Dočkáme se někdy terraformovaného Marsu? Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.

Autoři a samozřejmě i fanoušci science fiction už dávno sní o terraformování cizích planet. A dává to smysl. Když máme k dispozici jenom jedinou obyvatelnou planetu, tak jsme velmi zranitelní. Každý den se může přihodit něco velice tragického, co by život na Zemi znesnadnilo, ne-li úplně znemožnilo. Nejbližší jakž takž kolonizovatelnou planetou je přitom Mars, takže se touhy s terraformováním pochopitelně často upírají k Rudé planetě.

Bruce Jakosky. Kredit: University of Colorado – Boulder.

Jak tedy nejlépe terraformovat Mars? Nejčastěji navrhovaným řešením je nějakým způsobem uvolnit oxid uhličitý, který se nachází na Marsu. V těchto představách by unikající oxid uhličitý vyztužil atmosféru Marsu, vyvolal užitečné globální oteplení a celá planeta by se tím pádem stala přívětivější pro život našeho typu.

Podle nové vědecké studie, kterou si zaplatila NASA, jsou ale takové představy naivní. Bruce Jakosky z Coloradské univerzity v Boulderu a jeho spolupracovníci tvrdí, že na Marsu není dostatek dostupného oxidu uhličitého, který by bylo možné uvolnit a vypustit do atmosféry Rudé planety. Autoři výzkumu tudíž dospívají k závěru, že terraformování Marsu do podoby přívětivé planety, kterou by bylo možné zkoumat bez skafandru, není se soudobými technologiemi proveditelné. Jejich výzkum publikoval časopis Nature Astronomy.

Povede se nám někdy terraformovat Mars? Kredit: Daein Ballard / Wikimedia Commons.

Dnešní atmosféru Marsu sice tvoří v naprosté většině oxid uhličitý, je ale natolik řídká, že v žádném případě neohřeje planetu, aby udržela kapalnou vodu. Tlak marťanské atmosféry přitom odpovídá ani ne jednomu procentu tlaku atmosféry Země. Za takových okolností se jakákoliv kapalná voda na povrchu Marsu rychle vypaří anebo zmrzne.

Teraformování Marsu nebude snadné. Kredit: NASA.

Pokud jde o případné terraformování Marsu, tak tam podle všeho jako použitelné skleníkové plyny přicházejí v úvahu pouze oxid uhličitý a vodní pára. Podle Jakoskyho by jedině tyto dva plyny mohly poskytnout nějaké významnější oteplení planety. Kolik ale je na Marsu oxidu uhličitého a vodní páry?

Výzkum Jakoskyho týmu byl založený na pozorování Marsu meziplanetárními sondami za posledních 20 let. Badatelé analyzovali obsah minerálů s uhlíkem na Marsu, a také výskyt oxidu uhličitého v polárním ledu Marsu z dat sond Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey. Použili i data o atmosféře Marsu, která získali od sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution).

Jakosky a spol. dospěli k závěru, že na Marsu není dostatek oxidu uhličitého na to, aby po uvolnění do atmosféry podstatně ohřál Rudou planetu skleníkovým efektem. Většina z přítomného oxidu uhličitého je navíc nedostupná a nemůže být pro podobné účely realisticky využitá. Pro použití vodní páry jako skleníkového plynu by bylo nutné Mars předehřát a jsme zpátky u oxidu uhličitého. Nebo bychom mohli nasadit freony a jim podobné plyny. Ty se ale rychle rozkládají a jejich použití by vyžadovalo rozsáhlou průmyslovou výrobu přímo na Rudé planetě. Mars je blízko a dráždí nás. Na jeho terraformování ale budeme muset ještě zapracovat.

Video: Bruce Jakosky—Development and Implementation of the MAVEN mission


Literatura
NASA's Goddard Space Flight Center 30. 7. 2018, Nature Astronomy 2. 634–639.