Extravagantní nizozemský letoun s šíleným designem by mohl oživit letiště  
Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.
Létající Véčko. Kredit: TU Delft.
Létající Véčko. Kredit: TU Delft.

Když společnost Gibson v roce 1958 představila elektrickou kytaru Flying V, tak to vzbudilo rozporuplné reakce. Převratný koncept dopravního letadla, který si vypůjčil název i tvar od zmíněné kytary, je na tom vlastně stejně. Nizozemci z techniky TU Delft a aerolinek KLM se s „Létajícím Véčkem“ snaží zlepšit především udržitelnost letecké dopravy, i když „wow“ faktor v tomto případě rovněž není k zahození.

 

Airbus A350-900 společnosti Finnair. Kredit: Anna Zvereva / Wikimedia Commons.
Airbus A350-900 společnosti Finnair. Kredit: Anna Zvereva / Wikimedia Commons.

S původním nápadem přišel ve své disertační práci Justin Benad z TU Berlin, když pobýval v Airbus Hamburk a snažil se tam vylepšit parametry komerčního dopravního letadla. Svůj návrh od počátku srovnával s letounem A350-900, což je 67-metrová verze moderního airbusu, která poprvé vzlétla v roce 2013. Benad odhaduje, že Létající Véčko by mělo o 10 procent vyšší klouzavost, tedy schopnost udržet se ve vzduchu při klouzavém letu, také o 2 procenta nižší hmotnost a zároveň i tišší provoz nežli zmíněný airbus.

 

Technische Universiteit Delft, logo.
Technische Universiteit Delft, logo.

Unikátní design Létajícího Véčka zahrnul kabinu pro cestující, nákladní prostor a palivové nádrže do struktur „křídel“ písmene „V“. Výsledné rozpětí křídel nového designu odpovídá letounu A350-900 a v podstatě stejná je i jejich délka s tím, že Létající Véčko je o něco málo kratší. To znamená, že by letouny Flying V  mohly bez větších potíží využívat stávající infrastrukturu letišť. Také by mohly pojmout podobné množství pasažérů jako airbus A350-900 (běžně 325) a uvést podobné množství nákladu.

 

Flying V seshora. Kredit: TU Delft.
Flying V seshora. Kredit: TU Delft.

Design Létajícího Véčka rovněž zaručuje nižší odpor vzduchu během letu. Flying V by tím pádem spotřeboval na stejně dlouhý let méně paliva než A350-900. Z výpočtů týmu TU Delft vyplývá, že by Létající Véčko díky svému vysoce aerodynamickému tvaru a nižší hmotnosti mělo o 20 procent nižší spotřebu než dotyčný airbus. Pohon letounu by měly zajistit dva turbodmychadlové motory na kerosen s tím, že by je výhledově mohl nahradit pohon, který by byl více šetrný vůči životnímu prostředí.

 

Otázkou samozřejmě je, jestli Létající Véčko někdy poletí. To se ještě ukáže. V jistém smyslu už ale design Flying V letěl, jako malý rádiem řízený model, který si postavil Benad v rané fázi vývoje konceptu. Vědci a inženýři teď pracují na prototypu, který bude možné použít v testech stability a spolehlivosti designu při nízkých rychlostech letu. 

Video:  Future V Shaped Plane by KLM and TU Delft


Literatura
TU Delft 2. 6. 2019.

Datum: 08.06.2019
Tisk článku

Související články:

Proč vyhynul nadzvukový dopravní letoun Concorde?     Autor: Stanislav Mihulka (30.07.2014)
Boeing namontoval na prototyp 777X největší turbodmychadlový motor světa     Autor: Stanislav Mihulka (09.01.2019)
Startup Hermeus vyvíjí dopravní letoun o rychlosti až Mach 5     Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2019)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace