Poodhalené tajemství papouščí inteligence  
Kanadští vědci na stopě vývojových změn v ptačím mozku, které přispěly ke kognitivním schopnostem nejpopulárnějšího ptačího řádu – papoušků.

Přátelství mezi samečky dvou nejlépe imitujících papouščích druhů.  Zatímco větší žako dokáže pochopit význam většiny naučených slov a používat je v příslušných souvislostech, andulka imituje zvuky svého hejna. Proto se „mluvit“ nejlépe naučí od mala osaměle chovaný krotký sameček. Jen málo odposlouchaných slov si spojí s konkrétním významem.  Kredit: Osel.cz
Přátelství mezi samečky dvou nejlépe imitujících papouščích druhů. Zatímco větší žako dokáže pochopit význam většiny naučených slov a používat je v příslušných souvislostech, andulka imituje zvuky svého hejna. Proto se „mluvit“ nejlépe naučí od mala osaměle chovaný krotký sameček. Jen málo odposlouchaných slov si spojí s konkrétním významem. Kredit: Osel.cz

Papoušci. Nádherní a chytří. V současnosti se velkému zájmu „těší“ druh papoušek šedý, neboli žako. Nemalou zásluhu má na tom i již nežijící Alex (Avian Language Experiment), proslulý žako papouščí behavioristky a psycholožky Irene Pepperbergové z Arizonské univerzity. Alex se naučil mluvit, což není u papoušků nic neobvyklého. On ale jednoznačně prokázal, že chápe význam jednotlivých slov a umí je používat ve správném kontextu. Zvládl uvést počet několika málo předmětů a odlišit je mezi jinými. Správně pojmenovával jemu známé barvy, jednoduché tvary, materiály i „učební pomůcky“. Dokázal i sám slova spojit v kratší věty a odpovídat na krátké základní otázky, jež znal. Ale i mimo vědeckých institucí, samotní majitelé žaků, kteří se svým okřídleným přátelům věnují, by bezpochyby dokázali uvést bezpočet příkladů dokládajících překvapivou papouščí inteligenci. Samozřejmě nejen žaků. I malé, „obyčejné“ andulky za většími druhy nezaostávají. Ani ve schopnosti imitovat lidskou řeč. Je sice pravdou, že na rozdíl od větších druhů, jen mizivý počet slov pochycených od lidí si spojují s nějakým významem – povětšinou jde o krátké povely, nicméně jsou to tito australští barevní „vrabčáci“, kteří povětšinou vévodí kategorii počtu různých, srozumitelně zreprodukovaných slov v Guinnessově knize rekordů. Třeba v roce 1995 byl andulákovi jménem Puck uznán rekord s neuvěřitelným počtem 1 728 slov (ZDE).

Zvětšený mozek zebřičky a zmenšený lidský mozek.  Kredit: Jarvis et al.: Avian brains and a new understanding of vertebrate brain evolution. Nature Reviews Neuroscience 6:151-159, 2005).
Zvětšený mozek zebřičky a zmenšený lidský mozek. Kredit: Jarvis et al.: Avian brains and a new understanding of vertebrate brain evolution. Nature Reviews Neuroscience 6:151-159, 2005).

Žel do ptačího nebe odletěl i andulák Disco, jenž donedávna udivoval své fanoušky na YouTube překvapivými imitačními schopnostmi (video BBC ZDE, YouTube videa ZDE). Andulky lze také naučit dovednostem, nezvládnutelným pro mnohé větší papoušky (příklad ZDE, porovnání ZDE). Nicméně takovýto cirkusový způsob zacházení se zvířaty je týráním. Jenže osud živé bytové dekorace, uzavřené celoživotně v malé kleci, je jím bezpochyby také.

 

Mozkové informační cesty mezi mozkovou kůrou a mozečkem u primátů a ptáků. U savců informace z kůry do mozečku procházejí jádry mostu (pontine nuclei). U ptáků část signálů z koncového mozku (telencephalon) do mozečku také vedou přes dvě jádra mostu (medial a lateral pontine nuclei, PM and PL), další část pak směřuje přes přídavnou strukturu, střední spirální jádro (medial spiriform nuclei, SpM). U savců mozeček přes svá jádra (cerebellar nuclei, CBN) posílá zpracovaný signál do talamu, který pak vysílá do různých kůrových center pro pohyb a asociace. U ptáků signály také směřují z mozečku do talamu, ale přes boční mozečková jádra (lateral cerebellar nukleus). Ptačí talamus pak kontaktuje oblast zvanou nidopallium caudolaterale (NCL, což je ptačí analogie naší prefrontální mozkové kůry) a oblast s názvem Wulst (hyperpallium, ptačí analog motorické oblasti kůry).  Kredit: Cristián Gutiérrez-Ibáñez, Andrew N. Iwaniuk, Douglas R. Wylie (2018) in Scientific Reports/Creative Commons 4.0
Mozkové informační cesty mezi mozkovou kůrou a mozečkem u primátů a ptáků. U savců informace z kůry do mozečku procházejí jádry mostu (pontine nuclei). U ptáků část signálů z koncového mozku (telencephalon) do mozečku také vedou přes dvě jádra mostu (medial a lateral pontine nuclei, PM and PL), další část pak směřuje přes přídavnou strukturu, střední spirální jádro (medial spiriform nuclei, SpM). U savců mozeček přes svá jádra (cerebellar nuclei, CBN) posílá zpracovaný signál do talamu, který pak vysílá do různých kůrových center pro pohyb a asociace. U ptáků signály také směřují z mozečku do talamu, ale přes boční mozečková jádra (lateral cerebellar nukleus). Ptačí talamus pak kontaktuje oblast zvanou nidopallium caudolaterale (NCL, což je ptačí analogie naší prefrontální mozkové kůry) a oblast s názvem Wulst (hyperpallium, ptačí analog motorické oblasti kůry). Kredit: Cristián Gutiérrez-Ibáñez, Andrew N. Iwaniuk, Douglas R. Wylie (2018) in Scientific Reports/Creative Commons 4.0

Inteligence papoušků se projevuje rozmanitými směry. Jsou půvabně hraví, zvídaví, muzikální, mají smysl pro rytmus. Na YouTube je bezpočet videí, která to potvrzují (např. kompilace ZDE). Uvědomují si jednodušší logické souvislosti, například kde je ukrytý pamlsek (ZDE), nebo že „záhadné zmizení“ je problém (ZDE). Větší druhy dokážou řešit hlavolamy (ZDE), nebo obratně používat nástroje (ZDE). A to nejen v zajetí. Vzácný kakadu palmový ve svém přirozeném prostředí se samici snaží upoutat i tím, že si najde nebo ulomí vhodný kus dřeva a rytmicky „bubnuje“ o strom (ZDE a ZDE).

 

Kde se ale ukrývá potenciál pro tyto tak přitažlivé dovednosti? Samozřejmě v mozku. Jenže papoušci ho nemají vzhledem k ostatním ptákům nijak rozvinutější či výrazněji větší. Od toho našeho se velmi liší. Vždyť ptáci se vyvinuli z dvounohých dinosaurů, teropodů, již někdy v juře, před více než 160 miliony let. Jejich poslední společný evoluční předek se savci obýval Zemi před 320 až 340 miliony let. I z tohoto hlediska je zajímavé odhalovat, jak rozdílně se vyvíjely oba typy mozků, a co v těch papouščích umožňuje překvapivé kognitivní schopnosti a inteligenci dokazující chování. Odpověď na tuto otázku hledali i neurovědci z Albertské univerzity (University of Alberta), kteří podrobně prozkoumali 98 mozků různých ptačích druhů. Odhalili stopy konvergentní evoluce s mozky primátů, které pomáhají lépe chápat neuronální podstatu inteligence.

Oblastí mozku, jež hraje důležitou roli v inteligenci primátů, jsou jádra Varolova mostu (pontine nuclei)", vysvětluje Cristian Gutierrez-Ibanez, postdoktorand pracující na katedře psychologie. "Tato struktura přenáší informace mezi dvěma největšími oblastmi mozku, mozkovou kůrou (cortex) a mozečkem (cerebellum), což umožňuje vyšší úroveň zpracování informací a sofistikovanější chování. A to vzhledem k našim kognitivním schopnostem dává smysl.“

Ptáci však mají jádra mozkového mostu (pontine nuclei) velmi malá. Naproti tomu se jim v jiné části mozku vyvinula u savců neexistující struktura se stejnou zprostředkující funkcí nazývaná medial spiriform nucleus (SpM), co lze přeložit jako střední spirální jádro. "Tato smyčka mezi kůrou a mozečkem je důležitá pro naplánování a uskutečnění důmyslnějších činností," připomíná spoluautor studie, Douglas Wylie, šéf neurovědecké laboratoře “Bird Brains Lab”.

A právě tato čistě ptačí střední spirální jádra mají papoušci relativně k velikosti svého mozku mezi opeřenci největší.

"Jádra SpM mají papoušci velmi velká, dvakrát až pětkrát větší než jiní ptáci, například slepice," upřesňuje Gutierrez. U papoušků se tedy rozšířila oblast, která propojuje kůru a mozeček, podobně jako se u primátů zvětšila jádra Varolova mostu se stejnou funkcí. Jde o hezký příklad konvergence mezi dvěma evolučně tak vzdálenými řády živočichů. V mozku lze tedy vystopovat potenciál pro sofistikované chování, jakým je používání nástrojů i sebeuvědomění. Vědci plánují dále studovat ptačí SpM jádra, aby zjistili, jaké informace jimi procházejí a jakou vyvolávají odezvu. Takové studie by mohly pomoci lépe pochopit i funkci lidských jader Varolova mostu.



Šikula Bertík

 

Příběh žaka Alexe:

Irene Pepperberg- Alex and Me: A Scientist and A Parrot Discover A World of Animal Intelligence

 

Přednáška o ptačím mozku: Grey Matters: Bird Brains

 

Filmy

Austrálie, země plná papoušků

Tajemství papoušků

 

Zdroj:

University of Alberta News

Cristián Gutiérrez-Ibáñez et al, Parrots have evolved a primate-like telencephalic-midbrain-cerebellar circuit, Scientific Reports (2018). (článek ZDE)

Datum: 08.07.2018
Tisk článku

Inteligence a učení - Lund Nick
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 76 Kč
Inteligence a učení
Lund Nick
Související články:

Holubi poznají, když je vede blb     Autor: Josef Pazdera (18.09.2016)
Desetiměsíčním nepřetržitým letem rorýs zahanbil všechny ptačí rekordmany     Autor: Josef Pazdera (02.11.2016)
Další mazanost kukaček     Autor: Josef Pazdera (09.09.2017)
Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace