Energie z oběžné dráhy: Čína staví vesmírnou solární elektrárnu  
Kdo by nechtěl mít snadno dostupnou a čistou energii z vesmíru? Čína na tom intenzivně pracuje. První solární elektrárny by chtěli mít na oběžné dráze během pár let. Komerční gigawattové orbitální elektrárny chystají na dobu kolem roku 2050.
Se solární energií z vesmíru počítají i v NASA. Kredit: NASA.
Se solární energií z vesmíru počítají i v NASA. Kredit: NASA.

Solární elektrárny rostou jako houby po dešti. A vypadá to, že je brzy budeme vídat i na oběžné dráze. Podle čerstvých zpráv pracují odborníci čínské Akademie vesmírných technologií na orbitální solární elektrárně. Ta by měla zachycovat sluneční energii ve vesmíru a pak ji v podobě energetického paprsku poslat na zemský povrch. Orbitální solární elektrárna by měla těžit energii Slunce bez ohledu na pozemské počasí. Plula by totiž vysoko nad mraky a veškerým počasím. Mluví se o vzdálenosti asi 36 tisíc kilometrů od zemského povrchu.

 

Čínská Akademie vesmírných technologií.
Čínská Akademie vesmírných technologií.

Pokud lze věřit zprávám z Číny, tak by první malá vesmírná solární elektrárna měla odstartovat na oběžnou dráhu do roku 2025. Další v pořadí bude orbitální solární elektrárna s megawattovým výkonem, která by měla vzlétnout kolem roku 2030. Celý projekt jenom potvrzuje směřování Číny k obnovitelné a zelené energii, které tam je v posledních letech patrné. Stejně tak Čína nepokrytě usiluje o tom, aby se stala jedním z globálních lídrů v oblasti vesmírných technologií.


Vesmírná solární elektrárna bude nepochybně grandiózní. Její tvůrci ale budou muset překonat několik technických problémů. Asi největší z nich spočívá v nutnosti vytvořit technologii, která by dostala nashromážděnou energii Slunci dolů na Zemi. Vědci projektu na tom prý ještě intenzivně pracují.

 

Orbitální solární elektrárna. Kredit: Jamie Brown.
Orbitální solární elektrárna. Kredit: Jamie Brown.

Jak píše ve svém nedávném článku The Sydney Morning Herald, v současné době stále platí plán, podle něhož budou solární energii lapat vesmírné solární panely a elektrárna pak bude posílat energii v podobně paprsku mikrovln anebo laserového paprsku. Jakmile se energie ocitne na Zemi, tak s ní bude možné nakládat jako s běžnou elektřinou z obnovitelných zdrojů. Pang Zhihao z výzkumného týmu projektu orbitální solární elektrárny se nechal slyšet, že důkladně využitá solární energie z oběžné dráhy nabízí příslib prakticky nevyčerpatelného zdroje čisté energie pro lidstvo.

 

Koncept Suntower. Kredit: NASA.
Koncept Suntower. Kredit: NASA.

Pokud se start první orbitální elektrárny povede, a pokud bude ve vesmíru fungovat dle představ svých tvůrců a bude úspěšně posílat energii na zemský povrch, tak čínští odborníci plánují postavit a vypustit další elektrárny, větší a výkonnější. Komerční solární elektrárny s gigawattovým výkonem přijdou na řadu kolem roku 2050. Takové elektrárny by měly vážit tak asi 1000 tun, což není vůbec málo. Mezinárodní vesmírná stanice má hmotnost nějakých 400 tun. Čínský tým zjišťuje, jestli bude možné postavit takovou elektrárnu přímo ve vesmíru, za vydatné pomoci robotů a 3D tiskáren.

 

Zároveň se rýsují i další možnosti využití takových orbitálních elektráren. S dostatečně přesným energetickým paprskem by mohly například pohánět kosmické lodě a sondy, které poletí do hloubi Sluneční soustavy.


Literatura
The Sydney Morning Herald 15. 2. 2019.

Datum: 17.02.2019
Tisk článku

Související články:

Bude mít Čína druhý měsíc?     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2018)
Čínské umělé Slunce prorazilo hranici 100 milionů °C     Autor: Stanislav Mihulka (15.11.2018)
Drak urychlovačů: Čína plánuje mnohem větší a výkonnější protějšek LHC     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2018)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace