Umělá inteligence vystopovala přízračného předka v našem genomu  
V lidském genomu se nacházejí podivuhodné fosilie. Problém je v tom, že bývají zahrabané v gigantickém množství genetických dat. Umělé inteligence se ale práce nebojí, jsou neúnavné a nedělají chyby. Proto se jim daří objevovat to, na co by samotní lidé byli krátcí.
V našem genomu se skrývají přízrační předci. Kredit: Smithsonian's Human Origins Program.
V našem genomu se skrývají přízrační předci. Kredit: Smithsonian's Human Origins Program.

Umělé inteligence nejsou líné, nemají strach a neschází jim extrémní motivace. Na rozdíl od lidských výzkumníků se strojové mozky nezaleknout gigantických hromad dat, které dnes vyrábějí důmyslné přístroje v mnoha oborech vědy. A když nasadíte správnou inteligenci na správná data, tak z nich může vyhrabat pozoruhodné věci.

 

Jaume Bertranpetit. Kredit: PRBB.
Jaume Bertranpetit. Kredit: PRBB.

Nedávno se to povedlo paleontologům a evolučním biologům, kteří pustili umělou inteligenci se strojovým učením na analýzu osmi předních modelů původu a evoluce člověka. Inteligence nelenila a nakonec se jí povedlo vystopovat populaci doposud neznámého přízračného předka (anglicky krásně „ghost ancestor“), přímo v lidském genomu. Tito přízrační a nám blízce příbuzní lidé se někdy během historie křížili s našimi předky v Asii a Oceánii, a zanechali pozůstatky v naší DNA.


Jaume Bertranpetit z Pompeu Fabra University ve španělské Barceloně a jeho spolupracovníci jako jedni z prvních použili umělou inteligenci ve výzkumu původu a evoluce člověka. Jejich umělá inteligence prosívala ohromná množství paleogenetických dat a porovnávala je s DNA moderních lidí. A nakonec v sítích této inteligence uvízlo něco skutečně zajímavého. Jejich výzkum publikoval časopis Nature Communications.

Putování nejstarších lidí rodu Homo po Zemi. Kredit: Antón, Potts & Aiello (2014), Science.
Putování nejstarších lidí rodu Homo po Zemi. Kredit: Antón, Potts & Aiello (2014), Science.


Zmíněné umělé inteligenci se povedlo strefit se do stávajících paleontologických teorií, které vznikly díky výzkumu fosilních pozůstatků lidí i našich blízkých příbuzných.

Denisova jeskyně v roce 2008. Kredit: D. A. Barnaul / Wikimedia Commons.
Denisova jeskyně v roce 2008. Kredit: D. A. Barnaul / Wikimedia Commons.

Umělá inteligence zjistila, že přízrační lidé z našeho genomu pravděpodobně vznikli z horké evoluční směsi neandrtálců a denisovanů, tedy dvou dnes již dobře známých blízkých příbuzných našeho druhu. Tito přízrační příbuzní měli pravděpodobně hodně blízko k doposud jedinému známému přímému kříženci mezi neandrtálci a denisovany. To je teenagerka z Denisovy jeskyně na Sibiři, která žila asi před 90 tisíci let. Měla neandrtálskou matku a otce denisovana.


Jak říká Bertranpetit, přízrační příbuzní z našeho genomu by měli být takoví jako ona. Jen jich určitě byly celé populace a ne jenom jednotlivci. Podle dřívějších studií opustili moderní lidé, tedy náš druh, Afriku zřejmě před 180 tisíci let. Vyrazili dobýt svět a cestou se křížili s příbuznými druhy, jako právě s neandrtálci nebo denisovany, alespoň do té doby, než je vyhubili.


Jak to ale v podobných případech bývá, takové křížení bylo velmi komplikované a dnes je obtížné z jeho výsledků rekonstruovat evoluční historii. Doklady existence přízračného předka jsou jen velmi řídké a zatím není jasné kdy, kde a jak často se naši dávní předci křížili s těmito lidmi i dalšími příbuznými. Doufejme jen, že si to pořádně užili.

Video:  Digging into the information of the diversity of the human genome



Literatura
Smithsonian,com 8. 2. 2019, Nature Communications

Datum: 11.02.2019
Tisk článku

Související články:

Sibiřskou jeskyni obýval dosud neznámý druh člověka     Autor: Dagmar Gregorová (25.03.2010)
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Co prozradil nejstarší genom z lidské linie?     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2016)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz