Skutečný jurský tyran  
…aneb Představení dalších dvou tyranosauroidů

Juratyrant langhami byl prvním známým druhem tyranosauroidního teropoda dosahujícího délky přes čtyři metry a hmotnosti přes 200 kilogramů (jeho délka činila asi 5 až 6 metrů a hmotnost zhruba 300 až 500 kg). Přesto ani tento druh zřejmě nebyl dominantním predátorem svých ekosystémů. Žil na území dnešní Velké Británie v období pozdní jury, asi před 149 miliony let. Kredit: Eotyrannu5, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Juratyrant langhami byl prvním známým druhem tyranosauroidního teropoda dosahujícího délky přes čtyři metry a hmotnosti přes 200 kilogramů (jeho délka činila asi 5 až 6 metrů a hmotnost zhruba 300 až 500 kg). Přesto ani tento druh zřejmě nebyl dominantním predátorem svých ekosystémů. Žil na území dnešní Velké Británie v období pozdní jury, asi před 149 miliony let. Kredit: Eotyrannu5, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Vůbec prvním zástupcem skupiny tyranosauroidů, který dosáhl větších rozměrů a mohl představovat jednoho z největších predátorů ve svých ekosystémech, byl pozdně jurský druh Juratyrant langhami. Zatímco nejstarší tyranosauroidi z období střední a rané svrchní jury (stáří zhruba 170 až 155 milionů let) dosahovali délky kolem tří metrů a hmotnosti pod 100 kilogramů, pozdně jurský Juratyrant vážil při délce kolem 5 metrů zhruba 300 kilogramů.[1] Tento tyranosauroid z čeledi Proceratosauridae žil v době před asi 149,3 až 149,0 milionu let na území dnešní Velké Británie (Dorset). Jeho fosilie byly objeveny již roku 1984, formálně však byly popsány až roku 2008 britským paleontologem Rogerem Bensonem.[2] Tehdy ještě dostal dinosaurus jméno Stokesosaurus langhami, protože Benson předpokládal, že se jedná o velký druh již dříve známého severoamerického rodu Stokesosaurus. Teprve o pět let později pak bylo rozhodnuto, že jde o samostatný rod a bylo stanoveno nové rodové jméno Juratyrant („jurský tyran“).[3] Druhové jméno langhami představuje poctu objeviteli fosilií, komerčnímu sběrateli Peteru Langhamovi.[4] Zkameněliny teropoda byly objeveny v sedimentech souvrství Kimmeridge Clay, a sice v amonitové zóně druhu Pectinatites pectinatus (díky čemuž známe geologické stáří nálezu s takovou přesností). Dinosaurus byl popsán podle částečně dochované postkraniální kostry a představoval nejspíš středně velkého predátora, lovícího menší dinosaury a jiné obratlovce. Podle fylogenetické analýzy z roku 2016 představovaly rody Juratyrant a Stokesosaurus tyranosauroidy mírně vývojově vyspělejší, než jsou zástupci čeledi Proceratosauridae a druhDilong paradoxus Dilong paradoxus. Jejich sesterským druhem pak byl mladší raně křídový druh Eotyrannus lengi.[5]

 

Fotografie levé kyčelní kosti druhu Stokesosaurus clevelandi, patřící holotypu UMNH VP 7473, popsaného roku 1974 Jamesem Madsenem. Dnes řadíme tento taxon mezi vývojově primitivní tyranosauroidy a jeho nejbližším známým příbuzným je evropský druh Juratyrant langhami. Kredit: Stephen L. Brusatte a Roger B. J. Benson, Wikipedie (CC BY 2.0)
Fotografie levé kyčelní kosti druhu Stokesosaurus clevelandi, patřící holotypu UMNH VP 7473, popsaného roku 1974 Jamesem Madsenem. Dnes řadíme tento taxon mezi vývojově primitivní tyranosauroidy a jeho nejbližším známým příbuzným je evropský druh Juratyrant langhami. Kredit: Stephen L. Brusatte a Roger B. J. Benson, Wikipedie (CC BY 2.0)

Nejbližším příbuzným jutyranta byl již zmíněný severoamerický Stokesosaurus clevelandi, menší teropod o délce kolem 2,5 metru a hmotnosti asi 60 kilogramů[6] nebo podle jiných údajů délky až 4 metry a hmotnosti několika málo stovek kilogramů.[7] Fosilie stokesosaura byly objeveny v 60. letech v lokalitě Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry v Utahu. Toto naleziště ze souvrství Morrison (člen Brushy Basin) je proslulé zejména velkým množstvím zkamenělin teropoda druhu Allosaurus fragilis. Paleontolog James H. Madsen prováděl v 70. letech revizi získaného materiálu a zjistil, že některé zdejší fosilie nepatří mladým alosaurům, jak se domníval dříve. V roce 1974 proto stanovil nový druh Stokesosaurus clevelandi na počest geologa Williama Stokese, který fosilie dinosaura spoluobjevil.[8] Geologické stáří stokesosaura je téměř stejné jako u jeho evropského příbuzného, činí asi 152 až 150 milionů let (přelom geologických stupňů pozdní jury kimmeridž a tithon).[9] Je zřejmé, že stokesosauři rozhodně nebyli největšími a nejsilnějšími dravci ve svých ekosystémech, protože zde koexistovali s většími predátory, jako byl již zmíněný Allosaurus nebo Marshosaurus z čeledi Piatnitzkysauridae. Je navíc možné, že stejné prostředí obýval i obří alosaurid Saurophaganax a megalosaurid Torvosaurus, stejně jako ceratosaurid Ceratosaurus.[10] Všichni tito teropodi byli větší a mohutnější než stokesosaurus, a to i když akceptujeme větší udávaný rozměr pro tohoto pozdně jurského tyranosauroida. Čas „tyranských ještěrů“ coby dominantních predátorů měl teprve přijít, a to až za dlouhých 70 milionů let. Stejně jako ostatní proceratosauridi či jiní ranní tyranosauroidi byl i stokesosaurus zatím jen skromnou ukázkou evolučních možností, které tento klad skýtal. Do vzniku „krále dinosaurů“ zbývalo v jeho době ještě asi 82 milionů let…


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short Summary in English: Juratyrant and Stokesosaurus were genera of small to middle sized (around three to five meters in length), carnivorous tyrannosauroid theropod dinosaurs from the late Jurassic period of Europe and North America (Utah).

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Juratyrant

https://en.wikipedia.org/wiki/Stokesosaurus

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=264066

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=64493

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/JURATYRANT

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/STOKESOSAURUS


 

[1] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 105 (anglicky)

[2] Benson, R. B. J. (2008). „New information on Stokesosaurus, a tyrannosauroid (Dinosauria: Theropoda) from North America and the United Kingdom“. Journal of Vertebrate Paleontology. 28 (3): 732–750. doi: 10.1671/0272-4634(2008)28[732:NIOSAT]2.0.CO;2

[3] Brusatte, S. L.; Benson, R. B. J. (2013). „The systematics of Late Jurassic tyrannosauroids (Dinosauria: Theropoda) from Europe and North America“. Acta Palaeontologica Polonica. 58 (1): 47–54. doi: 10.4202/app.2011.0141

[4] Taylor, M. A. (1989). „Fine Fossils For Sale‘ — the Professional Collector and the Museum“. Geological Curator. 5 (2): 55–64.

[5] Brusatte, Stephen L.; Carr, Thomas D. (2016). „The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs“. Scientific Reports. 6 (1). doi: 10.1038/srep20252

[6] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 100 (anglicky)

[7] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 11). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[8] Madsen, J. H. (1974). „A new theropod dinosaur from the Upper Jurassic of Utah“. Journal of Paleontology. 48: 27–31.

[9] Bilbey, S. A. (1998). „Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry – age, stratigraphy and depositional environments“. In Carpenter, K.; Chure, D.; and Kirkland, J. I. (eds.). The Morrison Formation: An Interdisciplinary Study. Modern Geology 22. Taylor and Francis Group. str. 87–120. ISSN 0026-7775

[10] Foster, J. (2007). „Appendix.“ Jurassic West: The Dinosaurs of the Morrison Formation and Their World. Indiana University Press. str. 327-329.

Datum: 22.10.2018
Tisk článku


Diskuze:

Vývoj

Milan Krnic,2018-10-22 21:51:58

Předně děkuji za článek.
Lze v té hromadě druhů identifikovat, resp. uvažovat přechodné formy?

Odpovědět


Re: Vývoj

Tomáš Novák,2018-10-23 10:58:27

Dobrý den, určitě je možné vysledovat hlavní evoluční trendy. Nicméně fosilní záznam je bohužel příliš nekompletní pro zmapování směru evoluce dostatečně konzistentně. Místy je hiátus až 10 milionů let bez jakýchkoliv fosilií...

Odpovědět


Re: Vývoj

Novák Jiří,2018-10-24 12:08:32

I kdyby hiáty neexistovaly, tak je tu pořád otázka, čemu říkate přechodná forma. Protože každá forma je přechodná, vyjma vyhynulých druhů, ze kterých už nic dalšího nevzniklo.

Odpovědět


Re: Re: Vývoj

Milan Krnic,2018-10-24 16:24:54

Žádná forma, všichni jsme jiní, a je to jasné a není vám jasné, co jsem myslel?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz