Léto je v plném proudu. Temná hmota je stále temná. O temné energii raději ani nemluvě. Naprostá většina vesmíru je temná a zatím se na tom nic nemění. Fyzici svůj boj s temnou hmotou nevzdávají, za což si zaslouží naše uznání. Ale jak se zdá, zásoba nápadů není bezedná. S tím, jak docházejí standardní možnosti detekce této milované a proklínané substance v jednom, se fyzici uchylují k více výstředním návrhům. Jinými slovy, s temnou hmotou si nejspíš ještě užijeme spoustu legrace.
Přesně tohle platí pro nový nápad na detekci temné hmoty, za který jsou zodpovědní američtí fyzici Jagjit Singh Sidhu s Glennem Starkmanem z Case Western Reserve University, a spolu s nimi Robert Scherrer z Vanderbilt University. Tito pánové podle vlastních slov otevřeli nové okno ve výzkumu temné hmoty. Jako detektor tajuplné materie využili lidská těla. Přesněji řečeno virtuální detektor a těla všech lidí ve statistikách vybraných zemích světa. Na první pohled to zní bláznivě nebo alespoň příliš letně. Jenomže Sidhu a spol. to myslí úplně vážně a jejich studie, která nese nekompromisní název „Death by Dark Matter“, působí důvěryhodným dojmem.
Vědci už na lov temné hmoty vyslali celou řadu podivuhodných detektorů. Pracují na Zemi, pod zemí i na oběžné dráze. Některé z těchto detektorů zaznamenaly podivuhodné úspěchy. O temnou hmotu ale nešlo. Nicméně, fyzici díky těmto experimentů alespoň postupně zužují manévrovací prostor, v němž nám temná hmota uniká.
Hypotéz s temnou hmotou je dnes už spousta a temná hmota v nich má roztodivné podoby. Sindu s kolegy se zaměřili na makra (macro dark matter). Makra by měla být shluky temné hmoty, které by měly oproti klasickým částicím relativně makroskopickou velikost i hmotnost. Pokud by temná makra existovala, tak by křižovala vesmírem. Podle představ badatelského týmu by se taková makra typicky pohybovala hypersonickou rychlostí, ale přitom by měla jen malý průřez, tak kolem jednoho mikronu.
V tuto chvíli přichází na scénu virtuální detektor z lidských těl. Pokud by totiž temná makra tohoto typu létala vesmírem, tak by občas mohla některého člověka zasáhnout. Takové střetnutí by se přitom podobalo střelnému zranění. Ovšem s tím, že zásah makrem by v lidském těle měl zahřát okolní tkáň na 10 milionů Kelvinů, což by vedlo k vytvoření oblaku plazmy přímo v lidském těle.
Koncept detektoru z lidských těl vychází z prostého faktu, že lidí je na světě hodně. A takové smrti by si téměř jistě někdo všiml. Sidhu s kolegy zpracovali dostupná data a zjistili, že za posledních 10 let v Evropě, Spojených státech a v Kanadě takovou smrtí nikdo nezahynul. Makra očividně lidi na Zemi nezabíjejí.
Zní to banálně, ale tento údaj poskytl fyzikům významnou informaci. Teď mohou vyloučit, že se na Zemi vyskytují detekovatelná temná makra až do velikosti pouhých pár mikronů a hmotnosti asi 50 kilogramů. Pokud jde o ještě menší a lehčí makra, tak jejich účinek na lidské tělo vědci prozatím nestudovali. Je prý ale docela dobře možné, že se tím směrem vydají.
Video: Dark matter in our universe | Glenn Starkman | TEDxCWRU
Literatura
Science Alert 18. 7. 2019, arXiv:1907.06674.
Tvoří temnou hmotu temná makra s podivnými kvarky?
Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2014)
Podle nové teorie tvoří temnou hmotu bláznivě těžké částice
Autor: Stanislav Mihulka (25.03.2016)
Diskuze:
