Nenasytný gigant: Nejrychleji rostoucí supermasivní černá díra vesmíru  
Nově objevený kvasar z úsvitu vesmíru polyká hmotu Slunce za dva dny a září tisíckrát jasněji nežli celá galaxie. Od takových monster je lepší být co nejdál.
Ilustrativní jasný kvasar z hlubokého vesmíru. Kredit: ESA/Hubble & NASA.
Ilustrativní jasný kvasar z hlubokého vesmíru. Kredit: ESA/Hubble & NASA.

Podle naší zkušenosti s domovskou supermasivní černou dírou v Mléčné dráze jsou tyto objekty líná monstra o velikosti pár milionů Sluncí. Občas smlsnou nějaké kosmické kamení, někdy možná i planetu nebo hvězdu, ale žádné větší vzrušení si s nimi člověk neužije. Jenomže supermasivní černé díry mohou být i úplně jiné, mnohem větší a hlavně mnohem nenasytnější.

 

Christian Wolf. Kredit: KIAA-PKU.
Christian Wolf. Kredit: KIAA-PKU.

Tým australských astronomů z Australské národní univerzity (ANU) nedávno jednoho takového giganta vystopoval. A stojí za to. Jde o supermasivní černou díru z úsvitu vesmíru, která polyká hmotu zcela nezřízenou rychlostí. Podle výpočtů smlsne hmotu odpovídající našemu Slunci každé dva dny. Z toho se až zatočí hlava.

 

Dotyčná supermasivní černá díra musela vzniknout velice dávno, když byl vesmír ještě hodně mladý. Pozorujeme ji ve vzdálenosti 12 miliard světelných let. Její hmota odpovídá asi 20 miliardám Sluncí, takže jde o jednu z největších známých supermasivních černých děr. Okolní hmotu polyká tak intenzivně, že se každý milion let její hmotnost zvýší o jedno procento.

 

Naše líná supermasivní černá díra. Kredit: NASA.
Naše líná supermasivní černá díra. Kredit: NASA.

Podle objevitelského týmu, který vedl Christian Wolf, tahle supermasivní černá díra hltá hmotu takovou rychlostí, že září tisíckrát jasněji, než celá galaxie. Záření obstarává pohlcovaná hmota, která je zahřívána na vysokou teplotu. Kdyby prý takové monstrum sedělo uprostřed Mléčné dráhy namísto naší domácí supermasivní černé díry, tak by pro nás byla desetkrát jasnější nežli Měsíc v úplňku. Asi bychom se moc nevyspali. Viděli bychom jasný bod na obloze, který by téměř přesvítil všechny ostatní hvězdy a další objekty, jaké jsme zvyklí pozorovat.

 

Nově objevená supermasivní černá díra je vlastně velice výkonný kvasar. Většinu energie vyzařuje v podobě ultrafialového záření, ale vysílá i rentgenové záření. Vlastně můžeme říct, že kdyby tahle věc skutečně seděla uprostřed Mléčné dráhy, tedy asi 26 tisíc světelných let od Sluneční soustavy, tak bychom tu zřejmě nebyli. Kvůli masivnímu přívalu UV paprsků by život na Zemi podle všeho nebyl možný.

 

Teleskop SkyMapper, Siding Spring Observatory. Kredit: Iridia / Wikimedia Commons.
Teleskop SkyMapper, Siding Spring Observatory. Kredit: Iridia / Wikimedia Commons.

Australský tým ale zachytil záři tohoto kvasaru v podobě blízce infračerveného záření. Než se ultrafialové vlny dostaly na Zemi přes ty nekonečné miliardy světelných let, tak se změnily na infračervené. Jak se vesmír rozpíná, tak se změnilo i záření, protože se protáhly jeho vlnové délky. Objev kvasaru si připsal teleskop SkyMapper observatoře Siding Spring Observatory Australské národní univerzity.

 

Podle objevitelů jsou podobné gigantické a extrémně rychle rostoucí černé díry velmi vzácné. S teleskopem SkyMapper je museli hledat s velkým úsilím po dobu několika měsíců. S výzkumem jim velmi pomohla evropská observatoř Gaia, která teď intenzivně pozoruje všemožné objekty v blízkém i vzdáleném vesmíru. Gaia jim potvrdila, že se jejich objekt vůbec nepohybuje, a že to tedy je něco velice vzdáleného, čili podle všeho velmi velký a jasný kvasar.


Vědci přiznávají, že stále netušíme, jak se mohla objevit tak gigantická černá díra v tak mladém vesmíru. V tomto směru nám stále něco podstatného uniká. Zároveň jsou podobné extrémní černé díry velmi užitečné pro další výzkum. Mohou nám leccos prozradit o raném vesmíru. Po vybudování nové generace velkých pozemních teleskopů bychom také měli být schopni pomocí těchto obdivuhodných supermasivních černých děr přímo měřit rozpínání vesmíru.

Video:  A monster black hole has been discovered, and it's growing very fast


Literatura
Australian National University 15. 5. 2018, arXiv:1805.04317.

Datum: 21.05.2018
Tisk článku

Související články:

Nejjasnější záblesk naší supermasivní černé díry     Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2012)
Supermasivní černá díra v kupě Fénix vyrábí hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2017)
Supermasivní černé díry přerůstají domovské galaxie     Autor: Stanislav Mihulka (18.02.2018)



Diskuze:

Monštrum

Róbert Rondoš,2018-05-23 11:45:04

Myslim, že každému je jasna zrychlena expanzia vesmiru. ☺

Odpovědět

12 miliard let

Michal022 Ježek,2018-05-22 17:23:45

Jestli že je ta černá díra ve vzdálenosti 12 miliard světelných let
Tak vidíme jen jak vypadala před 12 miliardy lety. Co víme jak je velká právě teď a jak rychle pohlcuje hmotu?? Ani tam už být nemusí.

Odpovědět

David Oplatek,2018-05-21 19:21:26

Ten kvasar by musel za 12 miliard let sezrat snad stovky galaxii ne? Nebo co se ocekava, ze se s nim za 12 mld. let stane (cim by tedy mel byt dnes)? Je vubec mozne, aby ta cerna dira tak rychle rostla? Neporoste geometrickou radou - cim vic sezrala, tim vic za stejny cas pak pohlti?

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2018-05-21 19:42:15

Stejné to je s vlkem, ten sežral babičku, i Karkulku, rychle, a vezměte si, že se do něj vešly celé, nekousal je. Prostě v představách je možné naprosto cokoli.

Odpovědět


Vysavač kolem něj je prázdno

Václav Dvořák,2018-05-21 22:12:34

Ostatní objekty jsou už nejspíš hodně daleko, takže na ně ta gravitace tolik nepůsobí. V blízkém okolí už asi vysála co mohla, takže ta rychlost díky tomu může zůstat lineární (i proto, že vesmír se rozpíná, tak vzdálenosti stále rostou).

Geometrická řada atp. nejspíš nehrozí, tipnul bych si, že nakonec v dané části vesmíru zůstane jen gigantická prázdnota (void)...

Odpovědět

Pokud vím

Leopold Kyslinger,2018-05-21 17:23:49

tak galaktický rok (pro sluneční soustavu) trvá asi 200 - 250 milionů let a tedy rychlost sluneční soustavy vůči středu naší galaxie je asi 200 km za sekundu. To je vám málo?

Odpovědět

Vesmír není starý 13 miliard let

Rudolf Beran,2018-05-21 16:01:34

Vesmír není starý 13 miliard let. 13 miliard světelných let je ve skutečnosti poloměr naší domovské černé díry. Stejně jako reliktní záření není záření z doby reionizace po velké třesku, to by už bylo dávno pryč. Ale je to záření horizontu událostí naší domovské černé díry.
Těch údajů, které nepasují na stáří vesmíru je mnohem víc. Např. galaxie rotují v průměru jednu otočku za miliardu let a současné stáří vesmíru by neumožňovalo galaxiím si pořádně zarotovat.
http://astronomy.com/news/2018/03/all-galaxies-rotate-once-every-billion-years
rudolfberan1@centrum.cz

Odpovědět


Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Jan Rychtář,2018-05-21 20:56:25

Už to nehulte, člověče:-)

Odpovědět


Re: Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Milan Krnic,2018-05-21 21:57:31

No konečně nějaký konstruktivní příspěvek do diskuze! Za fyzikální představy můžou drogy. Inu, s tím se dá souhlasit ... díky! Já pořád nedokázal pochopit, jak můžou vydržet koukat ty hodiny do těch (dat z) teleskopů.

Odpovědět


Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Karel Rabl,2018-05-21 21:06:22

Jsem naprosto stejného názoru jako Vy pane Beran a je to již mnoho let co jsem tuto situaci v Oslu o
"vesmíru" popisoval, jen bych dodal, že jsme těsně před horizontem a naše celková rychlost "celého viditelného i ostatního vesmíru" se blíží rychlosti světla vůči vzdálenému horizontu a vnějšímu světu mimo naší dimenzi(rozměru) neboli chcete li mimo tuto vesmírnou "černou díru" a to co vypadá jako expanze je ve skutečnosti pád do horizontu událostí a temná energie i hmota je vlastně "plachta" vlajícího ve větru při tomto pádu a na vrcholcích "plachty" je normální hmota která zkondenzovala s vakuem v prostor, který je vlastně jiný čas než ten který je před námi a jelikož padáme do nečasu tak nám jdou vnitřní hodiny už téměř 14 miliard let a ještě to bude trvat dlouho.A to co pozorujeme jako zrychlování je ve skutečnosti jen jiný čas hmoty ve viditelném vesmíru.Dokázat by se to dalo tak že, hmota ztrácí na váze při letu k pomyslnému středu (horizontu událostí) a přibývaly by při letu opačným směrem.A gravitační vlny by se mírně stáčely a houstly k (horizontu událostí).

Odpovědět


Re: Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Karel Rabl,2018-05-22 20:14:08

Pardon zapomněl jsem napsat to co píšu vždycky, že jsem laik, chcete li honák od dobytka, neboli "kovboj" zabývajícím se před důchodem živočišnou výrobou.Ale nemůžu si prostě pomoci a svůj názor zde napíši a jsem rád že stejnou myšlenku čím dál víc sdílí i ti kteří něco vystudovali.

Odpovědět


Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Václav Dvořák,2018-05-21 22:14:36

Nemůžete tvrdit něco, co je jen jednou z hypotéz... Taková metoda není nic než šarlatánství. Zkuste to na diskuzi v Blesku a podobných :)

Odpovědět


Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Václav Dvořák,2018-05-21 22:20:05

A proč by si galaxie měli rotovat, jak se jim zachce? Patrně je všechny propojuje něco, co se nachází v černých dírách a tím to synchronizuje jejich rychlost rotace. A být členkami společenství je činí šťastnějšími :D Jen spekuluji, proto používám slovo "patrně", netvrdím to, na rozdíl od Vás a vašeho kolegy v boji, ani s ideologickým ani s náboženským zápalem...

Odpovědět


Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Petr Jakubec,2018-05-23 04:32:48

Taky jsem si toho všiml a vůbec to není hloupá myšlenka.
Je zajímavé, že stáří naší galaxie mléčné dráhy je odhadováno taky na 13,6 miliard let stejně jako je stáří vesmíru. To znamená, že útvar jako je naše galaxie se vytvořil už v době "vzniku" vesmíru? Už tady mi něco nesedí.
To by při délce našeho jednoho galaktického roku 200 až 250 miliónú let znamenalo, že jsme se svezli (otočili) dokola asi 52x za dobu existence celeho vesmiru okolo centra naší galaxie (samozřejmě beru v úvahu, že rychlost rotace blíž ke středu roste).
Předpokládám, že kromě doby potřebné na kondenzaci hmoty by byla potřebná nějaká doba na utvoření tvaru galaktického disku a to se mi zdá na to málo času. Zase mi to nesedí.
Zjistí někdo už konečně, jak je to s topologií toho našeho vesmíru jestli to má nějaký řád a nebo jestli je to jenom velký bordel, jestli jenom někdo náhodou nevytáhl špunt z vany a nejsme ve fázi jejího vypouštění.
Kterým směrem od nás byla pozorována ona giga černá díra čím se tam před těmi 13.5 miliardou let pořád cpala a v jaké vzdálenosti by musela mít horizont události a jak to že už na začáku všeho dění měla hmotnost 20miliard sluncí. Není ta "černá díra" ten onen pomyslný střed vesmíru a počátek kondenzace nebo se při pozorování takhle "vzdálených" objektů jenom sami sobě koukáme na holý zadek a nebo pozorujeme jak Krónós snídá a nebo večeří
A existuje vůbec čas?

"nic nevzniká nic nezaniká, vše se pouze přeměňuje"
Antoine-Laurent de Lavoisier

Mám obavu, abych po zveřejněni mého příspěvku nedostal na výběr ze dvou pilulek (viz Matrix)
Musím totiž ráno vstávat nasnídat se a jít do práce utáhnout šroub, a to by dost dobře nešlo kdyby mě vyloučili z kolektivu.

Odpovědět


Re: Re: Vesmír není starý 13 miliard let

Václav Dvořák,2018-05-23 21:04:53

Mně to divný nepřipadá, asi proto, že o tom nic moc nevím - prostě rychlost té rotace řídí černá díra a ta se vytvořila na začátku. A struktura galaxie se vytvořila asi až později z nějakého žhavého prachu nebo plazmatu, co kolem ní musel rotovat.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace