Naše pozorovací možnosti se zlepšují a tak objevujeme dříve nevídané věci, a to i v našem sousedství. Nedávno si připsali pozoruhodný úspěch na Pensylvánské státní univerzitě, když vystopovali objekt, který je zaujme svoji teplotou a také tím, že ho máme skoro za plotem. Je ve velice těsném hvězdném sousedství.
Astronom Kevin Luhman z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy použil data orbitálního infrateleskopu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) a také pozorování Spitzerova orbitálního infrateleskopu a havajské Observatoře Gemini. Některá média oslavují nejchladnější hvězdu, ale WISE J085510.83-071442.5 je s hmotností 3 až 10 jupiterů hnědým trpaslíkem, spíše hnědým podtrpaslíkem (brown subdwarf), který je tak zhruba na hranici, podle našich vágních definic oddělující podhvězdné objekty od plynných planetárních obrů. Luhman ho našel v souhvězdí Hydry, ve vzdálenosti zhruba 7,2 světelného roku od Země. Osobně dává přednost tomu, že by to měl být jeden z nejlehčích hnědých trpaslíků či něco podobného, i když nevylučuje, že by také mohlo jít o plynného obra, nějakou neblahou událostí vykopnutého z jeho hvězdného systému. Ve vesmíru se podobné věci občas stávají, v našem sousedství bychom ale měli zpozornět a pídit se po příčinách takové nehody.
Letmý pohled do mapy nejbližšího hvězdného sousedství prozradí, že dotyčný hnědý (pod) trpaslík se stal čtvrtým nejbližším, řekněme hvězdným objektem, ke Slunci. To ale rozhodně není jediný superlativ, který tohoto hnědého trpaslíka provází. Má také třetí nejrychlejší vlastní pohyb, co jsme kdy objevili u hvězdy či hvězdám podobných věcí, který činí o něco víc než 8 úhlových minut za rok. Jinak řečeno, sviští si po obloze skoro jako namydlený blesk. Právě toho si všiml Luhman a pak se na těleso zaměřil pozorněji.
Malá vzdálenost, pohyb po obloze, to všechno je fajn, ale trpaslík WISE J085510.83-071442.5 šokoval především svojí teplotou. Je totiž zatím nejchladnějším hnědým trpaslíkem, kterého jsme našli. Dosavadní držitelé tohoto rekordu, mimochodem rovněž z kuchyně WISE a Spitzerova teleskopu, měli tak zhruba pokojovou teplotu. Povrch nově objeveného trpaslíka má mínus 13 až mínus 48 stupňů Celsia. Je tak studený, že určitě nemá planety, na nichž by mohl prosperovat život podobný pozemskému. Cílem jednoho prvních mezihvězdných letů se tedy nejspíš nestane, i když, s trochou fantazie by mohl fungovat jako obrovská lednička. Je pochopitelně podezřelé, že by si nejchladnější hnědý trpaslík vesmíru vybral místo k existenci právě v bezprostřední blízkosti všedního žlutého trpaslíka, jako je naše Slunce. Spíš to ukazuje, že Mléčná dráha a určitě i mnohé jiné galaxie jsou podobných zmrzlých trpaslíkoidů plné, jen o nich zatím ještě nevíme.
Michael Werner z týmu Spitzerova infrateleskopu v Laboratoři tryskového pohonu se pozastavuje nad tím, že po mnoha desetiletích studia okolního vesmíru ještě nemáme hotový ani soupis těch nejbližších hvězdných těles. Teď nám v tom pomáhají pozorování důmyslných infrateleskopů, jako je Spitzer a WISE.
|
Coldest star in space discovered. |
Literatura
Penn State Science News 25. 4. 2014, Wikipedia (WISE 0855–0714).
Diskuze:
Tak ma napadla otázka,
Juraj Chovan,2014-04-28 23:48:48
odkiaľ vlastne vieme že tmavá hmota je tvorená nejakými exotickými časticami, a nie práve obrovským množstvom takýchto podhviezdnych objektov?
Je mi jasné že pre teoretikov je oveľa atraktívnejšie pracovať s teóriami o WIMPoch alebo ťažkých supersymetrických neutrínach ako premýšľať o tuctovom vysvetlení typu obrovská hromada ťažko pozorovateľných potulujúcich sa Jupiterov.
Je však nejaký exaktný argument ktorý vylučuje úplne bežnú, ale chladnú hmotu ako kandidáta na vysvetlenie tmavej hmoty?
Roman Rodak,2014-04-29 00:39:31
myslím že takéto objekty sa hľadali pomocou grvitačného microlensingu a nenašli sa.
Re:
Vít Výmola,2014-04-29 12:00:19
Tak, tak, nenašly se.
Kromě toho, temné hmoty je několikanásobně více než té pozorovatelné. Takových těles by muselo být obrovské a nepřehlédnutelné množství. Aby například jenom vyvážila hmotnost našeho Slunce, muselo by takových hnědých trpaslíků být několik stovek. V případě objektů velikosti Jupitera pak asi ticíc. Jenomže temné hmoty je ještě skoro pětkrát tolik!
Michal Kára,2014-04-29 12:10:33
Uvědomte si, že takové hmoty musí být na hmotnost cca 5x víc, než té "normální" (zářící, prach, atp.) a na "počet kusů" je ten rozdíl ještě větší. To prostě nevychází jak z modelů vytváření hvězd, tak oproti pozorování (viz příspěvek výše).
Navíc, byly pozorovány galaxie po srážce, kde jejich halo temné hmoty je oddělené od zářící hmoty a obecně se zdá, že temná hmota má trochu jinou prostorovou strukturu, než zářící hmota - zářící hmota se shlukuje podle gigantických vláken temné hmoty. Pěkně rozebráno je to třeba v druhé půlce tohoto videa:
https://www.youtube.com/watch?v=44lozj9VQ1o
Obrázek
Vojtěch Kocián,2014-04-28 20:18:53
Chápu posedlost s vytvářením uměleckých ztvárnění exoplanet či hvězd, ale tahle modrá koule by se mohla blížit realitě jen kdyby "hvězda" byla součástí vícehvězdného systému a měla tedy dostatečné osvětlení zvenčí. Jelikož však svítivějšího partnera nemá, vypadala by ve viditelném světle spíš jako černý disk zakrývající část hvězdného pozadí. Pravda, takový obrázek by se jako "artist's concept" prodával asi obtížně. Jupiter z neosvětlené strany také nebude zrovna fotogenický.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
