Mor devastoval Evropu dlouhá staletí. Jedna z největších epidemií začala v roce 1347 a skončila v roce 1352. Na tuto tzv. černou smrt zemřelo 25 milionů lidí – třetina tehdejšího obyvatelstva Evropy. Naposledy vyvolal mor v Evropě epidemii v Marseille v roce 1722. Za jednu z prvních evropských morových ran bývá vydávána epidemie, jež srazila na kolena do té doby vzkvétající Atény.
Z dobových materiálů vyplývá, že epidemie začala v Etiopii v roce 430 př.n.l. a přes Egypt a Libyi pronikla v roce 426 př.n.l. až do Řecka. Choroba zasáhla dramaticky do běhu lidských dějin. Postihla obyvatele Athén a zahubila jich přinejmenším třetinu. Za oběť jí padl i aténský charismatický vůdce Periklés. V té době Athény dominovaly antickému Řecku. Po epidemii byly na dně a navrch získala vojácká Sparta.
Historici i lékaři mají k dispozici poměrně přesný popis choroby tak říkajíc z první ruky, protože historik Thukydides sám onemocněl a když se uzdravil, zanechal dosti podrobné svědectví o chorobě, jejím průběhu a příznacích. Z Thukydidových zápisků identifikovali badatelé chorobu jako dýmějový mor, neštovice, sněť slezinnou čili antrax či spalničky.
Objev masových hrobů z doby „aténského moru“ na aténském hřbitově Karameikos dovolil zahnat nejistoty. Tým vedený Manolisem J. Papagrigorakisem z university v Aténách izoloval DNA ze zubní dřeně obětí „morové rány“ a provedl v ní analýzy na sekvence původců infekčních onemocnění. Výsledky zveřejněné v The International Journal of Infectious Diseases jasně dokazují, že oběti „aténského moru“ zabila Salmonella enterica typhi – původce tyfu. Tato choroba se šíří především kontaminovanou potravou a vodou a dnes představuje problém především v zemích třetího světa. Často provází živelné katastrofy, jež nedovolí postiženému obyvatelstvu dodržovat základy hygieny.
Původce moru Yersinia pestis byl po dvou a půl tisíciletích očištěn z nespravedlivého nařčení.
Pramen: The International Journal of Infectious Diseases
Diskuze:
doplnění
pavel houser,2006-01-24 11:01:04
epidemie v athénách takto řádila proto, že venkovské oblasti byly pustošeny Sparťany a obyvatelstvo hledalo útočiště za hradbami. tedy relativní přelidnění, příchod nových lidí etc. (ona i jinak byla hygiena v Athénách nedobrá, ale tohle asi dodalo).
hnidy: Perikles nepodlehl moru roku 426, ale 429. také se nedá říct, že by po epidemii Athéňané tahali ve válce se Spartou za kratší konec. r. 425 dobyli Pylos a naopak to vypadalo, že válku vyhrají (a první kolo války nakonec celé skončilo nerozhodně). možná epidemie zdecimovala i Sparťany, akorát jí nepodlehl nikdo takhle slavný jako Perikles?
celkem shrnuto, je ale jasné, že tyfus Athénám nepřidal.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
