Protoplanetární disk, který zhasl  
Hvězdné embryo TYC 8241 2652 1 z ničeho nic přišlo o disk horkého prachu. Máme před sebou další planetární záhadu.

 

Zvětšit obrázek
Naše představa o soustavě TYC 8241 2652 1, když ještě její disk zářil. Kredit: Gemini Observatory/AURA, Lynette Cook.

Prohlížet si okolní hvězdné systémy, to je jako nakukovat zpoza zdi do podivuhodné zoologické zahrady, do které nemůžeme, protože nemáme na vstupné. V této nevděčné pozici naštvaného dítěte asi ještě nějaký čas zůstaneme a zatím si můžeme zahánět nudu hledáním zvláštností a řešením záhad. Jedna taková hádanka se nedávno objevila u hvězdy s protoplanetárním diskem.

 

Zvětšit obrázek
A jak asi stejné místo vypadá dnes. Kredit: Gemini Observatory/AURA, Lynette Cook.

Zhruba 460 světelných od nás je v souhvězdí Kentaura mladičká hvězda podobá Slunci TYC 8241 2652 1, o které jsme se před časem dozvěděli, že ji obklopuje pořádně hustý protoplanetární disk, v němž asi právě vznikají kamenné planety, podobné vnitřním planetám Sluneční soustavy. Je to vlastně skoro doslova hvězdné embryo, které se rozžehlo hvězdnou fúzí sotva před 10 milióny let. Když jsme hvězdné mimino TYC 8241 2652 1 objevili v datech sondy IRAS z roku 1983, tak jeho protoplanetární disk vyzařoval infračervené záření o vlnové délce 10 mikronů. Podle naměřených údajů měl teplotu 180 stupňů Celsia a byl od své hvězdy vzdálený asi tak, jako je Merkur od Slunce. Pozorování pozemním infračerveným dalekohledem v chilské Gemini South Observatory poskytlo velmi podobný obrázek. Jenže, pak se něco stalo. Tentýž pozemní přístroj v roce 2009 zaznamenal, že infračervené záření disku zesláblo o dvě třetiny, a ještě nebyl všemu konec.

 

Když se stejným směrem podívala sonda NASA WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), tak následně astronom Carl Melis z University of California v San Diegu a jeho kolegové zjistili, že v lednu 2010 skoro veškeré infračervené záření z protoplanetárního disku TYC 8241 2652 1 zhaslo. Byl to šok. Badatelé prý nikdy nic podobného neviděli. Nejdřív to považovali za omyl. Další pozorování orbitálními infračervenými teleskopy i pozemními přístroji ale překvapivé zjištění potvrdily. Horký protoplanetární disk mladičké hvězdy byl (skoro celý) pryč.

 

Zvětšit obrázek
Carl Melis, jako apoštol astrofyziky. Kredit: C. Melis.

Melis a spol. to všechno publikovali v Nature, rozhodně ale nevědí, o co vlastně jde. Je to na první pohled dost bizarní a neočekávané. Že by něco přes dva roky stínilo infračervené záření disku? Muselo by to být opravdu ohromné a muselo by to mít zvláštní tvar anebo povahu. Záře hvězdy TYC 8241 2652 1 je totiž po celou tu dobu stále zhruba stejná. Autoři studie opatrně spekulují, že by hustý prach kolem dotyčné hvězdy mohl vzniknout nedávno, například po srážce dvou protoplanet, které se celé rozsypaly na prach a kamení. Záře hvězdy pak mohla nepořádek po takové srážce odfouknout pryč z hvězdné soustavy anebo ho třeba naopak hvězda pohltila. Viníkem by teoreticky mohly být i vznikající planety, které by jasně zářící prach vyzobaly.

 

Zvětšit obrázek
Stephenson 34. Úžasný protoplanetární disk kolem dvou červených trpaslíků. Kredit: DA Aguilar (CfA), NASA.

Jak ale celou záhadu komentuje astronom Scott Kenyon z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge, pozorování je věrohodné, disk ovšem zmizel tak náhle a razantně, že nad tím zůstává rozum stát. George Rieke z University of Arizona v Tusconu si přisazuje, že jsme asi na stopě brutálních dějů, které doprovázejí bouřlivé mládí hvězdných systémů. Je také možné, že něco podobného prožila na úsvitu věků i naše Sluneční soustava. Když došlo ke srážce protoZemě s protoplanetou Theia o velikosti Marsu, v níž se zrodila pěkně sehraná dvojice Země-Měsíc, tak přebytečný kosmické smetí podle všeho také zmizelo rychle. Jak ale podotýkají samotní autoři, zatím známe jenom jediný takový případ, takže netušíme, jak běžný takový jev může být. Taky to může být všechno úplně jinak. Podle Melise a spol. se rozhodně musíme dál pořádně dívat do vesmíru kolem sebe, abychom tuhle záhadu definitivně rozlouskli, s čímž můžeme jen souhlasit.

 

Prameny:

ScienceNow 4.7. 2012, University of Georgia Today 4.7. 2012, Nature 487: 74–76, Wikipedia (Protoplanetary disk).


 

Datum: 05.07.2012 14:15
Tisk článku


Diskuze:

Další možný odkaz na související článek...

Tom Benda,2012-07-10 22:49:35

...tedy pokud se nepletu - v jednom z článků v době relativně nedávné (do půl roku?) byla úvaha o možných stopách vesmírného inženýrství, farmaření a dolování. No jo no, přiznávám, jakmile je to jen trochu možné, už bych za vším viděl marťany nebo jejich vzdálenější kolegy :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz