Pomohou nám vzkříšení mamuti zarazit emise uhlíku v Arktidě?  
Mamuti už jsou na spadnutí. Nebo alespoň mamofanti. Držte si klobouky, tohle bude pořádná genetická jízda do budoucnosti. Vymření už není navždy, přinejmenším pro chobotnatce z pleistocénu.
Kde jsou mamuti, tam dlouho stromy nebudou. Kredit: CC0 Creative Commons.
Kde jsou mamuti, tam dlouho stromy nebudou. Kredit: CC0 Creative Commons.

Z tajuplné komunity klonovačů už nějaký čas unikají zprávy o tom, že vzkříšení mamuta po tisících letech je na spadnutí. Vždy je v tom píár, ale nejspíš bychom je měli brát vážně. Je asi jenom otázkou času, kdy spatříme živé mamutí mimino. Snad při pohledu na něj roztají i ti nejzarytější genetičtí koniášové, kteří by se raději nechali koleno vrtat, než aby dopustili svatokrádežné zásahy do DNA. Často dnes slýcháváme, že svět mamutů je už pryč, že by tu byli jako kůl v plotě, jen k vzteku. Co kdyby nám ale naopak pomohli, kupříkladu s globálním oteplováním?

 

George Church. Kredit: Harvard.
George Church. Kredit: Harvard.

V dobách ledových vypadá Evropa jako nepovedená, zpustlá savana. Porůstá ji „mamutí step“, což jsou rozlehlé travnaté pláně, obydlené například bizony, soby, tygry a také mamuty. Dneska jsou mamuti a s nimi i podstatné části mamutí stepi pryč. Jenomže klonovači se s tím odmítli smířit. Už před časem jsme přečetli mamutí DNA a máme k dispozici velmi blízké příbuzné mamutů, tedy slony, kteří mohou poskytnout vajíčka a dělohy. V zásadě nám tedy nic nebrání v tom, abych si udělali nové mamuty.

 

A není tajemstvím, že na tom už genetici nějakou dobu pracují. Podle všeho několik týmů nezávisle na sobě. Dělá na tom i slavný genetik a vizionář z Harvardu George Church. Postupují tak, že klonují sloní buňky, editované skvělým editorem CRISPR, aby obsahovaly mamutí DNA, známou podle přečtených sekvencí z fosilních nálezů. Výsledkem jejich snah bude hybridní embryo se znaky mamuta i slona, kterému někdy láskyplně přezdívají „mammophant“. Česky by to šlo přeložit třeba jako „slonomut“, ale i „mamofant“ ujde. Znalce příběhů Středozemě jistě napadne i „olifant“, možností se nabízí celá řada.

 

Severní Španělsko během doby ledové. Kredit: Mauricio Antón / Wikimedia Commons.
Severní Španělsko během doby ledové. Kredit: Mauricio Antón / Wikimedia Commons.

Church a spol. na to jdou velmi prozíravě. Mamofanti nepochybně budou úžasnou atrakcí zoologických zahrad a parků. Ale Church tvrdí, že by nám mamuti mohli pomoct s globálním oteplováním. Prý by přispěli k omezování nežádoucích emisí skleníkových plynů z arktické tundry. Zní to poněkud praštěně, ale ve skutečnosti už s podobnými záležitostmi experimentujeme asi tak 20 let.

 

Arktida je už dlouho pokrytá permafrostem, „věčně“ zmrzlou půdou. Permafrost obsahuje veliké množství uhlíku z odumřelé rostlinné hmoty a drží tento uhlík stranou od atmosféry, kde by mohl dělat problémy. Uhlíku je tam skutečně hodně, podle odhadů odborníků asi dvojnásobné množství oproti uhlíku v atmosféře. Kdyby permafrost roztál, tak mikrobi rozloží rostlinnou hmotu a podstatná část uhlíku by se mohla dostat do atmosféry v podobě metanu a oxidu uhličitého. Klimatická zpětná vazba by nám pak mohla pořádně zatopit.


Na scénu teď ale přicházejí mamuti/mamofanti. Chlupatí chobotnatci a další velcí tvorové fungují v krajině jako buldozery. Rozdupávají vegetaci, vytrhávají dřeviny a rozrušují celé prostředí. Jsou to výteční ekosystémoví inženýři, kteří udržují krajinu, v tomto případě mamutí step plnou trav a bylin a naopak prostou stromů.


Pokud se nám podaří v některých oblastech Arktidy vypustit stáda mamutů, což není zase tak nereálná představa, tak by mamuti mohli svojí destruktivní přítomností zařídit, že se mamutí step opět podstatně rozšíří. A step absorbuje méně tepla než stromy. Takže pod stepí vydrží uhlík v permafrostu déle, než pod porosty dřevin. Stáda mamutů rovněž podupají sníh, takže přestane tolik ohřívat povrch půdy, což opět prospěje permafrostu.

 

Planina Ukok v oblasti Altaje, jeden z dnešních zbytků mamutí stepi. Kredit: Kobsev, Wikimedia Commons.
Planina Ukok v oblasti Altaje, jeden z dnešních zbytků mamutí stepi. Kredit: Kobsev, Wikimedia Commons.

Máme nějaké záruky, že se to podaří? V sibiřské Arktidě na řece Kolymě už od roku 1996 probíhá monumentální experiment Pleistocenní park, který se soustředí právě na výše zmíněné ekologické procesy. Na ploše 16 kilometrů čtverečních tady žijí bizoni, pižmoni, losi, jaci a sobi, celkem asi stovka zvířat. Vědci sledují, jak velká zvířata ovlivňují zdejší krajinu a jestli mohou zpomalit nebo dokonce zvrátit roztávání permafrostu.

 

Pleistocenní park má problémy s financováním a s personálem, což podstatně limituje jeho možnosti ve výzkumu. Dosavadní velmi dílčí výsledky ale naznačují, že to skutečně do jisté míry funguje. A což teprve, až tam přivezou první mamuty. Právě sem by totiž měli dorazit jedni z prvních vzkříšených mamutů z Harvardu.


Jak se dalo čekat, křísení mamutů má své odpůrce. Nejčastějším argumentem, který se točí jako kolovrátek stále dokola, je, že bychom měli značné finance, které jsou nutné pro molekulární magii kolem mamutů, raději investovat do záchrany slonů. Jenomže o cizích penězích se rozhoduje velmi snadno. Zkuste přesvědčit Churche a další genetiky, aby své peníze poslali do afrických národních parků. Sloni jsou skvělí a jistě stojí za pozornost a záchranu. Ale za finance klonovačů to nejspíš nebude. Mamuti jsou na tom ostatně ještě mnohem hůř. Nežije teď ani jeden. Naši předci je podle všeho vyhubili a snědli. Takže jim to obživení dlužíme. Pokud je v naší moci, využijme to. Jestli nám noví mamuti pomohou s permafrostem, tím líp.

Video: Bringing back the Woolly Mammoth to save the world | Ben Mezrich | TEDxBeaconStreet


Video: Pleistocene Park: Born to rewild


Literatura
Conversation 11. 5. 2018.

Datum: 13.05.2018
Tisk článku

Mamut severní - Schatz Dennis
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 490 Kč
cena: 436 Kč
Mamut severní
Schatz Dennis
Související články:

Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty     Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2009)
Východ jde klonovat mamuty     Autor: Stanislav Mihulka (21.03.2012)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?     Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)
Můžeme vytvořit Jurský park?     Autor: Vladimír Socha (05.01.2017)



Diskuze:

Zajímavé

Alexandr Kostka,2018-05-16 06:08:18

Ale což raději řešit vymírání ještě živých druhů? Třeba luční hmyz, decimovaný dotovaným sekáním luk v určitém termínu. Přitom náprava by nestála NIC, naopak, na zrušených dotacích by se ušetřily miliardy!

Odpovědět


Re: Zajímavé

Jiří Novák,2018-05-16 16:27:23

Zlatá slova! A pokud už něco podporovat, tak mozaikovou seč podle toho, kdy a kolik je potřeba na konkrétní louce.

Odpovědět

Cítím v kostech

Karel Chmulík,2018-05-15 21:13:29

velký průser. Jakmile se něčeho chytnou "odborníci" na globální oteplování, jinak to dopadnout nemůže...

Odpovědět


Re: Cítím v kostech

Jiří Novák,2018-05-16 16:38:47

To jste asi ještě neviděl ty průsery, co každoročně nadělají technokrati. Jedno rozhodnutí dostatečně ambiciozního inženýra s koňskýma klapkama přes oči a miliardy letí komínem.

Odpovědět

kříženci

Jiří Petráš,2018-05-15 19:43:42

takže bysme neviděli mamuta, ale křížence mamuta a slona, to znamená žádný mamut, to je škoda.

Odpovědět


Re: kříženci

Jiří Novák,2018-05-16 16:34:50

Pro údržbu některých biotopů je třeba velkých býložravců (nebo ochranářů s křovinořezy, ale to je pracné a stojí to peníze). Dá se to řešit chovem koní, bizonů, ovcí, koz (záleží co které lokalitě vyhovuje). No a na Sibiři by se mohl chovat "mamut". Nebyl by to o nic mejší "jurský park" než v případě zpětně vyšlechtěných rádoby praturů a svoji práci by to udělalo.

Odpovědět


Re: Re: kříženci

Alexandr Kostka,2018-05-17 09:10:03

Technická poznámka: původní mamuti vyhynuli z nějakého důvodu. Nebylo to tak, že si jednoho dne na odpoledním čaji řekli, že pro legraci vymřou. A pokud by dnešní podmínky odpovídaly, dávno by tam něco žilo a dotyčná křoví spásalo. Jelikož nespásá, "asi" je tam trochu obtížné přežití!

Odpovědět


Re: Re: Re: kříženci

Milan Krnic,2018-05-17 10:49:36

Technická poznámka: Ono vedle lidí je vskutku relativně "obtížné přežití". A i to (přítomnost, v tomto případě lovících lidí) jsou ony podmínky pro to, co tam žije. Mamut by jistě měl nějakou ochranu, tedy jiné podmínky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: kříženci

Alexandr Kostka,2018-05-17 12:13:56

Právě. problémem je člověk. Který dřív obrovská stáda třeba losů prostě postřílí a sežere. Mamutovi můžete poskytnout ochranu, ale neumím si představit dostatečnou. Stádo mamutů má v klech hodnotu pár milionů USD, Víc než dost, aby se vyplatilo pár strážných postřílet. (A raději se nebudu ptát, jestli by neskončili v hrnci s mamutím gulášem. Mimochodem lidé mamuty zamrzlé v ledu jedli kolikrát, prý nebyli špatní!)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: kříženci

Jiří Novák,2018-05-17 17:37:39

IMHO nejlepší způsob ochrany přírody je rozumné hospodaření. Pokud by se mamuti chovali v rezervacích, tak nevidím důvod proč nezaplavit trh levnou mamutovinou a chutným masem na gulášek. (Nedávno tu byl článek o laboratorní přípravě lidského masa na jídlo. Pokud tohle jde, tak by snad neměl být problém vypěstovat mamutovinu in vitro a tím ochránit mamuty jako takové.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: kříženci

Alexandr Kostka,2018-05-18 13:17:31

I já si to myslím. A totéž sloni Afričtí, Nosorožci a spousty jiných zvířet. Jenže "ochránci přírody" nějak prosadili nesmírně pitomou věc: Jakmile je to na seznamu CITES, tak nesmíte. Ani živé, ani mrvté, ani jejich části.. Raději nechají druh vymřít, než aby si spokojeně žil v patřičně velkém výběhu kdesi a třeba mohl být tu a tam po pár kusech vypouštěn do přírody.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kříženci

Jiří Novák,2018-05-18 21:13:28

Nevím co na to "ochránci přírody", ale ochránci přírody v tomhle nemají jednotný názor. Třeba co se týče zabavené slonoviny, jsou minimálně dva názory.
1) Slonovinu prodat a peníze použít na ochranu slonů (ale zase tím podpořit trh se slonovinou).
2)Peníze oželet a slonovinu spálit (trh se slonovinou postavit do ilegality, pytláky střílet, atd.)

V praxi se v případě té slonoviny prosazuje verze č.2. A dlouho to fungovalo, sloni se vesele množili, až se místy i přemnožili a museli se zase kvůli farmářům regulovat (čti střílet). Jenomže Afrika je nestabilní kout světa a jakmile se tam něco semele, tak to první odskáče příroda (pro spoustu tamních lidí jediný zdroj potravy a přijmů). Takže teď už to je se slony zase nahnuté a pomocí osvědčené taktiky, kterou jsem si tu označil č.2, se zase pracuje na jejich ochraně, v dobré víře, že to tak jako v minulosti povede k namnožení slonů.

Ono s tím CITESem to zdaleka tak pitomá věc není. Jednak máte několik kategorií CITES (pokud jste chovatel, tak to znáte). A jenom u té nejpřísnější kategorie CITES I. je zákaz prodeje živých, mrtvých i částí. U těch dalších to funguje jinak a spíš bych to přirovnal k tomu "hospodaření", jak o tom píšu v předchozím příspěvku. Má to logiku - nemůžete prodávat trofeje a gulášek z druhu, ze kterého zbývá posledních pět exemplářů. To už je lepší přísně chránit (klidně i za cenu odstřelu většího množství pytláků) a až se zvířata namnoží, přeřadit je do mírnějšího režimu.
Ostatně neznám jediný případ, kdy by druh vyhynul proto, že se dostal na seznamy CITES. Opačných případů, kdy druh vyhynul protože nebyl pod ochranou, jsou mraky.

Odpovědět


Re: Re: Re: kříženci

Jiří Novák,2018-05-17 17:31:29

"... původní mamuti vyhynuli z nějakého důvodu. Nebylo to tak, že si jednoho dne na odpoledním čaji řekli, že pro legraci vymřou...."

Vždyť já to vím (ví to asi každý, kdo se o přírodu zajímá). Mamuta s největší pravděpodobností vybil člověk. Stejně jako toho tarpana, pratura, (téměř) bizona a (téměř) zubra. Kdyby nebylo člověka, tak mamut mohl někde na Sibiři normálně fungovat dál, podobně jako sloni v Africe, nebo v Indii. Takových interglaciálů jak máme teď, prožili mamuti úplně v klidu několik, takže není důvod, aby neprosperovali i v tomhle.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: kříženci

Alexandr Kostka,2018-05-18 13:22:14

Právě. Mamuta patrně vybili lidé. Pralidé s oštěpy, kyji a uměním vyhrabat vhodně jámu nebo zapálit step. Jakou šanci má proti mnohem větší populaci "novolidí", kde stádo obklíčí banda maníků s gazíky a AKčky v ruce? Do 5 minut stádo vystřílí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: kříženci

Jiří Novák,2018-05-18 22:09:27

Spousta možností jak to řešit. Např. parta ochranářů s gazíky a AKčky. Pytláci jsou v tomhle případě až x-tá věc, jaké bych se bál. Mnohem akutnější problém bych viděl v moderních bakteriích a virech, se kterými se mamutí imunitní systém nebude umět ze začátku popasovat. Zkrátka bude muset proběhnout přírodní výběr, navíc u populace, procházející bottleneckem s šíleně nízkou genetickou variabilitou.
Ale povedlo se odchovat populace ptáků i savců doslova z pár posledních přežívajících exemplářů, tak to snad půjde i u mamuta. Hlavní devizu celého tohoto výzkumu vidím v tom, že pokud se povede mamut, tak získané poznatky se můžou uplatnit u nosorožců, slonů, ... u čehokoli, k čemu bude existovat genetický materiál a pokud možno co nejpříbuznější buňka.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: kříženci

Miloš Petráček,2018-06-06 19:30:40

A já si zase myslím, že mamuti právě vymřeli velmi rychle. Jak jinak je možné, že na Sibiři jsou jich zmrzlé tisíce, maso je dokonce poživatelné (tedy alespoň pro psy), dá se z nich získat DNA, někteří mají v hubě ještě nerozžvýkané rostliny. Prostě to vypadá, že zničehonic prostě zmrzli...

Odpovědět

Porost má menší albedo než sníh. Mamuti nenahradí ORANGE AGENT.

Josef Hrncirik,2018-05-14 13:16:23

Doporučuji vyzkoušet na Aljašce.

Odpovědět

Metan

Vít Výmola,2018-05-14 12:23:22

A produkci metanu stády mamutů mají do světlých zítřků započítanou taky? Nebo možná noví vyinženýrovaní mamuti budou prdět duhu?
Viz. starší osel: http://www.osel.cz/7686-dobytek-otepluje-zemi-vice-nez-ropny-tezarsky-prumysl-s-plynarenskym-dohromady.html

Odpovědět


Re: Metan

Milan Krnic,2018-05-14 14:39:26

V představách uvedených v článku je to klidně možné. Anebo vypustí jen samičky, protože jak známo, samičky neprdí. :-D
Zajímavá je také zmínka o tom, jak a kde mamuti žili, a jaký měli vztah k okolí. A já na tu věšteckou kouli ne a ne narazit, taky by se mi šikla ...

Odpovědět


Re: Metan

Miloš Petráček,2018-06-06 19:52:07

„Odhady mluví nejčastěji zhruba o desetiprocentním podílu termitů na globální produkci metanu. Za stejný procentuální podíl jsou zodpovědní všichni přežvýkavci dohromady." Takže ti mamuti by to moc neovlivnili... http://www.sedmagenerace.cz/termitum-jsem-uplne-propadl/

Odpovědět

Autor má asi pravdu.

Jan Jančura,2018-05-14 11:01:11

Zabývám se historií Frýdeckého panství, které se nacházelo předhůří Beskyd a v Beskydech. Dle starých dokumentů je zřejmé, že min. od 16. stol. byly Beskydy podstatně více odlesněny než dnes. Valaši a pasekáři tehdy provozovali v lesích tzv. valašské hospodářství s chovem ovcí, koz a hovězího dobytka. V létě byly vyháněny na pastviny tisícová stáda tohoto dobytka (jen registrovaných ovcí vylo cca 10 000 kusů a kolem 3 000 - 5000 ks hovězího dobytka) ta soustavně ničila les, kromě toho pastevci pro získání pastvin les přímo vypalovali. I prasata se většinou chovala v lesích. Frýdecké panství mělo z tohoto způsobu hospodaření velké zisky a samo je také provozovalo.Tomu způsobu hospodaření učinila částečně přítrž až Marie Terezie svými dekrety a hlavně ekonomika, když panství více vynášelo pěstování dřeva než valašské hospodářství.
O podstatně menším rozsahu lesa v 19 stol. svědčí mapy z tzv. Stabilního katastru resp. staré fotografie z konce 19. stol.
Rozsah lesů je v poslední době meziledové silně závislý na lidské činnosti. Jednak lidé zabránili přirozenému návratu fauny a flory nejen svým zemědělstvím, ale i v době kdy převládal lov a sběr, poněvadž pro zvětšení počtu zvěře vypalovali lesy s kterých neměli žádný velký užitek. To dokazují některé vědecké studie, že severoameričtí indiáni vypalovali lesy, aby se bizoni měli kde pást. Taktéž v poslední vědecké práce dokazují, že v dnešní pralesy na Yucatánu v letech 200-1000 let po. k. asi neexistovaly, neboť v té době se rozkládala mayská říše jejíž metropole mohla mít cca 1 mil. obyvatel a počet obyvatel je odhadován na 10 - 15 mil. obyvatel.Podobně je to s Amazonskými pralesy, kde se před Kolumbem vyskytovala rozsáhlá civilizace.

Odpovědět

Martin Daniš,2018-05-14 09:09:42

Osobně bych mnohem raději přivítal, kdyby úsilí genetiků o vzkříšení tlustokožců vedlo spíše k „návratu“ nosorožce severního bílého, který nám vyhynul doslova před očima, než nějakých pravěkých tvorů. Ale jak autor článku trefně poznamenal: „Jenomže o cizích penězích se rozhoduje velmi snadno.“

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2018-05-14 09:22:34

Šestinohá kuřata by byla přínosnější. Takového nosorožce než vykrmíte.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2018-05-14 12:09:06

Kdyby vyhynul... vybili ho afričtí negramoti.
Jinak o vzkříšení se uvažuje, záměrně byly zavčas odebrány a uchovány vzorky DNA.

Odpovědět


Re:

Michal Lichvár,2018-05-14 12:30:07

Nestalo sa práve nedávno, že v Taliansku dovrzali oplodnenie vajíčok nosorožca severného?
Oplodnili ich spermiami z južného druhu. Dobre sa pamätám?


Inak snahe obnoviť mamuta fandím, mám však obavy ... či vytvorený jedinec prežije. Predsa len, kopírujú postupne, ale nikdy neskopírujú všetko. A vonkajšie znaky môže mať podobné, ale imunita, trávenie ... aby to nebol len slon v kožuchu ... no veď uvidíme.

Odpovědět


Re: Re:

Milan Krnic,2018-05-14 14:55:23

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/nosorozec-severni-posledni-samec-nosorozce-vyhynuti-druhu-sudan_1803230706_dbr
Zatím je siesta.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-07-05 12:05:08

Výtečnou zprávou je, že nástroj k bezpečnému odběru vajíček se podařilo úspěšně patentovat ještě před vyhynutím čeledi.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/nosorozec-severni-bily-zachrana-druh-embyro-vedec-zoo-dvur-kralove_1807042011_pla

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace