Velká výročí atletických světových rekordů  
…aneb Něco z historie královny sportů

Jarmila Kratochvílová v době své největší sportovní slávy. Jako jediná žena na světě dokázala zaběhnout trať 400 metrů pod 48 sekund a a zároveň trať 800 metrů pod 1:54 minuty. Právě její světový rekord z osmistovky (1:53,28 min.) „oslaví“ letos již 35 let. Kredit: Radio.cz, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Jarmila Kratochvílová v době své největší sportovní slávy. Jako jediná žena na světě dokázala zaběhnout trať 400 metrů pod 48 sekund a a zároveň trať 800 metrů pod 1:54 minuty. Právě její světový rekord z osmistovky (1:53,28 min.) „oslaví“ letos již 35 let. Kredit: Radio.cz, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Stejně jako předloňský rok, který se nesl ve znamení velkých výročí rekordních atletických hodů, je i rok 2018 rokem velkých výročí světových rekordů „královny sportů“. V tomto případě je rekordů víc a jejich výčet je podstatně pestřejší. Světové rekordy platné ke konci června letošního roku jsou zde vypsány chronologicky, podle data svého vytvoření. Zejména se jedná o výkony, od kterých letos v létě uplyne celé jedno, dvě nebo tři desetiletí, výjimečně jsou ale zařazeny i rekordy, od kterých počítáme „půlkulaté“ výročí. Které fantastické výkony v olympijských disciplínách tedy letos v létě či na podzim oslaví pomyslné kulaté narozeniny?

 

Běh na 800 metrů (ženy) – 1:53,28 min. (Jarmila Kratochvílová; 26. července 1983, Mnichov)

Letos si připomeneme již 35. výročí jednoho z „nejvousatějších“ světových atletických rekordů vůbec. Jeho autorkou je někdejší československá reprezentantka Jarmila Kratochvílová, která famózní výkon předvedla až ve svých 32 letech. V roce 2012 prohlásila bývalá slavná ruská běžkyně Světlana Mastěrkovová, že rekord Kratochvílové vydrží celých sto let. Ještě 65 let tedy do správnosti její prognózy zbývá…

 

Skok daleký (ženy) – 752 cm. (Galina Čisťakovová; 11. června 1988, Leningrad)

Již třicet let vládne dlouhodobým výkonnostním tabulkám v ženské dálce ukrajinská dálkařka a trojskokanka Galina Čisťakovová. Ještě v barvách Sovětského svazu vytvořila v červnu 1988 světový rekord výkonem 752 centimetrů, což je zatím jediný regulérní skok přes 7,5 metru v podání ženy. Za zmínku také stojí, že na sklonku své reprezentační kariéry závodila tato atletka za Slovensko, na jehož území dosud žije.

 

Hod diskem (ženy) – 76,80 m. (Gabriele Reinschová; 9. července 1988, Neubrandenburg)

Disk je jedinou atletickou disciplínou, ve které má ženský rekord hodnotu lepší než mužský – ovšem pouze pokud si odmyslíme, že muži samozřejmě házejí těžším nářadím. Světový rekord žen 76,80 metru německé diskařky Gabriele Reinschové je o 2,72 metru delší než mužský rekord Jürgena Schulta, který ovšem házel dvoukilovým diskem. Ženy už dokonce hodily diskem ještě dál (78,14 metru Martiny Hellmannové), tento výkon ale není uznán jako platný.

 

Famózní marocký běžec Hicham El Gouerrouj (vlevo) je dosud držitelem světových rekordů v běhu na 1500 metrů, 1 míli (1609,35 m) i 2000 metrů. V hale pak stále drží světové rekordy v bězích na 1500 metrů a 1 míli. Těchto fantastických výkonů dosáhl na konci 90. let minulého století. Zde na snímku z Olympijských her v Athénách v roce 2004. Kredit: Elporfavor, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Famózní marocký běžec Hicham El Gouerrouj (vlevo) je dosud držitelem světových rekordů v běhu na 1500 metrů, 1 míli (1609,35 m) i 2000 metrů. V hale pak stále drží světové rekordy v bězích na 1500 metrů a 1 míli. Těchto fantastických výkonů dosáhl na konci 90. let minulého století. Zde na snímku z Olympijských her v Athénách v roce 2004. Kredit: Elporfavor, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Běh na 100 metrů (ženy) – 10,49 s. (Florence Griffith Joynerová; 16. července 1988, Indianapolis)

V letošním létě uplyne rovných třicet let od vytvoření jednoho z nejkvalitnějších světových rekordů v ženské atletice, a to přímo na její královské trati. Slavná „Flo-Jo“, která zemřela roku 1998 v pouhých 38 letech, v olympijských „trials“ proletěla stovkou jako první a dosud jediná žena pod hranicí 10,5 sekundy a časem 10,49 vytvořila výkon, ke kterému se od té doby prakticky žádná sprinterka nedokázala výrazněji přiblížit.

 

Sedmiboj (ženy) – 7291 bodů (Jackie Joyner-Kerseeová; 24. září 1988, Soul)

Jeden ze tří ženských světových rekordů z Olympijských her v Soulu, který je i po třiceti letech v platnosti. Navíc není prakticky v ohrožení, protože jeho fantastická hodnota téměř 7300 bodů se prakticky vymyká snahám elitních sedmibojařek o jakýkoliv reálný útok. Jeho hodnota odpovídá fantastickým výkonům Joyner-Kerseeové v některých dílčích disciplínách, například v běhu na 100 m. př. (12,69 s.) nebo ve skoku do dálky (727 cm).

 

Běh na 200 metrů (ženy) – 21,34 s. (Florence Griffith Joynerová; 29. září 1988, Soul)

Také na dvojnásobné trati vytvořila roku 1988 světový rekord super-rychlá Američanka, tentokrát až přímo ve finále olympijských her v korejském Soulu. Časem 21,34 (dosud jediným výkonem pod 21,5 s.) opět vytvořila milník, ke kterému se již tři desetiletí nedokázala jiná žena výrazněji přiblížit. Otázkou samozřejmě zůstává „čistota“ těchto výkonů, o které mnozí atletičtí zasvěcenci otevřeně pochybují.

 

Štafeta na 4 x 400 metrů (ženy) – 3:15,17 min. (Tým SSSR; 1. října 1988, Soul)

Jde o chronologicky poslední z trojice ženských světových rekordů z OH v Soulu, tentokrát vytvořený čtveřicí sovětských čtvrtkařek. Fantastický výkon, kde průměrně odběhla každá z jeho autorek své „kolo“ za neuvěřitelných 48,79 sekundy! V současnosti se nejlepší štafetové týmy žen v této disciplíně dostávají výrazněji pod hranici 3:20 minut jen zřídka.

 

Skok vysoký (muži) – 245 cm. (Javier Sotomayor; 27. července 1993, Salamanca)

Letos v létě oslaví čtvrt století své existence také světový rekord ve výšce mužů. Kubánec Javier Sotomayor zatím jako jediný v historii atletiky dokázal přeletět laťku ve výšce 245 centimetrů, aniž by spadla. Stále je tak jediným člověkem v historii, který dokázal zdolat pomyslnou anglosaskou hranici 8 stop (243,84 cm). Dvoumetrovou hranici mimochodem poprvé zdolal již ve svých 14 letech.

 

Štafeta na 4 x 400 metrů (muži) – 2:54,29 min. (Tým USA; 22. srpna 1993, Stuttgart)

Také v mužské kategorii si letos připomínáme výročí světového rekordu v této disciplíně, pouze byl vytvořen o pět let později. Na svědomí jej měl tým amerických čtvrtkařů, mezi nimi i famózní Michael Johnson. O pět let později Američané opět s Johnsonem tento rekord v New Yorku ještě o 9 setin sekundy vylepšili, Antonio Pettigrew však později přiznal použití dopinkových prostředků a rekord tak byl roku 2008 anulován.

 

Běh na 1500 metrů (muži) – 3:26,00 min. (Hicham El Gouerrouj; 14. července 1998, Řím)

Marocký fenomén středních tratí El Gouerrouj překonal hned několik venkovních i halových světových rekordů, před dvaceti lety to byl přitom právě ten nejvýznamnější. Patnáctistovkou proletěl za rovných 3:26 minut, což ukázala až později časomíra (v televizním přenosu těsně před doběhem vypadla z obrazu). Maročan se potom dostal ještě dvakrát pod hranici 3:27 minut a rozhlašoval, že v jeho možnostech je i čas 3:24 minut, vylepšit svůj výkon z Říma už ale nedokázal.

 

Česká oštěpařka Barbora Špotáková drží světový rekord v hodu oštěpem výkonem 72,28 metru již bezmála deset let. Zde na snímku z roku 2010, tedy dva roky po tomto rekordním zápisu. Kredit: Erik van Leeuwen, Wikipedie (GFDL)
Česká oštěpařka Barbora Špotáková drží světový rekord v hodu oštěpem výkonem 72,28 metru již bezmála deset let. Zde na snímku z roku 2010, tedy dva roky po tomto rekordním zápisu. Kredit: Erik van Leeuwen, Wikipedie (GFDL)

Maratónský běh (ženy) – 2:15:25 hod. (Paula Radcliffeová; 13. dubna 2003, Londýn)

 

Britka Paula Radcliffeová se před 15 lety na této vytrvalecké trati přiblížila hranici 2:15 hodin, což je v ženské kategorii neuvěřitelný výkon. Tohoto času ovšem dosáhla ve smíšeném závodu s muži, takže někdy bývá za světový rekord v ženské kategorii maratonu uznáván spíše výkon 2:17:01 hod. Keňanky Mary Jepkosgei Keitanyové z loňského londýnského maratonu. To však nijak neubírá na famóznosti výkonu britské vytrvalkyně, která zvládla trať v průměrné rychlosti 5,19 m/s, tedy 18,69 km/h.


Běh na 400 m. př. (ženy) – 52,34 s. (Julia Pečonkinová; 8. srpna 2003, Tula)

Jde o jeden z poměrně kontroverzních světových rekordů, ačkoliv žádná neregulérnost závodu nebyla nikdy prokázána. Pečonkinová prolétla trať s překážkami za 52,34 sekundy (průměrná rychlost 7,64 m/s, tedy 27,51 km/h) a zapsala se minimálně na dalších 15 let do dlouhodobých atletických tabulek hned na první místo. Její závodní dominance neměla dlouhého trvání, ale rekord je ke konci června 2018 stále platný a nikým nepřekonaný.

 

Běh na 5000 metrů (ženy) – 14:11,15 min. (Tiruneš Dibabaová; 6. června 2008, Oslo)

Letos již uplynulo deset let od ženského světového rekordu na dlouhé distanci 5000 metrů na dráze. Autorkou času 14:11,15 minut je Etiopanka Tiruneš Dibabaová, která tohoto výkonu dosáhla na stadionu Bislett v norském Oslu. Mimochodem, před 25 lety padl také světový rekord na trati 3000 metrů (není zde zahrnut, protože nejde o olympijskou disciplínu), kontroverzní výkon 8:06,11 minut čínské běžkyně Wang Ťün-sia je však značně podezřelý.

 

Hod oštěpem (ženy) – 72,28 m. (Barbora Špotáková; 13. září 2008, Stuttgart)

Je příjemné, že jako poslední ve výčtu „jubilejních“ světových rekordů v olympijských disciplínách můžeme uvést rekord s českým zápisem (ostatně českým, či přesněji československým, rekordem jsme také začínali). Barbora Špotáková přehodila jako první a zatím jediná oštěpařka od zavedení nového typu oštěpu hranici 72 metrů a stala se před deseti lety oficiální světovou rekordmankou. V oštěpu tedy mají světová maxima již deset let v držení čeští atleti v mužské i ženské kategorii.


Datum: 21.06.2018
Tisk článku

Rizikové chování ve sportu dětí a mládeže - Slepička Pavel, Slepičková Irena
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 210 Kč
Rizikové chování ve sportu dětí a mládeže
Slepička Pavel, Slepičková Irena
Související články:

Je Usain Bolt skutečně nejrychlejší?     Autor: Vladimír Socha (09.12.2016)
Jsme na prahu pasivního sportování?     Autor: Josef Pazdera (09.05.2017)
Loučení nejrychlejšího muže světa     Autor: Vladimír Socha (31.08.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace