Sprejovatelné antény fungují na prakticky jakémkoliv povrchu  
2D karbid titanu je vysoce vodivý. A když se z něj udělá inkoust, tak je s ním možné nastříkat 2D antény na téměř cokoliv. S touto vychytávkou bude možné propojit do Internetu věcí snad úplně všechno.
2D anténa ve tvaru draka. Kredit: Drexel University.
2D anténa ve tvaru draka. Kredit: Drexel University.

Dnešní svět je stále více bezdrátový. A bezdrátové spojení si obvykle žádá antény. Využití antén a tudíž i bezdrátový provoz ale v řadě případů komplikuje povaha antén, které se většinou vyrábějí z pevného kovového materiálu. Materiáloví vědci americké Drexelovy univerzity chtějí tenhle problém řešit pomocí fascinujících sprejovatelných antén, které lze nasprejovat téměř kamkoliv. Jejich výzkum publikoval časopis Science Advances.

 

Yury Gogotsi. Kredit: Drexel University.
Yury Gogotsi. Kredit: Drexel University.

Klíčem k technologii nového typu antén je pozoruhodný, výjimečně tenký a kovový materiál typu „MXene“. Jsou to 2D materiály, které tvoří karbidy, nitridy anebo karbonitridy. V tomto případě jde o dvojrozměrnou formu karbidu titanu (TiC), která je vysoce vodivá a umožňuje přenos a směrování rádiových vln. MXene si už před časem získal pozornost jako materiál pro experimentální baterie, které lze dobíjet za několik sekund. Tým z Drexelu vytvořil 2D karbid titanu v práškové podobě, takže ho lze rozpustit ve vodě a vytvořit z něj inkoust či barvu. Takovou barvu je pak možné nastříkat, kam jenom člověka napadne, čímž se dotyčný povrch změní v účinnou 2D anténu.

 

Sprejovatelné antény by mohly přinést spoustu nových technologií. Kredit: Drexel University.
Sprejovatelné antény by mohly přinést spoustu nových technologií. Kredit: Drexel University.

Podle vedoucího výzkumu, kterým je odborník na nanomateriály Yury Gogotsi, jsou dnešní kovové antény navzdory desetiletím usilovných snah pro některé povrchy a objekty nepoužitelné. Proto se s kolegy snažili najít 2D nanomateriál, který by měl zcela minimální tloušťku a mohl by po nanesení samouspořádáním vytvářet vodivé filmy na jakémkoliv povrchu. Nakonec si vybrali zmíněný MXene, čili 2D karbid titanu, který je pevnější než kovy a je vodivý srovnatelně s kovy. To z materiálu dělalo solidního kandidáta na ultratenké antény nového typu.

 

Když Gogotsiho tým testoval antény z 2D karbidu titanu, tak zjistil, že navzdory jejich extrémní tenkosti jsou tyhle antény svým výkonem srovnatelné s existujícími anténami. Aby si vědci byli jistí, že nejde čistě o projev dvojrozměrné struktury, tak rovněž porovnali své 2D antény se 2D anténami z jiných materiálů, jako je například grafen, stříbrný inkoust nebo uhlíkové nanotrubičky. Nové antény si vedly velice dobře. Rádiové vlny přenášely 50-krát lépe než grafenové antény a 300-krát lépe než stříbrné 2D antény.


Nejtenčí anténa z 2D karbidu titanu, jakou badatelé zkoušeli, měla tloušťku pouhých 62 nanometrů. Byla tím pádem asi tisíckrát tenčí než list papíru a také téměř průhledná. Nejlépe fungovaly antény s tloušťkou kolem 8 mikrometrů, jejichž výkon se blížil teoretickému maximálnímu výkonu. Výroba antén z 2D karbidu titanu rovněž nevyžaduje žádná aditiva nebo zahřívání kvůli spékání nanočástic dohromady. 2D antény týmu z Drexelu prostě stačí nastříkat sprejem a je to. Takové antény mohou bezdrátově propojit do Internetu věcí snad úplně všechno, včetně ohebné či nositelné elektroniky. Čas ukáže, jestli se s podobnými anténami budeme setkávat i v budoucnu.


Video:  Drexel’s MXene ‘Antenna Spray Paint’ Could Unlock the Potential of Smart Technology


Literatura
Drexel University 21. 9. 2018, Science Advances 4: eaau0920.

Datum: 01.10.2018
Tisk článku

Související články:

Nanoflíčkové plazmonické antény na čipu porážejí lasery     Autor: Stanislav Mihulka (27.07.2015)
3D tištěné objekty bez elektroniky se připojí k WiFi     Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2017)
Jak vytěžit elektřinu z odpadního tepla?     Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2018)



Diskuze:

Bezdrátová elektronika

Josef Šoltes,2018-10-04 21:07:06

Já jsem zvědavý, kdy se z důvodu úspor materiálů začne vyrábět elektronika, která bude mít vnitřní komponenty propojené bezdrátově.

Odpovědět

Kratke vlny

Libor Tomsik,2018-10-02 10:40:08

Myslite, ze by to slo pouzit i na neco jineho, nez ultra kratke a jeste kratsi vlny pouzite u IOT? Treba si na fasadu nasprejovat antenu na kratke vlny? Prijde mi ta tloustka a tudis i vodivost na zaric treba 10m delky prilis mala.

Odpovědět


Je to na draka. I drak by se mel vzdáleně podobat dipólu nebo cívce, nebo musí mít jako protiváhu drát..

Josef Hrncirik,2018-10-02 19:13:35

Nastříknu si draka na plechovou střechu pro plašení vran.

Odpovědět


Re: Je to na draka. I drak by se mel vzdáleně podobat dipólu nebo cívce, nebo musí mít jako protiváhu drát..

Novák Jiří,2018-10-02 20:14:56

Vrány se nevyplaší, leda k Vašemu drakovi přidají něco bílých skvrn.

Odpovědět


Ruské vrány jsou strašné svině.

Josef Hrncirik,2018-10-03 06:30:30

Odpovědět


Re: Kratke vlny

Pavel K2,2018-10-02 20:31:17

Vodivost je v pohodě, přijímaný signál vyvolá jen malé proudy. Spíš může být problém s izolací, pokud bude fasáda trochu vodivá, zvlášť za vlhka, tak se to uzemní a nic nechytnete.

Odpovědět


Re: Re: Kratke vlny

Josef Hrncirik,2018-10-02 21:11:28

Anténa má být ve správné výšce, má mít správnou délku, má být natočena správným směrem (či lépe otáčivá), má mít správnou polarizaci a má být napájena správnou impedancí přívodu. Neměla by být v oblasti poruch a svod by měl být vůči nim odolný. Velká plocha antény asi povede k malé impedanci či silně kapacitnímu charakteru se silnými parazitními vazbami přes rozvlněný dračí ohon.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz