na danou studii, ale na tvrzení pana P. Hudáka výše: "... podla mojich skusenosti su veriaci nie nieco menej inteligentni, ale omnoho menej inteligentni"

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 02:50:08

@Jiří Novák: Každá informace je nehmotná, neboť jejím zničením nepřijdete o žádnou hmotu. Pokud chcete externě pracovat s informacemi, pak je musíte mít na hmotném médiu.
Podívejte se na informace, jak s nimi pracujete interně. Přijímáte zodpovědnost za své skutky? Pokud je informace svázána výhradně s hmotou, pak za vaše skutky je zodpovědná výhradně hmota (jejíž stav je nositelem informace) a osobně máte na vše alibi. Neboť v tomto případě nic nezmůžete proti zákonitostem chování hmoty. Proč byste tedy měl nést zodpovědnost za něco, co nemůžete ovlivnit? Kdybychom danou úvahu dovedli dále, dospějeme k tomu, že žádného člověka nemůžeme považovat za skutečně svéprávného. (Což není můj názor.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Jiří Novák,2018-05-10 11:28:22

@Daniel B.: Myslím že odvádíte pozornost jinam.

Nevím co myslíte pojmem "externě pracovat". Shodneme se na tom, že informace je závislá na hmotě v tom smyslu, že musí být nutně hmotou nesena nebo být ve hmotě uložena?
Protože pokud ano, tak nemůže existovat nehmotný bůh (andělé, duše,...). Naopak pokud tohle všechno, v co věřící věří, existuje, tak to musí mít hmotný základ (se všemi důsledky).

"Podívejte se na informace, jak s nimi pracujete interně." - S informacemi pracuju interně tak, že probíhají elektrochemické reakce v mojem mozku tzn. informace je nesena hmotou, uložená ve hmotě a interaguje v rámci běžně známých fyzikálních zákonů.

"Pokud je informace svázána výhradně s hmotou, pak za vaše skutky je zodpovědná výhradně hmota ... atd." - To není pravda. Protože já jsem ta hmota. Prosatřednictvím hmotou nesené informace a v rámci platných fyzikálních zákonů dělám změny v okolní hmotě. Proto jsem zodpovědný za své činy. (Přičemž kdyby např. existoval vševědoucí bůh, tak bych za své činy odpovědný nebyl.)
Nicméně předpokládám že váš příspěvek měl primárně odvést pozornost od mojí námitky. Ta ale stále zůstává.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 12:44:55

@Jiří Novák:
Ne, příspěvkem nechci odvést pozornost jinam. Jen vám chci ukázat na problém zpracování informace, pokud ji vážete výhradně na hmotu.

"Protože já jsem ta hmota. Prosatřednictvím hmotou nesené informace a v rámci platných fyzikálních zákonů dělám změny v okolní hmotě. Proto jsem zodpovědný za své činy."

Chápu, jenže odpovědnost vyžaduje alternativu jednání. Tedy - jednáte-li nesprávně, máte za dané jednání zodpovědnost pouze tehdy, existovala-li možnost jednat správně. Nemáte-li na výběr, pak jaký smysl by mělo mít zodpovědnost za dané jednání?

Informace vázaná na hmotu vám však žádnou alternativu jednání neposkytuje.

Tedy je absurdní přijímat odpovědnost za něco, co nemůžete ovlivnit.

Není to odvedení tématu od dané věci, na kterou jste se ptal, jen chci porozumět vašemu postoji, abych pak mohl pokročit dále.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Milan Krnic,2018-05-10 14:51:47

Bohužel ta informace se na hmotu váže vždy. A je jedno, zda na biologické či nebiologické médium. Bez média není informace. U lidí tomu říkáme smrt.
Absurdní přijímat odpovědnost za něco, co nemůžete ovlivnit je stejně, jako iluze svobodné vůle, které se ovšem vyhnout nelze, takže co nám zbývá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 15:16:40

@Milan Krnic: Měl byste vysvětlit, při vašem předpokladu, že možnost volby je iluzí, proč by mělo uplatňování práva fungovat na iluzi, ale přitom nefungovat na pravdě. Pokud je pravdou to, že nikdo nemá za nic zodpovědnost - vycházím zde z trestního práva, které hovoří o příčetnosti a z vašeho předpokladu iluze možnosti volby - proč by se měla pravda chovat jako lež a lež jako pravda?

"Příčetnost je v trestním zákoníku vymezena pouze negativně v § 26: „Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.“"
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%AD%C4%8Detnost

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Milan Krnic,2018-05-10 15:54:03

@Daniel: V první řadě to není můj předpoklad, ale biologicky (zpoždění v předání informací v nervových dráhách) i fyzikálně (kauzalita) potvrzený fakt.
Pravda je relativní pojem, odpovědnost v rámci iluze definujeme, stejně jako nespočet jiných věcí, a tak to prostě je, a nic s tím nenadělám, ať se mi to libí, nebo ne. A to je i odpovědí na otázku proč.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Karel Rabl,2018-05-11 12:56:11

Informace se neztratí ani v černé, díře pouze zamrzne v čase a informaci produkuje hmota(vyšší forma hmoty), ať už formou chemickou, či pomocí elektromagnetického či neutrinového "záření", které je sice hmotné a současně nehmotné a pokud chce existovat ve stejném čase nutně musí jako (Schrodingerova kočka) obživnout.
Duše je vlastně taková informace o člověku, která je nezničitelná, ale nepotřebuje nutně Boha, Alláha, Šivu či "nebe" aby se "ztratila"(po "smrti") v čase či jiném rozměru.
Tak si to představuji já nepoučený laik a "životem poučený ateista".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Honza Kohout0,2018-05-10 15:16:08

Napřed si sám ujasněte, o čem chcete mluvit. O informaci, nebo o datech? Máte to dost pomíchané už od základů.
Navíc se pokusit řešit duši teorií informace je samozřejmě stejně velká hloupost jako zkusit ji zvážit. Duše není skladiště informací (člověk, muž, 56 kg, ...).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-10 15:30:38

@Honza Kohout0: Já zde ale neřeším duši, pouze ukazuji na neudržitelnost názoru o nutnosti vazby informace na hmotu. Považuji za hloupost zastávat nekonzistentní názory. Ti, co tvrdí, že informace nemůže existovat bez hmoty, dělají ze svéprávnosti pouze nálepku. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Milan Krnic,2018-05-10 16:01:36

Prakticky všechno okolo nás je taková nálepka. Už to, jak čemu říkáme. Nezbývá, než se s tím smířit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Milan Krnic,2018-05-09 19:05:00

Jak byste také chtěl pochybovat o Bohu? Pochybovat můžeme jedině o nějakém názoru. Tedy např. o tom, že jste silně věřící, nebo o tom, že nepochybujete o existenci Boha.

Odpovědět


Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Jiří Novák,2018-05-09 12:53:28

"Tak to jsou na tom věřící velmi dobře, že dokáží výrazně předčit bezvěrce co se týče procentuálního zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí, když na tom mají být s inteligencí tak špatně. :D"

Můžu poprosit o statistiku? Podle mých zkušeností je na VŠ věřících minimum, tipuju tak do 10%. A pokud jde o vědce, tak tam je to (podle zastoupení na školách a pracovištích v USA) jenom asi 7%.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Jiří Novák,2018-05-09 12:55:50

Myslím teda jinou statistiku než sčítání obyvatel, kde to na celé čáře vedeme my Jediové :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Daniel B.,2018-05-09 15:56:52

Vysokoškolsky vzdělaných "vyznavačů Jedi" bylo v roce 2011 dle sčítání obyvatel celkem 3071. :)

Což ze všech věřících činí 0,14% - takže jste Jediové statistiku znevěrohodnili velmi významně. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: testy, hry a statistiky

Lubomír Sopůšek,2018-05-10 08:17:41

Uplně normálně to vychází. Mezi VŠ vzdělanými lidmi je v USA řekněme "pouze" 30 % ateistů, čili věřících vysokoškoláků je v USA víc, než nevěřících vysokoškoláků. Na to, že je v populaci pouze 10 % ateistů nehleďte, to je naprosto nepodstatný fakt (ironie). Taky spousta ateistů se obává vyrukovat s pravdou, neboť by čelili diskriminaci Do takto vzdělaných lidí se započítávají všechny VŠ vzdělání (tj. např. umění, kde to prostě nevadí, nicméně ve STEM je podíl "neznabohů" vyšší). Také židé jim poměrně hodně zvedají průměr, neboť se v USA za školy nemálo platí a židovská populace je statisticky bohatší.

Problém je taky v započítávání věřících. Spousta lidí bez váhání odpoví, že jsou třeba křesťani, po krátké rozpravě na dané téma se ale dozvíte, že si z toho křesťanství moc nevzali, popř. bibli berou pouze za jakýsi "morální vzor" (i když to zní děsivě brát za takový vzor knihu plnou násilí, vražd a dalšího, která k takovým činům nadále nabádá) ale chybí jim ta náboženská část, chybí jim ona víra, a křesťany jsou pouze statisticky. Přirovnal bych to k současné statistické situaci ve Švédsku popř. u nás po 2. sv. válce, kdy (kde) většina lidí jsou bezvěrci, ale jsou od narození z důvodu příslušnosti rodičů k nějaké církvi automaticky připisováni k této církvi, přestože sami žádnou víru nemají. Církve jsou samozřejmě proti zrušení těchto praktik, protože takto si alespoň naooko mohou vytvářet dojem jakéhosi politického vlivu.

Odpovědět

Numerológ, homeopatia, ...

Richard Malaschitz,2018-05-09 09:35:24

Ďaleko hodnovernejší test by bol ako sa reálne správajú veriaci a neveriaci. Napríklad štatistikami koľko ľudí chodí k vešticiam, numerológom, koľko používa homeopatiu a pod. Na Slovensku sa fašistická Kotlebova strana často ukazovala v kostoloch a mala určitú podporu u niektorých kňazov. Vyzeralo to, že veriaci volia túto stranu. V skutočnosti ale má práve táto fašistická strana najväčší podiel ateistov: https://www.postoj.sk/26983/kolko-tazi-kotleba-z-kostolnych-veriacich

Odpovědět

Obrovský nedostatek studie

Daniel B.,2018-05-09 07:06:02

Za obrovský nedostatek této studie považuji chybějící data a následně výsledky z hlediska testů dle pohlaví.

Cit.: "čím jsou lidé více náchylní k náboženské víře ... tím víc se v rozhodování spoléhají na intuici než na racionální úsudek"

Píšu to zde proto, že spoléháním na intuici jsou obecně známy ženy a také ženy mezi věřícími převažují.

Jeví se mi jako velmi zvláštní, že se autoři dané studie otázce na pohlaví vyhnuli, přitom by bylo velmi snadné ji do dotazníku přidat i ji vyhodnotit.

Odpovědět


Re: Obrovský nedostatek studie

Dagmar Gregorová,2018-05-09 07:30:53

Originální článek je rozsáhlý, nejde v popularizační formě uvést všechno. Je pravdou, že rozdíly v pohlaví se autoři přímo nezabývají, nicméně uvádějí: We have previously demonstrated that gender does not have a significant effect on cognitive performance in Owen et al., 2010; Hampshire et al., 2012a). (Již dříve jsme prokázali, že pohlaví nemá významný vliv na kognitivní výkony)
Ta první práce byla - zdá se - zveřejněna přímo v Nature.
Když se zaměříme na náboženství jako takové (celosvětově i historicky) - máte vskutku dojem, že muži v něm hrají menší roli, že mu podléhají méně? Že mužů iracionálně věřících v různé absurdnosti je méně? Že jsou obecně racionálnější? Bezpochyby bývají fanatičtější a agresivnější.

Odpovědět


Re: Re: Obrovský nedostatek studie

Daniel B.,2018-05-09 08:59:31

"We have previously demonstrated that gender does not have a significant effect on cognitive performance."

Ano, té věty, kterou citujete, jsem si všiml. Přesto považuji za nedostatečné, že rozdělení podle pohlaví nezahrnuli do dané studie.

"...máte vskutku dojem, že muži v něm hrají menší roli, že mu podléhají méně? Že mužů iracionálně věřících v různé absurdnosti je méně? Že jsou obecně racionálnější?"

Tady spojujete více rozdílných otázek dohromady. Mně se jedná o % počet mužů vs. % počet žen hlásících se k víře a k ateismu.

Co říkáte na toto?
"Věřící se liší také podle pohlaví a věku (muži a ženy přibližně stejně ve věkové skupině do 15 let, ale ve věkové skupině nad 70 let muži tvoří jen 35 % věřících)"
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ateismus_v_%C4%8Cesku

Odpovědět


Dagmar Gregorová

,2018-05-09 09:37:27

Prosím, nepleťte si mne s autory, nemám možnost udělat takový průzkum zaměřený na gender. Navíc si myslím, že v ČR by takový průzkum nebyl možný... proč, si jistě domyslíte. Myslím, že třeba v USA míra religiozity není závislá na pohlaví, nebo jenom minimálně. A spíše pak a v komunitě černošského obyvatelstva bych předpokládala větší rozdíl.
Také je sporné, jestli stejnou otázku o příslušnosti k víře všichni respondenti vnímají stejně- tím mám na mysli českou statistiku. Při vágní formulaci se třeba k církvi mohou přihlásit pokřtěni nevěřící, nebo agnostici.
Z osobních zkušeností - v akademické (přírodovědně vzdělané) obci jsem identifikovala více věřících (často velice přesvědčených) mužů než žen. Ale samozřejmě nejde o žádný explicitní výzkum, jenom zveřejněné postoje, navíc žen bylo podstatně méně. Na českém venkově jsem překvapena dosti velikou mírou religiozity u obou pohlaví, i když kostely asi navštěvuje více žen. A jde o skupinu v produktivním věku - opět jen můj pocit z informací, které mám.
Ono zahrnout pohlaví si vyžaduje asi komplikovanější statistiky. Lze předpokládat, že do popsaného typu testování se přihlásilo mnohem, mnohem více mužů. Porovnávat dvě početně velmi rozdílné skupiny pak nemusí být zcela objektivní. Pak bych více věřila jinému výzkumu, zaměřeném na cognitive performance vs gender, v němž byli muži i ženy zastoupeny nějak rovnoměrněji (i věkem, vzděláním...)
Není v mém zájmu bránit ženy za každou cenu. Asi máte pravdu, že věřících žen bude v ČR (i v Evropě o něco více). Jen si uvědomuji, kdo a z jaké pozice šíří víru, vyhrožuje se důsledky nevíry, prosazuje svou víru násilím.... a nakonec, kdo ji povětšinou vytvářel (opět napříč historii)...

Odpovědět


Re: Dagmar Gregorová

Daniel B.,2018-05-09 10:08:25

"Myslím, že třeba v USA míra religiozity není závislá na pohlaví, nebo jenom minimálně."

Myslím, že tomu tak není. Podle výzkumu mezi Američany věří v jistou existenci Boží 68% žen, ale jen 52% mužů - viz přiložená tabulka - https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jssr.12214


"Jen si uvědomuji, kdo a z jaké pozice šíří víru..."

Záleží na úhlu pohledu. Co věřící matky, které ovlivní své syny natolik, že jsou ochotni přinášet pro šíření víry oběti?

Nejde o nic nového, tyto věci se děly v dávné historii...

"Připomenul jsem si tu upřímnou víru, která je v tobě; ta nejprve přebývala v tvé babičce Loidě a v tvé matce Eunice a jsem přesvědčen, že přebývá i v tobě."
Bible, 2Tm 1,5

Odpovědět

Věřící to mají snadné.

František Polášek,2018-05-09 05:43:09

Nerozhodují se intuitivně, ale to co mají dělat jim správně radí Bůh. Ateisté takový přepych nemají. Nikdo k víře ateisty nenutí.

Odpovědět


Re: Věřící to mají snadné.

Dagmar Gregorová,2018-05-09 06:20:42

nebo se jim za pochybnosti nevyhrožuje věčným zatracením. Rozdíly ve výsledcích nejsou důsledkem víry, ale průvodným jevem sklonu k víře. Zjednodušeně - statisticky vzato, lidé ochotni přijmout víru v neprokazatelná tvrzení (často v rozporu nejen s vědeckým poznáním, ale i zdravým rozumem), celkem logicky se i obecně méně spoléhají na racionalitu (nebo ji využít nedokáží).
Neznamená to, že mezi ateisty nejsou lidé překvapivě iracionální, podléhající různým nesmyslům, nebo naopak, lidé někdy bigotně věřící nejsou nadprůměrně inteligentní. Příkladů jsem sama potkala mnoho. Jak se vcítit do myšlení geofyzika, RNDr., jenž je skálopevný kreacionista a zastánce doslovného výkladu bible; matematičku, jež tvoří "vědecké" horoskopy; fyzika - akademika, který nedopustí na homeopatii (kolik je takových s lékařským diplomem!); dalšího, přesvědčeného o "nadlidských" schopnostech šarlatánů - ti lidé zvládli relativně náročné (intelektuálně) studium, a přece v něčem intuice převálcuje racionalitu.

Odpovědět


Re: Re: Věřící to mají snadné.

Milan Krnic,2018-05-09 15:23:23

Pokud intuicí myslíte zcela racionální prospěch, pak jistě.
Nikomu do hlavy nevidíme. Případy vámi zmiňované jsou zejména o okolnostech souvisejících pravděpodobně nejvíce s osobním prospěchem jedince. Aneb za "milion euro" bych chtěl vidět skálopevnost kdekoho v ledasčem.
No a okolnosti, prospěch/neprospěch (což nejsou absolutní hodnoty, obdobně pak racionalita věci), to máte třeba jako s kouřením. Jen tak, z ničeho nic, člověk nezačne. A že to není prospěšné ze zdravotní stránky, to je pro mnohé jen jedna, zjevně slabší stránka věci.

Odpovědět

konverze vs. apostáze

Dagmar Gregorová,2018-05-09 05:16:07

Jenom pro doplnění informací - spodní 2 barevné grafy v obrázku č. 6 originálního článku jsou určeny statistickým výsledkům mentální výkonnosti lidí, kteří v průběhu života konvertovali na víru (converters) a tzv. odpadlíků od víry (apostates).

I v současnosti odpadlíkům od islámu hrozí v mnoha islámských zemích smrt, v některých "jen" vězení, propadnutí majetku, odebrání dětí...
ŘKC v minulosti apostázi hodnotila jako kacířství s podobnými "důsledky". Exkomunikace byla nejmírnějším "trestem", tak se vnímá i v současnosti a jestli jste byli pokřtěni, o vyloučení z řad křesťanských církví v případě jiné víry nebo ateismu musíte v případě zájmu písemně požádat a osobně přijít odůvodnit.
https://www.biskupstvi.cz/storage/dokumenty/Instrukce_VystupZCirkve.pdf
Křestem se dítě automaticky stává členem církvi.

Odpovědět

Tomáš Habala,2018-05-09 00:00:58

"Zvelebujem ťa, Otče, Pán neba i zeme, že si tieto veci skryl pred múdrymi a rozumnými a zjavil si ich maličkým. Áno, Otče, tebe sa tak páčilo." Mt 11,25-26
http://www.svatepismo.sk/suradnice.php?suradnice=Mt+11%2C25-26

Odpovědět


Re:

Jan Novák9,2018-05-09 07:34:26

Děkuji za informaci že Bůh má rád jenom hlupáky. Jenom by mě zajímalo proč?

Já si myslím že u mužů kteří mají rádi hloupé ženy je to z důvodu že hloupá žena je vlastně jako jeho otrok, sama si neporadí, je snadno manipulovatelná a nechá si všechno líbit.
Pravděpodobně je to stejné i u Boha, konec konců jsme jeho obrazem :-))

Stvořil rasu otroků geneticky zmanipulovaných ke sklonům k víře, ale moc se mu to nepovedlo, jako ostatně všechno, víc než 99% druhů vyhynulo = jejich stvoření se nepovedlo. A o andělích raději nemluvit, obzvlášť jistý Světlonoš... :-)))

Odpovědět


Re: Re:

Tomáš Habala,2018-05-09 14:01:17

Pretože u Boha testom múdrosti nie sú dotazníky, ale život. Jágr je považovaný za geniálneho hokejistu, (boli by ste radi, keby za vás hral) pritom je veriaci a v tom dotazníku by neviem ako dopadol.
iný príklad:
http://www.ahaonline.cz/clanek/trapasy/15923/albert-einstein-excelentni-mozek-ktery-selhaval-v-soukromi.html
http://www.topky.sk/cl/13/1700811/Einsteinov-despoticky-manifest--ZOZNAM-absurdnych-pravidiel--ktore-musela-dodrziavat-jeho-manzelka

Odpovědět


Re: Re: Re:

Dagmar Gregorová,2018-05-09 16:00:55

Niet ako diskutovať, keď proti štatistike zohľadňujúcej výsledky od niekoľko desiatok tisíc ľudí, sa použije protiargument "ale XY...a YZ...a.."
Možno Einstein by v testoch nedosiahol nijaké úžasné skóre, napríklad pre časovú tieseň. Ale výzkum nebol o nadpriemernej genialite, ani o etike správania sa. Len porovnal tri veľké skupiny ľudí na základe viery a istej výkonnosti mozgu. To je všetko
Byť dobrým športovcom hovorí len máločo o kognitívnych funkciách.

Logika niektorých argumentov v diskusii celkom dobre podtrhuje výsledky výskumu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Tomáš Habala,2018-05-10 11:36:38

Ja ten výskum nespochybňujem. Z mojej prvej reakcie to predsa musí byť zrejmé. Moja druhá reakcia je odpoveď na otázku pána Nováka - moja reakcia sa začína slovom "pretože". reagujete na niečo, čo si len myslíte, že som povedal.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Jan Novák9,2018-05-09 18:34:28

Geniální hokejista, vy byste mě rozesmál. Ubezpečuji Vás že nemám potřebu hrát hokej a už vůbec ne aby ho hrál někdo za mně. Co bych z toho měl?

Zjevně nechápete co to znamená statistika. Statistika není slovo boží, nepracuje s absolutní pravdou ani s absolutní lží, zabývá se oblastí mezi tím což věřící moc nechápou. Věřící má vždy absolutní pravdu, a nevidí že absolutní pravda ostatních věřících je často úplně jiná až opačná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Tomáš Habala,2018-05-10 11:54:23

Ja som vám len chcel vysvetliť, čo ste sa pýtali. Že božím testom je život sám. Cennejšie ako byť hokejovým kritikom, je zahrať dobre zápas. Život je zápas. Môžete mať super dobré predpoklady, ale keď ten zápas dobre nezahrajete, tak sú vám tie predpoklady na nič. Na druhej strane, nemusíte mať také predpoklady, ale zahrajete to dobre. A to sa cení.

Uvediem ešte iný príklad. Karol Marx má byť príkladom pre učenie o sociálnej spravodlivosti. V skutočnosti zamestnával dlhé roky slúžku len za stravu, ubytovanie a oblečenie. Navyše s ňou mal ešte nemanželské dieťa. Takže on v tomto teste neprešiel, aj keď jeho kognitívne schopnosti boli asi nadpriemerné.

Opakujem ešte raz - u Boha je rozhodujúcim kritériom život. To čo som uviedol sú príklady, na ktorých to vysvetľujem.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace