Giganti z východní Asie  
…aneb představuje se čínský sauropod Fusuisaurus zhaoi a jeho příbuzní

Rekonstruovaný skelet obřího titanosaura druhu Daxiatitan binglingi. Tento spodnokřídový čínský sauropod z provincie Kan-su měřil na délku až 30 metrů a vážil pravděpodobně kolem 35 tun. Kredit: Tiouraren; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Rekonstruovaný skelet obřího titanosaura druhu Daxiatitan binglingi. Tento spodnokřídový čínský sauropod z provincie Kan-su měřil na délku až 30 metrů a vážil pravděpodobně kolem 35 tun. Kredit: Tiouraren; Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Obří sauropodi jsou dnes známí z mnoha míst světa, zdaleka nejvíce pak z jihoamerické Argentiny (stačí uvést jména jako Argentinosaurus, Patagotitan, Notocolossus, Antarctosaurus“ giganteus, Puertasaurus, Futalognkosaurus, Dreadnoughtus a další). S východní Asií si obří sauropody již tolik nespojujeme, ačkoliv i z Číny a některých dalších států pocházejí skutečně zajímavé objevy kolosálních druhů. Žádný z dosud známých asijských sauropodů sice velikostně nepřekonává patagonského argentinosaura (nevěříme-li v odvážné odhady rozměrů enigmatického bruhathkayosaura z Indie a čínského druhu Mamenchisaurus sinocanadorum), přesto však některé objevy nasvědčují fascinující možnosti, že také východní Asie byla kdysi rájem skutečných dinosauřích gigantů. Posledním takovým přírůstkem je i titanosauriformní sauropod druhu Fusuisaurus zhaoi, který byl sice formálně popsán již roku 2006[1], jeho obří rozměry ale byly potvrzeny až nedávným objevem ohromné pažní kosti, vykopané přímo v místě objevu holotypu[2]. Humerus tohoto dinosaura měří na délku 183,5 centimetru, takže je dokonce o 2,5 cm delší než pažní kost argentinosaura! To ovšem neznamená, že šlo o dinosaura celkově většího – pouze jeho přední končetiny byly zřejmě proporcionálně větší. Každopádně se ale jednalo o gigantického sauropoda s kyčelní kostí dlouhou 145 cm, jemuž autoři nové studie přisuzují hmotnost kolem 35 000 kilogramů. Nejdelší dochované žebro měří 230 cm a odhadovaná kompletní délka stehenní kosti činí 200 cm. Jednalo se tedy zřejmě spíše o dlouhého, nikoliv extrémně mohutného sauropoda. Zhruba 10 % kostry fusuisaura bylo spolu s fosiliemi dalších organizmů objeveno v roce 2001 při vykopávkách v lomu Lung-cchao-ling nedalo obce Liou-pang v Čuangské autonomní oblasti Kuang-si na jihu Číny. Fosilie dinosaurů tu objevovali místní farmáři již v 60. letech minulého století, ale vzhledem k nedostatku znalostí je nezachovali. Nález pochází ze sedimentů souvrství Sin-lung (Xinlong) o stáří kolem 120 milionů let a kromě zmíněného sauropoda zde byly od roku 2001 objeveny i početné fosilie ryb, želv, krokodýlů a několika dalších typů dinosaurů. Nový výzkum na lokalitě v letech 2016 až 2017 odkryl více než 100 fosilních kostí na ploše asi 600 m2 a mezi nimi dominovaly fosilie juvenilních jedinců kachnozobých a sauropodních dinosaurů. Fusuisaurus však nebyl zdaleka jediným čínským obrem, jak přehledně dokládají i autoři zmíněné studie.

 

Porovnání velikosti dospělého člověka a obřího titanosaura druhu Ruyangosaurus giganteus. Tento sauropod byl formálně popsán roku 2009 na základě fosilií, objevených na území provincie Che-nan. Celková délka tohoto dinosaura mohla přesahovat 35 metrů a jeho hmotnost možná dosahovala až 50 tun. Kredit: Slate Weasel; Wikipedie (volné dílo)
Porovnání velikosti dospělého člověka a obřího titanosaura druhu Ruyangosaurus giganteus. Tento sauropod byl formálně popsán roku 2009 na základě fosilií, objevených na území provincie Che-nan. Celková délka tohoto dinosaura mohla přesahovat 35 metrů a jeho hmotnost možná dosahovala až 50 tun. Kredit: Slate Weasel; Wikipedie (volné dílo)

Dalším čínským obrem byl nepochybně Huanghetitan ruyangensis, popsaný roku 2007 z provincie Che-nan.[3] Jeho první ocasní obratel je sice podstatně menší než u fusuisaura, nejdelší dochované žebro ale měří na délku 293 cm (delší je pouze žebro severoamerického supersaura s mírou 305 cm). Daxiatitan binglingi je dalším obrem, objeveným tentokrát v provincii Kan-su a popsaným roku 2008.[4] Fragment jeho pravé stehenní kosti měří na dolním konci v průměru 57 cm, což je srovnatelné s velikostí femuru fusuisaura. Vzhledem k jeho extrémně dlouhému krku lze předpokládat, že se jeho tělesná délka přiblížila hranici 30 metrů. Ještě o trochu větší byl zřejmě Yunmenglong ruyangensis, popsaný roku 2013 z provincie Che-nan.[5] Jeho stehenní kost měří na délku 192 cm a na šířku při dolním konci 65 cm, což je plně srovnatelné s fusuisaurem. Posledním z pětice obřích čínských sauropodů z období spodní křídy je Ruyangosaurus giganteus, popsaný roku 2009 z provincie Che-nan.[6] Jeho délka je odhadována asi na 35 metrů. Kyčelní kost ruyangosaura je s délkou 130 cm menší než u fusuisaura, holenní kost o délce 127 cm je ale jednou z největších, které u sauropodů zatím známe. Stehenní kost by v kompletním stavu měřila na délku asi 207 cm a má největší průměr 60 cm, což je opět srovnatelné s fusuisaurem. Fragment kosti pažní u většího dochovaného jedince naznačuje, že kost by v kompletním stavu měřila asi 190 cm. Pětici obřích titanosauriformních sauropodů z Číny spojuje i doba jejich výskytu – vesměs se jedná o spodní křídu, konkrétně geologické věky apt a alb (časové rozmezí 125 až 100 milionů let před současností). To naznačuje, že spodní křída byla klíčovým obdobím pro evoluční diverzifikaci obřích sauropodů nejen v Jižní Americe, ale také na severní polokouli v oblastech východní Asie. V této době bylo podnebí relativně teplé a vlhké, pouze místy docházelo ke krátkodobým výraznějším ochlazením.[7] Krytosemenné rostliny se poprvé globálně rozšířily a jejich biodiverzita značně stoupla. I to mohl být jeden z hlavních faktorů, který umožnil vznik a rozvoj obřích asijských sauropodů v tomto období. O těchto obřích dinosaurech nebylo do nedávné doby známo mnoho informací, kromě izolovaných fosilií několika mohutných kostí. Dnes již ale máme dostatek fosilního materiálu i metod k jejich výzkumu, abychom mohli biodiverzitu a evoluční vývoj čínských megasauropodů lépe pochopit a zdokumentovat. Jaké další dinosauří kolosy asi objeví východoasijští paleontologové a jejich zahraniční kolegové v příštích letech?


 

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 

Short Summary in English: In the Early Cretaceous, there were at least five species of giant titanosauriform sauropods living in the eastern Asia. None of those was probably as large as Argentinian Argentinosaurus huinculensis, but they all were probably around 30 meters long and their weight exceeded 35 000 kg.

 


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Fusuisaurus

https://en.wikipedia.org/wiki/Huanghetitan

https://en.wikipedia.org/wiki/Daxiatitan

https://en.wikipedia.org/wiki/Yunmenglong

https://en.wikipedia.org/wiki/Ruyangosaurus

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/f/fusuisaurus.html

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=153810

 

[1] Mo, J.; Wang W.; Huang Z.; Huang X.; Xu X. (2006). „A Basal Titanosauriform from the Early Cretaceous of Guangxi, China“. Acta Geologica Sinica, 80(4): 486-489.

[2] Jinyou Mo, Jincheng Li, Yunchuan Ling, Eric Buffetaut, Suravech Suteethorn Varavud, Suteethorne Haiyan Tong, Gilles Cuny, Romain Amiot & Xing Xu (2020). New fossil remain of Fusuisaurus zhaoi (Sauropoda: Titanosauriformes) from the Lower Cretaceous of Guangxi, southern China. Cretaceous Research: 104379 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104379

[3] Lu J., Xu, L., Zhang, X., Hu, W., Wu, Y., Jia, S., and Ji, Q. (2007). „A New Gigantic Sauropod Dinosaur with the Deepest Known Body Cavity from the Cretaceous of Asia“. Acta Geologica Sinica. 81 (2): 167. doi: 10.1111/j.1755-6724.2007.tb00941.x

[4] You, H.-L.; Li, D.-Q.; Zhou, L.-Q.; Ji, Q (2008). Daxiatitan binglingi: a giant sauropod dinosaur from the Early Cretaceous of China“. Gansu Geology. 17 (4): 1–10.

[5] Lü, J.; Xu, L.; Pu, H.; Zhang, X.; Zhang, Y.; Jia, S.; Chang, H.; Zhang, J.; Wei, X. (2013). „A new sauropod dinosaur (Dinosauria, Sauropoda) from the late Early Cretaceous of the Ruyang Basin (central China)“. Cretaceous Research. 44: 202. doi: 10.1016/j.cretres.2013.04.009

[6] Lü, J; Xu, L; Jia, S; Zhang, X; Zhang, J; Yang, L; You, H; Ji, Q (2009). „A new gigantic sauropod dinosaur from the Cretaceous of Ruyang, Henan, China“. Geological Bulletin of China. 28 (1): 1–10.

[7] Amiot, R.; Wang, X.; Zhou, Z.; Xiaolin Wang, X.; Buffetaut, E.; Lécuyer, C.; Ding, Z.; Fluteau, F.; Hibino, T.; Kusuhashi, N.; Mo, J.; Suteethorn, V.; Yuanqing Wang, Y.; Xu, X.; Zhang, F. (2011). „Oxygen isotopes of East Asian dinosaurs reveal exceptionally cold Early Cretaceous climates“. Proceedings of the National Academy of Sciences. 108 (13): 5179–5183. doi: 10.1073/pnas.1011369108

Datum: 23.01.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Gigantičtí sauropodi

Tomáš Novák,2020-01-23 15:54:09

Je zajímavé, že asijští titanosauriformové se vyvíjeli směrem k relativně štíhlým a dlouhým trupům, zatímco u jihoamerických bylo torzo podstatně mohutnější. Bylo by zajímavé zjistit, proč evoluce východoasijských forem tlačila k menší robustnosti. Možná to souviselo s klimatem nebo potravní nabídkou...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace