Czechia





 „Měřte telomery!“ radí americký embryolog
O osudu vajíčka nerozhoduje jen šikovnost embryologa a kvalita spermie, ale i stav jeho dědičné informace, konkrétně délka telomer na chromozomech.

Embryologové koukají na lidská vajíčka odebraná potenciálním matkám už čtvrt století, ale nikdy z nich moc moudří nebyli. Úplně špatné vajíčko pozná na první pohled i laik. Jenže ani perfektně vyhlížející pohlavní buňka není zárukou úspěchu. Matka nastupující na kliniku k „oplození ve zkumavce“ má zhruba pětadvacetiprocentní šanci, že si za devět měsíců odveze z porodnice novorozeně. Čím je žena starší, tím nižší jsou její vyhlídky na úspěch a tím vyšší jsou zároveň rizika, že se něco pokazí. Například že se jí narodí dítě postižené Downovým syndromem.

Jak poznat to správné vajíčko pro oplození ve zkumavce? Hledání odpovědi na tuto otázku  moří embryology na klinikách provádějících IVF čili fertilizaci in vitro na celém světě. David Keefe z Tufts-New England Medical Center v americkém Bostonu je přesvědčen, že zná správné řešení a  svým kolegům je prozradil na kongresu American Society for Reproductive Medicine konaném v texaském San Antoniu. Keefeova rada je jednoduchá: „Změřte telomery!“


Do vajíčka je vpravena spermie tenkou skleněnou kapilárou (vlevo). Tak vypadá oplození metodou ICSI, čili injekcí spermie do vajíčka. O osudu vajíčka nerozhoduje jen šikovnost embryologa a kvalita spermie, ale i stav jeho dědičné informace, konkrétně délka telomer na chromozomech.


Telomery jsou koncové části chromozomů a můžeme si je představit jako obdobu plastikové koncovky na tkaničce u bot. U savců jsou telomery složeny z DNA, v níž se neustále opakuje šestice písmen genetického kódu (konkrétně jsou to dva thyminy, jeden adenin a tři guanosiny – zkráceně tedy TTAGGG). Telomery lidských chromozomů obsahují obvykle 3000 až 20 000 písmen – tedy zhruba 500 až 3 400 základních motivů TTAGGG. Buňce slouží jako patníky označující, že tady chromozom začíná a tam zase končí. Když telomery chybí nebo jsou moc krátké, je zle. Buňka ztrácí o svých chromozomech přehled a buď hyne nebo propadá zmatkům, jež se navenek projeví nádorovým bujením. S věkem se nám telomery zkracují. Každá další generace buněk našeho těla je má trošičku „ošoupanější“.



Telomery si můžeme představit jako „koncovky“ chromozomů. Chrání chromozom a jasně vymezují jeho hranice. Na snímku jsou patrné jako červené tečky.

Telomery se ošoupávají i ve vajíčcích. Částečně k tomu dochází ještě v době, kdy se budoucí žena vyvíjí jako plod v těle své matky. Právě tehdy se totiž vytvářejí vaječníky a v nich vznikají vajíčka. Čím později se vajíčko vytvoří, tím ošoupanější telomery zdědí. Ale i v průběhu života mohou z telomer ukrajovat některé škodlivé látky.
Keefe vyšetřil 43 vajíček žen, které se podrobily oplození in vitro,  a zjistil, že šance na úspěch mají jen ty ženy, jejichž telomery se skládají z nejméně 6 300 písmen genetického kódu.  Přitom našel ve vajíčkách některých žen telomery dlouhé pouhých 100 „písmen“ genetického kódu. S tak krátkými telomerami se nemůže embryo vůbec vyvíjet a zřejmě zaniká na samém počátku své existence. Na druhé straně měly některé ženy bezmála „maximální“ telomery s délkou 19 000 písmen genetického kódu. To už je pro embryo velmi slibný vklad.

Keefe je přesvědčen, že právě zkrácené telomery stojí v pozadí klesající plodnosti starších žen a vysvětluje tak i jejich sklon k početí dětí stižených vrozenými poruchami. Např. při již zmíněném Downově syndromu zdědí zárodek jeden nadbytečný chromozom 21( zde byl překlep ale již je opraven, děkujeme za upozornění), ten  se zřejmě přilepí na své „kolegy“ právě proto, že „neví, kde má konce“.

Do budoucna by proto chtěl Keefe vybírat pacientkám jen ta vajíčka, která mají na chromozomech telomery co možná nejzachovalejší.


To není snímek z hlubin vesmíru pořízený Hubbleovým vesmírným teleskopem. Tak vypadá buňka odebraná z embrya postiženého trisomii 23 známější jako Downův syndrom. Chromozom 23 je v jádru buňky patrný jako růžová skvrna. Tři skvrny jasně signalizují, že je tu jeden chromozom navíc. Na vině by mohly být opět příliš krátké telomery, jež nedovolí buňce, aby si při dělení dědičné informace udržela přehled.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:21.10.2003 v 00:00

Vytisknout článek               Poslat článek emailem

Související články:

Omne vivum ex ovo     Autor: Jaroslav Petr

První lidské embryo z transplantovaného ovaria     Autor: Josef Pazdera

Záhadné „koncovky“ v dědičné informaci     Autor: Jaroslav Petr

Pětadvacetiny poštovní úřednice     Autor: Jaroslav Petr

Stres nám zkracuje telomery a buňky pak rychleji stárnou     Autor: Josef Pazdera


Diskuze:

Embryologie - Vacek Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Embryologie
Vacek Zdeněk
Oto Otépka
sponzor








Vypsat celou diskuzi
Nadpis: Tazatel: Datum: Reakcí:
jste

magoři

03.05.2005 v 10:20

0

Zobrazit odpovědi
Nové příspěvky

Elena

10.12.2004 v 14:23

0

Zobrazit odpovědi
jak se měří telomera

Jarda Petr

29.10.2003 v 15:32

0

Zobrazit odpovědi
Ano, jenže by to stejně mělo být vidět

Pavel Brož

29.10.2003 v 13:04

0

Zobrazit odpovědi
ke statistice

Jana Dvořáková (Burdová)

29.10.2003 v 09:16

0

Zobrazit odpovědi
Možnost ověření s pomocí statistiky

Pavel Brož

27.10.2003 v 15:19

0

Zobrazit odpovědi
jak na to

Jana Dvořáková (Burdová)

24.10.2003 v 07:46

0

Zobrazit odpovědi
downuv syndrom

zoltan

23.10.2003 v 19:44

0

Zobrazit odpovědi
chyba

hanzalova

23.10.2003 v 15:05

0

Zobrazit odpovědi
Pro vstup do diskuse je třeba být přihlášen
Email: Heslo:
Nový účet nebo zaslání zapomenutého hesla je možno vyřídit zde